Rázná odpověď Zelenského na anexi: Přijměte nás rychle do NATO
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že jeho země podává žádost o urychlené přijetí do Severoatlantické aliance, informují tiskové agentury. Zelenskyj se tak vyjádřil krátce poté, co ruský prezident Vladimir Putin v Kremlu oznámil anexi čtyř Moskvou okupovaných ukrajinských regionů a s jejich proruskými vůdci podepsal smlouvy o připojení těchto ukrajinských území k Ruské federaci. Západ anexi odmítá.
Podepsáním žádosti Ukrajiny o urychlený vstup do NATO činíme rozhodující krok,„ uvedl Zelenskyj. „De facto jsme svou cestu do NATO už prošli. De facto jsme již prokázali kompatibilitu s aliančními normami. Pro Ukrajinu jsou reálné - reálné na bojišti a ve všech aspektech naší interakce,“ napsal Zelenskyj na platformě telegram. „Ukrajina dnes podává žádost, aby tak učinila de iure,“ dodal.
Zelenskyj rovněž zopakoval svůj slib, že sjednotí celé ukrajinské území včetně toho, které nyní okupuje Rusko. „Území celé naší země bude osvobozeno od tohoto nepřítele - nejen nepřítele Ukrajiny, ale také samotného života, lidskosti, práva a pravdy,“ uvedl. Na dnešní Putinovu výzvu k jednání ukrajinský prezident uvedl, že Kyjev je připraven k dialogu s Ruskem, ale jen pokud ho povede jiná hlava státu.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová o ukrajinské žádosti o přijetí do NATO na svém účtu na sociální síti telegram napsala, že „dnes si každý vybral svoji cestu; krvaví řezníci, kteří zabíjejí ženy a děti, na smetiště NATO; a my - do budoucnosti“.
NATO: Putinovy hrozby dokazují slabost
Ruské hrozby a mobilizace dokazují slabost Moskvy i Putinovy strategie, řekl šéf NATO Jens Stoltenberg a odsoudil vyhlášení anexe části Ukrajiny Ruskem.
Proti anexi vystupují i další západní politikové. Anexe ukrajinského území Ruskem je nelegální a porušuje právo na nezávislost; Rusko ohrožuje globální bezpečnost, uvedla v prohlášení Evropská rada.
Japonsko v reakci na ruskou anexi ukrajinských oblastí zváží další sankce proti Rusku a bude pokračovat v podpoře Ukrajiny, řekl premiér Fumio Kišida Zelenskému.
USA v reakci na ruskou anexi ukrajinských oblastí uvalily sankce na více než 1000 ruských firem i osob včetně vysokých zástupců státních institucí.
Spojené státy dále uvedly, že neuznají ruské anektování ukrajinských oblastí. Bílý dům hlasování v okupovaných částech Ukrajiny označil za „nezákonná a nelegitimní“. „Podle našich informací byl každý aspekt tohoto procesu referenda předem zinscenován a zorganizován Kremlem,“ řekla novinářům mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová a dodala, že Washington bude proti uznání anektovaných území vystupovat „i na půdě OSN“. „Bez ohledu na ruské nároky zůstává toto území ukrajinským,“ řekla a dodala, že důsledky ruské anexe budou mimořádné.
„Putinův režim pokračuje v eskalaci, a to i dnes po podvodných referendech z tohoto týdne ohlášením anexe čtyř ukrajinských oblastí, Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské. Tyto domnělé výsledky a tyto změny hranic nikde nepřijmeme,“ uvedl v dnešním projevu u příležitosti udělování státních vyznamenání německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Dodal, že na ruskou agresi je jen jediná odpověď. „Musíme zajistit, aby naše demokracie byla obranyschopná, aby se dokázala bránit navenek i dovnitř,“ řekl.
„Tento krok podle unijních představitelů porušuje právo Ukrajiny na nezávislost a suverenitu a Rusko jím ohrožuje globální bezpečnost. Nizozemsko tuto anexi nikdy neuzná,“ uvedl premiér Mark Rutt.
Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron budou o nejnovějším dění na Ukrajině osobně jednat v pondělí, oznámil Elysejský palác.
„Nelegální anexe vyhlášená Putinem nic nezmění. Všechna území nelegálně okupovaná ruskými útočníky jsou a vždy budou ukrajinskou zemí,“ napsala na twitteru předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Poslední kroky Ruska dnes odsoudilo také řecké ministerstvo zahraničí nebo vítězka italských voleb a budoucí premiérka Giorgia Meloniová.
Británie si na protest proti anexi předvolala ruského velvyslance v Londýně a na twitteru zveřejnila názvy anektovaných území v modrožlutých barvách s titulkem, že patří Ukrajině.
„Vladimir Putin opět porušuje mezinárodní právo svými hrozbami anektování větší části Ukrajiny. Nebudeme váhat podniknout další kroky, včetně uvalení dalších sankcí, abychom ochromili Putinovu válečnou mašinérii. Zajistíme, že tuto nelegální válku prohraje,“ napsala na svém twitteru premiérka Británie Liz Trussová.
Referenda na ukrajinských územích okupovaných Ruskem dnes odsoudil i český ministr zahraničí Jan Lipavský. „Zmanipulovaná pseudoreferenda na území Ukrajiny, kdy k občanům chodí ruští ozbrojenci a nutí je hlasovat proti vlastní zemi, nikdy neuznáme. A zasadíme se o to, aby i za toto popírání demokracie neslo vedení Ruska následky,“ uvedl.
Podobně se vyjádřilo také polské ministerstvo zahraničí. „Vyzýváme členy mezinárodního společenství, aby neuznávali legitimitu těchto pseudoreferend a jejich 'výsledků', které v žádném případě nemohou odrážet vůli obyvatel těchto regionů, kteří byli k hlasování často donuceni násilím,“ sdělilo ministerstvo v prohlášení. Varšava důrazně odsuzuje nelegální připojení okupovaných ukrajinských oblastí k Ruské federaci a vyzývá k posílení vojenské pomoci Kyjevu.
Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová dnes v Marseille slíbila, že Francie zachová svůj závazek vůči Ukrajině „v dlouhodobém horizontu“.
„V době, kdy Rusko obnovuje svou agresivní rétoriku, kdy pořádá falešná referenda, která se podepisují na jeho statusu vyděděného státu, a v době, kdy v Baltském moři dochází k nevysvětlitelným incidentům, říkám se vší vážností: budeme muset udržet naše závazky v čase,“ uvedla ministryně. „Agrese, kterou Rusko na Ukrajině rozpoutalo, ještě zdaleka neskončila a její stopy v podobě lidských tragédií, civilních obětí, válečných zločinů a ničení bohužel nezmizí,“ dodala.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociálních sítích napsal, že měl „dlouhý a smysluplný rozhovor“ s americkými vyjednavači Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem, kteří se s ruským prezidentem setkali začátkem tohoto týdne. Rozhovoru se zúčastnili také tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Rustem Umerov a náčelník generálního štábu Andrej Gnatov, kteří se v posledních dnech setkali s Whitkoffem a Kushnerem v Miami.
„Zaměřili jsme se na mnoho aspektů a rychle jsme prodiskutovali klíčové otázky, které by mohly zajistit ukončení krveprolití a odstranit hrozbu třetí ruské invaze, stejně jako hrozbu, že Rusko nesplní své sliby, jak se to v minulosti mnohokrát stalo. Ukrajina je odhodlána i nadále poctivě spolupracovat s americkou stranou na skutečném nastolení míru,“ napsal Zelenskyj a přidal slova vděčnosti americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi.
Ukrajinský prezident jasně uvedl, že Gnatov a Umerov se vracejí do Kyjeva: „Očekávám Rustema Umerova a generála Gnatova s podrobnou zprávou. Nemůžeme o všem diskutovat po telefonu, takže musíme s týmy detailně propracovat nápady a návrhy.“
Macron na sociální síti odsoudil ruský noční útok na Ukrajinu a potvrdil, že se v pondělí vydá do Londýna na schůzku se Zelenským, Starmerem a Merzem. „Rusko se samo uzavírá do eskalace a neusiluje o mír. Důrazně odsuzuji masivní údery, které byly včera v noci namířeny proti Ukrajině, zejména proti její energetické a železniční infrastruktuře. Musíme i nadále vyvíjet tlak na Rusko, abychom ho donutili zvolit si mír,“ píše na síti X.
„Ukrajina se může spolehnout na naši neochvějnou podporu. To je samotný účel úsilí, které jsme vynaložili v rámci Koalice ochotných. V tomto úsilí budeme s Američany pokračovat, abychom Ukrajině poskytli bezpečnostní záruky, bez nichž nebude možný žádný pevný a trvalý mír. V sázce na Ukrajině je totiž také bezpečnost celé Evropy,“ dodal.
Obrazem: Prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil k účastníkům vůbec druhé vojenské modlitební snídaně v historii Ukrajiny.
