Varování šéfa armády Řehky: Válka Ruska s NATO je možná, Česko by bylo jejím účastníkem
Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí je podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky možná. Pokud by vypukla, Česko by bylo od první chvíle jejím účastníkem, řekl Řehka na dnešní konferenci ve Sněmovně na téma Vnitřní bezpečnost a odolnost státu. Zásadní k zabránění takovému scénáři je podle něho příprava a odstrašení.
„Válka mezi Ruskem a Severoatlantickou aliancí, což je pro nás ten nejhorší scénář, není nemožná, je možná,“ varoval Řehka. Armáda se podle něho snaží připravit se na konflikt vysoké intenzity s technologicky vyspělým protivníkem, tedy Ruskem. „Protože Rusko dneska je na trajektorii konfliktu s aliancí,“ míní náčelník generálního štábu.
Do Kyjeva za Volodymyrem Zelenským přijel předseda vlády Nizozemska Dick Schoof. Podívejte se na aktuální snímky.
Devětašedesátiletá žena byla zabita při ruském ostřelování vsi Stepanivka v Chersonské oblasti na jihovýchodě země, informoval šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Zraněno bylo 12 lidí, včetně tří dětí, dodal
Pokud by Česko redukovalo, či dokonce ukončilo podporu Ukrajiny skrze muniční iniciativu, uškodilo by především samo sobě. Na tiskové konferenci po dnešním jednání se šéfy politických stran to řekl prezident Petr Pavel. Zároveň nezpochybňuje zájem předsedy ANO Andreje Babiše získat o iniciativě více informací. ANO zvítězilo ve sněmovních volbách, o možné vládní koalici jedná s SPD a Motoristy.
Babiš se opakovaně vyjádřil o iniciativě skepticky. Hovořil o jejím zrušení i o tom, že by ji měla zaštiťovat Severoatlantická aliance (NATO), a ne ČR. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr., kandidoval za Spolu) ale aliance nemá příslušný aparát, který by se iniciativě mohl věnovat.
Pokud by taková válka vypukla, velký díl armády by podle něho odjel bojovat v souladu s aliančními plány. Úkoly by se ale musely plnit podle Řehky také v Česku, které je podle něho tranzitním koridorem ze západu jak do Polska a do Pobaltí, tak na jihovýchod k Černému moři. Česká republika by musela zajistit armádní přesuny a přelety, místa soustředění, skladovací prostory či bezpečnost kritické infrastruktury. „Úkol je naprosto zásadní,“ zdůraznil náčelník generálního štábu, podle kterého by k tomu česká armáda potřebovala podporu dalších resortů. Koncepce rozvoje všech resortů a všech bezpečnostních složek musí počítat s válkou, uvedl.
I s ohledem na zkušenosti z nynější ruské vojenské invaze na Ukrajinu Řehka zdůraznil potřebu odolnosti státu a odbourávání zranitelností a závislostí, například co se týče dodávek surovin. Varoval ale také před závislostí na Číně v telekomunikacích.
Náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík na konferenci řekl, že bezpečnostní situace v Česku je dlouhodobě velmi stabilní. Bezpečnostní rizika související s uprchlickou vlnou z Ukrajiny jsou podle něho zatím nízká, byť v Česku pobývá kolem 530.000 Ukrajinců. „Před ukrajinskou válkou jsme měli úroveň trestné činnosti Ukrajinců někde kolem 2,1 procenta, dneska máme 4,2 procenta,“ uvedl náměstek. Policie posílila podle něho sběr informací z komunity. „Zatím jsme nezachytili žádné zásadnější bezpečnostní hrozby,“ podotkl Kubík.
Ukrajinci v Česku podle něho čelí zejména podvodům v on-line prostoru, v jejich komunitě se vyskytují případy násilí. V souvislosti s trestnou činnosti Ukrajinců Kubík zmínil maření výkonu úředního rozhodnutí, které se týká zákazu řízení vozidel, a padělání a pozměňování veřejné listiny, které se týká ukrajinských řidičských průkazů
