„Střely nám létají před očima.“ Dobrovolník popsal dramatické evakuace v Chersonu

Starší bratr poradce ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka údajně padl v bojích na straně Ruska. Volodymyr Podoljak měl zemřít 19. května 2024 v okupované části Záporožské oblasti. Informoval o tom projekt Killed in Ukraine s odvoláním na uniklá data ruského statistického úřadu Rosstat. Podoljakův bratr měl hodnost ruského plukovníka a vazby na ruské tajné služby. Poradce prezidenta Zelenského se k jeho smrti zatím nevyjádřil.

Kanada rozšířila sankce proti Rusku o dalších 38 subjektů a 24 lidí. Nová opatření míří především na ty, kteří se podílejí na vývoji ruských balistických raket, kybernetických aktivitách nebo pomáhají obcházet dosavadní sankce. Týkají se také kryptoměnových burz. „Kanada přijímá opatření k narušení Putinovy schopnosti podnikat raketové údery na ukrajinská města,“ uvedla kanadská ministryně zahraničí Anita Anandová.

Od začátku války na Ukrajině mohlo zemřít přes 450 tisíc Rusů. Vyplývá to z údajů, které podle svých tvrzení získaly hackerské skupiny z ruského statistického úřadu Rosstat, píše The Moscow Times. Počet zahrnuje nejen padlé vojáky, ale také civilisty a některá úmrtí mimo boje.

Ruská ropná společnost Rosněfť začala v několika regionech omezovat prodej benzinu kvůli pokračujícím ukrajinským útokům na rafinerie. Podle serveru Kyiv Independent, který se odvolává na ruská média, si například v Krasnojarském kraji mohou řidiči natankovat nejvýše 30 až 50 litrů benzinu podle jeho druhu. Omezení platí také v Karélii, Burjatsku nebo Novosibirské oblasti. Na některých čerpacích stanicích je navíc zakázáno tankování do kanystrů.

Redakce ruského nezávislého listu Novaja gazeta dnes opouští své kanceláře v Moskvě. Šéfredaktor Sergej Sokolov tam v pondělí vedl poslední redakční poradu, uvedla Novaja gazeta na síti X. Zúčastnil se jí také bývalý šéfredaktor a nositel Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov. Přítomni byli i novináři z dalších médií, včetně CNN a Reuters.

Po nočních ruských útocích hlásí Ukrajina tři mrtvé a zhruba 30 zraněných včetně dětí. Tři lidé zahynuli při zásahu infrastruktury v Oděse, uvedl na Telegramu šéf tamní správy Serhij Lysak. V Sumské oblasti zasáhl dron auto se třemi energetiky. Všichni byli zraněni, jeden z nich vážně, informovala agentura Ukrinform. Zraněné hlásí také Poltavská, Charkovská a Záporožská oblast.

Po ruských útocích zůstaly bez elektřiny části 12 ukrajinských oblastí. Nejhorší je podle náměstka ministra energetiky Artema Nekrasova situace v Kyjevské a Dněpropetrovské oblasti, kde je energetická infrastruktura vážně poškozená. Jak uvedla agentura Reuters, Rusko za poslední týden zaútočilo na ukrajinskou energetiku celkem 128krát.

Jednání Ruska se Spojenými státy a Ukrajinou v Abú Zabí budou třístranná a evropští zástupci se jich přímo účastnit nebudou. Dnes to podle agentury TASS prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot přitom v neděli stanici RTL řekl, že evropské země se do mírových rozhovorů zapojí. Tématem jednání v metropoli Spojených arabských emirátů bude možnost ukončení války, kterou Rusko proti Ukrajině od února 2022 vede.

Při ruském dronovém útoku na ukrajinský Kremenčuk bylo zničeno rehabilitační centrum Kolibri, které už devět let pomáhalo dětem se zdravotním postižením. Podle účtu NOELreports na síti X útok zničil učebny i vybavení potřebné k rehabilitaci. Ve městě bylo zraněno sedm lidí, včetně teenagera, který utrpěl vážná zranění.

Ruský útok na černomořské přístavní město Oděsu na jihu Ukrajiny si vyžádal tři mrtvé, uvedl na síti Telegram šéf místní oblastní správy Serhij Lysak.

Norský premiér Jonas Gahr Støre zatím nevidí žádné známky toho, že by Vladimir Putin skutečně chtěl uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině. V rozhovoru pro Politico proto vyzval k opatrnosti. Na jednáních v Abú Zabí by se podle něj mohlo mluvit o příměří v Černém moři kvůli bezpečné přepravě obilí, zastavení útoků na energetiku nebo zmrazení frontové linie. Tématem mohou být také výměny zajatců a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

Česko má podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) dost právních možností, jak zabránit účasti ruských hokejistek na mistrovství světa do 18 let v Ostravě. Pokud by do Česka přicestovaly přes jinou schengenskou zemi, situaci by řešilo ministerstvo vnitra. Šťastný připomněl, že české hokejistky by proti Ruskám odmítly nastoupit.

Při nočních ruských útocích na Ukrajinu utrpělo zranění nejméně 22 lidí včetně dětí. Podle serveru Ukrajinska pravda bylo sedm lidí zraněno v Poltavské oblasti, šest v Záporožské a devět v Charkovské. V Izjumu drony zničily dva bytové domy, mezi zraněnými je i žena se dvěma dětmi. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo během noci 317 dronů, z nichž se podařilo 276 zneškodnit.

EK hledá způsob, jak zajistit dalších 45 miliard eur pro Ukrajinu. Jednou z hlavních zvažovaných možností je společná půjčka EU, uvedl Dombrovskis.

Velká Británie a dalších devět severoevropských zemí chystají společné námořní operace proti ruským ponorkám. Podle Financial Times chtějí posílit jejich sledování v severním Atlantiku, Arktidě a Baltském moři a lépe chránit podmořské kabely. Spolupráce se má rozšířit v rámci již existujících Společných expedičních sil (JEF), píše server UNITED24 Media. Zapojí se také Nizozemsko, Norsko, Finsko, Švédsko, Island, Dánsko, Lotyšsko, Litva a Estonsko.

Evropská unie aktivuje mimořádný mechanismus, který má Ukrajině zajistit rychlou finanční pomoc kvůli následkům ruských útoků na energetiku. Po telefonátu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou to na síti X oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj.

Nejhorší situace s dodávkami elektřiny, vody a tepla je podle něj v Kyjevě, Dněpropetrovské, Sumské a Doněcké oblasti a v Chersonu. Jednali také o další pomoci před zimou a nadcházejících mírových rozhovorech v Abú Zabí.

Ukrajinské drony zasáhly jednu z největších ruských rafinerií Kinef ve městě Kiriši v Leningradské oblasti. V areálu vypukl požár, který se podle gubernátora Alexandra Drozděnka podařilo dostat pod kontrolu. Ve Vsevoložsku nedaleko Petrohradu zemřela žena, na jejíž byt dopadly trosky sestřeleného dronu. Gubernátor uvedl, že protivzdušná obrana sestřelila 113 dronů.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes vyráží do Rumunska a Bulharska, kde bude jednat o zhoršující se bezpečnostní situaci v Černém moři. Před odjezdem mluvila s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Na síti X uvedla, že je nutné obnovit svobodnou plavbu v Černém moři, a podpořila jeho výzvu k příměří, které by se týkalo energetické a potravinové infrastruktury. Hovořili také o mírových jednáních v Abú Zabí, kterých se tento týden zúčastní i zástupci EU.

Rusové začali v některých částech okupované Ukrajiny podél silnic ve velkém rozmísťovat makety mobilních palebných skupin. Podle novináře Euana MacDonalda mají pravděpodobně sloužit jako návnady pro ukrajinské drony využívající umělou inteligenci, které dokážou samostatně rozpoznávat a napadat cíle. 

Ruská armáda podle ukrajinského generálního štábu za posledních 24 hodin přišla o rekordních 2 980 vojáků. Jde o nejvyšší denní počet od začátku ruské invaze, uvedl štáb na síti X.

Celkové ruské ztráty na živé síle tak podle ukrajinských odhadů dosáhly přibližně 1 609 380 vojáků. Ukrajina dále hlásí zničení čtyř tanků, 15 obrněných vozidel a 68 dělostřeleckých systémů za poslední den.

Americký prezident Donald Trump věří, že se příští týden na summitu APEC v Číně setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Podle agentury Reuters chce s oběma státníky jednat mimo jiné o jaderném odzbrojení.

Trump zároveň v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že dohoda o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou je podle něj velmi blízko. Naznačil však, že Ukrajina by po uzavření dohody mohla mít jiné hranice než dnes. Podrobnosti neuvedl.

Ruská armáda v noci na dnešek udeřila na energetickou infrastrukturu v Kyjevské, Dněpropetrovské, Čerkaské a Vinnycké oblasti. Na síti Telegram to dnes ráno oznámilo ruské ministerstvo obrany. Zároveň informovalo o zasažení nákladní lodi v Černém moři jihozápadně od Oděsy; plavidlo podle Moskvy mělo na palubě zbraně a vojenskou techniku pro ukrajinské ozbrojené síly. 

Drony zasáhly průmyslovou oblast v Kiriši v Leningradské oblasti na severozápadě Ruska. Uvedl to dnes brzy ráno na platformě Telegram gubernátor Alexandr Drozděnko. Podle něj bylo sestřeleno 81 dronů, přičemž útok nadále pokračoval.

Americký prezident Donald Trump se domnívá, že se příští týden na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně sejde s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět. 

Moldavsko už nenakupuje žádný plyn z Ruska, oznámila dnes prezidentka Maia Sanduová. Dnes bylo zprovozněno elektrické vedení spojující zemi s Rumunskem a evropskou energetickou sítí, připomínají média.

„Moskva po desetiletí využívala energie k tomu, aby nás vydírala. S tím je konec: Moldavsko nenakupuje žádný ruský plyn a připravují se další dvě elektrická vedení do Rumunska. Poděkování náleží všem, díky nimž se to podařilo,“ napsala Sanduová na sociální síti X.

Loni Ukrajina přerušila tranzit ruského plynu přes své území, a to způsobilo pokles výroby elektřiny v plynové elektrárně v separatistickém Podněstří, která zajišťovala čtyři pětiny potřeb Moldavska. To následně přešlo k nákupu elektřiny od evropských dodavatelů, ale elektrické vedení pravidelně nezvládalo zátěž. Od srpna plyn pro obyvatele Moldavska zdražil v průměru o 80 procent, poznamenal ruský list Kommersant na svém webu.

Policisté podle očitých svědků v Moskvě zatýkali mladé, které se snažili zverbovat do války, bez velkého rozmýšlení a stovky zadržených pak drželi hodiny bez pití a bez možnosti použít toalety, některé zmlátili, píše Meduza.

K zadrženým nepouštěli rodiče, kteří se shromáždili před strážnicí. „Živíme vás, darmožrouti,“ vykřikoval dav na adresu policistů.

Za teenagery podle serveru orodovala i „známá udavačka“ Jekatěrina Mizulinová, když na sociální síti napsala, že nechápe, proč policisté nepustí za nezletilými rodiče, a to tím spíše, že policie nemá právo je zadržovat déle než tři hodiny.

Ruská policie v noci ze soboty na neděli zadržela v centru Moskvy stovky mladých lidí při zátahu, který označila za preventivní akci. Zadržené mladé muže, kteří dosáhli plnoletosti, se policisté snažili přimět, aby podepsali kontrakt do války proti Ukrajině, informovaly dnes zpravodajské servery Meduza a The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.

Policisté podnikli „šťáru“ na dvorcích domů, v barech, kavárnách a v parcích. Do operace nasadili desítku vozů na přepravu vězňů.

Podle různých odhadů zadrželi až 300 „neformálně“ oblečených mladých lidí. Ti, kteří byli starší 18 let, dostali předvolání, aby se dostavili na vojenskou správu. Jedna ze zadržených si stěžovala na hrubost policistů. Jiní tvrdili, že od policistů slyšeli, že podobné zátahy souvisejí s celkovou situací v zemi.

Zelenskyj dnes přislíbil další personální změny v tajné službě SBU. Stalo se tak po odhalení, že vysoce postavení důstojníci SBU a dalších bezpečnostních složek chránili podvodná call-centra a další podnikání zločinecké organizace, drogového kartelu zvaného Chimprom (chemický průmysl).

„Tento týden bohužel přinesl ohledně SBU zprávy, které jsou upřímně řečeno nepříjemné, ba přímo ostudné, a týkají se naprosto nepřijatelného jednání. V důsledku toho již v SBU došlo k odvoláním z funkcí a následovat budou další personální kroky. Je nezbytné, aby vyšetřování odhalilo celou pravdu o této situaci a zajistilo, že se za tyto zločiny budou zodpovídat všichni, kdo je nařídili,“ napsal Zelenskyj na telegramu.

Oznámil současně, že schválil návrh zákona, který obnoví povinnost všech příslušníků SBU podávat majetková přiznání. „Tím se zajistí, že jejich životní styl a majetek budou podléhat kontrole a odpovědnosti, stejně jako je tomu v jiných státních orgánech, a to nejen v rámci bezpečnostních složek,“ dodal Zelenskyj a vyzval poslance, aby zákon neprodleně přijali.

Evropské země včetně Francie se zúčastní mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, která se za zprostředkování Spojených států uskuteční 10. a 11. listopadu v hlavním městě Spojených arabských emirátů Abú Zabí.

Podle agentury AFP to dnes v rozhovoru se stanicí RTL uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Neupřesnil však, která z evropských zemí se dialogu zúčastní. „Dosavadní jednání se někdy konala bez účasti Evropanů, jindy za jejich přítomnosti. Tentokrát se jich zúčastní. Francie tam bude a nechá zaznít evropský hlas,“ prohlásil Barrot. 

„V posledních týdnech se Evropané ozvali a americkým zprostředkovatelům dali najevo, že žádná diskuse o budoucnosti tohoto kontinentu nemůže opomenout naše očekávání a požadavky,“ pokračoval Barrot.

Evropa by pro jednání s Ruskem o konfliktu na Ukrajině měla podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) vybrat jednu osobnost a vybavit ji volným mandátem, protože názory zemí na ukončení ruské agrese se liší. Ohledně možného zapojení prezidenta Petra Pavla, s nímž mají Motoristé napjaté vztahy, Macinka v pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News uvedl, že by to bylo pro Česko prestižní, na druhou stranu podle něj jméno českého prezidenta nikde oficiálně nezaznělo.

Že by se Pavel mohl stát vyjednavačem, psal před 14 dny britský zpravodajský web The Telegraph.„Myslím, že nebude možné se shodnout na tom, co konkrétně tam ten člověk má zastávat. Spíše doufám, že bude Evropa schopná říct, pojďme vybrat nějakou osobnost, dejme jí volnější mandát a nechme ji ukázat, co dokáže, aniž bychom ji svazovali názory té či oné země, protože názory se liší,“ uvedl Macinka. 

Šéf české diplomacie zmínil telefonát finského prezidenta a norského premiéra s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a snahy italské premiérky Giorgie Meloniové. The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s Putinem o ukončení války na Ukrajině. Pavel ve čtvrtek podotkl, že o jménech se nejednalo.

Více než 600 000 domácností zůstalo bez proudu po nočních ruských útocích na energetickou síť v Dněpropetrovské oblasti, oznámil dnes ráno šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža na platformě Telegram. 

„Nemocnice a zařízení kritické infrastruktury přecházejí na napájení z generátorů. Energetici již pracují na obnovení dodávek elektřiny, jejich práci však komplikuje neustálé ostřelování,“ napsal ráno na telegramu Hanža.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ruská armáda pokračuje v útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, napsal ruskojazyčný server BBC. Ukrajinská armáda dnes ráno oznámila, že její jednotky v noci na dnešek zneškodnily 137 ze 164 ruských útočných bezpilotních letounů. Podle ní ruská armáda na Ukrajinu útočila i třemi řízenými střelami Ch-59/69.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přislíbil další personální změny v tajné službě SBU. Stalo se tak po odhalení, že vysoce postavení důstojníci SBU a dalších bezpečnostních složek chránili podvodná call-centra a další podnikání zločinecké organizace, drogového kartelu zvaného Chimprom (chemický průmysl).

„Tento týden bohužel přinesl ohledně SBU zprávy, které jsou upřímně řečeno nepříjemné, ba přímo ostudné, a týkají se naprosto nepřijatelného jednání. V důsledku toho již v SBU došlo k odvoláním z funkcí a následovat budou další personální kroky. Je nezbytné, aby vyšetřování odhalilo celou pravdu o této situaci a zajistilo, že se za tyto zločiny budou zodpovídat všichni, kdo je nařídili,“ napsal Zelenskyj na telegramu.

Orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, 7. listopadu 2026.

USA podle Zelenského hrají klíčovou roli v přiblížení se míru ve válce, kterou začalo Rusko v únoru 2022 invazí na území sousední země.

„Rusko se připravuje na třístranná jednání tím, že na kritickou infrastrukturu Ukrajiny vypouští balistické střely,“ napsal dnes také na telegramu Zelenskyj.

Rozhovorů o Ukrajině, které jsou naplánovány na 10. a 11. listopadu, se zúčastní poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij, náměstci ministra zahraničí Sergej Rjabkov a Michail Galuzin a zástupci generálního štábu Igor Kosťukov a Jurij Žigarlovskij, informovala agentura Interfax s odvoláním na tiskového mluvčího prezidenta Dmitrije Peskova.

Peskov také uvedl, že jednání bude dohlížet prezidentův asistent Jurij Ušakov.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes obvinil Moskvu, že zesílila útoky proti Ukrajině, aby zvýšila tlak na Kyjev před americko-rusko-ukrajinskými rozhovory. Ty se mají konat příští týden v Abú Zabí.

„Rusko vnímá diplomacii svérázným způsobem: jako formu agrese. Tím, že právě nyní zesiluje údery proti Ukrajině - konkrétně na naši infrastrukturu - se Rusko snaží vytvořit si lepší výchozí pozici pro vyvíjení tlaku jak na Ukrajinu, tak na naše partnery,“ napsal Zelenskyj na sociální síti po poradě o následcích nejnovějšího ruského útoku a o nápravě způsobených škod.

Rusko zesílilo útoky proti Ukrajině, aby dostalo Kyjev a jeho partnery pod tlak před chystanými třístrannými jednáními, usoudil Zelenskyj.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko informoval, že z důvodu ruských útoků na Kyjev je uzavřen klíčový most na severu Kyjeva.

Ruští komunisté si dnes v petrohradském přístavu připomínají začátek Bolševické revoluce.

„Kyjevská oblast byla v noci vystavena masivnímu útoku s použitím balistických raket a útočných dronů,“ uvedl šéf regionální správy Timur Tkačenko.

„Pokud se Rusko snaží uvrhnout Kyjev, město s několika miliony obyvatel, i celou zemi do blackoutu, Ukrajina v tom nesmí zůstat sama. Spoléháme na to, že americký Kongres bude Ukrajině věnovat zvýšenou pozornost,“ uvedl dnes na Telegramu Zelensky.

„Je klíčové, aby podpora Ukrajiny zůstala prioritou americké politiky. Spoléháme na jednotu obou politických stran v otázkách bezpečnosti, podpory Ukrajiny, odsouzení ruské agrese a posilování sankčního tlaku na (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ dodal ukrajinský prezident.

Počet obětí pondělního ruského útoku leteckými pumami na středisko humanitární pomoci v obci Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 55, oznámila dnes ukrajinská státní služba pro mimořádné situace (DSNS). V pátek místní úřady informovaly o 53 mrtvých. 

„Navzdory obtížným podmínkám a neustálé hrozbě opakovaných nepřátelských úderů pokračují záchranáři a psovodi v prohledávání sutin a pátrání po mrtvých,“ uvedla dnes ráno DSNS, když oznámila nový počet obětí 55.

Ukrajinské úřady uvádějí, že ruská armáda objekt podzemní školy v Komyšuvaše v pondělí zasáhla v době, kdy si tam lidé přišli pro humanitární pomoc. Zahynuli také policisté a záchranáři. Obec leží na jihovýchod od Záporoží nedaleko frontové linie. V uplynulých dnech úřady uváděly, že je pohřešováno několik desítek lidí. Objekt využívala obec Komyšuvacha i jako místo, kde se lidé mohou během výpadků dodávek elektřiny ohřát nebo si dobít telefon. 

Ruské ministerstvo obrany ráno uvedlo, že armáda zneškodnila nad ruským územím na 400 ukrajinských dronů.

Podle ukrajinského letectva a vojenských pozorovatelů mířily útoky na tepelné elektrárny v Kyjevě a jižně od metropole a na rozvodnu západně od města.

Trosky raket zasáhly pětipatrový obytný dům v západní části města. Poškozena byla také fasáda další obytné budovy. Vojenská správa informovala o škodách na mateřské školce a dvou zraněných.

Pět lidí bylo zraněno při nočním ruském útoku na Kyjev, informoval dnes podle agentury AFP jeho starosta Vitalij Kličko. Poškozeny byly podle něj obytné budovy, důležitý most a energetická infrastruktura. Podle Reuters útočila ruská armáda na ukrajinské hlavní město balistickými raketami. 

„V důsledku nočního nepřátelského útoku byla poškozena energetická zařízení v Kyjevské a Žytomyrské oblasti. Situace s dodávkami energie v hlavním městě je mimořádně obtížná,“ napsal na platformě Telegram starosta Kličko. Uvedl, že zraněno bylo pět lidí, včetně 14letého dítěte, a že byl poškozen také Severní most v Kyjevě.

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

OBRAZEM: Ukrajinský voják Dmytro objímá svou rodinu za bělorusko-ukrajinskou hranicí poté, co byla evakuována z jejich Ruskem okupovaného rodného města.

Rusko připravuje nový vzdušný útok na Ukrajinu, cílit bude na energetiku, mosty přes Dněpr a civilní infrastrukturu, uvedl prezident Zelenskyj.

Kyjev kvůli ruským vzdušným útokům na ukrajinskou energetiku opět čelí neplánovaným odstávkám v dodávkách elektřiny a výpadkům v dodávkách vody. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a starosta metropole Vitalij Kličko přitom viní jeden druhého z nepřipravenosti hlavního města na nové ruské údery, napsala dnes agentura Reuters.

Německý kancléř Friedrich Merz a americký prezident Donald Trump si v noci na dnešek telefonovali, tématem rozhovoru byly především nadcházející mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem v Abú Zabí, které Spojené státy zprostředkovávají. Novinářům to sdělil mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.

Trumpův zmocněnec Steve Witkoff tento týden oznámil, že jednání v Abú Zabí o ukončení války se budou konat 10. a 11. listopadu. Jednání za USA povedou právě Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner. Budou to první trilaterální jednání od února.

Ruská válka na Ukrajině byla jedním z témat čtvrtečního telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s německým kancléřem Friedrichem Merzem. O rozhovoru obou státníků v pátek informoval mluvčí německé vlády.

Taneční párty v Ruské národní knihovně v Moskvě pobouřila tamní proválečné blogery a vlastenecké aktivisty. Literárního večírku s hlasitou hudbou a světelnými efekty se zúčastnily zhruba tři tisíce lidí, informoval server Meduza. Kritici požadují odvolání vedení knihovny a akci přirovnávají k pekelnému plesu. Poslankyně Nina Ostaninová dokonce tvrdí, že večírek odporuje Putinovu výnosu o ochraně tradičních hodnot. Knihovna se brání tím, že chtěla mladou generaci přilákat k literatuře. Všichni návštěvníci si podle ní zřídili čtenářské průkazky.

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) požádá Evropskou komisi o úplné osvobození Česka od příspěvku do unijního mechanismu solidarity pro příští rok. Podle mluvčí ministerstva Hany Malé žádost odešle v nejbližších dnech. Česko nyní poskytuje dočasnou ochranu téměř 400 tisícům uprchlíků z Ukrajiny, a Evropská komise ho proto zařadila mezi země čelící významné migrační situaci. O případném schválení výjimky rozhodne Rada EU. Česko získalo stejné osvobození už pro letošní rok.

Sněmovna odložila schvalování přísnějších podmínek dočasné ochrany uprchlíků z Ukrajiny. Poslanci dnes ukončili tři týdny trvající schůzi, aniž by o novele rozhodli. Vládní hnutí ANO chce mimo jiné podmínit vyplácení humanitární dávky zaměstnáním, podnikáním nebo evidencí na úřadu práce. Uprchlíci by také museli v Česku pobývat nejméně 16 dnů v měsíci. Výjimky by platily například pro děti, studenty a seniory. Poslanci se k návrhu vrátí na některé z příštích řádných schůzí.

Ruský útok na ukrajinskou Komyšuvachu, při kterém v pondělí zahynulo nejméně 53 lidí, mohl porušit mezinárodní právo. Uvedla to vedoucí Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině Danielle Bellová. Zasažený objekt podle serveru Suspilne původně sloužil jako podzemní škola, později se v něm ale vydávala humanitární pomoc. V době bombardování se tam rozdával chléb a sešli se tam také obyvatelé okolních obcí. Záchranáři už pátým dnem prohledávají trosky a podle ukrajinské záchranné služby jim hrozí další ruské útoky.

Zařazení Česka mezi země čelící významné migrační situaci podle předsedy SPD Tomia Okamury ukazuje, že předchozí vláda bagatelizovala dopady migrace z Ukrajiny. Okamura to uvedl v reakci na dnešní hodnocení Evropské komise. Zároveň požaduje změny v systému dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků. Evropská komise zařadila Česko mezi šest států, které mohou kvůli dlouhodobé migrační zátěži požádat o snížení či prominutí příspěvku do unijního mechanismu solidarity.

Česko patří podle Evropské komise mezi země ohrožené migračním tlakem. Důvodem je mimo jiné vysoký počet uprchlíků z Ukrajiny, kterým poskytlo dočasnou ochranu. Komise Česko zároveň zařadila mezi šest států, které kvůli dlouhodobé migrační zátěži mohou požádat o úplné nebo částečné snížení svého příspěvku do unijního mechanismu solidarity. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy Evropské komise. Česko bude mít také přednostní přístup k unijním nástrojům na zvládání migrace.

Česko se chystá vyměnit část ruské ropy ve státních rezervách za neruskou. Správa státních hmotných rezerv se s Orlen Unipetrol a společností Mero dohodla na přípravě výměny až 125 tisíc metrů krychlových ruské ropy za ropu CPC Blend z Kazachstánu, kterou mohou zpracovávat obě české rafinerie. Ruská ropa nyní tvoří přibližně polovinu státních zásob. Přesný termín ani finanční podmínky výměny zatím nejsou stanoveny, vyplývá z dnešního oznámení zúčastněných společností.

Česko se chystá vyměnit část ruské ropy ve státních rezervách za neruskou. Správa státních hmotných rezerv se s Orlen Unipetrol a společností Mero dohodla na přípravě výměny až 125 tisíc metrů krychlových ruské ropy za ropu CPC Blend z Kazachstánu, kterou mohou zpracovávat obě české rafinerie. Ruská ropa nyní tvoří přibližně polovinu státních zásob. Přesný termín ani finanční podmínky výměny zatím nejsou stanoveny, vyplývá z dnešního oznámení zúčastněných společností.

Slovensko se připojilo k Mezinárodní koalici pro návrat ukrajinských dětí, které Rusko deportovalo nebo násilně přemístilo. Stalo se tak jejím 53. členem, oznámil na síti X ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec. Podle něj každý další člen posiluje společné úsilí o návrat dětí na Ukrajinu. „Musíme pokračovat, dokud se každé ukrajinské dítě nevrátí domů,“ zdůraznil Lubinec.

Ukrajinské dronové jednotky hlásí nový denní rekord. Během čtvrtka podle svého velení zasáhly 751 ruských vojáků, z nichž 269 mělo zahynout. Informoval o tom server UNITED24 Media. Dosavadní rekord z 1. listopadu činil 708 zasažených vojáků.

Od začátku listopadu jednotky podle svého velitele zasáhly už 3505 ruských vojáků a více než 11 400 dalších cílů. Největší ztráty měly ruské síly utrpět ve směrech na Dobropillju a Huljajpole.

Ukrajina dosud neobdržela 16 miliard dolarů (zhruba 336 miliard korun) z dříve dohodnuté americké pomoci, prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro televizi TSN. Podle serveru Kyiv Post chce, aby Kyjev o slíbené prostředky dál usiloval a zároveň jednal s Washingtonem o další vojenské podpoře

„Jsme vděční za všechno, co jsme dostali, ale Ukrajina by měla přinejmenším bojovat o získání těchto peněz,“ uvedl Zelenskyj. Připustil, že další žádosti mohou ve Spojených státech vyvolávat nevoli, Ukrajina si ale podle něj nemůže dovolit mlčet.

Počet obětí pondělního ruského útoku na středisko humanitární pomoci v ukrajinské Komyšuvaše vzrostl na 53. Oznámil to šéf regionální vojenské správy Mychajlo Semikin.

Záchranáři už pátým dnem prohledávají trosky budovy bývalé školy, kam si lidé přišli vyzvednout humanitární pomoc. Mezi mrtvými jsou podle ukrajinských úřadů také policisté a záchranáři. Jde o ruský útok s nejvyšším počtem obětí na Ukrajině v letošním roce.

Noční ruské útoky způsobily výpadky elektřiny v sedmi ukrajinských oblastech. Nejhorší je podle ukrajinského ministerstva energetiky situace v Kyjevě a jeho okolí, kde drony poškodily energetickou infrastrukturu.

Při útocích zahynul jeden člověk v Rivnenské oblasti a další tři utrpěli zranění u Kyjeva, uvedly místní úřady. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo celkem 227 dronů, z nichž protivzdušná obrana 196 zneškodnila. Zásahy byly zaznamenány na 14 místech, na dalších osmi dopadly trosky sestřelených dronů.

Počet obětí pondělního ruského útoku leteckými pumami na středisko humanitární pomoci v obci Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 50, oznámila dnes ukrajinská Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Pátrání po dalších mrtvých pokračuje, dodala. Za letošek jde o ruský útok s největším počtem obětí na životech.

Unijní lídři by měli na summitu příští týden v Irsku řešit, kdo bude Evropu zastupovat při mírových rozhovorech o Ukrajině. Předseda Evropské rady António Costa to slíbil v dopise italské premiérce Giorgii Meloniové, která vyzvala ke jmenování společného evropského vyjednavače. Costa souhlasí, že Evropa musí při jednáních o budoucnosti Ukrajiny vystupovat jednotně a mít v nich odpovídající roli. Meloniová chce, aby o jmenování vyjednavače rozhodli unijní lídři už na prosincovém summitu.

Rusko podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského posílá do své armády ukrajinské děti, které dříve násilně odvleklo z okupovaných území. Zelenskyj tvrdí, že Moskva nyní tyto děti využívá k doplňování řad ruských ozbrojených sil.

Americký prezident Donald Trump prohlásil, že při jednáních upozorňuje na zabíjení civilistů na Ukrajině i v Rusku. Na otázku novináře, zda upozornil na ruské útoky na ukrajinské civilisty v bytech, autobusech či školách, odpověděl: „Ano, upozornil. A vždycky zmiňuji i druhou stranu. I ta zabíjí. Také Rusko přichází o civilisty.“ Video zveřejnil na síti X novinář Aaron Rupar.

Rusko podle ukrajinského generálního štábu od začátku invaze přišlo už o 1 601 830 vojáků, z toho 2 440 za posledních 24 hodin. Informoval o tom server Kyiv Independent. Ukrajinská armáda dále uvádí, že Rusko od února 2022 ztratilo 12 456 tanků, 25 651 obrněných vozidel a téměř 52 tisíc dělostřeleckých systémů. Údaje zahrnují padlé i zraněné vojáky.

Ukrajinské drony podle monitorovacích kanálů zasáhly Afipskou ropnou rafinerii v ruském Krasnodarském kraji, kde vypukl požár. Server Kyiv Independent informuje, že zařízení čelilo další vlně útoků také v ranních hodinách. Další výbuchy byly hlášeny v okolí Krasnodaru a sousední Adygejské republice. Afipská rafinerie patří k největším v regionu a Evropská unie na ni letos v dubnu uvalila sankce kvůli její roli v ruském válečném tažení.

Ruská armáda podle Moskvy zaútočila na zařízení pro skladování energie v Kyjevské oblasti a na nákladní loď v černomořském přístavu Oděsa. Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že oba cíle sloužily vojenským účelům.

Mezitím v ruském Krasnodarském kraji vypukl požár průmyslového podniku po ukrajinském dronovém útoku, informuje agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Ve městě Afipskij, kde k požáru došlo, se nachází také ropná rafinerie.

Poslanci by měli dnes schvalovat vládní návrh na zpřísnění podmínek dočasné ochrany Ukrajinců, kteří do Česka odešli kvůli ruské vojenské invazi. Ve sněmovním finále je také senátní ústavní novela, která rozšiřuje působnost Nejvyššího kontrolního úřadu o možnost prověřování hospodaření České televize a Českého rozhlasu. Poslanci by ji měli vrátit do druhého čtení kvůli dalším úpravám. Ve druhém čtení by poslanci mohli počtvrté pokračovat v debatě o změnách v doplňkovém penzijním spoření.

Novela ke zpřísnění podmínek dočasné ochrany ukrajinských uprchlíků předpokládá například to, že žadatelé o humanitární dávku budou muset být zaměstnaní, podnikat nebo být v evidenci úřadu práce. V Česku se budou muset zdržovat aspoň 16 dnů v měsíci. Podmínky se nebudou týkat dětí a studujících či seniorů.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí ve čtvrtek pozdě večer popřelo, že by lidé zapletení do nočního incidentu v Trenčíně, při němž zemřel občan Ukrajiny, byli vojáky. Ministerstvo to uvedlo v prohlášení, které zaslalo ČTK e-mailem. Všichni zúčastnění byli podle něj civilisté, dva z nich byli na Slovensku na pracovní cestě, nepatří ale mezi příslušníky ukrajinských obranných sil.

V hotelu SOG zemřel v noci na čtvrtek ukrajinský občan následkem bodných zranění. Podle ukrajinského ministerstva, které se odvolává na trenčínskou policii, utrpěl poškozený konkrétně dvě bodnořezná poranění v oblasti srdce a břicha a zemřel na akutní vnitřní krvácení. 

Spojené státy dnes v Bruselu vedly produktivní rozhovory s Ukrajinou, Severoatlantickou aliancí a evropskými spojenci o bezpečnostních zárukách pro poválečnou Ukrajinu a o širším bezpečnostním uspořádání v Evropě. Na síti X to napsal zeť amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner, který patří k americkým vyjednávačům usilujícím o zprostředkování konce ruské války proti Ukrajině. Ukrajina se od února 2022 brání ozbrojené ruské invazi.

Kushner obě témata, o kterých se v Bruselu jednalo, označil za vzájemně propojené prvky trvalého míru. „Naším cílem je vyřešit bezpečnostní obavy všech stran praktickými a vzájemně dohodnutými opatřeními, které sníží riziko budoucího konfliktu,“ uvedl.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že dohoda o ukončení ruské války na Ukrajině se blíží a mohla by se podle něj týkat nejen Ukrajiny, nýbrž celé Evropy. Trump novinářům podle tiskových agentur také řekl, že se dnes v Bílém domě setkal s vyslancem ruského prezidenta Vladimira Putina Kirillem Dmitrijevem, o obsahu schůzky ale hovořit odmítl. Se zástupci Ukrajiny, kteří dnes Bílý dům navštívili také, se podle svých slov nesetkal.

„Bude to dohoda. Bude to velká dohoda a bude se týkat nejen Ukrajiny... Dokonce bych mohl říct, že by se mohla týkat celé Evropy. Bude to velká, krásná dohoda a všichni budou nadšeni,“ řekl Trump novinářům v Bílém domě. Dodal, že urovnání války mezi Ruskem a Ukrajinou je velice blízko. Agentura AFP označila jeho vyjádření za „záhadná“. „Nemohu vám říci, o čem jsme spolu mluvili,“ uvedl pouze k setkání s Dmitrijevem.

Vážení čtenáři,

děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme za redakci Blesk Zpráv dobrou noc.

Běloruský soud poslal na tři roky do vězení šestašedesátiletého římskokatolického kněze Anatola Parachněviče, který vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž soud v neveřejném procesu duchovního v říjnu uznal vinným z urážky úřadů a extremismu. Kněz vinu odmítá a rozsudek považuje za nespravedlivý, uvedl server Katolik.life.

Lidskoprávní organizace Vjasna považuje Parachněviče za politického vězně. Duchovní podle AP vystupoval proti ruské invazi na Ukrajinu, vyzýval k míru a pokání a odsuzoval roli Běloruska v konfliktu. Autoritářský vůdce země Alexandr Lukašenko zkraje války poskytl Moskvě běloruské území pro vpád na sousední Ukrajinu ze severu. Parachněvič spolu s dalšími lidmi organizoval sbírku na pomoc Ukrajincům, píše AP.

Italská premiérka Giorgia Meloniová vyzvala předsedu Evropské rady Antónia Costu, aby EU v prosinci jmenovala společného vyjednavače pro Ukrajinu. Vyplývá to z obsahu neveřejného dopisu, ze kterého dnes citují agentury ANSA a Adnkronos. Meloniová také kritizovala velký počet formátů evropských zemí, které o pomoci Ukrajině jednají, či některé národní iniciativy, například říjnový telefonát severských politiků s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Meloniová v dopise napsala, že je „neodkladnou potřebou", aby Evropa dokázala mluvit o válce na Ukrajině „jedním hlasem". „Jsem připravená říci, že nežádám tuto funkci ani pro mne ani pro Itálii," uvedla dále Meloniová. V minulých týdnech přitom figurovala ve výčtu možných kandidátů na tuto pozici britského deníku The Telegraph spolu s českým prezidentem Petrem Pavlem. V římských kuloárech pak v minulosti kolovaly spekulace, že by tuto funkci mohl obsadit expremiér Mario Draghi, který v červnu 2022, tedy několik měsíců po zahájení ruské ofenzivy, navštívil Kyjev s tehdejším německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Prezident Petr Pavel navrhuje obdobu Marshallova plánu pro poválečnou Ukrajinu. Evropa by měla předem připravit rozsáhlý plán poválečné obnovy Ukrajiny, který by mohl fungovat podobně jako Marshallův plán po druhé světové válce. Pomohl by stabilizovat zemi, předcházet migračním vlnám a usnadnit její budoucí vstup do Evropské unie. Evropské země se soustředí především na ukončení války, zatímco problémům, které mohou nastat po jejím skončení, nevěnují podle Pavla dostatečnou pozornost. Upozornil například na statisíce lidí, kteří několik let bojovali, mají vojenský výcvik a přístup ke zbraním, ale po válce pro ně nemusí být uplatnění.
„V okamžiku, kdy bude válka u konce, tak sice nastane určitě obrovská úleva, ale vyvstane taky spousta problémů, o kterých dneska vůbec nemluvíme a na které nejsme nijak připraveni,“ řekl Pavel.
Evropa by podle Pavla proto mohla využít zkušenosti s Marshallovým plánem, který po druhé světové válce pomohl obnovit evropské hospodářství. „Dáme tím také jasnou zprávu i ruské straně, že s Ukrajinou to myslíme vážně,“ dodal český prezident.

Protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuratura (SAP) obvinily tři vysoce postavené bezpečnostní činitele v případu kolem podvodných call center. NABU o tom informuje na svém telegramovém kanálu. Jde o prvního zástupce vedoucího jednoho z oddělení tajné služby SBU a dva vysoce postavené policejní činitele. Dalšími dvěma obviněnými jsou organizátor zločinecké skupiny a jeden jeho podřízený.

 Švédsko znovu zavede kontroly na svých hranicích, a to na dobu šesti měsíců. Vláda skandinávské země v dnešním prohlášení uvedla, že k tomuto kroku přistupuje na základě vyhodnocení, podle něhož existuje vážná hrozba pro veřejný pořádek a vnitřní bezpečnost, píše agentura Reuters.

„Toto hodnocení vychází především z vážné bezpečnostní situace způsobené rozsáhlou ruskou invazí na Ukrajinu, která vedla ke vzniku hybridních hrozeb a k pohybu či působení nepřátelských aktérů v schengenském prostoru," uvedla vláda ve svém prohlášení.

Válka na Ukrajině začíná vyčerpávat Evropu, Evropská unie by měla být součástí jednání o ukončení tohoto konfliktu, řekl slovenský prezident Peter Pellegrini po jednání hlav států visegrádské čtyřky (V4), do které patří také Česko, Maďarsko a Polsko. Prezidenti zemí V4 ve společné deklaraci ale vyjádřili podporu Ukrajině a vyzvali ke spravedlivému a trvalému míru. Podpořili také další rozšiřování unie a vyslovili se pro zajištění cenově dostupných a bezpečných dodávek energií.

„Evropu začíná tato válka vyčerpávat morálně i ekonomicky. Miliardy, které jsou potřeba na pomoc Ukrajině, aby se dokázala bránit agresorovi, nakonec ale chybějí v nemocnicích, ve školách a v infrastruktuře jednotlivých členských zemí," řekl na tiskové konferenci Pellegrini.

Český prezident Petr Pavel po summitu visegrádské čtyřky (V4) na Slovensku vyzval k jednotnějšímu evropskému postupu při jednáních o míru na Ukrajině. Mezi prezidenty podle něj panovala téměř úplná shoda v otázce jednání o míru. Pavel to řekl na společné tiskové konferenci po společném plenárním zasedání.

Podle českého prezidenta nejsou mezi hlavami států zásadní rozdíly v názorech na zajištění míru na Ukrajině, na potřebu neodměňovat agresora ani na dodržování sankčního režimu. Pavel nicméně upozornil, že jednání o konci války již probíhají v různých formátech, aniž by byl dostatečně koordinován evropský postup.

Ruský soud dnes v nepřítomnosti odsoudil k pěti letům vězení opoziční novinářku Žannu Němcovovou, dceru zavražděného opozičního politika Borise Němcova. Informuje o tom server Mediazona. Odsouzena byla kvůli tomu, že vede nadaci, kterou ruské úřady zařadily mezi nežádoucí organizace. Soud také Němcovové zakázal na devět let spravovat internetové stránky.

V Ruskem okupovaných Oleškách jsou lidé, kteří se nemohli zúčastnit nedávné evakuace. Někteří o evakuaci nevěděli, protože se schovávali ve sklepích. Jiní měli strach, že by je nejdřív ruská armáda podrobila prověrce. Další čekali na evakuační autobusy u cesty, ale v domnění, že je nezastihli, se vrátili domů. Ve městě také zůstali lidé s omezenou pohyblivostí, které ruští vojáci nedopravili na místo setkání. V rozhovoru pro agenturu Ukrinform to řekla vedoucí městské správy v Oleškách Teťjana Hasanenková.

Ukrajinské síly zabily v Ruskem okupované Luhanské oblasti sedm lidí. Pět zahynulo po zásahu autobusu, dva po zásahu dodávky, uvedly okupační úřady.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) pojede v úterý na Ukrajinu, jednat bude s ukrajinským premiérem Serhijem Koreckým nebo s ministrem energetiky Denysem Šmyhalem. Zástupci ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) to dnes sdělili novinářům. Havlíčka bude na dvoudenní cestě doprovázet delegace asi 50 firem, které podnikají v energetice, strojírenství nebo informatice. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi.

Jednání s ukrajinskými představiteli se budou týkat převážně byznysu, infrastruktury, technologií a rekonstrukce Ukrajiny v budoucnu. Ministr navštíví dvě až tři města, setkat by se měl se zástupci tamní regionální správy. Podnikatelé se pak zúčastní dvou podnikatelských fór. Dohromady bude podle MPO čítat delegace 100 lidí.

Evropská komise vyplatila Kyjevu další 4,36 miliardy eur z unijní půjčky na podporu Ukrajiny. Peníze mají pomoci zajistit fungování státu.

Ukrajinský voják zemřel ve slovenském Trenčíně po útoku svého kolegy, napsal časopis Plus 7 dní. Policie potvrdila noční incident v západoslovenském městě, kde dnes vrcholí schůzka prezidentů Česka, Maďarska, Polska a Slovenska s předsedkyní Evropské komise Ursuly von der Leyenové.

Podle časopisu 53letý Ukrajinec v jednom z hotelů napadl svého krajana nožem. Oběť utrpěla těžká zranění. Přivolaní záchranáři vojáka oživili, při převozu do nemocnice ale zemřel. Časopis uvedl, že incident se týkal dvou členů ukrajinského letectva, kteří jsou na Slovensku na školení.

Polská kontrarozvědka zadržela šest lidí podezřelých z aktivit ve prospěch ruských tajných služeb, uvedl polský ministr. Jde o pět Poláků a Rusku.

OBRAZEM: Hasiči se snaží uhasit požár ve zničeném skladu po ruském dronovém útoku v Sofijivské Borščahivce na předměstí Kyjeva na Ukrajině.

Ukrajinští záchranáři dnes ráno hasili požár, který vznikl po ruském útoku na logistickou infrastrukturu v okrese Buča u Kyjeva, oznámila Státní služba pro mimořádné situace (DSNS). Zranění utrpěl jeden člověk. Tři lidi zranil ruský útok v Dněpropetrovské oblasti. Naopak ukrajinské drony zasáhly Rjazaň ležící jihovýchodně od Moskvy; telegramové kanály sledující ruskou invazi na Ukrajinu uvádějí, že v rjazaňské rafinérii vypukl požár.

Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Oleksandr Hanža informoval, že v noci na šest okresů v tomto regionu skoro dvacetkrát zaútočily ruské drony. V Dnipru je poničená blíže neurčená infrastruktura, rodinný dům, garáže. Tři lidi, kteří utrpěli zranění, záchranáři ošetřili na místě.

Z iniciativy americké první dámy Melanie Trumpové se dnes v Bílém domě setkají zástupci Ukrajiny a Ruska. Trumpová rovněž promluví o nedávném příměří v Ruskem okupovaných ukrajinských Oleškách, které pomohla zprostředkovat. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj manželce prezidenta Donalda Trumpa za její humanitární úsilí udělil Řád kněžny Olgy.

Ukrajinu bude na schůzce zastupovat mírový vyjednávač Davyd Arachamija a ombudsman Dmytro Lubinec, Rusko pak zmocněnec prezidenta Vladimira Putina pro investiční a hospodářskou zahraniční spolupráci Kirill Dmitrijev a ombudsmanka Jana Lantratovová.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Druhý den summitu visegrádské čtyřky (V4) se dnes nejvyšší představitelé Česka, Slovenska, Polska a Maďarska budou zabývat podporou Ukrajiny, rozšiřováním Evropské unie a dostupností energií. K jednání se připojí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Po jeho skončení se očekává společná tisková konference.

Summit pořádá Slovensko, které skupině V4 od letošního července předsedá. Český prezident Petr Pavel bude jednat se slovenským protějškem Peterem Pellegrinim, polským prezidentem Karolem Nawrockým a maďarským prezidentem Andrásem Bakou. Rozšiřování EU patří mezi priority slovenského předsednictví V4. Prezidenti se mají věnovat také zahraničněpolitickým otázkám a společným výzvám pro středoevropský region.

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

Ukrajinský dronový útok zasáhl civilní minibus nedaleko obce Soldatskoje v ruské Belgorodské oblasti, na místě zemřeli muž, žena a malý chlapec, sdělil na platformě Telegram gubernátor Šuvajev. Ukrajinskou armádu obvinil z úmyslného úderu na vozidlo, kde se nacházeli obyčejní lidé.

Ukrajinský útok na Belgorodskou oblast zabil tři civilisty včetně dítěte, uvedl gubernátor. Ukrajinští činitelé hlásí tři zabité při ruských útocích.

Počet obětí ruského leteckého útoku na vesnici Komyšuvacha v Záporožské oblasti vzrostl na 40.

Ukrajinská policie dnes publikovala záběry z osobní kamery jednoho z policistů, které ruský útok v pondělí zabil. Zachycují poslední okamžiky před dalším ruským úderem na místo. Agentura Reuters píše, že záběry ověřila.

Jsou na nich vidět trosky zničené budovy po úvodních útocích a několik lidí včetně žen v civilním oblečení, kteří stojí před vchodem do krytu. Po varování z vysílačky, že vesnici ohrožují letecké pumy, lidé - včetně policisty s kamerou - spěchají do podzemí.