Nekonečné kolony na hranicích s Gruzií i Finskem: Rusové dál prchají před mobilizací
Ruští občané prchají před částečnou mobilizací do sousedního Finska, Gruzie a Mongolska. Na hraničních přechodech se i několik dní po jejím vyhlášení tvoří dlouhé fronty. Muži, kterých se nedobrovolné narukování týká, často vymýšlí způsoby, jak se odjezdu na ukrajinskou frontu vyhnout. Mobilizace se kromě postarších týká i mladých studentů nebo otců zodpovědných za živení celé rodiny. Někteří si místo útěku plánují například lámat končetiny.
„Nepodporuji to. Potřebuji zaopatřit svou rodinu, ne bojovat,“ uvedl pro server Radio Free Europe muž z Jekatěrinburgu. Podobný postoj vůči mobilizaci zaujaly tisíce dalších Rusů, z nichž se mnozí rozhodli utéct do zahraničí. Davy se hromadí na hraničních přechodech s Finskem, Gruzií i Mongolskem.
„Netuším, kdy se zase vrátím do Ruska,“ uvedl pro The Guardian 29letý Oleg. „Dnes v noci přejedu přes hranice.“ Mužům, kteří odmítnou narukovat v rámci mobilizace, hrozí trest odnětí svobody.
Olegova těhotná manželka má na příští týden stanoven termín porodu, ani to ho ale od úprku neodradí. „Zmeškám ty nejdůležitější dny svého života, jednoduše ale nenechám Putina, aby ze mě udělal vraha ve válce, které se nechci účastnit,“ dodal s odkazem na ruského prezidenta.
Lékařky na frontě
S Olegem souhlasí 26letý Igor, jenž za týden plánuje uprchnout do Gruzie. „Zúčastnil jsem se protiválečného protestu, když Putin vyhlásil invazi, ale funkcionáři všechny zatýkají,“ uvedl. „Myslím si, že jediný způsob, jak teď můžu osobně pomoct Ukrajincům, je nejezdit tam.“
„Putin lhal, když říkal, že žádná mobilizace nebude,“ konstatoval 23letý moskevský student Anton. „Proč by nelhal znova ohledně této částečné mobilizace?“ Před narukováním utíkají i ženy, konkrétně zdravotnice, jež Kreml plánuje taktéž poslat na frontu. „Vím, že zdravotníci mají léčit lidi, to je naše povinnost,“ řekla novinářům lékařka Taťana. „Ale věřím, že čím dříve tato příšerná válka skončí, tím méně lidí zemře.“
Chvála, královské pocty a opakování jeho vlastních sloganů – Severoatlantická aliance udělala vše pro to, aby byl americký prezident Donald Trump spokojen a alianci se na dnes skončeném summitu v Haagu podařilo udržet pohromadě, píše ve své analýze agentura Reuters.
Povedlo se to, ale summit se z velké části vyhnul složitým, avšak zásadním tématům, jako jsou válka na Ukrajině, strategie vůči Rusku či pravděpodobné stahování amerických jednotek z Evropy. Dříve či později se jimi NATO tak či tak bude muset zabývat, míní agentura.
Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.
„Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům.
