Lídři separatistů na Donbase panikaří a chtějí se domlouvat. Zelenského muž poslal ostrý vzkaz
Lídr samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin a jeho protějšek v Luhanské lidové republice (LNR) Leonid Pasečnik dnes uvedli, že chtějí spolupracovat na referendech o připojení obou separatistických útvarů na východě Ukrajiny k Rusku, informovala agentura TASS. Separatističtí vůdci se na tom dohodli v době pokračující ukrajinské ofenzivy.
Občanské komory v LNR a DNR, jejichž oficiálním úkolem je podle ruského vzoru zprostředkovávat státní moci zájmy občanů, dnes oba lídry vyzvaly, aby „neprodleně uspořádali referenda o připojení k Rusku“. Pušilin později v telefonickém rozhovoru s Pasečnikem navrhl, aby republiky v tomto ohledu „synchronizovaly své úsilí“.
Zprávy o urychlení plebiscitů o přičlenění k Rusku přichází v době ukrajinské ofenzivy na východě země, při níž Kyjev od začátku září získal kontrolu nad téměř celou Charkovskou oblastí i nad několika obcemi v Luhanské oblasti. Tu přitom ruské velení již v červnu prohlásilo za „osvobozenou“.
„Ruští propagandisté věří, že ,referenda‘ jsou všelék. Mám špatnou zprávu. Existuje celosvětová shoda a mezinárodní právo. To je jednoznačné: Doněck, Luhansk a Krym jsou Ukrajina. Jakékoli pokusy o přemalování vlajek jsou fikcí, která nic nemění ani pro nás, ani pro naše partnery,“ uvedl Mychajlo Podoljak, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Moskva uznala nezávislost LNR a DNR krátce předtím, než 24. února zahájila invazi na Ukrajinu. Konání referend o připojení k Rusku bylo již několikrát odloženo.
Podle ukrajinského šéfa Luhanské oblasti Serhije Hajdaje Rusko potřebuje uspořádat referenda v okupovaných oblastech proto, aby mohlo vyhlásit všeobecnou mobilizaci. Odůvodnit by ji mohla nutnost obrany připojeného území před ukrajinskou ofenzivou, uvedl Hajdaj.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
