Rusům se na frontě nedaří: Čekejme atomovky, varoval britský generál
Ukrajincům se daří získávat zpět svá okupovaná území. Armáda postupuje mílovými kroky. Rusům se dokonce podle posledních zpráv zhroutila i fronta u klíčového města Cherson. To podle britského generálmajora ve výslužbě Jonathana Shawa může znamenat také nebezpečí. Putin nemá kam couvnout, použije jaderné zbraně, myslí si Brit.
Generálmajor ve výslužbě Jonathan Shaw popsal, že vzhledem k selhání svých konvenčních sil nemůže ruský prezident udělat mnoho jiného. „Putin už nemá kam jít. Měli bychom tedy očekávat atomovky,“ sdělil jasně Shaw. Jak dodal, Putin svým jaderným vyhrožováním mění dosud zažitá pravidla atomového věku.
Ač si Evropa uvědomuje, co může ruský prezident jadernými zbraněmi způsobit, zareagovat by podle Shawa měla i Čína a zbytek světa. „Nukleární válkou v Evropě by utrpěli také,“ myslí si bývalý generálmajor a dodal, že ruský vládce je v nesnázích, ze kterých už nemá východisko. „A bude to mít vážné následky,“ dodal podle deníku Daily Mail.
K hrozbě jaderného útoku se vyjádřil i šéf britské diplomacie James Cleverly. Ruského prezidenta Vladimira Putina podle agentury Reuters vyzval, aby přestal se strategickými omyly. Bílý dům i zdroje Reuters uvedly, že v souvislosti s použitím jaderných zbraní nezaznamenaly z ruské strany bezprostřední hrozbu.
K možnému použití jaderných zbraní Moskvou v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se představitelé západních zemí vyjadřují od konce září. Putin tehdy současně s oznámením mobilizace pohrozil použitím jaderného arzenálu. Rusko zároveň od konce léta čelí protiofenzivě na severovýchodě a jihu Ukrajiny, při které ztrácí dobytá území i strategicky významné pozice.
Ministři zahraničí zemí Evropské unie by dnes měli schválit další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam má podle irské ministryně zahraničí Helen McEnteeové přibýt 113 položek. Země EU a unijní instituce mezitím pokračují v dalších debatách o nadcházejícím již 22. balíčku sektorových sankcí. Jeho zveřejnění se očekává ještě před summitem EU, který začíná 26. listopadu.
Velvyslanci členských zemí při EU se již minulý týden dohodli na zařazení celkem 145 osob a subjektů na sankční seznamy, uvedla agentura Reuters. Opatření by se měla týkat mimo jiné 50 ruských bank, společností podporujících takzvanou stínovou flotilu přepravující ruskou ropu, energetických firem a osob zapojených do dezinformačních aktivit.
Nejméně tři mrtvé a několik zraněných si v noci na dnešek vyžádaly ruské útoky v Dnipru a Záporožské oblasti. Informovaly o tom ukrajinské úřady. „Rusové znovu zaútočili na Dnipro. Na silnici začala hořet auta,“ uvedl náčelník vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža s tím, že při útoku zahynul jeden člověk a deset dalších utrpělo zranění.
V obci Bileňke v Záporožské oblasti zasáhl dron civilní objekt a zabil 59letého muže. Další útok bezpilotního prostředku ve městě Záporoží zabil ženu a dvě další osoby zranil, napsal na platformě Telegram oblastní šéf Mychajlo Semikin. V důsledku ruských útoků byl podle něj uzavřen provoz na jednom z mostů přes řeku Dněpr.
Rusové podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové znovu předkládají požadavky, které vznesli už před začátkem invaze v roce 2022, a přidávají k nim další. Jde o jasnou záminku k pokračování války, uvedla Kallasová před začátkem dnešního jednání unijních ministrů zahraničí v Bruselu. Šéfka unijní diplomacie zdůraznila, že před dalším jednáním o Ukrajině je třeba dosáhnout příměří a vidět ústupky ze strany Ruska. Evropa se zároveň musí připravit na odpověď na maximalistické požadavky Moskvy.
„Příměří je nezbytný předpoklad pro zahájení jakýchkoli dalších jednání. V tuto chvíli ho však nevidíme. Naopak Rusko situace dále eskaluje,“ uvedla Kallasová. Rusové podle ní nadále útočí na infrastrukturu: železnice, mosty i energetická zařízení s cílem způsobit civilnímu obyvatelstvu co největší utrpění a přimět tak Ukrajince, aby se vzdali ještě před nadcházející krutou zimou.
Zobrazit celý online