Nekonečné kolony na hranicích s Gruzií i Finskem: Rusové dál prchají před mobilizací
Ruští občané prchají před částečnou mobilizací do sousedního Finska, Gruzie a Mongolska. Na hraničních přechodech se i několik dní po jejím vyhlášení tvoří dlouhé fronty. Muži, kterých se nedobrovolné narukování týká, často vymýšlí způsoby, jak se odjezdu na ukrajinskou frontu vyhnout. Mobilizace se kromě postarších týká i mladých studentů nebo otců zodpovědných za živení celé rodiny. Někteří si místo útěku plánují například lámat končetiny.
„Nepodporuji to. Potřebuji zaopatřit svou rodinu, ne bojovat,“ uvedl pro server Radio Free Europe muž z Jekatěrinburgu. Podobný postoj vůči mobilizaci zaujaly tisíce dalších Rusů, z nichž se mnozí rozhodli utéct do zahraničí. Davy se hromadí na hraničních přechodech s Finskem, Gruzií i Mongolskem.
„Netuším, kdy se zase vrátím do Ruska,“ uvedl pro The Guardian 29letý Oleg. „Dnes v noci přejedu přes hranice.“ Mužům, kteří odmítnou narukovat v rámci mobilizace, hrozí trest odnětí svobody.
Olegova těhotná manželka má na příští týden stanoven termín porodu, ani to ho ale od úprku neodradí. „Zmeškám ty nejdůležitější dny svého života, jednoduše ale nenechám Putina, aby ze mě udělal vraha ve válce, které se nechci účastnit,“ dodal s odkazem na ruského prezidenta.
Lékařky na frontě
S Olegem souhlasí 26letý Igor, jenž za týden plánuje uprchnout do Gruzie. „Zúčastnil jsem se protiválečného protestu, když Putin vyhlásil invazi, ale funkcionáři všechny zatýkají,“ uvedl. „Myslím si, že jediný způsob, jak teď můžu osobně pomoct Ukrajincům, je nejezdit tam.“
„Putin lhal, když říkal, že žádná mobilizace nebude,“ konstatoval 23letý moskevský student Anton. „Proč by nelhal znova ohledně této částečné mobilizace?“ Před narukováním utíkají i ženy, konkrétně zdravotnice, jež Kreml plánuje taktéž poslat na frontu. „Vím, že zdravotníci mají léčit lidi, to je naše povinnost,“ řekla novinářům lékařka Taťana. „Ale věřím, že čím dříve tato příšerná válka skončí, tím méně lidí zemře.“
Obrazem: Následky ruského útoku na Kyjev
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila atentátu na jednoho z vysoce postavených činitelů země. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax nebo nezávislý server Meduza. Údajní atentátníci se podle tvrzení FSB chystali vyhodit do povětří nejmenovaného činitele při jeho návštěvě Trojekurovského hřbitova v Moskvě. FSB ze zosnování útoku viní ukrajinské zpravodajské služby. Kyjev se k tomu nevyjádřil.
Na koho se údajný atentát chystal, FSB nespecifikovala. Viní ale ukrajinské zpravodajské služby z toho, že za tímto účelem naverbovaly „migranta ze Střední Asie, dva na drogách závislé a už dříve souzené ruské občany a (jednoho) obyvatele Kyjeva, kterého ruské orgány hledají za vraždu a obchod se zbraněmi.“ Migrant a Rusové byli zadrženi v Moskvě, píše Interfax.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informuje o čtyřech zabitých a desítkách zraněných, neupřesnil ale, zda se to týká jen Kyjeva, nebo celé země. Rusové při útoku na Ukrajinu podle něj použili zhruba 430 dronů a 18 střel. Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o nočním sestřelení 216 ukrajinských dronů.
