„Putinova kmotřenka“ v nebezpečí: Hrozí jí vězení za údajné nepravdy o ruské vládě!
Xeniji Sobčakové, kterou mnozí znají jako „kmotřenku“ Vladimira Putina, hrozí až tři roky vězení. Čtyřicetiletá ruská novinářka byla totiž obviněna „z šíření nepravd o vládních agenturách“, a to dle zákona přijatého krátce po zahájení války na Ukrajině. Přestože v roce 2018 kandidovala v prezidentských volbách proti současné hlavě státu, jejich blízký vztah to údajně nijak nepoškodilo.
Sobčaková se s Putinem zná od dětství. Její otec byl totiž profesorem práva a současného ruského prezidenta učil na Leningradské státní univerzitě, uvedl Daily Star. Oba muži k sobě měli vždy velmi blízko. Spekuluje se o tom, že Putin je dokonce Xenijiným kmotrem.
Na začátku války se kolem exponované televizní moderátorky začaly šířit fámy, že uvažuje o odchodu z Ruska, ale ta je rázně odmítla. Řekla to: „Jsem Ruska, jsem ruskou občankou a nikam neemigruji“. Údajné důkazy o jejím domnělém provinění byly zaslány Vyšetřovacímu výboru, který zkoumá závažné trestné činy.
Sobčaková je vyšetřována podle článku, který se týká „veřejného šíření záměrně nepravdivých informací o výkonu pravomoci státního orgánu“. Tento zákon vyšel v platnost krátce po začátku války s Ukrajinou. Hrozí jí trest odnětí svobody až na tři roky.
Novinářka policejním vyšetřovatelům řekla, že „je připravena převzít odpovědnost“. Údajá nepravda se objevila na neznámé internetové stránce, o které se zatím neví, kdo ji spravuje.
V prezidentských volbách v Rusku v roce 2018 se umístila na čtvrtém místě. Při té příležitosti uvedla: „V systému, který vytvořil Putin, je možné, aby vyhrál pouze on. Jsem realistka ohledně toho, kdo se stane prezidentem“.
Přestože kritizovala vládní politiku a stanula proti Putinovi v prezidentských volbách, vztahy mezi ním a její rodinou to nepokazilo. Naopak pomohl otce Sobčakové dostat na léčení mimo Rusko.
Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem.
Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině.
Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob.
Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
Podle agentury Reuters bojuje na Ukrajině po boku ruských sil až 5000 Kubánců. Vyplývá to z interních dokumentů americké diplomacie, jež se snaží oslabit odpor vůči dlouholetému embargu USA na Kubu. Washington tvrdí, že kubánská vláda podporuje ruské válečné tažení, zatímco Havana dříve jakékoli zapojení popřela. Spojené státy se podle ČTK snaží přesvědčit další země, aby se při hlasování na Valném shromáždění OSN o odsouzení embarga alespoň zdržely.
Reuters uvádí, že Kuba po Severní Koreji přispěla do války největším počtem bojovníků. Havana trvá na tom, že s náborem žoldnéřů nemá nic společného, a v roce 2023 prý rozbila síť obchodníků s lidmi lákajících Kubánce do Ruska pod záminkou práce. Obyvatele vede k účasti především zoufalá ekonomická situace, již kubánský režim připisuje embargu, zatímco USA ji dávají za vinu korupci a nekompetenci vlády.
