Ukrajinští vojáci už cvičí v Česku. „Aby efektivně bránili své území a suverenitu,“ vzkazuje armáda
Ve vojenském prostoru Libavá v Olomouckém kraji už jsou ukrajinští vojáci na plánovaném cvičení, řekl dnes serveru iDNES.cz náčelník generálního štábu Karel Řehka. Ministerstvo podle serveru nesdělilo z bezpečnostních důvodů přesný počet vojáků ani informace o tom, kdy do Česka přijeli. Armáda později na twitteru uvedla, že cílem výcviku je, aby ukrajinské ozbrojené síly byly schopné vést samostatně bojové operace a efektivně bránily své území. Sněmovna i Senát tento týden schválily výcvik až 4000 ukrajinských vojáků v Česku do konce příštího roku.
„Ukrajinští vojáci jsou již v ČR ve vojenském prostoru Libavá na plánovaném cvičení,“ uvedl Řehka.
Podle ředitele komunikace ministerstva obrany Davida Jareše jsou vojáci v Česku na součinnostním cvičení, které v listopadu schválil kabinet. „Pomáhali chystat kontinuální výcvik, který nyní začíná v souladu s mandátem, který prošel Parlamentem ČR,“ řekl.
Armáda později zveřejnila několik fotografií z výcviku. „Na Libavé trénujeme ukrajinské vojáky. Cílem je, aby ozbrojené síly Ukrajiny byly schopné samostatně vést bojové operace a efektivně bránily své území a suverenitu. Je to celoevropské úsilí pod hlavičkou asistenční mise EU. Děláme to taky pro naši obranu,“ uvedla na twitteru.
Sněmovna i Senát tento týden postupně souhlasily s návrhem, že v Česku bude moci do konce příštího roku cvičit až 4000 ukrajinských vojáků, jejichž země čelí ruské agresi. Výcvik se uskuteční podle dřívějších informací v prostoru Libavá, bude se týkat mechanizovaných jednotek i speciálních profesí.
Do konce příštího roku by se mělo podle vládního podkladu uskutečnit pět čtyřtýdenních turnusů, každého by se mohlo zúčastnit až 800 ukrajinských vojáků.
Cvičení vychází z dvoustranné dohody české a ukrajinské vlády. Výhledově by mělo být podle podkladů převedeno pod asistenční misi EU, která by Česku mohla vrátit část nákladů odhadovaných na 975 milionů korun.
Při výcviku ukrajinských vojáků získá nové zkušenosti i česká armáda, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Půjde například o informace o operačních postupech obou válčících stran.
Lidé na Ukrajině mají podle agentury AFP strach z druhé okupace Kupjansku. Zničené devítipodlažní panelové domy, které dotvářejí panorama Kupjansku na severovýchodě Ukrajiny, teď působí jako černé svíčky, vzpomíná Vitalij Bardas. Logistický uzel, který Rusové obsadili v roce 2022 v prvních dnech invaze na Ukrajinu a který pak ukrajinská armáda o několik měsíců později osvobodila při protiofenzivě, se opět ocitl v hledáčku Moskvy. Napsala to agentura AFP.
Ruští vojáci převlečení do civilního oblečení se ze severu infiltrovali do města, připustila ukrajinská armáda. Rusko tvrdí, že je Kupjansk v obklíčení. Místní obyvatelé si dělají starosti, co se stane, pokud město padne do ruských rukou znovu.
OBRAZEM: Na těchto fotografiích poskytnutých ukrajinskou záchrannou službou pracují záchranáři na hašení požáru v Sumech na Ukrajině.
Spojené státy zrušily chystaný budapešťský summit prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem kvůli tomu, že se ruská strana držela svých maximalistických požadavků ohledně Ukrajiny. Na svých internetových stránkách o tom píše deník Financial Times s odvoláním na lidi obeznámené s touto věcí.
Jen několik dnů poté, co se Trump s Putinem během telefonátu dohodli na tom, že se sejdou v Budapešti, aby jednali o možnostech ukončení ruské invaze na Ukrajinu, poslalo ruské ministerstvo zahraničí do Washingtonu dopis, v němž zdůrazňovalo, že je třeba se zabývat tím, o čem Putin mluví jako o „základních příčinách“ vpádu do sousední země. Jde o velké územní ústupky ze strany Kyjeva, výrazné omezení ukrajinských ozbrojených sil a záruku, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO.
Spojené státy summit zrušily po telefonátu mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraniční Markem Rubiem. Rubio po něm řekl Trumpovi, že Rusko vůbec neprojevuje ochotu jednat, uvedl jeden ze zdrojů Financial Times.
Do unijní asistenční mise bude moci Česko podle návrhu vyčlenit až 55 vojáků. Budou moci působit v jakémkoli členském státu ve velitelských strukturách, případně na pozicích instruktorů.
Unijní výcvik je podle materiálu zatím plánován na příští dva roky, a to především v Polsku a v Německu. Postupně, s ohledem na potřeby ukrajinských ozbrojených sil a možnosti spojenců, by mohla tato mise působit i v dalších členských zemích.
