Expert: Drony Ukrajinců v hlubokém týlu nepřítele odhalují i selhání Putinova režimu
Neschopnost Rusů zabezpečit významné objekty v hlubokém ruském vnitrozemí lze vyložit i jako selhání celého režimu, míní Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Na začátku týdne podle Rusů ukrajinské bezpilotní letouny útočily na vojenské letiště v Engelsu a u Rjazaně. Kyjev se k odpovědnosti za incidenty nepřihlásil. Šlo by nicméně o úder provedený zatím nejhlouběji na ruském území od začátku únorové ruské invaze na Ukrajinu.
Poslední sérii explozí na ruských vojenských letištích lze podle Stojara s velkou mírou pravděpodobnosti připsat aktivitám ukrajinské strany. „Rovněž lze předpokládat, že tyto údery byly realizovány prostřednictvím bezpilotních prostředků. O konkrétním typu však lze aktuálně jen spekulovat, nelze vyloučit použití starších dronů ukrajinské provenience s prodlouženým doletem, eventuálně i dodaných Bayraktarů,“ uvedl Stojar.
V úvahu podle něj připadá i použití starších průzkumných bezpilotních prostředků sovětské výroby dodatečně vybavených modernějším navigačním systémem a výbušnou hlavicí. Takové systémy mají značný dolet a mohly by podle Stojara představovat efektivní improvizaci ukrajinských sil.
Útoky podle něj svědčí o schopnostech ukrajinských sil vést sofistikované operace v hlubokém týlu protivníka. Lze je podle Stojara interpretovat i jako reakci na ruské vzdušné údery na ukrajinskou infrastrukturu z posledních měsíců.
„Překvapivá je asi skutečnost, že ruská protivzdušná obrana zde nebyla schopna adekvátně a včas zareagovat a nezabránila úderu na tak významný cíl, jako je základna strategických bombardérů, které jsou nedílnou součástí ruského jaderného deterentu (koncept odstrašování) a fakticky i symbolem Ruska jako jaderné mocnosti,“ uvedl Stojar.
Pro ukrajinskou stranu je to podle něj další důkaz schopnosti zasáhnout citlivě agresora na jeho vlastním teritoriu. Stojar uvedl, že na ukrajinské straně lze v úderech vidět i efektivní způsob obrany proti ruským vzdušným úderům, neboť velký počet ruských střel mířících na ukrajinskou infrastrukturu byl odpalován právě ze strategických bombardérů na zasažených základnách.
„Pro ruskou stranu je to z psychologického hlediska příklad dalšího selhání ruských sil v konfliktu. Neschopnost zabezpečit tak strategicky významné objekty v hlubokém ruském vnitrozemí před nepřátelskými akcemi může být interpretována i jako selhání celého ruského režimu,“ uvedl Stojar.
Zásadní dopad na průběh konfliktu ale tyto údery podle něj mít nebudou. Mají omezený rozsah. Ukrajinské schopnosti provádět obdobné údery jsou sice podle něj zřejmě oezené, i jen hrozba úderů obdobného typu si vyžádá ruská protiopatření.
„Asi lze nyní očekávat posilování ostrahy vzdušného i pozemního prostoru v blízkosti strategicky významných objektů, což si ovšem vyžádá další zdroje na úkor nasazení ruských sil na ukrajinském teritoriu. A nelze ani vyloučit omezení dosavadních aktivit ruského strategického letectva, případně přesun letounů ne vzdálenější základny, aby nedošlo k ohrožení prostředků, za něž ruské síly v současnosti nemají náhradu,“ upozornil Stojar.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Německo darovalo Ukrajině dva systémy protivzdušné obrany Patriot, oznámil v úterý ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu na summitu o rozšíření EU. Jeho prohlášení citovala agentura Interfax-Ukrajina.
„Rád bych vyjádřil svou vděčnost Německu. Nedávno nám dodali dva systémy Patriot a my je zvládáme,“ řekl Zelenskyj. Ukrajinský prezident opakovaně prohlásil, že systémy Patriot jsou nezbytné pro obranu Ukrajiny proti ruským leteckým útokům. Pravidelně nastoluje otázku poskytnutí dalších systémů Patriot Kyjevu během setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Zároveň, jak v úterý informoval Handelsblatt, Německo stále nepovažuje za možné přesunout rakety dlouhého doletu Taurus do Kyjeva. Tuto pozici zastával bývalý německý kancléř Olaf Scholz, stejně jako současný premiér Friedrich Merz.
Rusko podle prezidenta Vladimira Putina nikoho neohrožuje a svůj jaderný potenciál rozvíjí podle svých dřívějších oznámení. Šéf Kremlu to podle agentury TASS řekl při udělování vyznamenání konstruktérům nových zbraní Burevestnik (Buřňák) a Poseidon.
„Naše země nikoho neohrožuje,“ řekl Putin. „Rusko stejně jako jiné jaderné státy rozvíjí svůj jaderný potenciál, rozvíjí svůj strategický potenciál,“ uvedl také a dodal, že jde o projekty, které Rusko oznamovalo už dávno.
Kreml koncem října ohlásil úspěšný test střely Burevestnik s atomovým pohonem, která je schopná nést jadernou hlavici, a také zkoušku podvodní zbraně Poseidon, jež má podle Moskvy rovněž atomový pohon a také může nést jadernou nálož. Krátce po tomto ruském oznámení americký prezident Donald Trump řekl, že nařídil obnovit testy amerických jaderných zbraní, stejně jako to dělají ostatní jaderné mocnosti.
Putin dnes také řekl, že už běží sériová výroba raket Orešnik, které údajně mohou dosahovat rychlosti přes 13.000 kilometrů za hodinu. Ruská armáda tuto zbraň s šesti hlavicemi poprvé použila loni v listopadu při útoku na ukrajinské Dnipro v rámci takzvané speciální operace. Tak Moskva nazývá invazi na Ukrajinu.
