Šéf obávaných Wagnerovců: Buď naverbujeme vězně, nebo vaše děti, vzkazuje na uniklé nahrávce
Údajný šéf ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny chce naverbovat vězně a poslat je na ukrajinskou frontu. Jevgenij Prigožin veřejně prohlásil, že ti, kdo jsou proti, by měli do války poslat vlastní děti. Na nedávno uniklé videonahrávce odsouzeným slibuje svobodu za šest měsíců služby v okupované zemi. Wagnerovci na ukrajinském území zřejmě válčí již od roku 2014, kdy Ruská federace anektovala Krymský poloostrov.
Prigožin na sociálních sítích uvedl, že být vězněm, snil by o možnosti připojit se k VWagnerově skupině a splatit tak dluh rodné zemi. Těm, kdo se postavili proti náboru odsouzených, vzkázal následující: „Budou to buď soukromé vojenské společnosti a vězni, nebo vaše děti. Rozhodněte se sami.“
Západní úřady podezřívaly Rusko z verbování vězňů již dříve, uniklé video Prigožina ve věznici by pak toto podezření potvrdilo. Zda je ale nahrávka legitimní, či zfalšovaná, se neví, upozorňuje server BBC. Ruské zákony zatčeným upírají možnost dostat se z vězení, když nastoupí k armádě, Prigožin i přesto ve videu prohlašuje, že nikdo, kdo odslouží několik měsíců u Wagnerovců, „nepůjde zpět za mříže“.
Kdo video nahrávku natočil a jak se dostala na veřejnost, se v tuto chvíli neví.
Putinův šéfkuchař se prořekl?
Britským novinářům se díky metadatům nahrávky podařilo určit alespoň to, kde byla natočena. Má se jednat o vězeňské zařízení v ruské republice Marijsko. To, že před vězni mluvil opravdu Prigožin, potvrdilo několik na sobě nezávislých zdrojů.
Prigožin, známý také jako Putinův šéfkuchař, je údajným majitelem soukromé Wagnerovské armády. Potenciální šéf žoldnéřů dříve pracoval jako restauratér a při několika příležitostech připravoval občerstvení pro zástupce Kremlu. Blízký vazal ruského prezidenta Vladimira Putina jakékoli vazby se skupinou odmítá, na uniklém videu ovšem říká, že je „představitelem soukromé válečné společnosti“.
„Možná jste slyšeli její název – Wagnerova skupina,“ prohlásil před vězni. Wagnerova armáda sehrála roli v několika ruských válečných konfliktech včetně války na Ukrajině, v Sýrii a Africe.
Ruský politolog Alexandr Morozov, který od roku 2013 žije v Česku, tvrdí, že Kreml se už řadu let systematicky připravuje na mnohem větší válku. Podle něj se v generálním štábu od roku 2005 šířil názor, že k rozsáhlému konfliktu dojde kolem let 2030–2035, a válka na Ukrajině je jen zkouškou. Putin prý mezitím využívá propagandu i militarizaci společnosti, aby udržel obyvatelstvo v přesvědčení, že Rusko je stále velmoc.
Podle serveru Aktuálně.cz Morozov zároveň zdůraznil, že ruská kultura a vzdělávání jsou dnes plně podřízeny militaristické ideologii a lidé si v ní jen těžko hledají alternativu. „Společnost se podřídila ideologii zášti,“ říká a dodává, že putinismus se opírá o směs ukřivděnosti, pocitu nadřazenosti a neustálého boje se Západem.
Ukrajinské drony v noci na dnešek zaútočily na rafinerii ve městě Kiriši v ruské Leningradské oblasti. Sedm dronů bylo zničeno a požár v průmyslové zóně uhašen, oznámil gubernátor oblasti Alexandr Drozdenko. Závod, který byl otevřen v roce 2017, patří k největším v Rusku a podle různých zdrojů ročně zpracuje až 21 milionů tun ropy. Terčem útoků byl celkem třikrát, loni v březnu a letos v březnu a září.
Zasaženo bylo celkem 11 ruských oblastí, kde systémy protivzdušné obrany sestřelily 117 ukrajinských bezpilotních dronů, uvedl s odkazem na ruské ministerstvo obrany ruskojazyčný server BBC.
Litevský ministr kultury Ignotas Adomavičius po devíti dnech ve funkci rezignoval, protože v rozhovoru odmítl přímo odpovědět na otázky týkající se podpory Ukrajiny čelící ruské invazi a vyhnul se i otázce, které zemi patří Rusy okupovaný Krym.
Součástí kabinetu sociální demokratky Ingy Ruginieneové, který funguje od 25. září, byl také Adomavičius nominovaný stranou Úsvit Němenu. Její předseda Remigijus Žemaitaitis je stíhán za antisemitské výroky, podněcování nenávisti proti Židům a zlehčování holokaustu na sociálních sítích v roce 2023, což popírá.
Proti Adomavičiusově jmenování se 40.000 lidí vyslovilo v petici, kterou on sám odmítl a označil za bublinu. Protestovaly i kulturní organizace, kterým vadilo, že resort kultury povede ministr za Úsvit a že v této oblasti nemá mnoho zkušeností. Situaci nakonec vyhrotil rozhovor, který v pátek publikoval server Lrytas.
