„Ruský medvěd musí být vyhnán holí.“ Čečenci nejsou jen Kadyrov, mnoho jich bojuje za Ukrajinu
Ačkoliv Čečensko oficiálně patří pod Rusko a jeho vůdce je blízkým spojencem Vladimira Putina, mnoho Čečenců, kteří proti Rusku bojovali v krvavých válkách o nezávislost, postoje Ramzana Kadyrova nesdílí. Někteří z nich tak nyní bojují na straně Ukrajiny, s bojem proti rozpínavému ruskému medvědovi mají totiž mnoho zkušeností, píše Radio Svobodná Evropa.
Jedním z Čečenců, kteří se do bojů proti ruským okupantům zapojili, je i Akhmed (jméno bylo z bezpečnostních důvodů změněno). S bojem proti Rusům má přitom velké zkušenosti. „Bojoval jsem proti Rusům od roku 1995 (první čečenská válka),“ uvedl. „V roce 1997 jsem sloužil jako velitel praporu v čečenské národní gardě, v ičkerisjké armádě.“ Po válce zkusil začít nový život v Rusku, ale kvůli svému čečenskému původu čelil neustálé diskriminaci a nakonec se tak odstěhoval do Německa.
Akhmed se však již před rokem přestěhoval do jihoukrajinského Mikolajivu, kde se v tu dobu formoval dobrovolný čečenský prapor a když válka na Ukrajinu přišla, byl již připraven bojovat. Na otázku, proč se nyní zapojil do obrany Ukrajiny proti ruské agresi, odpověděl: „Přišel jsem na Ukrajinu, protože tu bojují mí bratři.“
„Říkali nám vzbouřenci, ale my jsme bojovali proti okupantům“
Po rozpadu sovětského impéria vyhlásilo Čečensko v 90. letech mezinárodně neuznanou nezávislou Čečenskou republiku Ičkerie. Tu si ale Rusko opět podrobilo skrze dvě krvavé války (1994-1996 a 1999-2000), při kterých zahynuly až statisíce lidí. Podle některých analytiků představovalo tehdejší bombardování čečenských měst válečný zločin, nezabránilo však na přelomu milénia nastupivšímu ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi v tom, aby upevnil svoji moc a provázal Rusko silnými vazbami se západními státy.
Ty však byly náhle přetrženy, když Putin v únoru vyhlásil ničím nevyprovokovanou agresi na Ukrajině. Zatímco západní státy v tu chvíli v šoku řešily, jak na novou situaci reagovat, mnoho Čečenců neváhalo a stejně jako Akhmed se zapojilo do boje proti nepříteli, kterého důkladně zná.
To je případ I Khusejna Džambetova, který se do první čečenské války zapojil již ve 13 letech. „Říkali nám vzbouřenci, ale my jsme bojovali proti orkům, vetřelcům, okupantům,“ prohlásil. Džmabetov následně bojoval i v druhé čečenské válce, za což jej v roce 2003 Rusko přidalo na list hledaných za údajné extremistické a teroristické aktivity. Musel tedy z Ruska uprchnout a následně získal belgické občanství, po začátku války však za sebou zanechal svoji rodinu a podnikání s halal masem a vydal se bojovat na Ukrajinu.
Kadyrov je pouhý pěšák, hlavní nepřítel je Putin
Proti válce je i čečenská populace, tvrdí Anzor Maškadov, syn bývalého prezidenta Čečenské republiky Ičkerie a jedna z prominentních postav čečenské separatistické vlády. Ten od začátku války několikrát navštívil Kyjev, kde jednal s prominentními postavami ukrajinské politiky a podpořil boj proti ruským agresorům.
Ukrajinský parlament zároveň nedávno přijal usnesení, ve kterém uznal Čečensko jako Ruskem dočasně okupované teritorium a odsoudil „genocidu čečenského lidu“. Prezident Volodomyr Zelenskyj pak v dubnu na jednání Rady bezpečnosti OSN prohlásil, že Rusko „odmítá právo na sebeurčení a nezávislý život více než tuctu národů na dvou kontinentech“.
Mnoho Čečenců tak nyní bojuje ve válce proti nepříteli, který je provází takřka celý život, a to i přes to, že oficiální čečenský vůdce Razman Kadyrov je jedním z nejbližších spojenců Vladimira Putina a jeho vojáci stojí na straně agresorů. Podle Džambetova je však Kadyrov „pouhý pěšák“ a „hlavní nepřítel civilizovaného světa je Putin.“
Džambetov zároveň prohlásil, že zatímco za čečenských válek západ neviděl či kvůli ruským fosilním zdrojům nechtěl vidět, co se v Čečensku dělo, nyní je situace jiná. „Nikdo se tehdy Rusku nechtěl postavit,“ prohlásil Džambetov. „Ale teď celý svět podporuje Ukrajinu. A to proto, že všichni ví, že pokud ji nepodpoří, tak šílený ruský medvěd si zítra přijde pro ně. Pro Francii, pro Polsko, pro Českou republiku. Ruský medvěd neodchází; musí být vyhnán holí.“
„Na svou šestou cestu po Ukrajině jsem dorazil s jasnou zprávou – Česko nevzdá podporu Ukrajinců v boji proti ruskému agresorovi,“ uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský na síti X.
Ruské ministerstvo obrany v ranní svodce informovalo, že jeho protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 32 ukrajinských dronů, o zneškodnění bezpilotních letounů v Nižegorodské oblasti se ale nezmiňuje.
Také Rusko během uplynulých hodin pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Podle letectva bránící se země nad ukrajinské území vyslalo 71 dronů typu šáhed a jejich atrap. Protivzdušná obrana jich 59 zneškodnila. Drony zasáhly šest míst, na jednom místě se zřítily trosky bezpilotního letounu, uvedlo ukrajinské letectvo bez dalších podrobností.
Dobrý den. Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na průmyslové zóny v Nižegorodské oblasti, informoval Gleb Nikitin, gubernátor tohoto regionu ležícího východně od Moskvy. Jeden člověk podle něho zahynul, další dva jsou zranění.
„Dnes v noci se staly cílem útoku dronů nepřítele dvě průmyslové oblasti v Nižegorodské oblasti. Při odrážení útoku v Arzamaském okrese se bohužel nepodařilo zabránit obětem a škodám. Jeden zaměstnanec zemřel na místě, dva další byli převezeni do nemocnice,“ cituje ruskojazyčný servis BBC z Nikitinova prohlášení.
Ukrajinské telegramové kanály podle BBC zveřejnily videa a fotografie, na kterých drony v Arzamasu zaútočily na průmyslový závod APZ, který vyrábí gyroskopické systémy, ovládací systémy a další elektroniku. Ozývaly se tam výbuchy a vznikl požár. Druhá průmyslová zóna, o níž se zmiňuje Nikitin, se podle všeho nachází ve městě Dzeržinsk, kde působí několik vojenských podniků. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.
