Šílené praktiky Wagnerovců na Ukrajině: Dezertérům hrozí kastrace!
K obrovským zvěrstvům přistupují podle zprávy amerických tajných služeb na Ukrajině velitelé ruské Wagnerovy skupiny. Okupanty, kteří bez povolení opustí jednotku, čeká kastrace. O otřesných způsobech se tajné služby dověděly díky zachycenému telefonátu.
Wagnerovu skupinu založil před více než osmi lety ruský podnikatel blízký Kremlu Jevgenij Prigožin. Skupina se od loňského února rovněž účastní bojů v rámci speciální vojenské operace, jak Moskva oficiálně nazývá svou invazi na Ukrajinu. V jejích řadách bojují také lidé naverbovaní z věznic v Rusku i žoldáci z mnoha dalších zemí světa.
Nové zprávy podle deníku Daily Star prozrazují další šílená zvěrstva, kterých je tato skupina schopná. Podle nových informací amerických tajných služeb z prosince loňského roku zachycený telefonát jednoho z členů skupiny potvrdil, že vojáka, který se pokoušel vzdát se Ukrajincům nebo ustoupit, potkal děsivý trest.
„Chytilo ho a uřízli mu přirození,“ měl v listopadu uvést v zachyceném hovoru jeden z ruských vojáků. Osud Rusů působících ve Wagnerově skupině je ruské společnosti spíše lhostejný. Mnoho z nich jsou bývalí vězni, včetně těch, kteří kdysi páchali vraždy. Působením na Ukrajině se snaží ze svého trestu vykoupit.
Taktika Wagnerovců je nemilosrdná a liší se od způsobů klasického ruského vojska. Její členové například nesmí pomáhat raněnému kamarádovi v poli. „Útočná pěchota nesmí sama odnášet raněné z bojiště, protože jejich hlavním úkolem je pokračovat v útoku, dokud není dosaženo cíle,“ stojí ve zprávě zveřejněné americkou tajnou službou.
Americké ministerstvo financí ve čtvrtek označilo žoldnéřskou Wagnerovu skupinu za nadnárodní zločineckou organizaci a uvalilo na ni další sankce. Spojené státy také skupině, která na Ukrajině nasadila asi 50.000 bojovníků, zmrazily majetek. Washington přijal i další opatření vůči lidem s vazbami na ruskou armádu.
Spojené státy už v prosinci Wagnerovu skupinu, která v bojích na Ukrajině hraje stále větší roli, obvinily z toho, že část zbraní pro boje na Ukrajině získala i ze Severní Koreje.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj doufá, že bude moci vést jednání s Donaldem Trumpem poté, co jeho zmocněnce Steva Witkoffa v úterý přijme Putin. Agentura Reuters s odvoláním na zdroj z Bílého domu napsala, že spolu s Witkoffem do Moskvy přicestuje také Trumpův poradce a zeť Jared Kushner.
Francouzský prezident Emmanuel Macron po dnešních jednáních hovořil o situaci na Ukrajině také přímo s Trumpem, oznámil podle Reuters Elysejský palác. Tématem jejich telefonátu byly „podmínky pevného a trvalého míru na Ukrajině“, přičemž francouzský prezident „zdůraznil zásadní význam bezpečnostních záruk nezbytných pro Ukrajinu“, uvedl jeho úřad.
Téměř dvě desítky nositelů Nobelovy ceny v otevřeném dopise vyzvalo prezidenty Ruska, Ukrajiny a Spojených států a také Evropskou unii, aby do návrhu rusko-ukrajinské dohody o ukončení války zahrnuli propuštění či výměnu politických vězňů. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na ruského nositele Nobelovy ceny za mír Dmitrije Muratova.
„Hovoří o penězích, obchodu, kovech vzácných zemin, hranicích, ale slyšeli jste někoho z nich, aby mluvil o lidech?“ řekl Reuters Muratov. Dodal, že má obavy o život mnoha lidí ze stovek osob uvězněných v Rusku na základě zákonů přijatých po ruské invazi na Ukrajinu, které stanovují tresty za „diskreditaci ruské armády“ a „šíření lživých informací o ruských ozbrojených silách“.
