Zelenskyj nečekaně dorazil do Moldavska, promluvil o ruském teroru. Na summit míří i Fiala
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nečekaně přijel na summit lídrů Evropského politického společenství (EPC), který se koná v Moldavsku. Na červeném koberci ho před zámkem Mimi u Kišiněva přivítala moldavská prezidentka Maia Sanduová. Jde o první návštěvu Zelenského v sousední zemi od zahájení ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru. Později v projevu řekl, že Ukrajina chce na červencovém summitu NATO ve Vilniusu získat "jasné" rozhodnutí o své budoucnosti v Severoatlantické alianci,
Zelenského návštěva nebyla předem oznámena. „Dnes pracujeme v Moldavsku. Účast na summitu Evropského politického společenství. Mnoho bilaterálních schůzek,“ napsal ukrajinský prezident na Telegramu. Prezident země, která se už od loňského února s podporou Západu brání ruské agresi, dodal, že má plánu diskutovat o svém mírovém plánu a rovněž o možném budoucím členství Ukrajiny v NATO a v Evropské unii. Chce rovněž hovořit o systémech protivzdušné obrany Patriot. Ukrajina má aktuálně dvě baterie Patriot - jednu poskytly Spojené státy, druhou společně darovalo Německo a Nizozemsko.
Zelenskyj dnes po příjezdu před novináři zdůraznil, že Ukrajina je připravena na to, stát se členem Severoatlantické aliance a Kyjev nyní čeká, až bude samo NATO připravené jej přijmout. O vstup Ukrajina požádala loni v září, další postup aliance bude klíčovou otázkou summitu NATO, který se uskuteční v červenci v litevském Vilniusu. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes v Oslu před schůzkou se svými kolegy z NATO připomněla, že dveře do aliance zůstávají otevřené, nelze však podle ní hovořit o přijetí země, která je aktuálně „uprostřed války“.
Ukrajina chce na červencovém summitu NATO ve Vilniusu získat "jasné" rozhodnutí o své budoucnosti v Severoatlantické alianci, řekl prezidentna úvod summitu. Zelenskyj hovořil rovněž o důležitosti jednoty. Zmínil, že ruský teror v jeho zemi i nadále pokračuje, při nočním útoku zemřeli v Kyjevě tři lidé.
V Moldavsku se dnes sejdou lídři asi padesátky evropských zemí a zástupci Evropské unie na druhém summitu Evropského politického společenství. Moldavsko, které sousedí s válkou zmítanou Ukrajinou, převzalo v organizaci summitu štafetu po Praze, kam se loni v říjnu na první zasedání nového neformálního evropského bloku sjeli zástupci 44 zemí a unijních institucí. Dnešní konference se zúčastní mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo český premiér Petr Fiala.
Vůdce nejsilnější polské opoziční strany, bývalý polský premiér Jaroslaw Kaczyński navrhl přestěhovat ruské velvyslanectví z nynějšího sídla v blízkosti úřadu polské vlády a paláce Belweder, který obývá nový polský prezident Karol Nawrocki. Kaczyński chce podle médií prosadit, aby usnesení v tomto duchu přijali polští poslanci, ale současně připustil, že rozhodnutí v této věci může učinit pouze vláda.
„Jedině vláda může změnit místo, na kterém bude ruské velvyslanectví ve Varšavě. Nyní je to velmi mimořádné místo. Jde o část někdejší zahrady ministerstva obrany, které je také nedaleko od premiérovy kanceláře a reprezentační budovy prezidentského úřadu, Belwederu. Zkrátka, je to mimořádné místo,“ uvedl Kaczyňski podle listu Rzeczpospolita.
Zástupce šéfa ruské prezidentské kanceláře Dmitrij Kozak podal demisi, uvedl dnes ruský server RBK s odvoláním na své zdroje. O Kozakově odchodu píše s odvoláním na nejmenovaný zdroj také časopis Forbes, podle kterého byl Kozak připraven odstoupit už v roce 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Demise, dosud oficiálně nepotvrzená, následovala poté, co počátkem srpna americký list The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje označil Kozaka za jediného z blízkých spolupracovníků ruského prezidenta Vladimira Putina, který dal najevo nesouhlas s válkou proti Ukrajině. Koncem srpna - už po publikaci článku NYT - Putin výnosem zrušil v prezidentské kanceláři dva odbory, které měl Kozak na starosti, uvedl server BBC News.
Výbuchy balíčků ve skladech společnosti DHL po Evropě organizovali Rusové napojení na ruskou vojenskou rozvědku, uvedli dnes litevští prokurátoři a kriminalisté podle agentury Reuters. Prokurátoři a policisté podle webu litevské televize LRT oznámili, že odhalili síť podezřelých z nejméně čtyř nedávných teroristických útoků po celé Evropě s využitím kurýrních služeb k rozeslání zápalných a výbušných balíčků.
Konkrétně uvedli, že litevský občan identifikovaný jako A.Š., narozený v roce 1973, odeslal 19. července 2024 z Vilniusu čtyři balíky s využitím kurýrních služeb DHL a DPD. Balíčky obsahovaly podomácku vyrobená zápalná zařízení ukrytá v masážních polštářích a balení kosmetiky. Dva balíky byly letecky přepraveny do Británie a dva putovaly kamionem do Polska.
