7°C
Nekonečné kolony na hranicích s Gruzií i Finskem: Rusové dál prchají před mobilizací
Ruští občané prchají před částečnou mobilizací do sousedního Finska, Gruzie a Mongolska. Na hraničních přechodech se i několik dní po jejím vyhlášení tvoří dlouhé fronty. Muži, kterých se nedobrovolné narukování týká, často vymýšlí způsoby, jak se odjezdu na ukrajinskou frontu vyhnout. Mobilizace se kromě postarších týká i mladých studentů nebo otců zodpovědných za živení celé rodiny. Někteří si místo útěku plánují například lámat končetiny.
„Nepodporuji to. Potřebuji zaopatřit svou rodinu, ne bojovat,“ uvedl pro server Radio Free Europe muž z Jekatěrinburgu. Podobný postoj vůči mobilizaci zaujaly tisíce dalších Rusů, z nichž se mnozí rozhodli utéct do zahraničí. Davy se hromadí na hraničních přechodech s Finskem, Gruzií i Mongolskem.
„Netuším, kdy se zase vrátím do Ruska,“ uvedl pro The Guardian 29letý Oleg. „Dnes v noci přejedu přes hranice.“ Mužům, kteří odmítnou narukovat v rámci mobilizace, hrozí trest odnětí svobody.
Olegova těhotná manželka má na příští týden stanoven termín porodu, ani to ho ale od úprku neodradí. „Zmeškám ty nejdůležitější dny svého života, jednoduše ale nenechám Putina, aby ze mě udělal vraha ve válce, které se nechci účastnit,“ dodal s odkazem na ruského prezidenta.
Lékařky na frontě
S Olegem souhlasí 26letý Igor, jenž za týden plánuje uprchnout do Gruzie. „Zúčastnil jsem se protiválečného protestu, když Putin vyhlásil invazi, ale funkcionáři všechny zatýkají,“ uvedl. „Myslím si, že jediný způsob, jak teď můžu osobně pomoct Ukrajincům, je nejezdit tam.“
„Putin lhal, když říkal, že žádná mobilizace nebude,“ konstatoval 23letý moskevský student Anton. „Proč by nelhal znova ohledně této částečné mobilizace?“ Před narukováním utíkají i ženy, konkrétně zdravotnice, jež Kreml plánuje taktéž poslat na frontu. „Vím, že zdravotníci mají léčit lidi, to je naše povinnost,“ řekla novinářům lékařka Taťana. „Ale věřím, že čím dříve tato příšerná válka skončí, tím méně lidí zemře.“
14:10
Dnes
Česko si uvědomuje výtky, které mu kvůli nenávistným projevům vůči ukrajinským uprchlíkům adresovala mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Amnesty International (AI). Problém předsudečného násilí stejně jako další výzvy se snaží řešit. ČTK to dnes řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Reagovala tak na výroční zprávu AI. Ta poukazovala na to, že uprchlíci čelili v ČR projevům nenávisti, nenarovnala se práva lidí ze sexuálních menšin a pokračuje segregování romských školáků.
„Zpráva popisuje výzvy, kterých jsme si vědomi... Uvědomujeme si důležitost problematiky předsudečného násilí z nenávisti, jehož terčem byli ukrajinští uprchlíci. Je to téma, na kterém pracujeme,“ uvedla zmocněnkyně.
13:45
Dnes
Evropská komise dnes uvolnila dalších 1,5 miliardy eur (38 miliard korun) z balíku finanční pomoci Ukrajině. Částka je poslední platbou z celkově šestimiliardového grantu, který má zemi čelící ruské agresi pomoci se základními výdaji státu, prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.
13:15
Dnes
V důležitých věcech v rámci V4 najdou nejvyšší armádní představitelé Maďarska, Polska, Slovenska a ČR vždy shodu bez ohledu na možné politické rozdíly. Novinářům to po dvoudenním jednání nejvyšších armádních představitelů v liblickém zámku řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka. Jednání bylo zároveň i zhodnocením českého předsednictví V4. Tématem byl také průběh konfliktu na Ukrajině, jeho vývoj a potřebné kroky k podpoře Ukrajiny, ale také koordinace v rámci aktivit EU a NATO.
Video
Hrozivé záběry z Charkovské oblasti: Provizorní mučírna v Kupjansku
Video se připravuje ...
Témata:
Související
