Čínské drony pro Rusko? Umožnily by údery na Kyjev, varuje expert
Podle německého deníku Spiegel vyjednával čínský výrobce dronů s Ruskem o dodávce stovky svých „sebevražedných“ letounků. Její model unese až padesátikilogramovou hlavici, což by ruským nájezdníkům umožnilo pokračovat v útocích na ukrajinská města započatých pomocí íránských dronů. Peking takové dodávky zbraní vylučuje.
Podle Spiegelu firma Xi'an Bingo Intelligent Aviation Technology jednala s Moskvou o svých prototypech vyčkávací munice alias kamikaze dronu ZT-180, mohla by jich do dubna dodat stovku.
„Bingo Intelligent nemá žádný obchodní kontakt s Ruskem,“ vyvrací informaci mluvčí firmy pro magazín Vice. Víc ale firma mlčí. Společnost působí od roku 2017 a prodává řadu leteckých technologií, včetně bezpilotních letounů pro policejní účely, vyplývá z čínského rejstříku výrobců dronů.
Útoky na energetickou síť
Podle důvěrných zdrojů Spiegelu by design ZT-180 mohl být specifikacemi podobný íránským dronům Šáhid-136. Ty Rusko (s označením Geran-2) posílalo na vojenské i civilní cíle, například energetickou infrastrukturu Ukrajiny. Jsou dost univerzální, jak popsal James Rogers, poradce NATO v otázkách dronů. Dolet dvoumetrákových strojů se odhaduje na tisíc až dva tisíce kilometrů, vrtule je pohání rychlostí necelých 200 km/h.
Podobně by patrně fungovaly i zmiňované čínské stroje: „Daly by se posílat z Ruska a pohodlně zasahovat klíčové cíle na Ukrajině, včetně Kyjeva,“ uvedl pro Newsweek. „Pokud Rusko obdrží dodávky ZT-180, může je Kreml nasadit pro zesílení politického tlaku.“
Zjevně podle něj Moskva vyhodnocuje údery na ukrajinskou elektrickou síť a další kritickou infrastrukturu za úspěšnou metodu. „Víme, že ať se nasadila jakákoli protivzdušná obrany, ty drony se zřejmě stále dostávají k cílům. Pro Rusy to, myslím, znamená, že chtějí ve stávající strategii přidat,“ dodal Rogers.
V sobotu britské ministerstvo obrany ohlásilo, že od 15. února nebyly Šáhidy-136 na Ukrajině vidět. „Nejspíš to značí, že Rusku došel stávající arzenál a bude shánět další dodávky,“ konstatovalo na twitteru.
Britští experti nepovažují šáhidy za příliš spolehlivé: „Třebaže se neosvědčují v ničení zamýšlených cílů, Rusko je zřejmě vnímá jako užitečné návnady, jež mohou odklonit ukrajinskou protivzdušnou obranu od efektivnějších střel s plochou dráhou letu,“ dodalo ministerstvo.
Íránské drony došly
„Potřebují takových zbraní víc, než jsou Íránci ochotní nebo schopní dodat,“ komentuje údajné jednání s Číňany Uzi Rubin z Jeruzalémského ústavu pro strategii a bezpečnost.
Od jakýchkoli dodávek vojenských technologií se Čínu snaží odradit Američané. „Peking se bude muset sám rozhodnout, jak bude postupovat, zda poskytne vojenskou pomoc – ale pokud se touto cestou vydá, bude to Čínu hodně stát,“ prohlásil na CNN bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan.
„Důkazy skutečných dodávek smrtící techniky nevidíme,“ konstatoval zatím ředitel CIA William Burns. „Ale jsme přesvědčení, že čínské vedení poskytování takových technologií zvažuje.“
„Neočekávám od Číny velkou iniciativu k poskytování zbraní Rusku,“ pronesl v pátek prezident Joe Biden v televizi ABC News. A kdyby přece? „Reagovali bychom. Uvalili jsme přísné sankce na každého, kdo už tuto linii překročil.“ Čínskému prezidentovi už prý loni v létě připomněl, kterak stovky amerických firem opustily ruský trh. „A pokud se vy dopustíte stejných brutalit, bude takové brutality podporovat, můžete čelit stejným důsledkům,“ varoval prý Si Ťin-pchinga.
Peking zatím za dodávání zbraní do ukrajinské války kritizuje Ameriku a další západní země. „Washington sype zbraně na jednu stranu konfliktu, čímž prodlužuje boje a oddaluje mír, zatímco šíří dezinformace, že má Čína dodávat zbraně Rusku,“ prohlásila mluvčí čínského ministerstva zahraničí Mao Ning s tím, že Amerika chce pod takovou záminkou sankcionovat čínské firmy. „Je to naprostý hegemonismus, dvojí standard, absolutní pokrytectví. V otázce Ukrajiny Čína aktivně prosazuje mírová jednání a politické řešení krize. USA nejsou v pozici, kdy by mohly ukazovat prstem na čínsko-ruské vztahy.“
