Putinův „kuchař“ Prigožin poprvé přiznal: Založil jsem Wagnerovu skupinu
Ruský miliardář Jevgenij Prigožin dnes poprvé přiznal napojení na soukromou žoldnéřskou Wagnerovu (v ruském přepisu Vagnerovu) skupinu. V příspěvku na ruské sociální síti Vkontakte uvedl, že ji v roce 2014 založil. Prigožin byl s takzvanými wagnerovci už dříve spojován, mimo jiné také Evropskou unií. Svou roli ale až dosud oficiálně nepřiznával.
„Sám jsem čistil staré zbraně, sám jsem třídil neprůstřelné vesty a našel specialisty, kteří mi s tím mohli pomoci. V tu chvíli, 1. května 2014, se zrodila skupina patriotů, která později přijala jméno Wagnerova,“ uvedl Prigožin na dotaz novinářů v odpovědi zveřejněné na účtu společnosti Concord, kterou vlastní.
List Kommersant podotkl, že podnikatel preferuje s médií komunikovat skrze tuto firmu. „Jsem pyšný na to, že jsem dokázal obhájit právo ochránit zájmy jejich země,“ píše dál Prigožin, podle kterého skupina vznikla kvůli bojům na východě Ukrajiny v roce 2014.
Novináři se ho ptali, proč v poslední době přestal popírat své napojení na žoldnéřskou skupinu. O prohlášení informovaly mimo jiné i ruské agentury TASS a RIA Novosti.
Wagnerova skupina, ve které často působí veteráni ruských ozbrojených sil, bojovala od roku 2014 na Donbasu a později i v Sýrii, Lybii, Iráku a v řadě zemí afrického kontinentu, jak napsal dnes i Prigožin. Miliardář s blízkými vazbami na Kreml je od roku 2018 na sankčním seznamu USA a od roku 2020 na sankčním seznamu EU.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
