Alině (25) Rusové vzali cvičené psy: Psovodka po nich marně pátrá
Psovodka Alina Paninovová sloužila u Státní pohraniční služby Ukrajiny v Mariupolu, když ji v minulém roce zajali ruští vojáci. Do rukou nepřátel padli i její dva cvičení psi Sonja a Jesse. Pětadvacetiletá Alina se na svobodu dostala po pěti dlouhých měsících, ale své čtyřnohé parťáky od té doby neviděla. Statečná psovodka se ale nevzdává a po Sonje a Jesse urputně pátrá.
Dlouhých pět měsíců strávila v ruském zajetí Alina Paninovová. Psovodka pohraniční stráže se svými psy Sonjou a Jesse kontrolovala náklad v přístavu Mariupol, když dostala rozkaz, aby pomohla bránit Azovstal.
Statečná Alina spolu s dalšími obránci 17. května padla do zajetí. Rusové ji převezli do věznice Olenivka v Doněcku, kde jí vzali její dva pejsky. „Ani mě nenechali se rozloučit. Prostě popadli vodítko a odešli,“ popsala Alina pro britský deník Daily Mail.
Pět měsíců v zajetí
Na svobodu se dostala až na podzim. „V říjnu loňského roku se vrátila do vlasti, ale bez zvířat. Po rehabilitaci pokračovala v práci u pohraniční služby na ukrajinsko-polských hranicích,“ uvedla Státní pohraniční služba Ukrajiny v příspěvku na Facebooku. Na své věrné kamarády psovodka nezapomněla.
Nevzdává se naděje
„Moc mi chybí,“ uvedla mladá pohraničnice a dodala, že jí její dvě fenky během války nejednou zachránily život. „Byly tak chytré a láskyplné. Musí být možné najít lidi, kteří je vzali. Jsem připravená koupit je za peníze zpět,“ uvedla Alina. Poté, co se vrátila ze zajetí, dokonce dokázala dát dohromady skupinu dobrovolníků, kteří se vrátili do Olenivky, aby dostali Sonju a Jesse zpět. „Ptali se a bylo jim řečeno, že psi už tam nejsou. Po mé výměně psy ihned předali ruským psovodům,“ sdělila s tím, že se rovněž snaží získat informace o svém manželovi Iljovi, jehož stále drží v zajetí.
Nástěnná malba
Přátelé Alině darovali nového pejska, jehož pojmenovala Chelsea. Alina se stala ukrajinskou hrdinkou, a dokonce na její počest v jejím rodném městě Novovolynsk ve Volyňské oblasti vznikla nástěnná malba, která zobrazuje ženu se psem.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
