Putin: Sdílím jejich hoře. Život je složitý. Prezident promluvil s matkami ruských vojáků
Ruský prezident Vladimir Putin, který na konci února nařídil vpád ruských vojsk na Ukrajinu, prohlásil, že sdílí hoře matek, které přišly v bojích o své syny. Z prezidentova setkání s matkami vojáků válčících na Ukrajině odvysílala zpravodajská televize Rossija 24 v přímém přenosu jen Putinova slova na úvod, až do prezidentova oznámení, že "začíná volná diskuse". Rusko za devět měsíců bojů podle odhadu ukrajinského generálního štábu přišlo o více než 86.000 vojáků. Dnešní setkání už dopředu kritizovala představitelka organizace sdružující matky a manželky vojáků Olga Cukanovová, která tvrdila, že akce bude zinscenovaná.
„Já osobně a celé vedení země sdílíme tuto bolest, chápeme, že nic nemůže nahradit syna, ztrátu dítěte, zvláště matce,“ oslovil Putin účastnice setkání. Prezident dnes tvrdil, že s vojáky ve „speciální vojenské operaci“, jak nazývá válku proti Ukrajině, občas mluví po telefonu. „Hovořil jsem s těmi, kdo mě udivili svou náladou, svým přístupem k věci. Nečekali telefonát ode mne,“ poznamenal s tím, že tyto hovory se podařilo zorganizovat právě díky matkám vojáků.
Česko důkladně studuje americký návrh na ukončení války na Ukrajině a diskutuje o něm se spojenci v takzvané koalici ochotných, uvedl ministr zahraničí v demisi Jan Lipavský (za ODS). Jde o skupinu asi třiceti převážně evropských zemí, které podporují Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi. „Existenci plánu bereme my i naši evropští kolegové jako výchozí bod pro další jednání o mírovém uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem,“ uvedl ministr.
Jakékoliv mírové uspořádání přímo ovlivní bezpečnost na celém evropském kontinentu na desítky let dopředu. „Musíme tedy k němu přistupovat s maximální zodpovědností, opravdu se nás to přímo týká. Zároveň platí, že evropská bezpečnost rovná se bezpečnosti české,“ uvedl. I kvůli české bezpečnosti mají podporu představitelé států E3 (Německo, Francie, Velká Británie) a další země, které už vstoupily do diplomatických jednání s USA za účelem vytvoření další verze mírového plánu, doplnil.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko udělil milost 31 občanům Ukrajiny, kteří podle běloruských úřadů spáchali trestné činy. Informuje o tom dnes agentura TASS, podle níž je krok výsledkem dohody Lukašenka s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Lukašenkova mluvčí uvedla, že běloruský vůdce k tomuto „gestu dobré vůle“ přistoupil na žádost ukrajinské strany a za účelem vytvoření podmínek pro urovnání ozbrojeného konfliktu v sousedním státě. Na mysli tím měla válku na Ukrajině, kterou Rusko s běloruskou podporou vede už tři a tři čtvrtě roku.
„Nové návrhy na ukončení ruské války proti Ukrajině musí zohlednit fakt, že Rusko je zemí, která nedodržuje dohody,“ tweetuje polský prezident Karol Nawrocki.
Dnešního setkání v Putinově rezidenci Novo-Ogarjovo u Moskvy se podle zveřejněného videozáznamu účastnilo asi 17 žen. Ruská nezávislá média identifikovala jednu z nich jako zastupitelku jedné z moskevských městských částí a členku vládnoucí strany Jednotné Rusko Olgu Belcevovou a další jako šéfku výkonného výboru Putinova provládního uskupení zvaného Všeruská lidová fronta (ONF) Juliji Belechovovou. Po Putinově levici seděla režisérka filmů pravoslavného a vlasteneckého zaměření Olesja Šiginová. Zda synové nebo jiní příbuzní těchto žen skutečně bojují na Ukrajině, známo není, uvedl portál Meduza.
Dnešní setkání už v úterý ve videoprohlášení ostře kritizovala Olga Cukanovová, představitelka organizace Rada matek a manželek, která se zasazuje mimo jiné o dodržování pravidel částečné mobilizace. Cukanovová uvedla, že ani jedna z představitelek jejího spolku nebyla na setkání s Putinem pozvána, přestože o to ženy žádaly a sjely se i za tímto účelem do Moskvy. „Asi se bojí, že bychom kladly nepříjemné otázky,“ řekla aktivistka před dnešním setkáním agentuře AFP.
Ruský prezident, který je současně vrchním velitelem ozbrojených sil, ale ruské vojáky na frontě nikdy nenavštívil, na rozdíl od ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který se za obránci Ukrajiny již několikrát podíval. Zelenskyj takto naposledy zavítal do nedávno osvobozeného Chersonu, jediného oblastního centra, které se Rusům za 275 dnů války podařilo dobýt a o které nedávno zase přišli.
Šéf ruského státu dnes prohlásil, že život je mnohem složitější, než se ukazuje na obrazovce televizoru či počítače - a na internetu se podle Putina nedá „vůbec ničemu věřit“, protože se tam vyskytuje „spousta všelijakých falešných informací, podvrhů, klamání a lží“, vždyť informace jsou dnes také zbraní války. Rusko po začátku války výrazným způsobem omezilo dostupnost většiny celosvětových sociálních sítí i internetových stránek západních médií. Odborníci už také řadu let upozorňují na ruské šíření dezinformací a informační válku vůči západním společnostem.
