Rusům se na frontě nedaří: Čekejme atomovky, varoval britský generál
Ukrajincům se daří získávat zpět svá okupovaná území. Armáda postupuje mílovými kroky. Rusům se dokonce podle posledních zpráv zhroutila i fronta u klíčového města Cherson. To podle britského generálmajora ve výslužbě Jonathana Shawa může znamenat také nebezpečí. Putin nemá kam couvnout, použije jaderné zbraně, myslí si Brit.
Generálmajor ve výslužbě Jonathan Shaw popsal, že vzhledem k selhání svých konvenčních sil nemůže ruský prezident udělat mnoho jiného. „Putin už nemá kam jít. Měli bychom tedy očekávat atomovky,“ sdělil jasně Shaw. Jak dodal, Putin svým jaderným vyhrožováním mění dosud zažitá pravidla atomového věku.
Ač si Evropa uvědomuje, co může ruský prezident jadernými zbraněmi způsobit, zareagovat by podle Shawa měla i Čína a zbytek světa. „Nukleární válkou v Evropě by utrpěli také,“ myslí si bývalý generálmajor a dodal, že ruský vládce je v nesnázích, ze kterých už nemá východisko. „A bude to mít vážné následky,“ dodal podle deníku Daily Mail.
K hrozbě jaderného útoku se vyjádřil i šéf britské diplomacie James Cleverly. Ruského prezidenta Vladimira Putina podle agentury Reuters vyzval, aby přestal se strategickými omyly. Bílý dům i zdroje Reuters uvedly, že v souvislosti s použitím jaderných zbraní nezaznamenaly z ruské strany bezprostřední hrozbu.
K možnému použití jaderných zbraní Moskvou v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se představitelé západních zemí vyjadřují od konce září. Putin tehdy současně s oznámením mobilizace pohrozil použitím jaderného arzenálu. Rusko zároveň od konce léta čelí protiofenzivě na severovýchodě a jihu Ukrajiny, při které ztrácí dobytá území i strategicky významné pozice.
Desetitisíce lidí dnes prošly Varšavou, aby vyjádřily podporu svému favoritovi před blížícím se druhým kolem prezidentských voleb, napsala agentura AFP. Poláci se budou příští neděli rozhodovat mezi vládním kandidátem Rafalem Trzaskowským a kandidátem opozice Karolem Nawrockým. Průzkumy ukazují, že by oba uchazeče o prezidentský post volilo shodně 46,3 procent občanů.
Na náměstí Ústavy se sešli příznivci kandidáta vládní strany Občanská platforma, kteří zahájili takzvaný „Velký pochod vlastenců“ v čele s Trzaskowským, který je zároveň varšavským starostou. V davu bylo podle AFP vidět mnoho vlajek Evropské unie i sexuálních menšin LGBT. Podporu vládnímu kandidátovi přišel vyjádřit také nově zvolený rumunský prezident Nicušor Dan.
„Trzaskowský je jedinou cestou, jak jít směrem k Evropě, a ne Rusku,“ řekl novinářům jeden z účastníků, podnikatel Kurnik Irek.
Rusko v noci na dnešek podniklo rozsáhlé vzdušné útoky, při nichž zemřelo nejméně 12 lidí, včetně tří dětí. Podle německého ministra zahraničí Johanna Wadephula se ukazuje, že ruský prezident Vladimir Putin o mír nestojí. „Nesmíme to dovolit, proto Evropská unie schválí další sankce,“ řekl.
Ruské útoky dnes podle Reuters kritizoval také zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Kellogg. Ten údery označil za jasné porušení ženevských protokolů z roku 1977. Dodatkové protokoly k Ženevským úmluvám se věnují ochraně obětí ozbrojených konfliktů.
Německá vláda kancléře Friedricha Merze plánuje rozsáhlé investice do armády. Jak vyplývá ze směrnice generálního inspektora bundeswehru Carstena Breuera, do které měla možnost nahlédnout agentura Reuters, chce se armáda soustředit na posílení zejména protivzdušné obrany. Podle portálu Politico patří mezi priority i schopnost udeřit proti cílům v hloubi nepřátelského území.
Německo se po ruské invazi na Ukrajinu rozhodlo podobně jako další západní země výrazně posílit své vojenské kapacity a navýšit investice do obrany.
