Černochová s Pavlem řešila další pomoc Ukrajině. Česko pošle materiál za 700 milionů
Naplánovaná vojenská pomoc České republiky Ukrajině je v hodnotě asi 600 až 700 milionů korun. Jde o tzv. nepotřebný majetek z armádních skladů. Novinářům to po dnešním jednání s prezidentem Petrem Pavlem řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Seznam dnes Pavlovi představila, předala mu i seznam pomoci, který již ČR na Ukrajinu poslala dříve. Mluvila s ním také o návrhu na jmenování generálů.
„Pomoc, která je z naší strany spolu s náčelníkem generálního štábu (Karlem Řehkou) naplánována, tak je v hodnotě nějakých 600, 700 milionů korun. Není to finanční pomoc, je to vojenský materiál, který je ještě v našich skladech, který je takzvaně nepotřebný a který opravdu armáda může poslat na Ukrajinu, aniž tím ohrozí vlastní obranyschopnost,“ řekla Černochová.
Zdůraznila, že s Řehkou vždy úzkostlivě dbá na to, aby materiál, který je posílán na Ukrajinu, mohl být něčím nahrazen.
Pavel nedávno v rozhovoru pro německý deník Süddeutsche Zeitung uvedl, že Česká republika pomohla zbrojními dodávkami Ukrajině, jak mohla, ale mnoho dalších možností již nemá. Jisté možnosti vidí ještě v protivzdušné obraně a munici, pro kterou má Česko výrobní kapacity. Podle Černochové se pomoc v této oblasti děje, zmínila vytvoření společného česko-ukrajinského výrobního klastru i dodávky soukromých firem, kterým stát vydává urychlená povolení.
Černochová Pavla seznámila i se jmény vojáků, které navrhuje na jmenování do generálské hodnosti. Seznam podle ní čítá do deseti jmen, Pavel s nimi souhlasí. Ministryně příští týden návrh předloží vládě, zveřejní ho po jeho odsouhlasení. Prezident by měl vojáky na návrh vlády povýšit u příležitosti oslav státního svátku 8. května.
S prezidentem probrala také zákony týkající se obrany, které v úterý odsouhlasila Sněmovna. Informovala ho o schválení mandátu na vyslání vojenských policistů na Ukrajinu a armádních speciálních sil do Nigeru. Poznamenala, že v případě africké země bude ministerstvo obrany vyhodnocovat, zda požádá Parlament o prodloužení mise i za konec roku 2023. „Jsem hrdá, že se bude vojenská policie podílet na vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Váleční zločinci musí vědět, že je spravedlnost vždy dostihne. Navíc naši speciálové z Armády ČR budou pomáhat jako instruktoři a poradci v Nigeru,“ informovala ministryně již dříve na twitteru.
Pavla seznámila i s postupem mnohamiliardových akvizic na nákup pásových bojových vozidel pěchoty a nadzvukových letounů. Diskutovali také o plánovaných cestách. Řekla, že šlo o třetí společné setkání.
Návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se základem pro jednání s Moskvou staly současné frontové linie na Ukrajině, je dobrý kompromis, řekl podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Norska. Zároveň vyjádřil pochyby o tom, že ruský prezident Vladimir Putin na něco takového přistoupí.
Slovensko nakonec asi podpoří nový balík sankcí Evropské unie proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině. Řekl to dnes slovenský premiér Robert Fico. Podle něj Bratislava prosadila do návrhů závěrů nadcházejícího summitu státníků členských zemí EU formulace týkající se energetiky a automobilového průmyslu. Právě řešením těchto témat, přímo nesouvisejících se sankcemi, předseda slovenské vlády dříve podmiňoval souhlas Slovenska s novým souborem opatření vůči Moskvě.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na továrnu na výbušniny v ruském Mordvinsku a rafinerii v Dagestánu. Informoval o tom dnes server The Moscow Times s odvoláním na místní úřady a média. Informaci nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
„V důsledku útoku byl poškozen jeden z našich podniků. Na místě pracují záchranné složky, nasazeny jsou všechny potřebné síly a prostředky,“ napsal na telegramu šéf této ruské republiky Arťom Zdunov. O jaký podnik se jedná, neuvedl.
