„Střely nám létají před očima.“ Dobrovolník popsal dramatické evakuace v Chersonu
Od doby, co Ukrajina zahájila protiofenzívu na Rusy okupovaný Cherson, mnoho obyvatel se rozhodlo uprchnout. Riskují vše. Dobrovolný řidič a uprchlíci popisují, co se aktuálně odehrává v Chersonu, informoval kanál Sky News.
Země se třásla a do vzduchu se valil kouř v momentě, kdy ukrajinská armáda zasáhla klíčový most v Rusy kontrolovaném území, mezitím ukrajinské rodiny čekaly na útěk, popisuje válku svědek.
Dobrovolník popsal, jak se zvýšil zájem žen a dětí uprchnout z Chersonu od té doby, co se ukrajinská armáda rozhodla dobýt území nazpátek. Vojsko Ukrajiny však varovalo, že ruské síly odstřihli civilisty od cesty, která vede z města, řekli, že zabijí každého, kdo se pokusí přejít hranice. Mohlo by to způsobit další humanitární krizi.
„Všichni chápou, že v Chersonu proběhnou těžké boje,“ řekl jeden z dobrovolníků, který požádal o zachování anonymity. Podle něj hrozí vyhlazení obyvatel, pokud budou Rusové zahnáni. Situaci srovnával s Mariupolem, kdy město zničila ruská armáda ve chvíli, kdy byla zahnána do kouta. „Nechceme další Mariupol nebo něco takového. Ale pokud se to samé stane s Chersonem, tak proč čekat uvnitř města? Nebylo by lepší odejít a počkat venku?“ řekl dobrovolník.
Ukrajina nařídila cenzuru médií, neboť pravděpodobně zahajuje největší protiofenzivu od začátku invaze. Představitelé státu na sociálních sítích informují o situaci pouze v náznacích.
Dobrovolný řidič, který pochází z Chersonu, řekl, že začal evakuovat obyvatele do uprchlického centra ve městě vzdáleném více než 100 mil na sever. Dobrovolníka dělá již měsíc. Podle něj se poptávka po dobrovolných řidičích zvyšuje. „Hodně lidí chce odejít,“ komentuje. „Dokonce i lidé, kteří před týdnem odejít nechtěli, mění teď názor a snaží se uprchnout.“
Ruské rodiny prchají také
Muž tvrdí, že ruské rodiny, které se do Chersonu nastěhovali v prvních dnech po obsazení města, se také snaží uprchnout do jiných částí Ukrajiny, které okupují Rusové jako například Krym. „Vidíme, jak Rusové stěhují své rodiny – ženy, děti,“ řekl řidič. „Chápou, co přichází. Nejsou hloupí… Rusko nemůže udržet Cherson, takže je tu jen jedna věc, kterou jim zbývá udělat a to je utéct.“
Matky s dětmi evakuuje do Záporoží. „Když vidíte střelu přímo před očima, jak dopadá, nejsem z těch, co se bojí, ale ženy a děti měly strach,“ dodává muž.
Přejezd trajektem se stal jediným způsobem, jak opustit město, protože mosty jsou zničené. Řidič uvedl, že on a uprchlíci museli čekat od 6:00 do 18:30, aby stihli trajekt, částečně kvůli raketovým útokům, ale také proto, že ruské síly dávaly přednost nakládání svých vojenských vozidel. „Modlili jsme se,“ pokračuje dobrovolník. „Věřili jsme, že nás zachrání Bůh… a tak se také stalo.“
„Jsme vyděšení,“ říkají uprchlíci
Jeden z uprchlíků je také 17letý chlapec. Řekl, že přejezd trajektem byl ten nejstrašlivější zážitek z celé dvoudenní cesty, kdy se svojí rodinou prchal před válkou. Musel se během cesty zpovídat mnoha Rusům. „Bylo tu hodně explozí,“ řekl mladý muž, který cestoval se svou matkou a dvěma sestrami. „Byli jsme velmi vyděšeni. Báli jsme se, že nám nebude umožněno město opustit.“
Další žena uvedla, že se rozhodla se svým synem uprchnout ve chvíli, kdy se dozvěděla o ukrajinské protiofenzivě. Bála se, co by se mohlo stát pod oboustrannou palbou. Její manžel zůstal ve městě s rodiči, kteří jsou již příliš staří a nemohou utéct.
Ruský prezident Vladimir Putin v dnešním telefonátu svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi sdělil, že Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných "prvotních příčin" konfliktu. Po skončení zhruba hodinového hovoru obou státníků to podle agentury Reuters novinářům řekl poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov.
Putin nicméně Trumpovi také řekl, že Rusko má stále zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Trump podle Ušakova v telefonátu nastolil otázku rychlého ukončení války.
Ruský prezident Vladimir Putin právě telefonicky hovoří se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, oznámil dnes odpoledne podle agentury TASS mluvčí Kremlu s tím, že o výsledku rozhovoru obou státníků bude informovat po jeho skončení. Plánovaný telefonát dnes už předtím avizovali Putin i Trump, aniž uvedli, co bude jeho obsahem.
„Rozhovor probíhá,“ řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov ruské státní tiskové agentuře TASS.
Jde o šestý veřejně známý rozhovor mezi oběma vůdci od Trumpova lednového návratu do Bílého domu, napsala agentura Reuters. Telefonát dává do souvislosti s dosud bezvýsledným Trumpovým úsilím dosáhnout příměří na Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. Oba prezidenti spolu naposledy hovořili 14. června, kdy se soustředili hlavně na Írán.
Ruský prezident Putin telefonicky hovoří se svým americkým protějškem Trumpem, oznámil podle TASS Kreml s tím, že o výsledku jednání bude informovat.
Donald Trump na sociální síti Truth potvrdil, že dnes bude hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Ruský prezident Vladimir Putin podle ruských médií uvedl, že by měl mít ještě dnes mít telefonický rozhovor se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Bílý dům avizoval telefonát na 16:00 SELČ
Půjde o šestý veřejně známý rozhovor mezi oběma vůdci od Trumpova lednového návratu do Bílého domu, napsala agentura Reuters.
Telefonát dala do souvislosti s dosud bezvýsledným Trumpovým úsilím dosáhnout příměří na Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi. Oba prezidenti spolu naposledy hovořili 14. června, kdy se soustředili hlavně na Írán.
„Dnes budu hovořit s prezidentem USA,“ prohlásil Putin podle státní tiskové agentury TASS. „Určitě mu navrhnu, aby využil tento materiál na americkém trhu,“ dodal během prohlídky výstavy o ruských firmách, nazvané Silné nápady pro nové časy.
Oděsu na jihu Ukrajiny nově zasáhla ruská raketa. Zabila dva lidi a další tři zranila, uvedl podle médií šéf oblastní správy Oleh Kiper.
Russia has launched a ballistic missile strike on Odesa just now. pic.twitter.com/Jo5QTchHRq
— Victoria (@victoriaslog) July 3, 2025
Americký prezident Donald Trump bude v pátek telefonicky hovořit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informoval deník Financial Times (FT). Jednat spolu budou podle něj o pozastavení některých klíčových dodávek zbraní Kyjevu. Ukrajinský prezident podle FT bude také chtít mluvit o možných budoucích amerických zbrojních dodávkách Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Bílý dům v úterý potvrdil informace serveru Politico, že americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu z obav, že se zásoby amerických zbraní příliš zmenšily. Podle zástupkyně mluvčí Bílého domu Anny Kellyové daly USA přednost svým zájmům.
Ruský generál Michail Gudkov, který velel brigádě námořní pěchoty Tichooceánské flotily a byl nedávno povýšen na zástupce velitele vojenského námořnictva, zahynul v Kurské oblasti na západě Ruska. Generálovu smrt dnes oznámil gubernátor Přímořského kraje Oleg Kožemjako.
Generál a několik dalších vysoce postavených důstojníků podle ruských médií zahynulo v úterý večer, kdy ukrajinské síly vypálily několik raket na štáb 155. brigády námořní pěchoty. Té Gudkov, vyznamenaný titulem Hrdiny Ruska, velel, než jej ruský prezident Vladimir Putin na jaře povýšil na zástupce velitele vojenského námořnictva. Na starost dostal koordinaci jednotek námořní pěchoty, které navštěvoval i na frontě. Už v úterý na hlavním náměstí ve Vladivostoku vznikl podle tisku improvizovaný památník Gudkova a dalších zabitých krajanů.
Bývalý slovenský ministr obrany Jaroslav Naď dnes vypovídal na policii v souvislosti s dřívější vojenskou pomocí, kterou Bratislava poskytla Ukrajině bránící se ruské vojenské invazi. Naď pak před novináři protiprávní jednání v uvedené záležitosti odmítl a řekl, že obviněn nebyl. Případem se zabývá úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) pro podezření ze zneužití peněz určených na pomoc Kyjevu.
„Odmítám jakékoliv protizákonné jednání, obohacování, nehospodárné nakládání s majetkem státu nebo že bych poškozoval finanční zájmy evropského společenství. To všechno jsou úplné nesmysly,“ řekl Naď po výslechu. Dodal, že ani v současnosti by při vojenské pomoci Ukrajině nepostupoval jinak a že kauza je politicky motivována. Uvedl, že na policejní výslechy v různých záležitostech chodí pravidelně.
Noční exploze byly hlášeny také z Rusy okupovaného města Charcyzk v Doněcké oblasti, uvedly ruské telegramové kanály s odvoláním na svědky, podle nichž asi raketa zasáhla ruský muniční sklad.
Nejméně dva lidé přišli o život a 11 dalších bylo zraněno při ruském útoku na Poltavu, ležící asi 350 kilometrů východně od Kyjeva, oznámil šéf oblastní správy Volodymyr Kohut. Na místě podle něj vypukl požár. Na Poltavu podle dřívějších zpráv dnes ráno útočily ruské drony.
Rusko by mohlo být schopné se za dobu o něco delší než pět let dostat z hlediska vyzbrojení, personální naplněnosti a připravenosti k boji na úroveň, na které bylo před začátkem války na Ukrajině. V rozhovoru pro server iRozhlas.cz to řekl ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Petr Bartovský. Kdyby Rusové chtěli vyzkoušet připravenost a jednotu Severoatlantické aliance (NATO), mohli to podle Bartovského už dávno udělat. Nechtějí však dát NATO přímou možnost, aby bojovalo s jeho jednotkami.
Rusové by byli navíc posílení o nové taktiky boje a bojové zkušenosti. „Za významně delší dobu by asi bylo připraveno zaútočit na východní křídlo NATO,“ míní Bartovský. Ambicí Ruska je získat část západního území Ukrajiny jako nárazníkovou zónu mezi sebou a NATO, dodal. „Zatím se to ale nepodařilo, alespoň ne podle původního ruského plánu,“ uvedl.
Polský prezident Andrzej Duda ve středu podepsal zákon o novém státním svátku, který ustanovuje 11. červenec jako den památky Poláků zavražděných ukrajinskými nacionalisty za druhé světové války, uvedla televize TVN 24 na svém webu. Sousední Ukrajina přijetí polského zákona minulý měsíc odsoudila s tím, že může poškodit vzájemné vztahy. Varšava během nynější války Ruska proti Ukrajině patří k nejrozhodnějším zastáncům Kyjeva.
Následky ruského útoku na Oděsu.
Nejméně pět lidí, včetně sedmiletého chlapce a devítileté dívky, bylo zraněno při ruském útoku na Oděsu. Poničena byla vícepodlažní obytná budova a další civilní infrastruktura, uvedl šéf oblastní správy Oleh Kiper. Šest bytů bylo podle něj zničeno zcela, dalších 36 částečně. Padesát lidí bylo podle úřadů evakuováno. Rusko útok zatím nekomentovalo.
Ukrajina podnikla několik náletů na Lipeckou oblast, kde se nachází letecká základna a kde se především cvičí ruské vzdušné a kosmické síly. Kyjev také útočí na letecké základny, aby snížil schopnost Moskvy používat svá válečná letadla k úderům na cíle na Ukrajině.
Ukrajinská armáda v srpnu uvedla, že zasáhla letiště v Lipecku, poškodila zásoby naváděných bomb a způsobila řadu výbuchů.
Sedmdesátiletá žena zemřela a další dva lidé byli zraněni v západoruské Lipecké oblasti poté, co na ně spadly trosky ze zničeného ukrajinského bezpilotního letounu. Dnes to napsala agentura Reuters. Ukrajina, která čtvrtým rokem čelí ruské vojenské agresi, se k incidentu zatím nevyjádřila.
„Signály o padajících troskách přicházejí z různých oblastí. Záchranné služby a pohotovostní agentury pracují v posíleném režimu,“ citoval Reuters gubernátora Lipecké oblasti Igora Artamonova. V průmyslové zóně v Jelci také vypukl požár, který si ale nevyžádal žádné oběti, dodala agentura AFP.
Podpora Ruska v jeho válce proti Ukrajině ze strany čínských firem představuje pro Evropskou unii vážnou bezpečnostní hrozbu. Na jednání v Bruselu to čínskému ministrovi zahraničí Wang Iovi řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Zároveň vyjádřila znepokojení nad hybridními hrozbami pocházejícími z Číny, uvádí se v tiskové zprávě jejího úřadu.
Více než 210 000 Rusů podepsalo od ledna do července 2025 smlouvy s ministerstvem obrany, aby bojovali na Ukrajině, uvedl místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv.
„Tempo je poměrně slušné, dobré,“ řekl Medveděv na zasedání personální komise ozbrojených sil. „Doufám, že se nám podaří udržet stejné tempo i v budoucnu. Do dobrovolnických jednotek vstoupilo dalších 18 000 osob,“ dodal.
Soud ve Spojených státech nařídil administrativě prezidenta Donalda Trumpa vyplatit rozhlasové stanici Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) sídlící v Praze přes 13 milionů dolarů (275 milionů Kč) na její červnový provoz. Vyplývá to z úterního rozhodnutí washingtonského soudu. To je dalším v řadě předběžných opatření zajišťujících Kongresem schválené financování stanice, které chce Trump ukončit. Šéf stanice Stephen Capus rozhodnutí přivítal a uvedl, že je připraven k dialogu s úřady.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj večer uvedl, že Kyjev si s Washingtonem ujasňuje podrobnosti týkající se obranné pomoci a ministr zahraničí Andrij Sybiha napsal, že Ukrajina je připravena si i koupit nebo pronajmout prostředky protivzdušné obrany. Ukrajina se brání plošné ruské invazi. Kreml rozhodnutí Washingtonu uvítal.
Bílý dům v úterý potvrdil informace serveru Politico, že americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu z obav, že se zásoby amerických zbraní příliš zmenšily. Podle mluvčí Bílého domu Anny Kellyové daly USA přednost svým zájmům.
V Kyjevě v úterý jednali představitelé ministerstev zahraničí Slovenska a Ukrajiny. Informovala o tom ukrajinská diplomacie na webu a také na facebooku ukrajinské velvyslanectví v Bratislavě.
Ukrajinci podle Kyjeva Slovensku vyjádřili vděk za připravenost dodat zemi osm odminovávacích systémů Božena-5. Zároveň uvedli, že rozhodnutí nepokračovat v tranzitu ruského plynu je nezvratné a vymezili se vůči výrokům šéfa slovenské diplomacie. Stanovisko Bratislavy není k dispozici.
Ukrajinské zbrojařské podniky by měly mít v budoucnu možnost vyrábět zbraně a munici v Dánsku, které je členským státem Severoatlantické aliance. Řekl to dnes dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen. V současné době se podle něj konají na toto téma s ukrajinskou vládou jednání, informuje agentura DPA.
„Myslím, že (jejich) výsledky uvidíme v září nebo v říjnu,“ řekl dánský ministr. Jako příklad vybavení, které by se mohlo vyrábět v Dánsku, uvedl bezpilotní letouny a rakety.
Polsko dokončilo jednání s jihokorejskou společností Hyundai Rotem o dodávce 180 tanků K2, v pořadí už druhé. Obě strany plánují v nejbližší době podepsat smlouvu, informovala dnes agentura Reuters. Ta se odvolává na korejskou vládní agenturu, která má na starosti armádní zakázky. Celková hodnota kontraktu na 180 tanků podle odhadů agentury Jonhap činí přibližně 6,5 miliardy dolarů (136,3 miliardy Kč).
Nákup souvisí se snahou Polska posílit armádu a její vybavení po zahájení ruské invaze na Ukrajinu z února 2022. Polsko v posledních letech výrazně zvýšilo výdaje na obranu, na kterou loni putovalo přes čtyři procenta hrubého domácího produktu (HDP), nejvíce ze všech zemí NATO.
Diplomatická roztržka mezi Ázerbájdžánem a Ruskem pokračuje. Ministerstvo zahraničí v Baku si dnes předvolalo ruského velvyslance, aby vyjádřilo nespokojenost s kroky Moskvy, které podle něj poškozují vztahy mezi zeměmi. Ruská diplomacie podle agentury Reuters vyzvala Baku k obnovení vztahů na úroveň odpovídající strategickému spojenectví. Vztahy mezi dvojicí států zhoršila smrt dvou Ázerbájdžánců při zatýkání v Rusku.
Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí na svém webu uvedlo, že ruskému diplomatovi znovu vyjádřilo znepokojení nad smrtí dvou ázerbájdžánských krajanů při nedávném zatýkání v ruském Jekatěrinburgu, přičemž ruské vysvětlení je podle Baku v rozporu se stopami násilí na tělech dvojice mrtvých bratrů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svým výnosem zbavil hlavu proruské pravoslavné církve ukrajinského občanství, oznámila dnes ukrajinská tajná služba SBU. Orest Berezovskyj, známý jako metropolita Onufrij, v roce 2002 dobrovolně obdržel ruské občanství a nadále je ve spojení s preláty v Moskvě, kteří podporují válku Ruska proti Ukrajině, vysvětlila SBU důvody prezidentova rozhodnutí.
Příslušný prezidentův výnos dosud nebyl zveřejněn, poznamenal server Ukrajinska pravda. SBU také obvinila Berezovského, že úmyslně bránil tomu, aby ukrajinská pravoslavná církev dosáhla nezávislosti na moskevském patriarchátu a že o svém ruském občanství neuvědomil ukrajinské úřady.
Ruská vojska pronikla do blízkosti Pokrovsku a Kosťantynivky - dvou měst, která jsou klíčová pro zásobovací trasy ukrajinské armády na východě země. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský vojenský činitel.
Rusko v posledních týdnech shromáždilo síly a navzdory velkým ztrátám postoupilo ve venkovských oblastech Pokrovsku i Kosťantynivky. Tato města leží na křižovatkách cest vedoucích k frontové linii z větších měst na území, které má pod kontrolou Ukrajina.
Prezident Petr Pavel navštíví příští týden Německo a Itálii. V Berlíně se setká se svým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem na zámku Bellevue, v Římě se poté zúčastní konference pro obnovu Ukrajiny. Na webu o tom dnes informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Prezident na nedávné konferenci Globsec v Praze uvedl, že chce v Itálii hovořit o představě o aktuálním Marshallově plánu pro Ukrajinu, který by zahrnoval mimo jiné to, že investoři musejí zemi vidět jako příležitost, nikoli riziko. „Klíčová cesta k prosperitě vede skrze hlubší integraci do evropského obchodu,“ řekl tehdy.
Německý kancléř Friedrich Merz se nyní nechystá telefonovat si s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Řekl to dnes mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. V úterý spolu poprvé po téměř třech letech po telefonu hovořili Putin a francouzský prezident Emmanuel Macron.
Podle vládního mluvčího Francie Německo o chystaném telefonátu Macrona a Putina předem informovala a poté jej zpravila i o výsledku jednání. Podle Kremlu byla tématem rozhovoru především situace na Ukrajině a Blízkém východě. Elysejský palác mimo jiné uvedl, že francouzský prezident Putina vyzval k příměří na Ukrajině.
Poskytnutí mobilní digitalizační jednotky Archa III na ochranu a digitalizaci válkou ohroženého ukrajinského kulturního dědictví dnes podpořila vláda. Vyplývá to z výsledků dnešního zasedání. Jde o přímou pomoc České republiky prostřednictvím Národního muzea a součást většího projektu Pomoc ukrajinské kultuře, který koordinuje ministerstvo kultury ve spolupráci se svými příspěvkovými organizacemi.
Projekt Archa III je digitalizační studio postavené na konstrukci vozu Volkswagen Crafter. Archa disponuje mobilním 3D skenovacím zařízením včetně dvou fotogrammetrických vícekamerových robotů. Robotický systém řídí hlavní počítač v zadní části dodávky. Kompaktní fotostudio umožňuje snímání exponátů. V případě těch menších uvnitř Archy, v případě těch větších či citlivých na přepravu přímo v muzeích.
Vláda na dnešním zasedání zařadila na vnitrostátní sankční seznam ruského občana Olega Osipova, dlouholetého spolupracovníka bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medveděva. Na tiskové konferenci to oznámili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Osipov podle nich na jaře šířil v médiích výhrůžky smrtí bývalému hokejistovi Dominiku Haškovi.
Medveděv v dubnu podle agentury TASS slavnému brankáři doporučil opatrnost při přecházení silnice a to, aby nepil pivo na neověřených místech. Osipov podle Lipavského pravidelně papouškuje agresivní výroky svého extremistického šéfa.
Ukrajinští vojenští lékaři používají speciální magnetické přístroje, aby mohli v těle přesněji lokalizovat střepiny ze šrapnelových granátů a následně je vytáhnout, píše ukrajinské vydání stanice BBC. Podle lékařů tvoří střepinová zranění až 80 procent úrazů na bojišti.
Ruské bezpilotní letouny používají šrapnelové granáty, které se roztříští, a vojáky zasáhnou střepiny způsobující složitá zranění. S jejich vyjmutím nově pomáhají speciální magnetické přístroje, pomocí kterých mohou lékaři daleko přesněji a méně invazivně operovat.
„Nemusíte dělat velké řezy do srdce, stačí ho jen naříznout, vložit magnet a on střepinu vytáhne,“ popsal kardiochirurg Serhij Maksymenko operaci, při které zachránil vojáka, jemuž se střepina po útoku dostala do srdce. Maksymenko a jeho tým provedli díky tomuto zařízení už přes 70 úspěšných operací.
Skupina ruských průzkumníků pronikla do vsi Dačne, ale byla zničena. Tvrzení o ruském dobytí vesnice neodpovídají skutečnosti, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Ruská státní média a prováleční blogeři tvrdili, že ruské síly ovládly Dačne (rusky Dačnoje) jako první obec v Dněpropetrovské oblasti, čehož si povšimla i agentura Reuters. O dobytí vsi, která leží u administrativní hranice s Doněckou oblastí, převážně dobytou Rusy, oficiálně neinformovala ani Moskva, ani ukrajinské zdroje.
„Před několika dny se jedné z malých průzkumných skupin nepřítele podařilo proniknout za hranice osady Dačne na území Dněpropetrovské oblasti. Okupantům se podařilo vyfotit se s ruskou vlajkou, ale to bylo poslední, co udělali. Ukrajinští vojáci okupanty zlikvidovali,“ uvedl generální štáb. „Při jednom z následujících útoků měli dva ruští vojáci větší štěstí: Zůstali naživu. Zajala je brigáda námořní pěchoty, čímž doplnili fond pro výměnu zajatců,“ dodal štáb.
Vysoce postavený zdroj z ukrajinské armády řekl AFP, že Ukrajina se bez americké munice bude jen těžko bránit proti útočícím ruským silám. „Jsme nyní hodně závislí na amerických dodávkách zbraní, i když Evropa dělá, co může. Ale bez americké munice to pro nás bude obtížné,“ uvedl zdroj.
Bílý dům v úterý potvrdil informace serveru Politico, že americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu z obav, že se zásoby amerických zbraní příliš zmenšily. Podle mluvčí Bílého domu Anny Kellyové daly USA přednost svým zájmům.
S ruskou agresí a vojenskými investicemi bude dánská armáda povolávat i ženy. Podle nových pravidel přijatých parlamentem na začátku června úřady od úterý 1. července zapisují dánské ženy, které dovrší 18 let, do systému losování stejně jako jejich mužské spoluobčany. K této změně dochází na pozadí ruské invaze na Ukrajinu a narůstajících investic do armády u zemí NATO. I na relativně bezpečné Dánsko vrhá ruská plnohodnotná invaze na Ukrajinu svůj stín. Poznatky z ukrajinských bojišť se dokonce promítají i do výcviku dánských dobrovolných rekrutek. „Díky tomu to vypadá opravdově,“ uvedla Katrine, jedna z rekrutek.
Dánské reformy v rovnosti mužů a žen vláda poprvé nastínila v roce 2024 jako součást rozsáhlé reformy armády. Tato iniciativa měla začít fungovat na začátku roku 2027, ale úřady ji nakonec přesunuly už na léto 2025.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo druhého nejvýše postaveného diplomata na velvyslanectví Spojených států v Kyjevě. Varovalo, že oznámené pozastavení amerických zbrojních dodávek Ukrajině povzbudí Rusko, informovala agentura AFP.
„John Ginkel byl pozván na ukrajinské ministerstvo zahraničí (...). Ukrajinská strana zdůraznila, že jakékoliv otálení nebo průtahy v podpoře obranyschopnosti Ukrajiny by pouze povzbudily agresora k pokračování války,“ uvedla ukrajinská diplomacie.
Nejméně o jednom zabitém civilistovi a několika raněných v důsledku útoků ruských dronů a ostřelování informují ukrajinské úřady. Protivzdušná obrana zneškodnila 79 ze 114 dronů, které Rusko vyslalo během noci proti Ukrajině, spolu se čtyřmi raketami S-300, uvedlo ukrajinské letectvo. Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení pěti ukrajinských dronů nad Kurskou a Rostovskou oblastí a anektovaným Krymem. Ukrajinské drony ještě v pondělí zapálily rafinerii v ruské Saratovské oblasti zásobující ruská vojska, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka HUR.
Vláda probere poskytnutí digitalizační jednotky Archa III, která je přímou pomocí Ukrajině prostřednictvím Národního muzea. Jde o součást většího projektu Pomoc ukrajinské kultuře, který koordinuje ministerstvo kultury ve spolupráci se svými příspěvkovými organizacemi.
Národní muzeum pomáhá muzejním a kulturním institucím na Ukrajině od začátku ruské invaze. V roce 2022 z pověření ministerstva kultury vyslalo na Ukrajinu zásilku materiálu určeného pro záchranu kulturních památek.
Munici, jejíž dodání Ukrajině nyní USA pozastavily, původně slíbila vláda předchozího prezidenta Joea Bidena. Nynější postup tak podle AP odráží nové postoje současného prezidenta Donalda Trumpa.
Rozhodnutí, za kterým podle Politico stojí náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby, předcházela revize počtu zbraní a munice v amerických vojenských skladech. Ministerstvo při kontrole zjistilo, že zásoby dělostřelecké munice, protileteckých střel a přesné munice klesají, poznamenal portál.
Portál Politico také uvedl, že původní rozhodnutí zbraňové dodávky zastavit padlo na počátku června, účinnost ale nabývá až nyní v době, kdy Ukrajina čelí největším ruským vzdušným úderům raket a dronů.
Zastavení některých zbrojních dodávek na Ukrajinu včetně střel protivzdušné obrany odpovídá tomu, že přednost dostaly zájmy Spojených států. Prohlásila to mluvčí Bílého domu Anna Kellyová, informovala v noci na dnešek agentura AP.
Americké ministerstvo obrany zastavilo dříve slíbené dodávky některých střel protivzdušné obrany a další přesné munice na Ukrajinu z obav, že se zásoby amerických zbraní příliš zmenšily. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval portál Politico. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět.
Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.
Tři lidé zemřeli a 45 jich bylo zraněno po útoku Ukrajiny na továrnu ve městě Iževsk, které leží více než 1 000 km od hranic, píše britská BBC s odvoláním na ruské úřady. Šest zraněných je v kritickém stavu, uvedl gubernátor Udmurtské republiky Alexandr Brečalov a dodal, že o útoku informoval prezidenta Vladimira Putina. V regionu byl později vyhlášen výjimečný stav.
Ukrajinské drony se měly zaměřit na vojenskou továrnu, která údajně vyrábí raketové systémy země-vzduch Tor a radarové stanice. Podle ukrajinských médií se závod specializuje také na výrobu systémů protivzdušné obrany Osa a vývoj bezpilotních letounů.
Stíhací letoun Su-34 ruského letectva se zřítil během cvičení v Nižněnovgorodské oblasti, informovala dnes ruská státní zpravodajská agentura Ria Novosti s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Jeden z pilotů zemřel v důsledku utrpěných zranění. Po nouzovém katapultování se přistál na stromě a přivolaným lékařům se ho již nepodařilo zachránit. Ruský Su-34 je stíhací bombardér středního doletu ze sovětské éry.
Evropská unie měla s Ukrajinou uzavřenou dohodu o volném obchodu, ale v důsledku ruské invaze v roce 2022 zašla ještě dál a zrušila zbývající poplatky. Platnost těchto opatření vypršela letos 5. června a Brusel je nahradil takzvanými přechodnými opatřeními na dobu, než obě strany aktualizují vzájemnou obchodní dohodu. Eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič v pondělí oznámil, že EU a Ukrajina dosáhly předběžné dohody o budoucím vývozu zemědělských produktů do nynější sedmadvacítky.
Vztahy mezi Ruskem a Ázerbájdžánem se zhoršily poté, co se loni v prosinci zřítilo ázerbájdžánské dopravní letadlo. Alijev tehdy prohlásil, že letadlo poškodila nad ruským územím palba ze země a že některé skupiny v Rusku se snažily příčiny tragédie ututlat. Napětí mezi Baku a Moskvou dále vzrostlo poté, co před několika dny zemřeli v ruském Jekatěrinburgu při policejních zátazích bratři Zijaddin a Husejn Safarovovi, pokládaní za podezřelé v případu smrti místního podnikatele Junise Pašajeva, který byl zavražděn v roce 2001. V pondělí večer byla těla bratrů přepravena do Baku k pitvě a ázerbájdžánské úřady dnes uvedly, že zemřeli na následky bití. Smrt bratrů vyvolala v Baku pobouření, Ázerbájdžán zrušil mimo jiné chystané ruské kulturní akce a policie provedla razii v pobočce ruské státní agentury Sputnik v Baku, která podle ázerbájdžánského ministerstva vnitra pokračovala v činnosti navzdory odebrání akreditace.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem a vyslovil mu podporu v diplomatické roztržce mezi Baku a Moskvou kvůli nedávné smrti dvou etnických Ázerbájdžánců při zatýkání v Rusku. „Vyjádřil jsem jasnou ukrajinskou podporu v situaci, kdy Rusko šikanuje ázerbájdžánské občany a vyhrožuje Ázerbájdžánské republice," napsal Zelenskyj.
Kancelář francouzského prezidenta Emmanuela Macrona podle agentury Reuters uvedla, že rozhovor s Vladimirem Putinem, ke kterému mezi těmito dvěma hlavami daných států došlo po téměř 3 letech, trval dvě hodiny a že francouzský prezident vyzval k příměří na Ukrajině a k zahájení jednání o ukončení konfliktu. K debatě o Íránu Elysejský palác uvedl, že francouzský prezident zdůraznil, že Teherán musí dodržovat své závazky vyplývající ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a plně spolupracovat s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE).
Vladimir Putin svému francouzskému protějškovi Emmanuelu Macronovi zopakoval v telefonickém hovoru ruskou pozici, podle níž je pro dlouhodobé urovnání konfliktu na Ukrajině zapotřebí odstranit jeho „základní příčiny“ a vycházet „z reálné situace na místě“. Případná mírová dohoda by měla podle Putina mít „komplexní a dlouhodobou“ podobu, uvedla agentura TASS. Za „základní příčiny“ konfliktu nyní Moskva označuje například záměr Kyjeva vstoupit do NATO a prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině.
Ruský »car« Vladimir Putin a prezident Emmanuel Macron si poprvé po téměř třech letech telefonovali, uvedla ruská státní agentura TASS s odkazem na prohlášení Kremlu. Tématem hovoru byla podle něj situace na Ukrajině či dodávky obilí. Telefonát vzápětí potvrdil i Elysejský palác. Naposledy spolu dvojice prezidentů telefonovala 11. září 2022, tedy několik měsíců poté, co Rusko Ukrajinu v plném rozsahu vojensky napadlo. Nedlouho před začátkem celoplošné invaze též Macron hovořil s Putinem osobně (viz foto).
Od zahájení plošné války proti Ukrajině před více než třemi lety se v Rusku výrazně zvýšila státní kontrola a cenzura. Řada internetových stránek, včetně webů západních a nezávislých médií, byla zablokována. U mnoha on-line platforem, jako je YouTube, byla omezena rychlost - v některých případech do té míry, že jsou bez použití virtuální privátní sítě (VPN) prakticky nepoužitelné. Stále častěji jsou však blokováni také poskytovatelé VPN služeb. Ruský parlament nedávno schválil zákon o vytvoření vlastní chatovací aplikace. Integrovány do ní mají být i vládní služby. Stále častěji je v některých regionech zcela vypínán mobilní internet.
Ruské úřady chtějí postupně vypnout mobilní spojení těm cizincům, kteří ke svým SIM kartám nedoplní biometrické údaje. S odvoláním na sdělení ministerstva pro digitalizaci v Moskvě o tom dnes informovala agentura DPA. Podle ní tím ruský stát dále zpřísňuje dohled nad komunikací mezi lidmi. Biometrické údaje jsou taková osobní data, která lze použít k jednoznačné identifikaci osoby.
Za první polovinu roku 2025 dosáhl dle ukrajinského ministerstva obrany počet obětí v ruské armádě počtu 230 180 – šlo jak o zabité, tak raněné. Agresor rovněž dle Ukrajinců ztratil 1 311 tanků a 2 885 obrněných bojových vozidel. „Kromě toho bylo od začátku letošního roku zničeno nebo poškozeno více než 21 021 kusů nepřátelské automobilové techniky a 8 222 nepřátelských dělostřeleckých systémů,“ uvedl účet rezortu obrany na sociální síti. Nutno podotknout, že ztráty na obou stranách nelze nezávisle ověřit.
Ruský soud poslal na 13 let do vězení bývalého náměstka ministerstva obrany Timura Ivanova, kterého shledal vinným ze zpronevěry. Zabavil mu majetek a zbavil ho státních vyznamenání. Ivanov musí také zaplatit pokutu 100 milionů rublů (asi 27 milionů korun), napsala agentura AFP. Případ je součástí rozsáhlého korupčního skandálu, který loni zasáhl ruské ozbrojené síly. Ivanov funkci zastával od roku 2016 a měl na starosti výstavbu a opravy nemovitostí, správu majetku, ubytování vojsk a také zdravotnické zabezpečení ozbrojených sil. Ivanov zodpovídal například za projekt takzvané obnovy okupovaného ukrajinského Mariupolu, výstavbu hlavního chrámu ruských ozbrojených sil nebo kosmodromu Vostočnyj. Odsouzený bývalý náměstek je zapsaný na sankčních seznamech ve Spojených státech i v Evropské unii kvůli jeho roli ve válce na Ukrajině.
Německý kancléř Fridrich Merz koncem května po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Berlíně řekl, že Německo bude s Ukrajinou spolupracovat při výrobě zbraní dlouhého doletu. Ty budou moci ukrajinské síly používat bez omezení dosahu. Kyjev tak s nimi bude moci útočit i na ruské území. Kromě dálkových dronů mají obě země společně vyrábět i střely s plochou dráhou letu a rakety.
Spolkový ministr zahraničních věcí Německa Johann Wadephul se momentálně nachází na návštěvě Ukrajiny.
Německo začalo financovat výrobu ukrajinských dronů dlouhého doletu. Podle deníku Welt jde o první výsledek memoranda podepsaného u příležitosti květnové návštěvy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Berlíně. Německá vláda konkrétní formy vojenské pomoci Ukrajině už nezveřejňuje. Celý text ZDE.
Na snímku kancléř Německa Fridrich Merz při květnové návštěvě Zelenského v Berlíně.
Ukrajina se připojila k několika balíčkům sankcí EU proti Rusku a také k sankcím zaměřeným na porušování lidských práv v Bělorusku a Íránu. S odvoláním na kancelář ukrajinského prezidenta o tom informoval portál Ukrajinska pravda. Konkrétně se Ukrajina přidaka k sankcím z 9. až 14. balíčku EU, stejně tak i k opatřením proti jednotlivým osobám, které jsou zapojené do porušování lidských práv v Bělorusku dle rozhodnutí EU z let 2011 a 2020-2025. Sankce byly uloženy celkem 403 fyzickým osobám a 188 právnickým osobám.
„Máme jasné důkazy – potvrzené našimi partnery –, že sankce jsou pro Rusko skutečně bolestivé. A pokud bude tlak stále sílit, donutí Rusko myslet za horizont fronty a nenávisti vůči svým sousedům,“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na sociální síti X poděkoval Polsku za podporu napadené zemi během jeho předsednictví Radě EU. „Bylo důležité nejen pro naši zemi, ale pro celou Evropu. Děkuji polské vládě a premiérovi Donaldu Tuskovi za úspěchy, kterých jsme společně s našimi partnery za šest měsíců dosáhli - posílení podpory obrany Ukrajiny, nové investice do naší zbrojní výroby na Ukrajině a obecně v celé Evropě, jakož i pozitivní kroky v přípravě evropských integračních procesů. To vše přispěje k posílení Evropy. Děkuji!“ napsal Zelenskyj.
Na snímku oba státníci při objetí během setkání v Kyjevě v polovině června.
V červnu 2025 byl Charkov vystaven nejvyššímu počtu leteckých útoků od začátku ruské invaze - celkem jich bylo 142. Dnes to uvedl starosta města Ihor Těrechov na sociálních sítích. Starosta také zmínil největší jednotlivý útok na město, ke kterému dle něj došlo 7. června. Toho dne se pod palbu dostal významný civilní objekt vyrábějící kontejnery na zemědělské zboží.
Německá vláda dnes snížila stupeň varování, který se týká zásobování země plynem. Druhý varovný stupeň na třístupňové škále vyhlásila krátce po invazi ruských vojsk na Ukrajinu v roce 2022. Německo podle ministryně hospodářství Katheriny Reicheové teď neodebírá z Ruska žádný plyn přes potrubí ani žádný ruský zkapalněný zemní plyn (LNG) do terminálů.
Ruská vojska v červnu dobyla 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, zatímco v květnu to bylo 507, v dubnu 379 a v březnu 240 kilometrů čtverečních, napsala agentura AFP s odvoláním na údaje amerického Institutu pro studium války (ISW). Tyto údaje svědčí podle AFP o tom, že ruská vojska po zimě zrychlují postup. Větších územních zisků než v červnu dosáhla ruská armáda jen loni v říjnu (607 km2) a v listopadu (725 km2). Dvě třetiny červnových zisků připadají na Doněckou oblast na východě Ukrajiny, která představuje hlavní bojiště. Ruská armáda nyní okupuje asi tři čtvrtiny tohoto regionu, proti 61 procentům o rok dříve. Rusko nyní úplně nebo částečně ovládá skoro 19 procent rozlohy Ukrajiny, dodala AFP.
Zatím blíže neupřesněný počet lidí dnes zabila a zranila ruská raketa v ukrajinském městě Dnipro, informoval šéf oblastní správy Serhij Lysak.
Unfortunately, there's also been a Russian strike in Ukraine and at least one civilian has died.
— Tim White (@TWMCLtd) July 1, 2025
A missile hit Kamianske, about 30km west of the city of Dnipro. pic.twitter.com/2CLkvjBnrC
Mapy bojiště ukrajinského projektu Deep State, pokládaného za blízký armádě, ukazují, že Rusové nyní mají pod kontrolou 113.588 kilometrů čtverečních ukrajinského území. To je o 943 čtverečních kilometrů více než před dvěma měsíci, napsala v pondělí agentura Reuters.
Gubernátor upřesnil název napadeného podniku v Iževsku, který je mimo jiné sídlem zbrojního koncernu Kalašnikov. Drony zaútočily na zbrojovku v Iževsku, která vyrábí protiletadlové rakety Tor a drony, uvedla už dříve agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na šéfa ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrije Kovalenka.
Nálet ukrajinských dronů na Iževsk, což je středisko zbrojního průmyslu na východě evropské části Ruska, si vyžádal mrtvé a zraněné. Řekl to dnes gubernátor Udmurtska Alexandr Brečalov.
"Bohužel jsou mrtví a těžce zranění. V nemocnici v Iževsku jim poskytují veškerou nezbytnou pomoc," uvedl gubernátor. Počet obětí neupřesnil, podle ruských médií nejméně tři lidé přišli o život a dalších 24 bylo zraněno.
Ruská obrana během noci odrážela útoky dronů na Rostov, Taganrog, Novošachtinsk a na další místa v pěti okresech. Podle předběžných údajů nikdo nebyl zabit či raněn, oznámil gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar.
Ruské zdroje informují o jedné oběti a zraněných v okupovaném Doněcku a Horlivce. Protivzdušná obrana sestřelila 60 ukrajinských dronů, většinu nad jihozápadem země, anektovaným Krymem, Černým a Azovským mořem, uvedlo ruské ministerstvo obrany.
Při ruském útoku na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny vypukl požár v jednom podniku a škody utrpěly i soukromé domy. Tento útok se obešel bez obětí a bez zraněných, informoval šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov bez upřesnění, jaké zbraně Rusové k útoku použili. Ruské drony během noci napadly dvě farmy v Dněpropetrovské oblasti. Nikdo nebyl zabit či zraněn, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak.
Výbuchy v noci slyšeli i obyvatelé ruských měst Saratov a Engels, informuje server Ukrajinska pravda s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí a na vyjádření místních úřadů. Ty načas přerušily provoz letišť v Saratovu, Uljanovsku, Kazani a Nižněkamsku. U Engelsu se nachází vojenské letiště, které využívají ruské strategické bombardéry Tu-95MS a Tu-160, v Nižněkamsku se nachází jedna z největších ruských rafinérií a poblíž leží i město Elabuga, kde se ekonomické zóně Alabuga montují ruské drony íránské konstrukce. Tato místa se nacházejí více než tisícovku kilometrů od hranic z Ukrajinu, ale už je opakovaně napadly bezpilotní letouny, dodal server.
Vývoz obilí z Ukrajiny v sezoně 2024/2025, tedy v období od července 2024 do června 2025, klesl přibližně o pětinu na 40,6 milionu tun. Dnes to uvedla agentura Reuters, která se odvolává na ukrajinské ministerstvo zemědělství. V předchozí sezoně, tedy do loňského června, vývoz činil 51,1 milionu tun. Na vývoz negativně doléhají důsledky války s Ruskem.
Vývoz zahrnoval 15,72 milionu tun pšenice, 21,96 milionu tun kukuřice a 2,32 milionu tun ječmene. V předchozí sezoně Ukrajina vyvezla 18,5 milionu tun pšenice, 29,52 milionu tun kukuřice a 2,52 milionu tun ječmene.
Ruská média a prováleční blogeři v pondělí tvrdili, že ruské invazní jednotky dobyly první vesnici v Dněpropetrovské oblasti - obec Dačne. Tato tvrzení dosud nepotvrdily ani ukrajinské zdroje, ani ruské ministerstvo obrany, napsal Reuters. V blízkosti administrativní hranice Dněpropetrovské oblasti se odehrávají těžké boje, ale k průlomu tam nedošlo, uvedl v pondělí podle agentury Ukrinform šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko
Agentura Reuters v pondělí napsala, že Rusko nyní okupuje více než 99 procent Luhanské a více než 70 procent Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti, jakož i malé části Charkovské, Sumské a Dněpropetrovské oblasti. Už v roce 2014 Rusové v rozporu s mezinárodním právem obsadili celý ukrajinský poloostrov Krym. Loni v srpnu naopak ukrajinská armáda podnikla překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti a na několik měsíců tam obsadila stovky kilometrů čtverečních ruského území.
Ruské jednotky již ovládají celou Luhanskou oblast, prohlásil v pondělí večer podle ruské agentury Interfax Moskvou dosazený šéf okupační správy tohoto ukrajinského regionu Leonid Pasečnik. Kyjev se k jeho tvrzení nevyjádřil a podobná prohlášení bojujících stran nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Pokud se informace potvrdí, bude Luhanská oblast prvním ukrajinským regionem plně okupovaným Ruskem od jeho vpádu do sousední země v roce 2022, poznamenala agentura AP.
Do španělských přístavů bylo letos za dva měsíce dovezeno z Maroka více nafty než za čtyři roky, napsal dnes deník El País s odvoláním na oficiální údaje. Podle španělského deníku tak existuje podezření, že se touto cestou dostala do Evropy ruská nafta, navzdory tomu, že na její dovoz do Evropské unie platí sankce kvůli invazi ruské armády na Ukrajinu. Maroko sankce na dovoz ruské nafty nezavedlo.
Od března do dubna letošního roku dorazilo do španělských přístavů z Maroka 123 000 tun nafty, vyplývá z údajů sdružení pro strategické rezervy ropných produktů (CORES), na které dohlíží španělské ministerstvo pro ekologickou transformaci. Přitom za předchozí čtyři roky se do španělských přístavů z Maroka dovezlo jen 90 000 tun nafty.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) píše, že od začátku celoplošné ruské invaze na Ukrajinu eviduje důvěryhodná obvinění, že Rusko využívá ukrajinské děti na území kontrolovaném Kyjevem mimo jiné k sabotážím. Některé děti při nich zahynuly, jiné byly zadrženy a čelí závažným obviněním, uvádí Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Obsah a kontext zpráv, které děti od zadavatelů dostaly, podle něj naznačují, že odpovědné osoby jsou spojeny s Ruskou federací.
„Většina případů se odehrála podobným způsobem: jednotlivci kontaktovali chlapce a dívky prostřednictvím sociálních médií a nařídili jim, aby zapálili předměty, jako jsou vozy patřící vojákům nebo železniční zařízení. Slíbili, že jim zaplatí poté, co obdrží video potvrzující žhářství,“ uvádí OHCHR.
Slovenský premiér Robert Fico dnes uvedl, že si telefonoval s německým kancléřem Friedrichem Merzem, s nímž se bavil zejména o dodávkách ruského plynu do Evropské unie a novém balíku protiruských sankcí. Informují o tom slovenská média, podle nichž Fico označil Merzův přístup za konstruktivní. Fico přitom před měsícem Merze kritizoval za jeho výrok, že bude nutné vůči Slovensku a Maďarsku přitvrdit kvůli tomu, že blokují rozhodování EU.
Podle Fica se oba lídři bavili o zárukách, které by Slovensku měla EU poskytnout, pokud podle plánu ukončí odběr zemního plynu z Ruska. Bruselský web Politico dnes s odvoláním na diplomatický zdroj napsal, že Bratislava chce několik záruk, mimo jiné náhradu ušlých zisků z tranzitních poplatků. Chce také zajistit, aby slovenské společnosti nemohly být žalovány za nedodržení smluv s Ruskem.
Tankerem Vilamoura s nákladem jednoho milionu barelů (159 milionů litrů) ropy otřásla u libyjských břehů exploze. Dnes o tom informovala agentura Bloomberg s tím, že v posledních měsících se tankery navštěvující ruské přístavy potýkají se sérií nevysvětlených výbuchů. Také loď Vilamoura, která podle portálu Marine Traffic pluje pod vlajkou Marshallových ostrovů, nedávno opakovaně pobývala v ruských přístavech.
Bloomberg ale uvádí, že tanker nakládal především kazachstánskou ropu. Agentura také poznamenala, že Ukrajina, která od února 2022 čelí ruské vojenské invazi, se snaží oslabit ruskou energetickou infrastrukturu.
Obrazem: Ukrajinská armáda v Doněcké oblasti
Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. Na sociální síti X o tom informovalo Stálé zastoupení České republiky při EU. Politické shody bylo dosaženo už minulý týden ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu. Od pátku do dneška se konala takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení.
„V návaznosti na politickou dohodu dosaženou v minulém týdnu na Evropské radě přijala dnes Rada formálně rozhodnutí ohledně dalšího půlročního prodloužení sektorových sankcí vůči Rusku v reakci na jeho pokračující agresi na Ukrajině,“ uvedlo české zastoupení při EU.
Vláda ve středu projedná poskytnutí mobilní digitalizační jednotky Archa III na ochranu a digitalizaci válkou ohroženého ukrajinského kulturního dědictví. Jedná se o přímou pomoc České republiky prostřednictvím Národního muzea.
Projekt Archa III je součástí většího projektu Pomoc ukrajinské kultuře, který koordinuje ministerstvo kultury ve spolupráci se svými příspěvkovými organizacemi. Materiál byl na základě výsledků připomínkového řízení upraven a je ministerstvem kultury aktuálně předkládán pro jednání bez rozporu.
Rusko platí mladým Ukrajincům, aby nevědomky podnikali sebevražedné útoky, tvrdí podle serveru The Guardian ukrajinská tajná služba SBU. Ta zadržela od začátku roku 2024 přes 700 lidí kvůli sabotáži, žhářství nebo terorismu, asi čtvrtina z nich jsou náctiletí.
Ruská sabotážní kampaň začala na Ukrajině minulé jaro, uvedl mluvčí SBU Artem Dechtjarenko. Nejprve zahrnovala žhářské útoky na vojenská vozidla, odvodové úřady a místní pošty, a to převážně na západě země, daleko od fronty.
Akcionáři největší ruské banky Sberbank schválili za loňský rok výplatu rekordní dividendy v objemu 786,9 miliardy rublů (212,2 miliardy Kč). Polovinu této částky získá stát, který je většinovým vlastníkem banky. Uvedla to dnes agentura Reuters.
Dividendy od banky tvoří významný příjem ruského rozpočtu. Vláda tak může udržovat vysoké výdaje, zejména na válečné úsilí na Ukrajině. To potvrdil v prohlášení i ministr financí Anton Siluanov, který uvedl, že rekordní výplata dividend od banky umožní zvýšit efektivitu státních výdajů a zajistit stabilitu ruského finančního systému.
Evropská unie a Ukrajina dosáhly předběžné dohody o budoucím vývozu zemědělských produktů do nynější sedmadvacítky, oznámil eurokomisař Maroš Šefčovič. Dohodu označil za vyváženou, spravedlivou a realistickou.
Evropská unie měla s Ukrajinou uzavřenou dohodu o volném obchodu, ale v důsledku ruské invaze v roce 2022 zašla ještě dál a zrušila zbývající poplatky. Platnost těchto opatření ale vypršela letos 5. června a Brusel je nahradil takzvanými přechodnými opatřeními na dobu, než obě strany aktualizují vzájemnou obchodní dohodu.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul po jednání se Sybihou uvedl, že Německo a Ukrajina posílí spolupráci ve vojenském průmyslu. Označil ji za „trumf“ a „logické pokračování našich materiálních dodávek“. Cílem podle něj je, aby Ukrajina mohla „vyrábět více a rychleji pro vlastní obranu“. Německé podniky podle něj mohou naopak těžit z ukrajinských zkušeností.
Podle Sybihy se dnešní ruská armáda liší od té z roku 2022, kdy zemi v plném rozsahu napadla. „Získávají zkušenosti, na bojišti používají i nové technologie a testují prototypy,“ uvedl s tím, že to představuje nebezpečí nejen pro Ukrajinu, ale také pro země NATO.
Polský petrochemický koncern Orlen se definitivně loučí s ruskou ropou, napsal na svém webu list Rzeczpospolita a připomněl, že dnes vyprší poslední kontrakt na dovoz ropy z Ruska do českých rafinerií koncernu.
Dodávky fakticky skončily v březnu. Země Evropské unie začaly ruskou ropu a plyn odmítat už před lety, zdůvodňovaly to hlavně nutností diverzifikovat dodávky. Po ruské vojenské invazi na Ukrajinu z února 2022 tento proces ještě urychlily.
Ukrajinu čeká již příští měsíc rekonstrukce vlády, během níž odstoupí premiér Denys Šmyhal a nahradí ho dosavadní vicepremiérka Julija Svyrydenková. Uvedlo to dnes několik ukrajinských médií, včetně deníku Ukrajinska pravda či serveru RBK-Ukrajina.
Šmyhal stojí v čele ukrajinské vlády od března 2020. Je zároveň jedním z posledních činitelů, kteří stáli po boku prezidenta Volodymyra Zelenského od samého počátku plošné ruské invaze v únoru 2022. O jeho odstoupení se opakovaně spekulovalo již v minulých letech, připomněl server RBK-Ukrajina.
Kvůli agresivní politice Ruska a s ní souvisejícímu zvyšování obranných výdajů se v Německu v poslední době intenzivně debatuje o budoucnosti německé armády. Stále častěji se ozývají hlasy, které požadují návrat povinné vojenské služby. Bundeswehr je přitom už od roku 2011 založený na dobrovolné službě. Podle mnohých politiků ale dobrovolný nábor stačit nebude. Návrat povinné vojny nevylučuje ani ministr obrany Boris Pistorius.
Za poslední měsíce se na internetu a ruských televizních stanicích objevila videa ukazující Ruskem okupované ukrajinské město Mariupol jako místo, kde se život vrací k normálu a domy poničené válkou jsou tu znovu opravené. Obyvatelé města, kterého se ruské síly zmocnily před více než třemi roky, ale nesouhlasí, píše server BBC. V Mariupolu je podle nich nedostatek pitné vody i základních léků a většina budov je stále poničená.
„To, co ukazují v ruské televizi, jsou pohádky pro hlupáky. Většina Mariupolu je stále v ruinách,“ řekl Ukrajinec John, který v okupovaném městě žije. BBC mu kvůli jeho obavám z ruské odvety změnila jméno. „Opravují fasády budov na hlavních ulicích a potom tam přivedou kamery. Ale za rohem jsou jenom trosky a prázdnota. Spousta lidí stále žije v polorozpadlých bytech se sotva stojícími zdmi,“ doplnil.
Severokorejské státní sdělovací prostředky zveřejnily záběry, na kterých vůdce KLDR Kim Čong-un klade vlajky na rakve, v nichž byli patrně repatriováni vojáci zabití v Rusku v bojích proti Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Smuteční ceremonie se uskutečnila v rámci oslav prvního výročí podpisu průlomové vojenské dohody mezi Ruskem a KLDR.
Na sérii fotografií je Kim Čong-un u půltuctu rakví, které zakrývá vlajkami, a pak se krátce zastaví s oběma rukama položenýma na rakev, napsal Reuters.
Ostravská firma Leseft International, s.r.o., se podílí na zprostředkování dodávek součástek do ruských raket. Od začátku plošné ruské invaze objednala pro ruského odběratele zboží v přepočtu za bezmála půl miliardy korun. Vyplývá to ze zjištění, které dnes zveřejnil deník Ukrajinska pravda. ČTK se snaží získat vyjádření firmy.
Článek v ekonomické sekci ukrajinského deníku vyšel poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před více než týdnem uvedl, že některé firmy včetně českých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl. Šéf české diplomacie Jan Lipavský v neděli uvedl, že Česko nemá žádné náznaky o dodávkách českých strojů do Ruska.
Ázerbájdžán zrušil všechny plánované ruské kulturní akce v zakavkazské zemi na protest proti tomu, že dva příslušníci ázerbájdžánské diaspory přišli o život při zatýkání v Jekatěrinburgu na Urale. Uvedla to dnes agentura AP s odvoláním na vyjádření ázerbájdžánského ministerstva kultury. Baku podle serveru The Moscow Times zrušilo také návštěvu místopředsedy ruské vlády Alexeje Overčuka a návštěvu ázerbájdžánské parlamentní delegace v Rusku. Kreml vyjádřil nad počínáním Baku politování.
Jakkoli Moskva a Kyjev hovoří o možném míru, válka se ještě zintenzivnila. Minulý měsíc ruské síly obsadily asi 200 kilometrů čtverečních v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny a pronikly do Dněpropetrovské oblasti. Mapy bojiště ukrajinského projektu Deep State, pokládaného za blízký armádě, ukazují, že Rusové nyní ovládají 113 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, což je o 943 čtverečních kilometrů více než před dvěma měsíci, uvedl Reuters.
Ruské jednotky dobyly první vesnici v Dněpropetrovské oblasti na východě centrální části Ukrajiny, tvrdí ruská státní média a prováleční blogeři. Tato tvrzení dosud nepotvrdily ani ukrajinské zdroje, ani ruské ministerstvo obrany, napsala agentura Reuters.
Tři raněné si dnes vyžádal útok ruských dronů na Kryvyj Rih, informoval šéf obrany tohoto průmyslového města Oleksandr Vilkul. Ruské dělostřelectvo při ranním ostřelování vsi Dmytrivka zabilo 49letého muže a zranilo 37letou ženu, uvedl šéf Mykolajivské oblasti Vitalij Kim.
„Česko příliš dlouho vybíralo mírovou dividendu, každý stát NATO musí především zajistit svou bezpečnost,“ řekl prezident Petr Pavel na Dni ozbrojených sil.
Dva mrtvé a osm zraněných si vyžádal nálet ruských dronů na Charkovskou oblast. Rusko vyslalo více než stovku dronů, po rekordním útoku o noc dříve.
Šéf německé diplomacie zároveň obvinil Moskvu, že nemá zájem řešit situaci jednáním a že se snaží pouze o ukrajinskou kapitulaci. „Zatímco Kyjev je připraven na skutečné jednání, (ruský prezident Vladimir) Putin se nevzdává svých maximalistických požadavků; nechce vyjednávání, ale kapitulaci,“ prohlásil německý ministr. Podle jeho slov svoboda a budoucnost Ukrajiny jsou nejdůležitějšími úkoly německé zahraniční a bezpečnostní politiky.
„Nevím, jak mám popsat ten strach,“ řekla. „Začalo to být horší a horší, zabalili jsme si tedy naše věci a odešli. Bylo to těžké – opustit domov, manžela, zvířata, rodiče.“
Zdá se, že ukrajinská pozemní ofenzíva podporovaná západními zbraněmi je zaměřena na znovudobytí měst a vesnic v Chersonské oblasti, přičemž využívá přesné údery na dlouhé vzdálenosti proti ruským zásobovacím liniím a muničním skladům v okolí města Cherson.
Omezování schopnosti Ruska udržet své jednotky zbraněmi, potravinami a dalšími zásobami by je donutilo k ústupu, jak se to stalo v bitvě o Kyjev během rané fáze války.
Opětovné dobytí Chersonu by pro Ukrajinu znamenalo obrovský převrat a pro Rusko velkou fyzickou a psychickou ránu. Ruští velitelé však v očekávání posílili své pozice na západním břehu řeky Dněpru, což potenciálně připravilo půdu pro krutý boj.
