„Putinova kmotřenka“ v nebezpečí: Hrozí jí vězení za údajné nepravdy o ruské vládě!
Xeniji Sobčakové, kterou mnozí znají jako „kmotřenku“ Vladimira Putina, hrozí až tři roky vězení. Čtyřicetiletá ruská novinářka byla totiž obviněna „z šíření nepravd o vládních agenturách“, a to dle zákona přijatého krátce po zahájení války na Ukrajině. Přestože v roce 2018 kandidovala v prezidentských volbách proti současné hlavě státu, jejich blízký vztah to údajně nijak nepoškodilo.
Sobčaková se s Putinem zná od dětství. Její otec byl totiž profesorem práva a současného ruského prezidenta učil na Leningradské státní univerzitě, uvedl Daily Star. Oba muži k sobě měli vždy velmi blízko. Spekuluje se o tom, že Putin je dokonce Xenijiným kmotrem.
Na začátku války se kolem exponované televizní moderátorky začaly šířit fámy, že uvažuje o odchodu z Ruska, ale ta je rázně odmítla. Řekla to: „Jsem Ruska, jsem ruskou občankou a nikam neemigruji“. Údajné důkazy o jejím domnělém provinění byly zaslány Vyšetřovacímu výboru, který zkoumá závažné trestné činy.
Sobčaková je vyšetřována podle článku, který se týká „veřejného šíření záměrně nepravdivých informací o výkonu pravomoci státního orgánu“. Tento zákon vyšel v platnost krátce po začátku války s Ukrajinou. Hrozí jí trest odnětí svobody až na tři roky.
Novinářka policejním vyšetřovatelům řekla, že „je připravena převzít odpovědnost“. Údajá nepravda se objevila na neznámé internetové stránce, o které se zatím neví, kdo ji spravuje.
V prezidentských volbách v Rusku v roce 2018 se umístila na čtvrtém místě. Při té příležitosti uvedla: „V systému, který vytvořil Putin, je možné, aby vyhrál pouze on. Jsem realistka ohledně toho, kdo se stane prezidentem“.
Přestože kritizovala vládní politiku a stanula proti Putinovi v prezidentských volbách, vztahy mezi ním a její rodinou to nepokazilo. Naopak pomohl otce Sobčakové dostat na léčení mimo Rusko.
Mezi unijními ministry zahraničí zaznívala podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského velká podpora pro takzvanou reparační půjčku Ukrajině financovanou ze zmrazených ruských aktiv v Evropě. Lipavský to řekl po skončení dnešního jednání v Bruselu. Existují nicméně stále země, které s tím mají problém, český ministr zmínil zejména Belgii, kde se nachází většina zmrazených ruských aktiv.
Spolek Skupina D spouští další kampaň s názvem Charlie One na obranné drony pro Ukrajinu. O jejím zahájení informoval čestný předseda spolku a náčelník generálního štábu české armády Karel Řehka v příspěvku na platformě X. Nový projekt má pořídit lovce dronů, takzvané interceptory. Spolek v minulosti realizoval projekt drony Nemesis, na který vybral více než 263 milionů korun.
„Projekt Charlie One přichází v situaci, kdy Rusko posílá na území Ukrajiny stovky útočných dronů každou noc a terorizuje tak téměř celé území. Přichází v situaci, kdy Ukrajina nutně potřebuje naši pomoc,“ řekl Řehka ve videu s tím, že každý dron sestřelený nad Ukrajinou je dronem, který nedoletí do Česka.
Lovec dronů je specializovaný obranný dron určený k likvidaci útočných dronů před dosažením jejich cílů v bezpečné vzdálenosti od obydlených oblastí. Startuje během několika minut, vyhledá vzdušnou hrozbu, sleduje svůj cíl a zničí ho přímo ve vzduchu. Spolek na webu uvádí, že z taktických důvodů nezveřejňuje detaily o výrobci ani přesné technické parametry. Cena jednoho obranného dronu je 60.000 korun, aktuálně je vybráno 137.500 korun.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
