Hrůzy na frontě v Bachmutu: Vojáci živoří v bahně a na mrazu!
Bláto, zima a život v zákopech. Svět obletěly fotografie pozic ukrajinských vojáků u města Bachmut. Snímky jako by vypadly z filmu o první světové válce. Boje v Doněcké oblasti jsou pravděpodobně nejtěžší, které v současnosti na Ukrajině probíhají, a vojáci bránící svou vlast přežívají v otřesných podmínkách.
„Naši bojovníci v takovýchto otřesných podmínkách bojují za svobodu Ukrajiny, sláva,“ psal na sociálních sítích ukrajinský ministerský poradce Anton Gerasčenko. „Tyto fotografie ze zákopů u Bachmutu prozrazují mnohé. Dávají bojům nádech. Všudypřítomné bahno, chlad a smrad,“ dodala ukrajinská aktivistka Alexandra Matvičuková.
Intenzita bojů na Ukrajině se v posledních dnech snížila kvůli špatnému počasí. Je ale pravděpodobné, že se v příštích několika týdnech opět zvýší, jakmile dále klesnou teploty a půda na frontě zmrzne. Ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině to uvedl americký Institut pro studium války (ISW).
Ukrajinské a ruské zprávy z kritických oblastí fronty na východě a jihu Ukrajiny, včetně Svatova, Bachmutu či Vuhledaru naznačují, že vojenské operace na obou stranách jsou v současné době komplikovány silným deštěm a následným velkým množstvím bahna.
„Je pravděpodobné, že půdě bude trvat několik dní stálých mrazivých teplot, než ztuhne, což znamená, že terénní podmínky pravděpodobně umožní zvýšení intenzity operací na celé Ukrajině až o víkendu 3. až 4. prosince a v následujícím týdnu,“ uvedl ISW.
Není jasné, zda některá ze stran na tuto dobu aktivně plánuje velké ofenzivní operace, zdůrazňují američtí experti. Meteorologické faktory, které takovým operacím nyní brání, se ale podle nich začnou v každém případě vytrácet.
Drazí čtenáři, děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění. Pokračovat bude zase ráno, dobrou noc.
Novou ukrajinskou velvyslankyní ve Spojených státech bude bývalá místopředsedkyně vlády Olha Stefanišynová, která měla v předchozím kabinetu odpovědnost za evropskou a euroatlantickou integraci Ukrajiny a působila i jako ministryně spravedlnosti. „Formální procedury jsou kompletní - dnes jsem podepsal dekret o jejím jmenování velvyslankyní,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Od nové šéfky diplomatické mise ve Washingtonu očekává realizaci dohod s USA, především v oblasti obrany. „V mnoha ohledech závisí dlouhodobá bezpečnost Ukrajiny na vztazích s Amerikou. Na stole jsou dva ukrajinské návrhy... Jedná se o dohodu o zbraních pro Ukrajinu a dohodu o moderních dronech pro Spojené státy,“ dodal Zelenskyj.
Stefanišynová se podle AFP podílela na nedávno dojednané dohodě mezi Kyjevem a Washingtonem o přístupu Američanů k ukrajinským nerostům. Působila v předchozí vládě vedené premiérem Denysem Šmyhalem, která ale v červenci prošla obměnou a novou šéfkou vlády se stala Julija Svyrydenková, vyměnila se i řada ministrů.
Politika Ruska představuje nejvážnější, přímou a dlouhodobou bezpečnostní hrozbu pro celou Severoatlantickou alianci, uvedl Senát v dnešním usnesení k závěrům červnového summitu NATO v Haagu. Aliance musí podle horní komory této hrozbě čelit společně a zajistit odpovídající úroveň odstrašení. Senát také ocenil, že NATO pokračuje v podpoře Ukrajiny, která čelí čtvrtý rok ruské vojenské invazi.
Dohoda z Haagu předpokládá, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta hrubého domácího produktu a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení. V roce 2029 se obranné výdaje přezkoumají. Senát v usnesení uvítal rovněž to, že summit potvrdil závazek kolektivní obrany.
„I vláda České republiky v reakci na zhoršování bezpečnostního prostředí se zavázala pro stabilní zvyšování rozpočtu, protože armáda bez stabilního rozpočtového prostředí nedává smysl,“ řekl předseda senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnosti Pavel Fischer (za TOP 09). Postupné zvyšování obranných výdajů podpořil v debatě například také předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), podle kterého Česko dlouho spoléhalo na kolektivní obranu a do obranyschopnosti investovalo málo. „Tak to nemůže dál pokračovat, protože situace se změnila,“ poznamenal.
