Putin doufá v těžkou zimu, válku nezastaví, tvrdí experti. A pošle na Ukrajinu i brance?
Ruský prezident Vladimir Putin válku proti Ukrajině v roce 2023 nezastaví. Americký institut pro studium války (ISW) ve své analýze počítá s tím, že Putin bude v zimě sledovat vliv války na situaci v Evropě a na základě toho rozhodne, zda na Ukrajinu na jaře vyšle odvedené vojáky, anebo se rozhodne jinak.
ISW soudí, že Putin válku nezastaví a bude se snažit boje prodloužit, aby udržel okupovaná území a vytvořil tlak, který bude Západ nutit ukončit podporu Kyjevu.
O přímý konflikt s NATO ruský prezident podle amerických analytiků usilovat nebude, ale může hrozit použitím zbraní hromadného ničení a ohrožovat NATO s cílem zastavit západní pomoc Ukrajině.
„Za prvé Putin připravuje podmínky, aby mohl v nejbližší budoucnosti dál posílat špatně vycvičené vojáky přímo do boje místo toho, aby boje přerušil a poskytl čas na vybudování účinné vojenské síly. A za druhé je jeho teorie o vítězství založena na předpokladu, že těžká zima pomůže zlomit vůli Evropy,“ uvádí analýza.
Ruské brance chce Putin nasadit do bojů po čtyřech až šesti měsících výcviku, čímž mohou vzniknout podmínky pro ofenzivu Rusů po konci jarního tání.
O tom, že chce Moskva ve válce pokračovat, podle ISW svědčí nedávná částečná mobilizace, již Putin vyhlásil. Prezident nepočítá s příměřím ani s vyhrocením bojů, které by mu umožnilo ukončit válku podle jeho představ.
Kreml už nějakou dobu tvrdí, že je připravený s Ukrajinou jednat. Podle ministra zahraničí Sergeje Lavrova chce Moskva jednat se Západem, „pokud dostane realistické návrhy založené na principech rovnosti a vzájemného respektu vůči zájmům, což umožní dospět ke kompromisům a vyvážení zájmů všech zemí regionu“. Kyjev za jediný realistický předpoklad pro jednání považuje stažení ruských jednotek z ukrajinského území.
Na Ukrajinu dnes večer znovu zaútočil roj ruských dronů. V hlavním městě Kyjevě zasahovala protivzdušná obrana, informují ukrajinská média. Armáda varuje před blížícími se bojovými drony nad Černým mořem směrem k Chersonu. Obyvatelé obou měst byli vyzváni, aby odešli do krytů.
Letecký poplach byl vyhlášen i v jiných částech Ukrajiny. Kromě Dněpropetrovské oblasti zaznamenalo dopady a exploze bojových dronů také Záporoží. V obou regionech způsobily škody, informovaly úřady.
Vojenský správce Ivan Fedorov uvedl, že v Záporoží byla zasažena mimo jiné mateřská školka a obytný dům. Jedna žena podle něj utrpěla střepinové zranění na hlavě.
Ruský dron shazoval ukrajinském městě Černihiv letáky ve formě stohřivnových bankovek, v nichž vyzýval místní obyvatele ke kolaboraci s ruskými silami. Letáky nabízely skutečné peníze výměnou za souřadnice, které by Rusku pomohly zaměřit ukrajinské síly.
„Policie varuje občany před trestní odpovědností za šíření informací o poloze a pohybu ukrajinských ozbrojených sil!“ stojí v úředním prohlášení podle deníku The Kyiv Independent.
Truchlení může vypadat různě. Na lvovském hrobě vojenské medičky Iryny Cybulkové, jež zemřela roku 2024, rostou rajčata. Pěstuje je tam její matka Oxana, vlastně na dceřino přání, jako symbol útěchy. „Chci děti. Chci dům. Chci pěstovat rajčata,“ přávala si místo války mladá žena, jež zemřela dva dny před 26. narozeninami. O její příběh se na X podělila ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková.
Putin vyhlásil částečnou mobilizaci 21. září a ministr obrany Sergej Šojgu po pěti týdnech oznámil její konec, zmobilizovat se prý podařilo potřebných 300 000 lidí.
