Rusové útočí napříč Ukrajinou: Rakety poškodily energetickou infrastrukturu
Ruské síly dnes opět podnikly rozsáhlé útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Série výbuchů se dnes v ranních hodinách ozvala v ukrajinském Kyjevě, kde bylo podle starosty Vitalije Klička zasaženo zařízení dodávající elektrickou energii 350 000 domácnostem. Útoky jsou hlášeny z mnoha míst napříč celou zemí, včetně Charkova, Záporoží či Kryvého Rihu. Kvůli poškození infrastrukturních objektů ukrajinské úřady přistoupily v různých částech země k odpojování proudu.
Nad Kyjevem byl ráno vidět kouř stoupající asi z deseti míst výbuchů, uvedli podle agentury Reuters svědci z místa. Část města se podle starosty Vitalije Klička ocitla bez proudu. „Energetici pracují na obnovení dodávek elektřiny po poškození energetického objektu, který dodává proud asi 350 000 domácnostem v Kyjevě,“ napsal Kličko na komunikační platformě Telegram. V některých částech města jsou problémy také s vodou. Podle agentury Reuters v některých oblastech Kyjeva nefungují ani mobilní telefonní sítě.
Útoky na infrastrukturu
Podle starosty Charkova Ihora Terechova zasáhly jeho město dvě střely zacílené na neupřesněnou kriticky důležitou infrastrukturu. V Záporoží na jihu Ukrajiny úřady odpojily kvůli úderu na energetické zařízení elektřinu, uvedla agentura Unian. Ve Vinnycké oblasti ve střední části země se sestřelená raketa zřítila na zatím neupřesněný objekt civilní infrastruktury, incident ale nezpůsobil oběti na životech ani zranění, uvedl šéf oblastní správy Serhij Borzov.
EU by se měla vzdát ruské ropy a plynu a místo toho nakupovat zkapalněný zemní plyn, benzin a další fosilní paliva od Spojených států, řekl deníku Financial Times americký ministr energetiky Chris Wright.
„Kdyby Evropané stanovili hranici a řekli: ‚Už nebudeme kupovat ruský plyn, už nebudeme kupovat ruskou ropu,‘ učinilo by to USA agresivnějšími [co se týče sankcí]? Rozhodně,“ citují noviny ministra.
Podle Wrighta by to bylo pro Evropu ekonomicky výhodné.
„Vy [evropské země] potřebujete spolehlivé dodavatele energie, spojence, ne nepřátele,“ vysvětlil. Wright dodal, že ukončení nákupu ruského paliva Evropou by snížilo financování ruské válečné mašinerie.
Vzhledem k rostoucí inflaci Rusko uprostřed obav z reakcí veřejnosti zakročuje proti producentům potravin.
Ruští státní zástupci vyšetřovali v první polovině roku 2025 více než 400 případů rostoucích spotřebitelských cen a vydali varování více než 5 000 společnostem, uvedl 8. září ruský generální prokurátor Igor Krasnov podle provládního serveru RBC.
„Brambory, vejce, mléko a máslo zdražují... Ale někteří bezohlední výrobci, dodavatelé nebo prodejci si tímto způsobem dovolují profitovat,“ dodal. Infomuje o tom Kyiv Independent.
Sankce nepřinesly žádný účinek, Rusko důsledně směřuje k dosažení svých cílů. „Sankce jsou agendou, kterou v popředí podporuje kyjevský režim a evropské země. Dělají vše pro to, aby vtáhly Washington do své orbity a tyto sankce zavedly,“ reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov na otázku kremelského reportéra Alexandra Junaševa ohledně postoje Moskvy k Trumpovým hrozbám zavedení nových sankcí proti Rusku. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC.
„Neomezený počet sankcí, které byly proti naší zemi zavedeny, neměl žádný účinek. Ukázaly se jako naprosto zbytečné, pokud jde o vyvíjení tlaku na Rusko. Rusko důsledně směřuje k dosažení stanovených cílů,“ vysvětlil Peskov.
Útokům se nevyhnula ani západní část Ukrajiny. V Černivickém regionu ruské rakety zasáhly kritickou infrastrukturu, nad Lvovskou oblastí sestřelila rakety protivzdušná obrana, informuje agentura Ukrinform. Exploze jsou hlášeny také například z Chmelnycké oblasti.
Rusko v minulých týdnech zesílilo raketové útoky proti ukrajinské energetické infrastruktuře a dalším civilním cílům poté, co obvinilo Kyjev z exploze, která poškodila most na anektovaný Krym.
Rusko doplňuje řady
Podle dnešní zprávy britského ministerstva obrany Rusko od poloviny října poslalo na frontu několik tisíc nově mobilizovaných rezervistů. V minulosti přitom někteří ruští činitelé upozorňovali, že někteří čerstvě mobilizovaní vojáci dorazili na Ukrajinu beze zbraní a prakticky bez výcviku.
Dostupné zdroje přitom naznačují, že mobilizovaným vojákům bývají vydávány pušky, která se poprvé objevily v roce 1959. Mnoho z nich je kvůli špatnému skladování v sotva použitelném stavu, a navíc potřebují jiné střelivo než další ruční zbraně ve výzbroji ruské armády. To může komplikovat už nyní těžce zkoušenou logistiku, dodalo britské ministerstvo obrany.
