Video se připravuje ...
Proslov Vladimíra Putina po anexi území Ukrajiny
Rusům se na frontě nedaří: Čekejme atomovky, varoval britský generál
Ukrajincům se daří získávat zpět svá okupovaná území. Armáda postupuje mílovými kroky. Rusům se dokonce podle posledních zpráv zhroutila i fronta u klíčového města Cherson. To podle britského generálmajora ve výslužbě Jonathana Shawa může znamenat také nebezpečí. Putin nemá kam couvnout, použije jaderné zbraně, myslí si Brit.
Generálmajor ve výslužbě Jonathan Shaw popsal, že vzhledem k selhání svých konvenčních sil nemůže ruský prezident udělat mnoho jiného. „Putin už nemá kam jít. Měli bychom tedy očekávat atomovky,“ sdělil jasně Shaw. Jak dodal, Putin svým jaderným vyhrožováním mění dosud zažitá pravidla atomového věku.
Ač si Evropa uvědomuje, co může ruský prezident jadernými zbraněmi způsobit, zareagovat by podle Shawa měla i Čína a zbytek světa. „Nukleární válkou v Evropě by utrpěli také,“ myslí si bývalý generálmajor a dodal, že ruský vládce je v nesnázích, ze kterých už nemá východisko. „A bude to mít vážné následky,“ dodal podle deníku Daily Mail.
K hrozbě jaderného útoku se vyjádřil i šéf britské diplomacie James Cleverly. Ruského prezidenta Vladimira Putina podle agentury Reuters vyzval, aby přestal se strategickými omyly. Bílý dům i zdroje Reuters uvedly, že v souvislosti s použitím jaderných zbraní nezaznamenaly z ruské strany bezprostřední hrozbu.
K možnému použití jaderných zbraní Moskvou v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se představitelé západních zemí vyjadřují od konce září. Putin tehdy současně s oznámením mobilizace pohrozil použitím jaderného arzenálu. Rusko zároveň od konce léta čelí protiofenzivě na severovýchodě a jihu Ukrajiny, při které ztrácí dobytá území i strategicky významné pozice.
22:03
5. 11. 2026
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme za redakci Blesk Zpráv dobrou noc.
22:01
5. 11. 2026
Běloruský soud poslal na tři roky do vězení šestašedesátiletého římskokatolického kněze Anatola Parachněviče, který vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž soud v neveřejném procesu duchovního v říjnu uznal vinným z urážky úřadů a extremismu. Kněz vinu odmítá a rozsudek považuje za nespravedlivý, uvedl server Katolik.life.
Lidskoprávní organizace Vjasna považuje Parachněviče za politického vězně. Duchovní podle AP vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu, vyzýval k míru a pokání a odsuzoval roli Běloruska v konfliktu. Autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko zkraje války poskytl Moskvě běloruské území pro vpád na sousední Ukrajinu ze severu. Parachněvič spolu s dalšími lidmi organizoval sbírku na pomoc Ukrajincům, píše AP.
18:59
5. 11. 2026
Italská premiérka Giorgia Meloniová vyzvala předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby EU v prosinci jmenovala společného vyjednavače pro Ukrajinu. Vyplývá to z obsahu neveřejného dopisu, ze kterého dnes citují agentury ANSA a Adnkronos. Meloniová také kritizovala velký počet formátů evropských zemí, které o pomoci Ukrajině jednají, či některé národní iniciativy, například říjnový telefonát severských politiků s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Meloniová v dopise napsala, že je „neodkladnou potřebou", aby Evropa dokázala mluvit o válce na Ukrajině „jedním hlasem". „Jsem připravená říci, že nežádám tuto funkci ani pro mne ani pro Itálii," uvedla dále Meloniová. V minulých týdnech přitom figurovala ve výčtu možných kandidátů na tuto pozici britského deníku The Telegraph spolu s českým prezidentem Petrem Pavlem. V římských kuloárech pak v minulosti kolovaly spekulace, že by tuto funkci mohl obsadit expremiér Mario Draghi, který v červnu 2022, tedy několik měsíců po zahájení ruské ofenzivy, navštívil Kyjev s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Témata:
Související
