Chersonský šéfdirigent (†46) odmítl kolaboraci: Rusové přišli k němu domů a zastřelili ho!
Vzepřít se okupantům rozhodl Jurij Kerpatenko (†46), šéfdirigent orchestru v chersonském divadle. Ukrajinský hudebník odmítl spolupracovat na slavnostním koncertě, který Rusové plánovali uspořádat v obsazeném městě. Okupanti ho proto zastřelili. Jeho tragickou smrt potvrdilo ukrajinské ministerstvo kultury.
Smutnou zprávu potvrdilo ukrajinské ministerstvo kultury na sociální síti facebook, kde uvedlo, že šéfdirigent hudebního a činoherního divadla v Chersonu, Jurij Kerpatenko, zemřel 14. října. „Poté, co Jurij Kerpatenko odmítl spolupracovat s okupanty, ruští vojáci ho zastřelili v jeho vlastním domě,“ napsalo ministerstvo.
Důvodem popravy podle informací Focus bylo odmítnutí spolupracovat s okupanty na přípravě slavnostního koncertu u příležitosti Mezinárodního dne hudby, který spadá na první říjnový den. Kerpatenka Rusové pozvali na schůzku, kde mu nabídli, aby se na organizaci koncertu podílel. Akce měla ukázat, že probíhá „obnovení pokojného života“ ve městě. Ovšem spolupráci dirigent odmítl. „Přišli k němu domů a přímo tam ho zastřelili,“ napsala na facebooku novinářka Olena Vaninová.
Šestačtyřicetiletý rodák z Chersonu se začal věnovat hudbě už v sedmi letech a své nadání nadále rozvíjel. V roce 1991 absolvoval hudební školu v Chersonu a o devět let později kyjevskou národní hudební akademii. V roce 2000 rovněž zahájil kariéru v Chersonské regionální filharmonii, kde se stal šéfdirigentem komorního orchestru Gileja. V roce 2004 se stal šéfdirigentem hudebního a činoherního divadla Mykola Kuliše. Poté, co Rusové začali okupovat Cherson, Kerpatenko odmítl odejít.
Chvála, královské pocty a opakování jeho vlastních sloganů – Severoatlantická aliance udělala vše pro to, aby byl americký prezident Donald Trump spokojen a alianci se na dnes skončeném summitu v Haagu podařilo udržet pohromadě, píše ve své analýze agentura Reuters.
Povedlo se to, ale summit se z velké části vyhnul složitým, avšak zásadním tématům, jako jsou válka na Ukrajině, strategie vůči Rusku či pravděpodobné stahování amerických jednotek z Evropy. Dříve či později se jimi NATO tak či tak bude muset zabývat, míní agentura.
Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.
„Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům.
