Lipavský pro Blesk: Rusko se hrdě hlásí ke svému teroru. Ve světě se izoluje
„Taktikou teroru chce Rusko ovlivnit veřejné mínění v Evropě a ve světě,“ komentuje novou intenzitu bombardování civilních cílů na Ukrajině ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle něj je potřeba vytrvat v sankcích, i proto vzniká na jeho úřadě nové oddělení pro sankce a proto prosazuje tzv. Magnitského zákon, který Česku umožní sankce i nad rámec Evropské unie, jak popsal pro Blesk Zprávy.
Když teď Rusko zintenzivňuje bombardování civilních cílů, infrastruktury - rozumíte, čeho tím chce dosáhnout?
Ze strany Ruské federace je to naprosto barbarské a nechutné chování. Je to taktika teroru, chtějí nějakým způsobem ovlivnit veřejné mínění. Na druhou stranu já oceňuji, že Ukrajina stojí na svých principech, chce bránit svoji nezávislost a územní celistvost.
Veřejné mínění kde?
V Evropě, ve světě… Myslím, že i hlasování OSN ve středu jasně ukázalo, co si celý svět o Rusku myslí.
Není rozdíl mezi politiky a diplomaty, kteří hlasují v OSN, a veřejným míněním?
Politici dost často reprezentují veřejné mínění a celý svět ve středu Rusku ukázal, že odmítá jejich ilegální anexi a agresi proti Ukrajině.
Ale je to spíš symbol - nebo vidíte tu nějaký reálný posun díky hlasování v OSN?
Je to naprosto klíčové, ukazuje to Rusku, že je se svými postoji ve světě poměrně izolované. Neříkám, že naprosto, ale stojí trošku jako kůl v plotě.
Anexe odsoudilo 143 ze 193 zemí OSN, Rusko se čtyřmi spojenci bylo proti. Zdržely se některé velmoci; Čínu asi nepřesvědčíme, ale co taková Indie?
Jsou státy, které zachovávají k celé záležitosti distancovaný postoj. Já to vnímám, že to je velký úkol pro Českou republiku, pro evropskou diplomacii, abychom s těmito státy hovořili, vysvětlovali jim principy Charty OSN a to, že se hranice násilím opravdu měnit nemají.
Parlamentní shromáždění Rady Evropy ve čtvrtek označilo ruský režim za teroristický a vybízí k tomu všechny státy Evropy. Naopak Bílý dům ho na americký seznam států podporujících terorismus zařadit nechce. Co takové označení změní?
Teroristický seznam jako takový v Evropě neexistuje; jsou různé seznamy a podstatné je, že to vede k sankcím. A my už dneska Rusko sankcionujeme celou řadou opatření, máme za Evropskou unii osm sankčních balíčků. Další sankční režimy mají jiné civilizované země, které odmítají ruskou agresi proti Ukrajině. Říci nahlas, že Rusko páchá vůči Ukrajině teror, na tom není nic špatného, protože pokud někdo zcela vědomě pálí na civilní cíle - na dětská hřiště, na náměstí, na prostředek křižovatky v době dopravní špičky, a ještě se k tomu hrdě hlásí, tak to opravdu nic jiného než akt teroru není.
Jaké byste si představoval další sankce?
Teď Evropská unie přijala osmý balík sankcí. Můžeme se bavit o dalších opatřeních, nicméně ta diskuze je poměrně složitá, je poměrně technická. Klíčové je, abychom dokázali v současné situaci vytrvat, protože se blíží zima. Ta situace opravdu není jednoduchá a válka zdaleka není u konce.
Zároveň by brzy Česká republika mohla přijmout tzv. Magnitského zákon (Zákon, kterým by Česká republika mohla uvalovat vlastní mezinárodní sankce i podávat vlastní podněty pro sankce EU, prosazoval Lipavský už jako poslanec. Sněmovna ho schválila v pátek - pozn. red.). Pozměňovací návrhy byly spíše technického charakteru, o lhůtách, nic, co by měnilo podstatu toho návrhu.
Také k 1. lednu chceme na ministerstvu zřídit oddělení sankčních politik, které by se systematicky věnovalo sankční agendě, abychom ji dokázali plnohodnotně naplňovat. Dnes to řeší jiné části ministerstva, nemá to na starosti nikdo systematicky a je s tím poměrně hodně práce.
V rámci možných sankcí a zároveň pomoci Ukrajině někteří navrhují zabavovat majetky ruských oligarchů i státu, které jsou zatím na Západě zmražené. Byl byste pro?
V České republice tato debata běží. Pro naši vládu je nyní klíčové, abychom úspěšně přijali Magnitského zákon. Až pak se budeme dál zabývat možnostmi, jak třeba hledat zdroje pro obnovu Ukrajiny.
Ruské ministerstvo obrany v ranní svodce informovalo, že jeho protivzdušná obrana v noci na dnešek sestřelila 32 ukrajinských dronů, o zneškodnění bezpilotních letounů v Nižegorodské oblasti se ale nezmiňuje.
Také Rusko během uplynulých hodin pokračovalo v útocích na Ukrajinu. Podle letectva bránící se země nad ukrajinské území vyslalo 71 dronů typu šáhed a jejich atrap. Protivzdušná obrana jich 59 zneškodnila. Drony zasáhly šest míst, na jednom místě se zřítily trosky bezpilotního letounu, uvedlo ukrajinské letectvo bez dalších podrobností.
Dobrý den. Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na průmyslové zóny v Nižegorodské oblasti, informoval Gleb Nikitin, gubernátor tohoto regionu ležícího východně od Moskvy. Jeden člověk podle něho zahynul, další dva jsou zranění.
„Dnes v noci se staly cílem útoku dronů nepřítele dvě průmyslové oblasti v Nižegorodské oblasti. Při odrážení útoku v Arzamaském okrese se bohužel nepodařilo zabránit obětem a škodám. Jeden zaměstnanec zemřel na místě, dva další byli převezeni do nemocnice,“ cituje ruskojazyčný servis BBC z Nikitinova prohlášení.
Ukrajinské telegramové kanály podle BBC zveřejnily videa a fotografie, na kterých drony v Arzamasu zaútočily na průmyslový závod APZ, který vyrábí gyroskopické systémy, ovládací systémy a další elektroniku. Ozývaly se tam výbuchy a vznikl požár. Druhá průmyslová zóna, o níž se zmiňuje Nikitin, se podle všeho nachází ve městě Dzeržinsk, kde působí několik vojenských podniků. Tyto informace nelze nezávisle ověřit.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost, další čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme v pondělí ráno. Dobrou noc.
Vy jste byl v Kyjevě v červenci, to tam byl vlastně relativně klid. Teď se tam máte vracet s kolegy na společné zasedání české a ukrajinské vlády. Jak očekáváte, že to bude vypadat nyní?
Viděl jsem na internetu takový obrázek - na první fotografii byla rozbombardovaná křižovatka a na druhé byla křižovatka opravená; a byl mezi nimi rozdíl dvou dnů. Když přijedete do Kyjeva, tak byste na první pohled nepoznali, že jste v hlavním městě země, která je ve válce. Ale pod povrchem samozřejmě vidíte určité napětí, že se kdykoliv může stát cokoliv. Zároveň vidíte, že to město je určitým způsobem prázdnější. Kdo zná Kyjev, tak ví, že to je město poměrně hustě osídlené.
Samozřejmě, když potom jedete po předměstí Kyjeva, kde jsou celá zničená města, a po stranách silnice vidíte zničenou vojenskou techniku, tak je vám jasné, že tudy prošla válka. Nechci předvídat, jaký bude průběh naší cesty. Já doufám, že se jí podaří zrealizovat, je to klíčový politický signál od České republiky i předsednické země Evropské unie, že stojíme za Ukrajinou, že s nimi chceme rozvíjet vztahy a že je chceme podporovat v jejich obraně územní celistvosti a nezávislosti.
Má nynější přitvrzení bombardování Kyjeva nějaký významný vliv na plánování té cesty?
Nemá. Ale víc vám nemůžu říci, je to v prvé řadě cesta pana premiéra se členy vlády.
