Zelenského spanilá jízda po Evropě: Po Itálii, Německu a Francii zamířil do Británie
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po návštěvě Itálie, Německa a Francie dnes dorazil za britským premiérem Rishim Sunakem. Britská vláda zároveň oznámila, že Ukrajině pošle stovky bojových dronů a rakety protivzdušné obrany. Drony by měly mít dolet více než 200 kilometrů; zato toužené stíhačky zatím Ukrajina nezíská.
„Dnes – Londýn. Británie je lídr v rozšiřování našich pozemních i vzdušných kapacit. Tato spolupráce bude pokračovat i dnes,“ uvedl ukrajinský prezident ráno na Twitteru. „Povedeme věcná jednání tváří v tvář a v delegacích,“ dodal Zelenskyj. Sunak „přítele“ uvítal vřelým objetím v Chequers, venkovském sídle britských premiérů, kam prezidenta přiblížila britská vojenská helikoptéra Chinook.
„(Drony a rakety protivzdušné obrany) budou dodány v nadcházejících měsících, kdy se Ukrajina chystá zintenzivnit svůj odpor proti probíhající ruské invazi,“ uvedla podle agentury Reuters britská vláda.
Zelenskyj se také snažil přesvědčovat evropské státníky, aby Ukrajině poskytli lepší stíhačky. Sunakův mluvčí však nyní uvedl, že Británie taková letadla nepošle. „Ukrajinci se rozhodli cvičit své piloty na F-16 a vy víte, že RAF je nepoužívá,“ odpověděl mluvčí britského premiéra na otázku, zda země plánuje Ukrajině bojové stíhačky dodat.
„V brzké době se dozvíte o velmi důležitých rozhodnutích, ale ještě na tom chvíli musíme pracovat,“ uvedl ukrajinský prezident po setkání se Sunakem. Na otázku, zda je férové tvrdit, že Ukrajina nemůže zahájit proti Rusku protiofenzívu, dokud země nedostane modernější zbraně, Zelenskyj odpověděl, že Ukrajinci „potřebují ještě nějaký čas“.
V sobotu ukrajinský prezident jednal v Itálii s vrcholnými představiteli jihoevropské země a setkal se také s papežem Františkem. I ve Vatikánu měl prezident, podobně jako jeho lidé, na sobě khaki kalhoty a černou mikinu - v době válečného stavu prostě formální oblek neobléká.
V neděli Zelenskyj diskutoval v Berlíně s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem a se spolkovým kancléřem Olafem Scholzem. Později se přesunul do Cách, kde převzal Cenu Karla Velikého, kterou získal on a ukrajinský lid. Tam jednal také s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a polským premiérem Mateuszem Morawieckim.
Do Londýna Zelenskyj zamířil z Paříže, kde jednal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Shodli se na potřebě dalších protiruských sankcí. Při více než tříhodinové nedělní pracovní večeři Macron podle agentury AFP rovněž přislíbil Ukrajině další desítky obrněnců a lehkých tanků a podporu při dalším výcviku vojáků.
„Evropané se do všech těchto záležitostí vměšují zcela zbytečně, jak se mi zdá,“ prohlásil dnes ohledně amerického mírového plánu poradce ruského prezidenta Vladimira Putina pro zahraniční politiku Jurij Ušakov v rozhovoru s reportérem ruské státní televize Pavlem Zarubinem.
Ušakov dále prohlásil, že Rusové zatím o mírovém plánu s nikým nediskutovali. „Protože dokument vyžaduje skutečně seriózní analýzu a posouzení. Některé aspekty v něm lze vnímat pozitivně, ale mnohé vyžadují zvláštní debatu mezi experty,“ dodal prezidentský poradce.
Hovořit o možném dosažení mírové dohody o Ukrajině v blízké době je zatím předčasné, řekl novinářům podle ruské agentury TASS mluvčí Kremlu Peskov.
Ruské úřady musí na anektovaných ukrajinských územích zvýšit počet lidí, kteří se identifikují jako Rusové a mluví rusky. Ukázal to v úterý zveřejněný dokument, který podepsal ruský prezident Vladimir Putin a o němž dnes informovala agentura Reuters. Dekret nazvaný Strategie ruské národní politiky pro období do roku 2036 vytyčuje cíl, aby se 95 procent obyvatel země považovalo za Rusy.
Dokument mimo jiné uvádí, že je nezbytné přijmout opatření k posílení ruské identity, zakořenit používání ruštiny a jednat proti „snahám nikoli přátelských zemí destabilizovat mezietnické a mezináboženské vztahy a vytvořit rozkol ve společnosti“.
„Výsledky zavádění této strategie budou hodnoceny na základě sledování naplnění následujících cílových ukazatelů do roku 2036: úrovně celkové ruské občanské identity (občanského sebeuvědomění) – nejméně 95 procent,“ cituje Reuters z dekretu.
