Raboval na Ukrajině: Policie ČR obvinila dobrovolníka. Hrozí mu vysoký trest
Česká policie obvinila dobrovolníka, který působil na začátku ruské invaze na Ukrajině, z plenění a služby v cizí armádě. Informuje o tom server Seznam Zprávy s odkazem na státního zástupce Martina Bílého z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Muži hrozí za rabování výjimečný trest, píše server. Podle jeho informací působil šestadvacetiletý obviněný loni koncem března jako voják-dobrovolník v ukrajinském dobrovolnickém praporu Karpatská Sič. Seznam Zprávám se k rabování přiznal.
„Dozorujeme trestní stíhání jedné fyzické osoby pro spáchání přečinu služby v cizích ozbrojených silách a zločinu plenění v prostoru válečných operací,“ uvedl státní zástupce Bílý. Doplnil, že obviněná osoba je stíhána vazebně, přičemž o vzetí do vazby rozhodoval Obvodní soud pro Prahu 5. Více informací s ohledem na to, že přípravné řízení je neveřejné, nesdělil.
Seznam Zprávy pořídily s obviněným dobrovolníkem rozhovor loni koncem června, kdy účast v ozbrojených složkách Ukrajiny potvrdil. Také se přiznal, že kradl v opuštěných domech, které měl se svou jednotkou takzvaně čistit od ruských okupačních vojsk, píše web. „Já jsem se řídil tím, co mi bylo řečeno. Velící důstojník mi řekl, že válečná kořist je válečná kořist. Nedělali jsme nic, co by nedělal někdo jiný. Zpětně uznávám, že to asi byla blbost,“ řekl tehdy. Zmínil, že mezi odnesenými věcmi byly například brýle značky Gucci nebo stříbrné investiční slitky.
Mluvčí dobrovolnické jednotky Karpatská Sič Vasilina Nakonečná Seznam Zprávám potvrdila, že obviněný u sebe měl kradené věci, ale že by k tomu měl povolení, to odmítla. „Vzhledem k tomu, že náš prapor se od roku 2014 podílí na obraně Ukrajiny před ruskou agresí a už osm let má bezvadnou pověst, jsme nuceni reagovat na zveřejněné informace. My jsme vždy otevření a kategoricky odsuzujeme činy lupičů,“ řekla serveru.
Případ vyšetřuje nově zřízený policejní útvar Národní centrála proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK). Server upozorňuje na to, že jak policie a soudy vyhodnotí obvinění z přečinu služby v cizích ozbrojených silách, je důležité i pro další dobrovolníky, kteří působili nebo působí na Ukrajině, mají kontrakt s ukrajinskou armádou, ale nemají povolení od prezidenta republiky.
„Formálně by případ mohl splňovat trestný čin služby v cizí armádě. Na druhou stranu tu máme výroky politiků ohledně pomoci Ukrajině a našeho postavení v rámci tohoto konfliktu. Takže se může stát, že by dotyčný, případně kdokoliv, kdo by byl z tohoto přečinu obviněn, mohl dostal milost od prezidenta,“ sdělil serveru vedoucí katedry trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Tomáš Gřivna. Problém vidí spíše v obvinění z plenění. „To je závažný čin z kategorie zvlášť závažných zločinů. Tam hrozí poměrně vysoká sazba, nebo dokonce i výjimečný trest. Spodní hranice je osm let, horní dvacet let,“ doplnil.
Evropská komise dokončila práci na novém, devatenáctém balíčku sankcí proti Rusku, uvedla mluvčí EK Paula Pinhová. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zveřejní detaily návrhu ještě dnes odpoledne společně se šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou. O detailech nových omezení se dosud jen spekulovalo, podle všeho by se měla týkat zejména energetické, finanční a bankovní oblasti, ale rovněž i kryptoměn. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že komise v rámci balíčku navrhne i zákaz dovozu ruského LNG po 1. lednu 2027, což je o rok dříve, než bylo původně plánováno.
Šéfka komise již v úterý uvedla, že unijní exekutiva navrhne dřívější ukončení dovozů ruských fosilních paliv do zemí Evropské unie. Oznámila to po telefonátu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, jehož obsahem bylo zesílení společného tlaku na Rusko kvůli válce na Ukrajině.
„Komise brzy představí svůj 19. balík sankcí zaměřený na krypto, banky a energetiku. Ruská válečná ekonomika, udržovaná zisky z fosilních paliv, financuje krveprolití na Ukrajině. Abychom to zastavili, navrhne komise urychlení postupného ukončování ruských fosilních dovozů,“ napsala tehdy von der Leyenová na sociální síti X.
Nemáme žádné důkazy o tom, že by ruský prezident Vladimir Putin chtěl jednat o míru na Ukrajině, uvedl dnes šéf britské zpravodajské služby MI6 Richard Moore. Při projevu na britském konzulátu v Istanbulu podle agentury AP doplnil, že válka na Ukrajině posílila identitu napadené země i západní bezpečnostní struktury.
V posledních měsících se americký prezident Donald Trump snažil přesvědčit ruského vůdce k ukončení války, Moore ale uvedl, že Putin zprávami o možném mírovém jednání „vodí všechny za nos“.
„Snaží se prosadit svou imperiální politiku všemi dostupnými prostředky, ale nemůže uspět,“ uvedl o ruském prezidentovi Moore. „Upřímně řečeno si ukousl příliš velké sousto. Myslel si, že dosáhne snadného vítězství. Ale on a mnoho dalších podcenili Ukrajince,“ doplnil zpravodajec.
Nedávné narušení vzdušného prostoru Ruskem v Polsku a Rumunsku je drsnou připomínkou toho, že členské státy EU musí zrychlit a prohloubit pokrok směrem ke společné obranné připravenosti Evropy do roku 2030. V dopise, kterým předsedy šéfů a vlád zemí EU pozval na říjnový summit, to napsal předseda Evropské rady António Costa. Prezidenti a premiéři budou kromě obrany a bezpečnosti řešit rovněž posílení podpory Ukrajině.
Jednodenní tzv. neformální summit pořádá Dánsko, které nyní předsedá Radě EU, a koná se 1. října v Kodani. Česko na něm bude zastupovat premiér Petr Fiala.
„Na předchozích jednáních jsme se shodli, že Evropa musí v oblasti obrany dělat více a že musíme dělat více společně,“ napsal Costa. „Směr je jasný, budujeme Evropu, která je schopná účinně, samostatně a společně reagovat na současné i budoucí hrozby,“ dodal s tím, že ambice zvýšit obrannou připravenost EU do roku 2030 tento závazek ztělesňuje.
