Expert: Drony Ukrajinců v hlubokém týlu nepřítele odhalují i selhání Putinova režimu
Neschopnost Rusů zabezpečit významné objekty v hlubokém ruském vnitrozemí lze vyložit i jako selhání celého režimu, míní Richard Stojar z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany. Na začátku týdne podle Rusů ukrajinské bezpilotní letouny útočily na vojenské letiště v Engelsu a u Rjazaně. Kyjev se k odpovědnosti za incidenty nepřihlásil. Šlo by nicméně o úder provedený zatím nejhlouběji na ruském území od začátku únorové ruské invaze na Ukrajinu.
Poslední sérii explozí na ruských vojenských letištích lze podle Stojara s velkou mírou pravděpodobnosti připsat aktivitám ukrajinské strany. „Rovněž lze předpokládat, že tyto údery byly realizovány prostřednictvím bezpilotních prostředků. O konkrétním typu však lze aktuálně jen spekulovat, nelze vyloučit použití starších dronů ukrajinské provenience s prodlouženým doletem, eventuálně i dodaných Bayraktarů,“ uvedl Stojar.
V úvahu podle něj připadá i použití starších průzkumných bezpilotních prostředků sovětské výroby dodatečně vybavených modernějším navigačním systémem a výbušnou hlavicí. Takové systémy mají značný dolet a mohly by podle Stojara představovat efektivní improvizaci ukrajinských sil.
Útoky podle něj svědčí o schopnostech ukrajinských sil vést sofistikované operace v hlubokém týlu protivníka. Lze je podle Stojara interpretovat i jako reakci na ruské vzdušné údery na ukrajinskou infrastrukturu z posledních měsíců.
„Překvapivá je asi skutečnost, že ruská protivzdušná obrana zde nebyla schopna adekvátně a včas zareagovat a nezabránila úderu na tak významný cíl, jako je základna strategických bombardérů, které jsou nedílnou součástí ruského jaderného deterentu (koncept odstrašování) a fakticky i symbolem Ruska jako jaderné mocnosti,“ uvedl Stojar.
Pro ukrajinskou stranu je to podle něj další důkaz schopnosti zasáhnout citlivě agresora na jeho vlastním teritoriu. Stojar uvedl, že na ukrajinské straně lze v úderech vidět i efektivní způsob obrany proti ruským vzdušným úderům, neboť velký počet ruských střel mířících na ukrajinskou infrastrukturu byl odpalován právě ze strategických bombardérů na zasažených základnách.
„Pro ruskou stranu je to z psychologického hlediska příklad dalšího selhání ruských sil v konfliktu. Neschopnost zabezpečit tak strategicky významné objekty v hlubokém ruském vnitrozemí před nepřátelskými akcemi může být interpretována i jako selhání celého ruského režimu,“ uvedl Stojar.
Zásadní dopad na průběh konfliktu ale tyto údery podle něj mít nebudou. Mají omezený rozsah. Ukrajinské schopnosti provádět obdobné údery jsou sice podle něj zřejmě oezené, i jen hrozba úderů obdobného typu si vyžádá ruská protiopatření.
„Asi lze nyní očekávat posilování ostrahy vzdušného i pozemního prostoru v blízkosti strategicky významných objektů, což si ovšem vyžádá další zdroje na úkor nasazení ruských sil na ukrajinském teritoriu. A nelze ani vyloučit omezení dosavadních aktivit ruského strategického letectva, případně přesun letounů ne vzdálenější základny, aby nedošlo k ohrožení prostředků, za něž ruské síly v současnosti nemají náhradu,“ upozornil Stojar.
Ukrajinská armáda při protiofenzívě u města Dobropillja v Doněcké oblasti osvobodila sedm obcí a 160 kilometrů čtverečních území, uvedl dnes na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Dodal, že vojáci devět obcí a 170 kilometrů čtverečních „vyčistili“ od okupačních vojsk. Rozdíl nevysvětlil, neuvedl ani časový úsek, kterého se vojenská operace týká. Ukrajinci podle něj při protiofenzívě zajali téměř sto ruských vojáků.
Ukrajinské Síly speciálních operací (SSO) podle serveru Ukrajinska pravda potvrdily, že v noci podnikly dronový útok na volgogradskou rafinérii, která se podílí na zásobování invazních jednotek. Podle předběžných informací závod pozastavil práci.
Dva ukrajinské drony zaútočily na ropný zpracovatelský a petrochemický komplex Gazprom Neftěchim Salavat v Baškirsku, uvedl dnes podle Reuters regionální šéf Radij Chabirov. „Posuzujeme rozsah škod. Momentálně hasíme požár,“ dodal s tím, že na místě nejsou oběti.
Do Kyjeva dnes přijel polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Podle Varšavy se Polsko a Ukrajina chystají podepsat dohodu o spolupráci mezi resorty obrany, která se bude týkat i získávání dovedností v obsluze dronů. Mluvčí ukrajinské diplomacie Heorhij Tychyj už dříve uvedl, že polská delegace chce od Ukrajinců získat informace o boji s drony, které hojně využívají obě strany konfliktu, který rozpoutalo Rusko proti Ukrajině v únoru 2022. Minulý týden do Polska pronikly dvě desítky ruských dronů.
„Polská delegace přijede studovat naše zkušenosti,“ řekl Tychyj podle serveru Ukrajinska pravda. Polské ministerstvo obrany dnes na síti X oznámilo, že ministr Kosiniak-Kamysz je na návštěvě Kyjeva společně s delegací resortu obrany a polských ozbrojených sil. „Mimo jiné se svým protějškem (Denysem Šmyhalem – pozn. ČTK) bude jednat o vojenské spolupráci, další podpoře pro bránící se Ukrajinu a bezpečnostní situaci v kontextu ruské agrese,“ uvedl resort.
