Další exploze v Belgorodu: Ruská oblast čelila útoku dronů. A Kreml pobouřila vozidla z USA
Milice, které tento týden rozpoutaly střety v ruské Belgorodské oblasti sousedící s Ukrajinou, použily při útoku taktická vozidla vyrobená ve Spojených státech, napsal list Financial Times (FT). Kyjev už dříve přímé zapojení do střetů, které od pondělka hlásily ruské úřady z příhraniční oblasti, popřel. Podle Ukrajiny za nimi stojí ruští partyzáni. Podle gubernátora Vjačeslava Gladkova čelil Belgorod v noci na středu četným dronovým útokům. Zatímco Rusko v úterý oznámilo, že diverzanty zahnalo zpátky za hranice, ruští dobrovolníci na sociálních sítích uváděli, že v Belgorodské oblasti dál bojují. Kvůli dronovým útokům údajně došlo i k dalším explozím.
Jeden z ukrajinských činitelů podle Financial Times připustil určitou formu spolupráce s uskupeními, která se k útokům v Belgorodské oblasti hlásí. Mluvčí Pentagonu Pat Ryder novinářům na tiskovém brífinku sdělil, že USA pravost záběrů zachycujících údajně americkou techniku na ruském území prověřují a že žádný souhlas s jejím předáváním polovojenským skupinám nedaly.
Legie Svoboda Rusku a americké Humvee
K zodpovědnosti za události v Belgorodské oblasti se přihlásily dvě skupiny - Ruský dobrovolnický sbor (RDK) a Legie Svoboda Rusku (LSR). Agentura Reuters je označila za dvě údajně protikremelská ozbrojená uskupení, jejichž členové jsou Rusové. Financial Times píše o krajně pravicových milicích nebo nacionalistických skupinách.
Šéf Ruského dobrovolnického sboru Denis Nikitin, známý také pod jménem Denis Kapustin, listu FT řekl, že jeho bojovníci útočící v Belgorodské oblasti měli k dispozici vojenská vozidla americké výroby. Patřila prý mezi ně nejméně dvě obrněná vozidla MaxxPro a několik vozů Humvee. Jak je získal, ovšem Nikitin nesdělil.
Podle analýzy relevantních videí a fotografií - kterou provedl FT - to vypadá, že některé, byť ne všechny, snímky vozidel vyrobených v USA byly pořízeny na ruské straně hranice. Záběry zveřejněné zvlášť ruským ministerstvem obrany ukazují v USA vyrobená vozidla poškozená střelbou a zjevně opuštěná, píše deník, podle něhož stejné typy vojenských vozů obdržela Ukrajina od USA v rámci pomoci v jejím boji proti ruské invazi.
Moskva zuří
Kreml dnes uvedl, že použití vojenské techniky západní výroby proukrajinskými bojovníky, kteří pronikli do Belgorodské oblasti, odpovídá rostoucímu zapojení Západu do konfliktu na Ukrajině.
„Není pro nás žádným tajemstvím, že ukrajinské ozbrojené síly dostávají další a další techniku. Není žádným tajemstvím, že ji používají proti naší armádě. A není tajemstvím, že přímé i nepřímé zapojení západních zemí do tohoto konfliktu roste každým dnem,“ uvedl mluvčí kremlu Dmitrij Peskov.
USA: Třetí straně jsme nedovolili užívání
„Můžeme potvrdit, že americká vláda žádné třetí straně nedovolila předávání vybavení paramilitárním organizacím fungujícím vně ukrajinských ozbrojených sil a že ukrajinská vláda ani o žádné takové předávání nepožádala,“ okomentoval v úterý na tiskovém brífinku tyto záběry mluvčí Pentagonu Pat Ryder. Dodal, že americké ministerstvo obrany bude podobné zprávy nadále pečlivě sledovat.
Američtí představitelé dříve opakovaně uvedli, že nepodporují ani neumožňují ukrajinským ozbrojeným silám nebo jejich spojencům útočit s využitím americké techniky na ruské území.
Financial Times dále píše, že ukrajinští činitelé si zprvu od ruských sabotážních jednotek drželi veřejně odstup, ale v úterý představitel ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) Andrij Čerňak připustil určitou formu spolupráce s Ruským dobrovolnickým sborem a Legiemi Svoboda Rusku. „Samozřejmě s nimi komunikujeme. Samozřejmě sdílíme nějaké informace,“ uvedl. „Dalo by se říci, že s nimi dokonce spolupracujeme,“ dodal.
Partyzáni se bouří
Zároveň ovšem prohlásil, že se ukrajinská armáda na útoku přímo nepodílela, čímž naznačil, že šlo o vlastní iniciativu Rusů. „Bouří se,“ řekl a popřel také dodání zbraní uskupením. Veškerá západní výzbroj, kterou získaly ukrajinské ozbrojené síly, je „pod nejpřísnější kontrolou“, řekl.
Belgorodská oblast v úterý podle tamního gubernátora Vjačeslava Gladkova zrušila režim protiteroristické operace, který zavedla v pondělí v souvislosti s bojem proti jednotkám, které na její území pronikly z Ukrajiny. Ruské ministerstvo obrany dříve uvedlo, že se ruským silám podařilo „diverzanty“ zatlačit zpátky za hranice. Více než 70 útočníků při tom zahynulo, citovala agentura Reuters z prohlášení ministerstva.
Po dnešním jednání s americkou delegací vedenou náměstkem ministra obrany Danem Driscollem šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov řekl, že ukrajinská strana „pečlivě studuje každý návrh partnerů a jasně formuluje svůj postoj“. Podle serveru RBK Ukrajina zdůraznil, že „žádná rozhodnutí nesmí porušit ukrajinskou suverenitu a bezpečnost jejích lidí a nesmí přesáhnout pro Kyjev nepřekročitelné meze“. Ukrajinská ústava zakazuje odstoupení území a tuto možnost v minulosti opakovaně vyloučil prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pro Slovensko by bylo nejlepší, pokud by se Ukrajina zcela dostala pod vliv Ruska, řekl v diskusním pořadu televize Markíza náměstek slovenského ministra obrany Igor Melicher. Opozice ho za tento výrok kritizovala. Kyjev se od února 2022 brání ruské vojenské invazi, nynější slovenská vláda po svém předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.
„Co by bylo dobré pro Slovensko, z mého úhlu pohledu, je, aby Ukrajina byla v hranicích, které měla v roce 2014, ale kompletně pod ruským vlivem, abychom měli přístup k levným energiím a získávali tranzitní poplatky. Toto by bylo nejlepší pro Slovensko,“ řekl Melicher z nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie premiéra Roberta Fica.
Rusko by mělo čelit speciálnímu tribunálu, který ho bude soudit za vedení útočné války proti Ukrajině. Ve francouzském listu Libération k tomu u příležitosti 80. výročí začátku norimberského procesu vyzvalo sedm ministrů zahraničí, včetně šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy nebo jeho českého protějšku Jana Lipavského.
Ministři zahraničí ve čtvrteční výzvě píší, že norimberský tribunál, který začal 20. listopadu 1945, rozhodoval o bezprecedentních válečných zločinech spáchaných nacistickým Německem za druhé světové války. „U příležitosti 80. výročí tohoto historického momentu si připomínáme právní, politické a morální ponaučení, které nám zanechal,“ uvádí šéfové diplomacií.
Dronové útoky
Belgorodská oblast přitom v noci na dnešek čelila četným útokům bezpilotních letounů, uvedl místní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Není jasné, zda se v místech stále bojuje.
„Noc nebyla úplně klidná. Zaznamenali jsme četné dronové útoky. O velkou část z nich se postaraly systémy vzdušné obrany,“ uvedl Gladkov. Bezpilotní letouny podle něj poškodily auta a obytné i kancelářské budovy, obešly se ale bez obětí.
V Grajvoronském okrese, který přímo sousedí s Ukrajinou a kde se v pondělí bojovalo, je podle gubernátora poškozený plynovod a hoří zde menší požár.
Zatímco Rusko v úterý oznámilo, že diverzanty zahnalo zpátky za hranice, ruští dobrovolníci na sociálních sítích uváděli, že v Belgorodské oblasti dál bojují. Zprávy z bojiště nelze nezávisle ověřit.
„Budeme na podobné akce ukrajinských bojovníků i nadále okamžitě a mimořádně tvrdě reagovat,“ řekl dnes podle agentury RIA Novosti ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
