Zelenskyj nečekaně dorazil do Moldavska, promluvil o ruském teroru. Na summit míří i Fiala
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nečekaně přijel na summit lídrů Evropského politického společenství (EPC), který se koná v Moldavsku. Na červeném koberci ho před zámkem Mimi u Kišiněva přivítala moldavská prezidentka Maia Sanduová. Jde o první návštěvu Zelenského v sousední zemi od zahájení ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru. Později v projevu řekl, že Ukrajina chce na červencovém summitu NATO ve Vilniusu získat "jasné" rozhodnutí o své budoucnosti v Severoatlantické alianci,
Zelenského návštěva nebyla předem oznámena. „Dnes pracujeme v Moldavsku. Účast na summitu Evropského politického společenství. Mnoho bilaterálních schůzek,“ napsal ukrajinský prezident na Telegramu. Prezident země, která se už od loňského února s podporou Západu brání ruské agresi, dodal, že má plánu diskutovat o svém mírovém plánu a rovněž o možném budoucím členství Ukrajiny v NATO a v Evropské unii. Chce rovněž hovořit o systémech protivzdušné obrany Patriot. Ukrajina má aktuálně dvě baterie Patriot - jednu poskytly Spojené státy, druhou společně darovalo Německo a Nizozemsko.
Zelenskyj dnes po příjezdu před novináři zdůraznil, že Ukrajina je připravena na to, stát se členem Severoatlantické aliance a Kyjev nyní čeká, až bude samo NATO připravené jej přijmout. O vstup Ukrajina požádala loni v září, další postup aliance bude klíčovou otázkou summitu NATO, který se uskuteční v červenci v litevském Vilniusu. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes v Oslu před schůzkou se svými kolegy z NATO připomněla, že dveře do aliance zůstávají otevřené, nelze však podle ní hovořit o přijetí země, která je aktuálně „uprostřed války“.
Ukrajina chce na červencovém summitu NATO ve Vilniusu získat "jasné" rozhodnutí o své budoucnosti v Severoatlantické alianci, řekl prezidentna úvod summitu. Zelenskyj hovořil rovněž o důležitosti jednoty. Zmínil, že ruský teror v jeho zemi i nadále pokračuje, při nočním útoku zemřeli v Kyjevě tři lidé.
V Moldavsku se dnes sejdou lídři asi padesátky evropských zemí a zástupci Evropské unie na druhém summitu Evropského politického společenství. Moldavsko, které sousedí s válkou zmítanou Ukrajinou, převzalo v organizaci summitu štafetu po Praze, kam se loni v říjnu na první zasedání nového neformálního evropského bloku sjeli zástupci 44 zemí a unijních institucí. Dnešní konference se zúčastní mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nebo český premiér Petr Fiala.
Česko nakoupí německé tanky Leopard 2A8, zakázku dnes schválila vláda. Po jednání kabinetu to oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V první fázi chce ministerstvo obrany pořídit 44 velitelských a bojových tanků. Spolu s takzvanou bohemizací, tedy přizpůsobením tanků potřebám české armády, vyjdou na 34,25 miliardy korun včetně DPH. Dalších pět miliard korun ministerstvo vyčlení na inflační a kurzovou rezervu. První tanky Leopard 2A8 by měla česká armáda získat v roce 2028, dodávky jsou plánovány do roku 2031.
ČR se pro nákup připojí k rámcové dohodě německého ministerstva obrany s výrobcem KNDS, společný nákup umožňuje podle českého ministerstva snížit jednotkovou cenu tanků. Podpis dohody a odeslání závazné objednávky očekává ministerstvo v příštích týdnech, uvedlo v tiskové zprávě. Záměr připojit se k nákupu tanků Leopard 2A8, který organizuje Německo, oznámila vláda loni v červnu. Premiér Petr Fiala (ODS) tehdy uvedl, že ČR plánuje nakoupit až 77 tanků v šesti modifikacích za 52,1 miliardy korun.
Na program na podporu Ukrajiny vláda vyčlenila pro roky 2026 až 2030 na každý rok jednu miliardu korun. Po dnešním jednání kabinetu to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr., kandiduje za Spolu). V letech 2026 až 2028 dostane vždy půl miliardy korun Národní rozvojová banka na spolufinancování evropských projektů či na záruky. Dalších 500 milionů korun ročně půjde na bilaterální humanitární, stabilizační a rekonstrukční projekty, včetně pomoci ukrajinským uprchlíkům v Moldavsku.
Na program na humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářskou pomoc Ukrajině bylo v letech 2023 až 2025 vyčleněno vždy 500 milionů korun. O penězích na program se přitom dříve vedly debaty.
V Chmelnycké oblasti na západě Ukrajiny zemřel při ruském útoku muž, sdělil oblastní šéf Serhij Ťurin. V samotném Chmelnyckém byla podle něj poničena řada soukromých i veřejných budov a dva trolejbusy. Škody hlásí také úřady v Lucku ve Volyňské oblasti a Ivano-Frankivské oblasti.
V Černihivské oblasti na severu Ukrajiny připravil ruský útok více než 30.000 domácností o dodávky elektrického proudu, uvedl šéf tamní vojenské správy Vjačeslav Čaus.
