„Je nepřijatelné, aby volně cestovali.“ Pobaltí a Polsko zavřelo hranice ruským turistům
Ve třech pobaltských státech a Polsku dnes začalo platit omezení vstupu pro ruské občany. Čtyři z pěti zemí Evropské unie sousedících s Ruskem začaly o půlnoci odmítat ruské turisty s odůvodněním, že by neměli cestovat, když jejich země válčí s Ukrajinou, napsala agentura Reuters. Země uzavřely své hranice pro většinu Rusů v reakci na širokou podporu ruské veřejnosti pro invazi do sousední země, píše agentura AP.
Zákaz vstupu je zaměřen na turisty a nevztahuje se mimo jiné na ruské disidenty, kteří hledají v EU útočiště, uprchlíky nebo lidi s trvalým pobytem v unijních zemích či na Rusy navštěvující rodinné příslušníky. Litva, Lotyšsko, Estonsko a Polsko dospěly k rozhodnutí uzavřít své hranice pro ruské turisty tento měsíc, přičemž podle premiérů zemí tento krok rovněž ochrání bezpečnost Pobaltí, píše AP.
„Rusko je nepředvídatelný a agresivní stát. Tři čtvrtiny jeho občanů podporují válku. Je nepřijatelné, aby lidé, kteří podporují válku, mohli volně cestovat po světě, do Litvy, do EU,“ uvedla dnes litevská ministryně vnitra Agné Bilotaitéová. „Jde také o bezpečnostní aspekty, protože taková podpora válečných akcí může ohrozit bezpečnost naší země i celé EU,“ dodala.
Dnešní omezení vstupu pro ruské občany je dosud poslední z řady sankcí a dalších kroků, které Evropská unie nebo její členské státy přijaly vůči Rusku od 24. února, kdy tato země vojensky napadla Ukrajinu. EU už dříve zakázala lety z Ruska a ponechala k dispozici pouze železniční a silniční dopravní spojení. Tento měsíc pak schválila ukončení zjednodušeného vydávání víz ruským turistům. Poté, co EU pozastavila letecké spojení s Ruskem, začali ruští turisté k cestám do Evropy více využívat pozemní hranice s Polskem, Finskem, Estonskem, Lotyšskem a Litvou.
Opatření chtějí pro celý Schengen
Čtveřice zemí nicméně nemůže zabránit Rusům, aby na jejich území vstoupili přes jiný stát, jenž je součástí schengenského prostoru. Chtějí proto, aby všech 27 unijních států zavedlo podobná opatření, píše AP, která připomíná, že některé země už cestování Rusů omezily. Zmiňuje Českou republiku, která jako jedna z prvních přestala vydávat víza pro ruské občany. Vláda premiéra Petra Fialy o tom rozhodla krátce po začátku ruské invaze. Určitá omezení podle AP dříve zavedlo rovněž Polsko.
Reuters upozorňuje, že Finsko se rozhodlo zůstat otevřené, ačkoliv omezilo počet konzulárních schůzek pro ruské cestovatele žádající o víza. Estonská premiérka Kaja Kallasová vyjádřila své rozčarování nad rozdělením v EU a varovala, že mnoho ruských turistů nyní zamíří k finským hranicím. „Existuje mezera a tou mezerou je Finsko,“ řekla v sobotu Kallasová. „Doufám, že spíše dříve než později to budou muset udělat také,“ dodala.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá.
V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky.
Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Proruští hackeři dnes provedli sérii kybernetických útoků na několik obcí a organizací spojených se summitem NATO, který se koná tento týden v Nizozemsku. Informovala o tom podle agentury AP nizozemská vláda.
Nizozemský úřad pro kybernetickou bezpečnost uvedl, že k velké části útoků se na svém telegramovém účtu přihlásila proruská hackerská skupina vystupující pod jménem NoName057(16), která útočí na země podporující Ukrajinu. Útok měl podle něj pravděpodobně proruský ideologický motiv. Úřad také informoval, že událost dále vyšetřuje a je v kontaktu s nizozemskými i mezinárodními partnery.
Mluvčí radnice Haagu Raoul Rozestraten sdělil, že útoky zasáhly obce napříč celou zemí. "Zaznamenali jsme větší návštěvnost webových stránek některých našich poskytovatelů služeb. Teď už vše v Haagu funguje normálně," řekl agentuře AP.
