Putinovo vyhrožování jadernými zbraněmi: Britský ministr varoval Rusko před „vážnými důsledky“
Británie dnes varovala ruského prezidenta Vladimira Putina před vážnými následky, kterým by Moskva čelila, kdyby na Ukrajině použila jaderné zbraně. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na výrok britského ministra zahraničí Jamese Cleverlyho, podle kterého by takový krok změnil povahu konfliktu.
„Žádná jiná země nehovoří o použití jaderných zbraní. Žádný stát neohrožuje Rusko ani prezidenta Putina,“ řekl Cleverly zákonodárcům. „Mělo by mu (Putinovi) být jasné, že pro Spojené království a naše spojence by jakékoli použití jaderných zbraní změnilo povahu konfliktu. Pro Rusko by to mělo vážné důsledky,“ dodal.
Cleverly rovněž vyzval Moskvu, aby nebránila vývozu ukrajinského obilí. Rusko v sobotu pozastavilo svoji účast na dohodách umožňujících vývoz obilí z ukrajinských přístavů přes Černé moře.
Ruské ministerstvo obrany v sobotu obvinilo britské námořnictvo z odpovědnosti za zářijové výbuchy na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři. Úřad rovněž uvedl, že „britští specialisté“ ze stejné jednotky v sobotu řídili útoky ukrajinských dronů na lodě ruské Černomořské flotily na Krymu. Cleverly se dnes k těmto komentářům přímo nevyjádřil. Řekl ale, že „stále zoufalejší prohlášení“ Kremlu mají odvést pozornost od jeho ochabujícího válečného úsilí.
„Kreml se nyní uchyluje k šíření falešných tvrzení a chrlí vymyšlené příběhy, které vypovídají více o roztržkách uvnitř ruské vlády než o nás,“ prohlásil britský ministr.
Rusko neustoupilo v klíčových otázkách návrhu dohody o Ukrajině, vítá nicméně úsilí Spojených států o mírové řešení konfliktu, uvedl dnes podle agentury Reuters náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Dodal, že Moskva je ohledně diplomatických snah o ukončení konfliktu také v úzkém kontaktu s Čínou.
Proces, v němž je francouzský politolog Laurent Vinatier v Rusku obviněn ze špionáže, začne pravděpodobně 28. února, informovala dnes agentura AFP s odkazem na právníka rodiny Vinatierových. Devětačtyřicetiletý Francouz je v Rusku vězněn od června 2024 a v říjnu téhož roku tam byl už odsouzen ke třem letům vězení. Za špionáž mu má hrozit až 20 let vězení.
Rusové v srpnu letošního roku zajali českého občana, který dobrovolně bojoval na Ukrajině. Informaci získali novináři z projektu Linie, kteří ji zveřejnili ve spolupráci s webem Seznam Zprávy. České ministerstvo zahraničí ČTK potvrdilo, že se případem zabývá. Zajatého jednadvacetiletého Hoanga Trana, který má české i vietnamské občanství, čeká podle ruských zdrojů soud v Luhanské lidové republice, což je mezinárodně neuznaný separatistický útvar na východě Ukrajiny. Hrozí mu trest od sedmi do 15 let vězení.
Novináře na situaci Trana upozornila jeho blízká známá, které se počátkem srpna přestal ozývat. Poté narazila na internetovém serveru Reddit a Youtube na videa, kde ho poznala. Tran na nich měl popálený obličej a obvázané zápěstí, o které měl přijít poté, co ruské síly prolomily jejich pozici.
„V minulosti se Rusové snažili co nejvíce zviditelnit své kruté zacházení vůči ukrajinským vojákům, včetně zveřejňování poprav a dalších forem válečných zločinů a nelidského chování,“ řekl ČTK analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky. Dodal, že Rusko využívá tímto způsobem informační prostor s cílem demoralizovat a popohnat k dezerci vojáky na ukrajinské straně.
