K poničenému Nord Streamu vyslali Švédové ponorku. Ohledat místa výbuchů a možné příčiny
Švédská pobřežní služba dnes s podporou vojenského námořnictva vyslala k poničeným plynovodům Nord Stream 1 a 2 ponorku. Ta má posbírat více informací o incidentu, který seismologové označují za výbuchy, jež narušily potrubí a zapříčinily únik plynu, napsala agentura Reuters.
„Za misi zodpovídá pobřežní stráž, my je ale podporujeme jednotkami. Jediná, kterou budeme jmenovat, je HMS Belos, což je záchranné podmořské plavidlo,“ řekl Reuters mluvčí švédského námořnictva Jammie Adamsson.
Evropské státy incident vyšetřují jako sabotáž se zatím neznámým pachatelem. Rusko, jehož státní firma Gazprom je většinovým vlastníkem plynovodů, ze sabotáže obvinilo Západ, konkrétně Spojené státy. USA jakékoliv zapojení do incidentu odmítly.
K debatě o bezpečnosti podmořské infrastruktury se dnes setkají zástupci deseti severských států v čele s Británií, které dlouhodobě spolupracují v rámci NATO, oznámil britský ministr obrany Ben Wallace.
Wallace v neděli řekl, že Británie pořídí dvě specializované lodi na ochranu infrastruktury na dně moří.
Kromě Británie se na tento typ obrany po incidentu s Nord Streamem více zaměřila i Itálie, která posílila dohled nad svojí podmořskou infrastrukturou. Norsko zase vyslalo vojáky ke střežení své plynárenské a ropné infrastruktury na pobřeží.
Bezpečnost kritické infrastruktury bude i mimo jiného tématem pražského neformálního summitu Evropské unie 7. října, kde unijní lídři údajnou sabotáž na Nord Stream velmi pravděpodobně odsoudí.
„Jsme odhodlaní zabezpečit naši kritickou infrastrukturu,“ napsal na svůj twitter předseda Evropské rady Charles Michel.
Podívejte se na nové snímky z vojenského cvičení NATO v Polsku.
Evropský parlament otevře v Kyjevě své stálé zastoupení kvůli lepší spolupráci s Ukrajinou. Uvedla to předsedkyně EP Roberta Metsolaová v projevu k ukrajinským poslancům. Metsolaová také podle médií ocenila, že ukrajinský parlament přijal zákony obnovující nezávislost protikorupčních orgánů.
„Tento týden otvíráme stálé zastoupení Evropského parlamentu zde v Kyjevě, abychom byli přítomni na Ukrajině a spolupracovali s vámi každý den,“ řekla šéfka EP. „Jsme tu s vámi a jsme tu proto, abychom zůstali. Říkáme, že nikdy nebudete sami. Až přijde mír, budeme nadále stát spolu s vámi, až se zotavíte (z války) a budete znovu budovat (svou zemi),“ slíbila.
Dolní komora ruského parlamentu schválila odstoupení Ruska od Evropské úmluvy o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury i nezávislý server Meduza. Návrh příslušného zákona před časem Státní dumě předložil prezident Vladimir Putin. Jedná se o úmluvu Rady Evropy (RE), ze které bylo Rusko vyloučeno v březnu 2022 po vpádu na Ukrajinu.
Kreml potřebu odstoupit od úmluvy zdůvodňuje tím, Rusko od roku 2023 není zastoupeno v Evropském výboru pro zabránění mučení, protože Rada Evropy zablokovala volbu nového člena z Ruské federace, a nemůže se tak podílet na práci monitorovacího mechanismu. Moskva proto tvrdí, že je diskriminována.
