„Putinova kmotřenka“ v nebezpečí: Hrozí jí vězení za údajné nepravdy o ruské vládě!
Xeniji Sobčakové, kterou mnozí znají jako „kmotřenku“ Vladimira Putina, hrozí až tři roky vězení. Čtyřicetiletá ruská novinářka byla totiž obviněna „z šíření nepravd o vládních agenturách“, a to dle zákona přijatého krátce po zahájení války na Ukrajině. Přestože v roce 2018 kandidovala v prezidentských volbách proti současné hlavě státu, jejich blízký vztah to údajně nijak nepoškodilo.
Sobčaková se s Putinem zná od dětství. Její otec byl totiž profesorem práva a současného ruského prezidenta učil na Leningradské státní univerzitě, uvedl Daily Star. Oba muži k sobě měli vždy velmi blízko. Spekuluje se o tom, že Putin je dokonce Xenijiným kmotrem.
Na začátku války se kolem exponované televizní moderátorky začaly šířit fámy, že uvažuje o odchodu z Ruska, ale ta je rázně odmítla. Řekla to: „Jsem Ruska, jsem ruskou občankou a nikam neemigruji“. Údajné důkazy o jejím domnělém provinění byly zaslány Vyšetřovacímu výboru, který zkoumá závažné trestné činy.
Sobčaková je vyšetřována podle článku, který se týká „veřejného šíření záměrně nepravdivých informací o výkonu pravomoci státního orgánu“. Tento zákon vyšel v platnost krátce po začátku války s Ukrajinou. Hrozí jí trest odnětí svobody až na tři roky.
Novinářka policejním vyšetřovatelům řekla, že „je připravena převzít odpovědnost“. Údajá nepravda se objevila na neznámé internetové stránce, o které se zatím neví, kdo ji spravuje.
V prezidentských volbách v Rusku v roce 2018 se umístila na čtvrtém místě. Při té příležitosti uvedla: „V systému, který vytvořil Putin, je možné, aby vyhrál pouze on. Jsem realistka ohledně toho, kdo se stane prezidentem“.
Přestože kritizovala vládní politiku a stanula proti Putinovi v prezidentských volbách, vztahy mezi ním a její rodinou to nepokazilo. Naopak pomohl otce Sobčakové dostat na léčení mimo Rusko.
Evropská komise (EK) získala další 1,6 miliardy eur (zhruba 39 miliard Kč) z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Už dříve obdržela dvě platby z výnosů ze zmrazených ruských aktiv. Většinu těchto peněz vynaložila na podporu Ukrajiny prostřednictvím Evropského mírového nástroje (EPF). Ten Evropská unie používá k financování zbrojních dodávek Ukrajině, která se brání ruské vojenské invazi.
V dnešní zprávě Evropská komise uvedla, že z třetí platby na podporu Ukrajiny prostřednictvím EPF vynaloží pouze pět procent, zatímco zbývajících 95 procent použije na podporu Ukrajiny pomocí Mechanismu úvěrové spolupráce pro Ukrajinu (ULCM). Ten podle EK poskytuje Ukrajině nevratnou pomoc při splácení dluhů.
Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes na Ukrajině udělil bývalému šéfovi ukrajinské diplomacie Dmytru Kulebovi medaili Za zásluhy o diplomacii. Ocenil jeho úsilí o rozvoj česko-ukrajinských vztahů, ale též například dlouhodobé snahy o vytvoření co nejširší koalice k zajištění bezpečnosti celé Evropy.
Kuleba řekl, že bez Česka by byla situace Ukrajiny obtížnější. Česká vláda se podle něj po ruské invazi nejen účastnila jednotlivých rozhodnutí, ale sama přicházela s různými iniciativami a návrhy. Vyzdvihl přitom muniční iniciativu, jež loni pomohla dodat Ukrajincům 1,5 milionu nábojů. Dodávky pokračují i letos, k polovině července se jednalo o 850.000 kusů velkorážové munice.
Dokud Ukrajina nezíská jasné bezpečnostní záruky, musí zůstat v platnosti a být posilovány sankce proti Rusku, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X, kde informoval o svém hovoru s kanadským premiérem Markem Carneym. Moskva chce podle Zelenského jen získat čas, nikoliv ukončit válku. Ottawa se zatím k telefonátu nevyjádřila.
„Podělil jsem se o ukrajinský pohled na to, jaké jsou skutečné záměry a plány Ruska... Rusové chtějí jen získat čas, a nikoliv ukončit válku. Svědčí o tom situace na bojišti, svědčí o tom podlé ruské údery na civilní objekty,“ napsal Zelenskyj. Zároveň vyjádřil Kanadě vděčnost za podporu Ukrajině, která se už čtvrtým rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
Zelenskyj podle svých slov Carneyho informoval o současném diplomatickém dění a jednání se spojenci Kyjeva. „Připravujeme koordinované kroky. Diskutujeme o různých formátech schůzek,“ sdělil prezident s tím, že se s kanadským premiérem shodli, že bez Ukrajiny nelze činit žádná rozhodnutí týkající se její budoucnosti a bezpečnosti Ukrajinců.
