„Střely nám létají před očima.“ Dobrovolník popsal dramatické evakuace v Chersonu

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Plavidlo Agioi Fanendes, které na palubě převáží téměř 300.000 barelů ruské nafty, v pondělí přibližně 740 kilometrů před New Yorkem otočilo kurz o 180 stupňů. Jedná se o jeden ze čtyř tankerů, které Rusko vyslalo minulý měsíc v rámci dohody o dodávkách do Spojených států. Informovala o tom agentura Bloomberg. Britský list Financial Times (FT) už minulý týden napsal, že kurs podobně změnily jiné dvě lodě s ruskou naftou. Moskva však jeho zprávu označila za lživou.

„Co se týče cílové destinace, nic se nezměnilo. Loď stále čeká na pokyny,“ uvedla pro agenturu Reuters společnost, která plavidlo spravuje. Ruskojazyčná verze stanice BBC poukázala na to, že tanker, který původně mířil do New Yorku, signalizoval, že čeká na pokyny, již dříve. Podle Reuters podobná situace není neobvyklá. Americký činitel pro Reuters podotkl, že nafta míří na tamní trh a administrativa USA očekává, že díky tomu v zemi klesne cena paliva. Kde nakonec loď přistane, ale nespecifikoval.

Nejméně dva mrtvé a čtyři raněné si vyžádal ruský útok na Dnipro, kde v podniku kritické infrastruktury vypukl požár, informoval šéf regionální správy Oleksandr Hanža. Ukrajina v noci udeřila na ruské letecké opravny v Novgorodské oblasti, kde Rusové provádějí mimo jiné údržbu strojů československé, respektive české výroby L-410.

Útok na letecké opravny ve městě Staraja Russa, kde se opravují i mimořádně cenné letouny včasné výstrahy a velení A-50, potvrdil ukrajinský generální štáb. „V areálu závodu byly zaznamenány výbuchy, po kterých následoval požár. Rozsah škod se vyhodnocuje. Jedna věc je však již nyní jasná: podobné údery znamenají, že ruská dopravní a specializovaná letadla zůstanou na zemi po delší dobu a pro protivníka bude stále obtížnější je udržet v provozu,“ zdůraznil.

Lotyšský soud poslal ženu na tři roky do vězení s následnou dvouletou zkušební dobou za to, že na platformě TikTok oslavovala válečné zločiny páchané ruskými silami na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura DPA, podle níž je rozsudek zatím nepravomocný a žena se chce proti němu odvolat. Soud v Rize rozsudkem vyhověl návrhu státního zastupitelství tohoto členského státu EU a NATO, jenž sousedí s Ruskem a Běloruskem.

Odsouzená 59letá žena v období od dubna do července 2024 na platformě TikTok zveřejnila několik videí doprovázených komentáři v ruštině, která byla přístupná neomezenému počtu uživatelů. Soud dospěl k závěru, že žena těmito příspěvky vědomě a veřejně oslavovala a ospravedlňovala válečné zločiny, kterých se na Ukrajině dopustily ruské síly.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha dnes podle Reuters uvedl, že vojenská pomoc v rámci programu PURL zůstává v platnosti, stejně jako sdílení zpravodajských informací s USA. „Nadnesl jsem téma, jak urychlit některé dodávky, jak najít způsob něco možná dodat přednostně, a jak bychom mohli zkusit sehnat další množství,“ řekl ukrajinský ministr, který podle svých slov požádal o další podporu pro ukrajinskou energetiku a další střely do protivzdušné obrany.

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se budou finančními potřebami Ukrajiny zabývat koncem měsíce na mimořádném unijním summitu, napsal dnes německému kancléři Friedrichu Merzovi její předseda António Costa. Reagoval tak na Merzův požadavek, aby se všechny země Evropské unie bez výjimky zavázaly k podílu na pokrytí schodku ukrajinského rozpočtu v příštím roce, připomíná agentura Reuters.

Costa dnes v dopise Merze ujistil, že se evropské země otázce budou věnovat 26. a 27. listopadu, kdy to bude jedno ze dvou hlavních témat. Do té doby má Evropská komise připravit příslušný návrh. Šéfy států a vlád na mimořádné vrcholné schůzce čeká právě také další debata a víceletém finančním rámci bloku.

Zatím je brzy hodnotit výsledky trilaterálního jednání o válce na Ukrajině v Abú Zabí, uvedl podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova Sergej Rjabkov. Rjabkov je jedním z členů delegace zastupující Rusko. Trojstranné jednání mezi Kyjevem, Moskvou a Washingtonem v SAE začalo dnes a má pokračovat ve středu.

Dnešní jednání trvala čtyři a půl hodiny se čtyřicetiminutovou přestávkou, píše TASS. Tématem diskuzí byla poválečná bezpečnost a regionální stabilita. Americký ministr zahraničí dosavadní debatu označil za velmi produktivní. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je trojstranný formát konstruktivní. Zelenskyj uvedl, že krom otázek bezpečnosti se diskutovalo také o humanitárních tématech, například výměně zajatců.

Více než 20 miliard eur (zhruba 490 miliard korun), které zbývají z evropského úvěrového programu SAFE (Security Action for Europe) na podporu obranných investic, mohou členské státy využít mimo jiné k posílení spolupráce s Ukrajinou. Peníze mohou směřovat na nákup dronů, munice a systémů protivzdušné obrany, které by státy mohly následně předat nebo prodat Ukrajině. Na dnešním briefingu to uvedl zdroj z Evropské komise. 

Zhloupla, koktá, má špatný přízvuk, dělá chyby, je mrzutější, zamrzá nebo vůbec nereaguje, stěžují si Rusové na hlasovou asistentku od technologické společnosti Jandeks (Yandex) po ukrajinských útocích na datová centra firmy. Uvedl to dnes zpravodajský server The Moscow Times.

Alisa, která měla být ruskou odpovědí na Siri či Alexu amerických technologických gigantů, nyní podle uživatelů „šíleně blbne“. Alisa se potýká s problémy poté, co ukrajinské drony minulý měsíc zaútočily na ruská datová centra v Rjazaňské, Kalužské a Vladimirské oblasti, což si vynutilo přerušení jejich provozu.

Členské státy EU uplatňují obchodní sankce vůči Rusku rozdílně, což vytváří prostor pro jejich obcházení a snižuje jejich celkový dopad. Vyplývá to z nové zprávy Evropského účetního dvora (EÚD). Auditoři kritizují mimo jiné to, že státy sedmadvacítky ve stejné míře nevyužívají systémy pro sdílení informací a Evropská komise dostatečně nesleduje, jak jsou sankce uplatňovány a jakých výsledků dosahují.

„Obchodní sankce EU přinesou zamýšlený dopad tehdy, když je všechny členské státy budou uplatňovat jednotným a koordinovaným způsobem, “ uvedl Mihails Kozlovs, člen Evropského účetního dvora, pod jehož vedením audit probíhal. „Komise usilovně pracovala na vytvoření nezbytného rámce a na koordinaci provádění, ale nejasná pravidla a nedostatky v prosazování tlumí dopad sankcí a usnadňují jejich obcházení,“ dodal.

Ministři zahraničí zemí skupiny G7 potvrdili svou podporu Ukrajině v jejím boji proti ruské invazi, přislíbili pomoc ukrajinské energetice a vyzvali k plnému příměří. Podle agentury Kjódó to dnes uvedl japonský ministr zahraničí Tošimicu Motegi poté, co diplomaté zakončili v Paříži dvoudenní jednání. Agentura AP dříve informovala, že dnešní hovory se měly zaměřit na rusko-ukrajinskou válku a na to, jak Kyjev podpořit v jeho obraně proti ruské agresi. Diplomaté se také sešli s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou.

Sybiha se na okraj jednání skupiny G7 setkal také s francouzským protějškem Jeanem-Noëlem Barrotem. Francouzské ministerstvo zahraničí po jednání podle agentury AFP uvedlo, že Paříž a Kyjev „vítají úsilí Washingtonu o oživení mírových jednání a zajištění částečných příměří, která mají sloužit jako první krok k úplnému klidu zbraní.“ Dnešní setkání ministrů zahraničí v Paříži se odehrálo v době mírových jednání v Abú Zabí o možnostech ukončení rusko-ukrajinské války.

Součástí nadcházejících rozhovorů s ukrajinskými protějšky budou také možné dodávky letadel Skyfox, řekl dnes cestou na Ukrajinu novinářům český ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Podrobnosti neuvedl. Havlíček cestuje do země, která se už pátým rokem brání ruské agresi, se zástupci asi pěti desítek firem z oblastí, jako jsou energetika, strojírenství nebo informatika.

Ukrajina měla v minulosti zájem o lehké bitevníky L-159 ALCA z výzbroje české armády a s českou stranou o věci jednala. Letadla ukrajinští obránci chtěli využít k boji proti dronům, jež ruská armáda prakticky každou noc vysílá na cíle na Ukrajině.

Ukrajina potřebuje do konce listopadu uzavřít jasné dohody se zahraničními partnery o finanční podpoře na rok 2027, uvedl premiér Serhij Koreckyj na telegramu. Zdůraznil také nutnost zajistit pokračování financování v roce 2028. Kyjev zároveň žádá o navýšení příspěvků na obnovu energetické infrastruktury a urychlení dodávek potřebného vybavení před nadcházející zimou. Ukrajina na příští rok odhaduje rozpočtový schodek přibližně na 70 miliard eur.

„Rovněž je nezbytné zajistit kontinuitu financování i v roce 2028,“ upozornil premiér. Jednání výboru se podle něj zaměřilo také na nadcházející zimu, konkrétně na potřebu energetického vybavení, které umožní rychlou obnovu zařízení, poškozených ruskými útoky. „Vyzval jsem naše partnery, aby navýšili své příspěvky do Fondu energetické podpory a urychlili dodávky potřebného materiálu,“ dodal.

Zástupci Ukrajiny, Ruska a USA při dnešních třístranných jednáních v Abú Zabí diskutovali o výměnách zajatců a návratu ukrajinských dětí do vlasti, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě Dánska. Podle agentury Reuters Zelenskyj oznámil, že kromě humanitárních problémů strany diskutovaly také o bezpečnostních zárukách.

Později Zelenskyj na platformě X napsal, že prioritou pro další humanitární kroky je propuštění zajatců. Třístranný formát označil za konstruktivní. Vyjednavači podle něj diskutovali o dlouhodobých bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, které zajistí, aby válka po uzavření míru opět nezačala. Okrajově probrali také nutnost deeskalace.

Rusko podle ukrajinské vojenské rozvědky připravuje útoky na potravinářský průmysl po celé Ukrajině. Terčem mají být obilné sklady, sila, mlékárny, masokombináty i výrobny rostlinných olejů. Moskva chce údajně narušit zásobování potravinami a způsobit Ukrajině značné ekonomické škody. Útoky má navíc doprovázet dezinformační kampaň zaměřená na demoralizaci obyvatelstva, píše The Kyiv Independent.

Rusko by mohlo při středečním pokračování mírových jednání v Abú Zabí čelit dalšímu tlaku na přímé zapojení evropských zástupců. Americký vyjednavač Jared Kushner naznačil, že delegace budou na Moskvu dál naléhat, uvádí NEXTA na síti X. Kreml přitom dosud účast Evropanů u jednacího stolu s Ukrajinou a USA odmítal.

Mírová jednání Ukrajiny, Ruska a USA v Abú Zabí byla podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia velmi produktivní. Zároveň ale upozornil, že k dohodě je ještě daleko a nelze očekávat vyřešení konfliktu během příštích 24 hodin. Spojené státy chtějí do budoucna rozšířit třístranná jednání také o přímou účast evropských zástupců, uvedl Rubio.

První kolo jednání Ukrajiny, Ruska a USA v Abú Zabí se soustředilo především na bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a Evropu. Samostatně se podle zdrojů agentury Interfax-Ukrajina probíraly také ruské požadavky na vlastní bezpečnostní záruky. Dalšími tématy byly poválečná obnova Ukrajiny a nové uspořádání evropské bezpečnosti. Podle ruského Interfaxu trvaly dnešní rozhovory přibližně čtyři hodiny a pokračovat budou ve středu.

První den mírových jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy v Abú Zabí skončil. Rozhovory budou pokračovat ve středu ráno, uvedla podle Reuters ukrajinská delegace. Jednání se zaměřují na ukončení války, bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a budoucí bezpečnost Evropy. Konkrétní výsledky dnešních rozhovorů zatím žádná ze stran nezveřejnila.

Podpora Ukrajiny je otázkou společné evropské bezpečnosti a musí se na ní podílet všechny země EU, prohlásil německý kancléř Friedrich Merz po jednání s maďarským premiérem Péterem Magyarem v Berlíně.

Merz zároveň potvrdil, že požádal předsedu Evropské rady Antónia Costu o změny v návrhu budoucího unijního rozpočtu. Jeho požadavek, aby se všechny členské státy podílely na pokrytí ukrajinského rozpočtového schodku, dnes kritizovali český premiér Andrej Babiš a slovenský premiér Robert Fico.

Slovensko se nebude podílet ani na další půjčce Evropské unie Ukrajině, prohlásil premiér Robert Fico po společném jednání české a slovenské vlády v Bratislavě. Zároveň navrhl, aby EU při mírových rozhovorech zastupoval slovenský eurokomisař Maroš Šefčovič. V této roli by si dokázal představit také českého prezidenta Petra Pavla. Český premiér Andrej Babiš ocenil Šefčovičovu práci a zdůraznil, že EU musí mít při jednáních o ukončení války vlastního zástupce.

Premiér Andrej Babiš zaslal předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi dopis týkající se Ukrajiny. Požaduje v něm mandát pro vyjednavače Evropské unie, který by se zapojil do jednání o ukončení války. Zároveň odmítá spojovat jednání o evropském rozpočtu s financováním Ukrajiny.

Maďarsko a Česko mají podobný pohled na bezpečnost Evropy a pokračování podpory Ukrajiny vnímají jako investici do vlastní bezpečnosti, uvedl prezident Petr Pavel po dnešním jednání s maďarským prezidentem Andrásem Bakou na Pražském hradě.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes v Dánsku setká s představiteli severských zemí. Jednání pořádaného dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou se zúčastní také premiéři Švédska, Norska a Finska. Hlavními tématy budou vojenská pomoc Ukrajině, posílení protivzdušné obrany a ochrana energetické infrastruktury před ruskými útoky, píše Sweden Herald.

Americký vyjednavač Jared Kushner věří, že ruský prezident Vladimir Putin je za určitých podmínek připraven uzavřít mír s Ukrajinou. „Evropané se nás nejčastěji ptají, zda jsou Rusové a prezident Putin skutečně připraveni na mír. Na základě toho, co jsme od něj se Stevem Witkoffem slyšeli, jsme pevně přesvědčeni, že za správných podmínek ano,“ uvedl Kushner.

Podle něj si ale podobnou otázku klade také ruská strana, která pochybuje, zda o mír skutečně stojí Ukrajinci a Evropané. Kushnerovo vyjádření zveřejnil na síti X Anton Heraščenko.

Rusko při nočních útocích na Ukrajinu zasáhlo pět velkých elektrických stanic, které jsou důležitou součástí přenosové soustavy mezi jednotlivými regiony. Podle ukrajinského premiéra Serhije Koreckého ruské síly útočily celkem na deset oblastí.

Zasažena byla energetická infrastruktura v Poltavské, Dněpropetrovské, Vinnycké, Kirovohradské a Čerkaské oblasti. Dodávky elektřiny se postupně daří obnovovat, situace ale zůstává složitá zejména v Kyjevské a Dněpropetrovské oblasti, uvedl náměstek ukrajinského ministra energetiky Artem Nekrasov.

Rusko nebude souhlasit s příměřím na Ukrajině, aniž by vědělo, co bude poté následovat, uvedl Lavrov. Projednat chce nejdříve bezpečnost v Evropě.

Ministři zahraničí zemí G7 dnes v Paříži jednají o další podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské agresi. K rozhovorům se připojil také ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který se předtím setkal se svým americkým protějškem Marcem Rubiem. Podle agentury AP se očekává, že ministři budou řešit také obrannou a bezpečnostní pomoc Kyjevu, kterou administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa omezila. Zatím není jasné, zda některá ze zemí G7 oznámí nový balík pomoci.

Ruské útoky si za posledních 24 hodin na Ukrajině vyžádaly devět mrtvých a 39 zraněných, mezi nimi i roční dítě, píše The Kyiv Independent s odvoláním na místní úřady. Nejvíce obětí hlásí Doněcká a Oděská oblast, kde zahynuli shodně tři lidé. Rusové útočili také na energetickou infrastrukturu v Charkovské a Kyjevské oblasti. V Mykolajivské oblasti zůstalo po zásazích bez elektřiny 60 788 odběratelů. V Charkovské oblasti utrpělo zranění osm lidí, včetně dětí ve věku jednoho, pěti a 11 let.

V ruské Archangelské oblasti se pod nákladním vlakem zřítil železniční most. Několik vagonů vykolejilo a provoz na trati mezi městy Kotlas a Vorkuta byl přerušen. Nehoda způsobila zpoždění nejméně osmi osobních vlaků, upozornil na síti X účet NOELreports. Na sociálních sítích se objevily spekulace o možné sabotáži, úřady ale zatím příčinu zřícení mostu nezjistily.

Polská kontrarozvědka zadržela dva Ukrajince podezřelé ze špionáže a sabotáží ve prospěch Ruska. Podle polské kontrarozvědky ABW muži na pokyn ruských tajných služeb shromažďovali informace o polské vojenské a kritické infrastruktuře.

Podezřelí měli také podpalovat automobily, kterým předtím vyměnili poznávací značky za takové, které připomínaly značky používané ukrajinskými vojenskými službami. Za svou činnost údajně dostávali zaplaceno, mimo jiné v kryptoměnách. Oba muži byli minulý týden zadrženi poblíž Varšavy a nyní jsou ve vazbě. Hrozí jim až doživotní vězení, píše Reuters.

Ukrajina jedná s Evropskou komisí o další pomoci při obnově energetické infrastruktury po ruských útocích. Prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X uvedl, že šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová už začala koordinovat konkrétní kroky, které mají ukrajinským městům pomoci zvládnout zimu. Ukrajinská vláda zároveň připravuje náhradní řešení zásobování Kyjeva a dalších regionálních center. V příštích týdnech chce o další podpoře jednat také s evropskými partnery a mezinárodními finančními institucemi.

Jednotná Evropa by mohla při jednáních o ukončení války na Ukrajině sehrát zásadní roli, a dokonce nahradit Spojené státy. Myslí si to česko-americký historik a profesor Bostonské univerzity Igor Lukeš. Podle něj mají evropské země dostatek prostředků, aby více investovaly do obrany.

Analytik Pavel Havlíček z Asociace pro mezinárodní otázky ale upozorňuje, že Evropa zatím americkou pomoc plně nahradit nedokáže. Závislá je především na amerických zpravodajských informacích a některých zbraňových systémech, včetně protivzdušné obrany Patriot.

Oba experti zároveň zdůrazňují, že výsledky mírových rozhovorů ovlivní i budoucí bezpečnost celé Evropy.

Spojené státy chtějí v rámci mírových jednání v Abú Zabí vytvořit nový bezpečnostní rámec pro Ukrajinu, Rusko i Evropu. Podle Trumpova vyslance Jareda Kushnera by rozhovory neměly vést pouze k ukončení války, ale také k nastavení nových bezpečnostních vztahů, uvedla agentura AFP. Americký zmocněnec Steve Witkoff na síti X doplnil, že poválečné uspořádání by mělo vycházet ze stávajících evropských bezpečnostních institucí a dohod. Cílem je také snížit riziko dalších konfliktů.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes očekává podrobné informace o průběhu jednání s Ruskem v Abú Zabí. Uvedl to na síti X po telefonátu s finským prezidentem Alexandrem Stubbem. Oba státníci se shodli na pokračování vzájemné spolupráce. Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina a její spojenci usilují o zmírnění napětí, bezpečnostní záruky a dosažení míru. Stejnou snahu ale podle něj musí projevit také Rusko.

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se v Paříži setkal se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Jednali o možnostech ukončení války, situaci na bojišti, energetické bezpečnosti a obranné spolupráci.

Řeč byla také o společné výrobě dronů, posílení ukrajinské protivzdušné obrany a bezpečnosti v Černém moři. Rubio na síti X uvedl, že Spojené státy nadále usilují o trvalý mír. Sybiha zároveň amerického ministra pozval na Ukrajinu.

Český premiér Andrej Babiš a slovenský premiér Robert Fico se ostře vymezili proti německému kancléři Friedrichu Merzovi kvůli financování Ukrajiny. Babiš v reakci na Merzovu hrozbu zablokovat evropský rozpočet poznamenal, že kancléř zřejmě zapomněl, že jsou v něm také peníze pro Ukrajinu. Fico zase označil za vydírání Merzův požadavek, aby se všechny země EU zavázaly k pokrytí ukrajinského rozpočtového schodku.

Zástupci Evropy, USA a Ukrajiny se v Abú Zabí shodli, že poválečné uspořádání musí respektovat suverenitu a územní celistvost Ukrajiny a zajistit jí spolehlivé bezpečnostní záruky, uvedla Evropská komise. Podle ní je cílem vytvořit takový bezpečnostní systém, který Ukrajinu dlouhodobě ochrání a pomůže předejít dalším konfliktům.

Účastníci jednání se také shodli, že NATO musí zůstat hlavním pilířem společné obrany Evropy a Severní Ameriky. Evropské země se přitom přímo rozhovorů s Ruskem neúčastní, své postoje ale koordinují s Ukrajinou a Spojenými státy.

Ukrajinskou delegaci v Abú Zabí vede šéf civilní rozvědky Rustem Umerov. Doprovázejí ho šéf prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov a poslanec Davyd Arachamija. Rusko zastupuje Putinův poradce Vladimir Medinskij, náměstci ministra zahraničí Sergej Rjabkov a Michail Galuzin a zástupci armády. Za USA jednají zvláštní vyslanec prezidenta Trumpa Steve Witkoff a jeho zeť Jared Kushner.

Do rozhovorů s americkými a ukrajinskými představiteli se zapojili také poradci francouzského prezidenta Emmanuel Bonne, německého kancléře Günter Sautter a britského premiéra Jonathan Powell. Zastoupeny jsou rovněž Itálie, EU a NATO. Evropští představitelé ale nejednají přímo s ruskou delegací. Jednání hostí Spojené arabské emiráty, jejichž představitelé se rovněž účastní diplomatických rozhovorů, píše Euronews.

Trumpův zeť Kushner v úvodu jednání v Abú Zabí vyzval k vytvoření nového bezpečnostního rámce nejen pro Ukrajinu a Rusko, ale i pro Evropu, píše AFP.

Objevily se první záběry z třístranného jednání Ukrajiny, Ruska a Spojených států v Abú Zabí. Na videu zveřejněném účtem MilitaryNewsUA na síti X sedí američtí zástupci a hostitelé uprostřed jednacího stolu, zatímco ukrajinská a ruská delegace sedí naproti sobě. Rozhovory se zaměřují na možnosti ukončení války na Ukrajině.

Spojené státy, Ukrajina a evropští partneři se před jednáním s Ruskem v Abú Zabí shodli, že případná mírová dohoda musí Ukrajině zajistit spolehlivé bezpečnostní záruky. Podle prohlášení amerického zmocněnce Steva Witkoffa na síti X musí budoucí uspořádání respektovat také suverenitu a územní celistvost Ukrajiny. Účastníci jednání zdůraznili, že důležitou součástí poválečné bezpečnosti Evropy zůstane NATO. USA, Ukrajina a evropské země chtějí v koordinaci pokračovat i během dalších mírových rozhovorů.

Ukrajinská delegace zahájila v Abú Zabí jednání o ukončení války s Ruskem. Nejprve se setká se zástupci Británie, Francie, Německa, Itálie, NATO a Evropské komise. Připojí se také američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner. Teprve poté budou následovat třístranné rozhovory Ukrajiny, USA a Ruska, uvedl na síti X šéf ukrajinské delegace Rustem Umerov. Mezi hlavní cíle Kyjeva patří ukončení bojů, bezpečnostní záruky a poválečná obnova země.

Při ruském útoku na ukrajinský Ladyžyn zahynuli dva lidé. V Sumách zasáhl dron příměstský vlak, nikdo ale nebyl zraněn, píše agentura Ukrinform. V Doněcké oblasti zůstává po poškození plynovodu bez plynu asi 55 tisíc odběratelů. Rusko v noci vyslalo na Ukrajinu 162 dronů a jednu balistickou raketu, ukrajinská obrana podle tamního letectva zneškodnila 135 dronů. Ukrajina mezitím zaútočila na letecké opravny v ruské Novgorodské oblasti, kde se opravují mimo jiné letadla L-410 české výroby. Z místa byly hlášeny výbuchy a požár.

V Abú Zabí dnes začalo jednání o cestě k ukončení války na Ukrajině, která od února 2022 čelí ruské invazi. Ukrajinský vyjednavač a šéf civilní rozvědky Rustem Umerov na síti Telegram informoval o úvodní schůzce se zástupci Británie, Francie, Německa, Itálie, NATO a Evropské komise. Hlavní část rozhovorů v metropoli Spojených arabských emirátů je třístranná, tedy mezi Ukrajinci a Rusy za zprostředkování Američanů. Schůzky ukrajinských a amerických představitelů se zástupci evropských zemí a Severoatlantické aliance označila Moskva v pondělí za koordinační a uvedla, že Evropané u hlavního jednacího stolu nebudou.

„Připojí se k nám zvláštní zmocněnci USA Steve Witkoff a Jared Kushner. Zkoordinujeme naše postoje a další kroky před nadcházející fází rozhovorů,“ uvedl Umerov. „Následovat bude trilaterální formát zahrnující Ukrajinu, Spojené státy a Rusko,“ dodal.

Dobré ráno, vážení čtenáři,

ve Spojených arabských emirátech dnes začnou dvoudenní americko-rusko-ukrajinská jednání o ukončení války, kterou proti Ukrajině Moskva rozpoutala v roce 2022. Nejasnosti panují okolo možné účasti zástupců evropských států.

Za USA rozhovory povedou zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner. V ruské delegaci bude mimo jiné poradce ruského prezidenta Vladimira Putina Vladimir Medinskij či šéf vojenské rozvědky GRU Igor Kosťukov. Ukrajinu má zastupovat šéf civilní rozvědky Rustem Umerov nebo šéf prezidentské kanceláře Kyrylo Budanov.

Vážení čtenáři,

děkujeme vám za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Pokračovat budeme zase zítra ráno, nyní za redakci Blesk Zpráv přejeme dobrou noc.

Rusko a Ukrajina vstupují do Spojenými státy zprostředkovaných jednání o ukončení války s dobrými úmysly, píše agentura Reuters s odkazem na nejmenovaného amerického činitele. Ten s novináři hovořil před úterním trojstranným jednáním v Abú Zabí ve Spojených arabských emirátech.

Prezident Petr Pavel vyzval veřejnost k tomu, aby lidem v nouzi v Česku i na Ukrajině pomohla přečkat zimu. Lidé si podle něj k tomu mohou zvolit libovolnou charitativní sbírku. Uvedl to dnes v příspěvku na síti X.

„Zima se blíží, ale my z ní zatím obavy mít nemusíme. Stačí si zapnout topení, pustit si z kohoutku teplou vodu nebo rozsvítit světlo,“ řekl prezident. „Ne všichni ale mají takové štěstí. Tisíce dětí, seniorů, žen i mužů se budou letos spoléhat jen na svíčky a na teplé deky. Ať už jde o lidi v těžké životní situaci u nás nebo o ty, kteří na Ukrajině den za dnem čelí následkům ruských útoků,“ dodal.

Berlín žádá, aby se všechny země EU zavázaly k pokrytí schodku Ukrajiny v roce 2027. List FT to hodnotí jako ultimátum před jednáním o rozpočtu EU.

Ruská vojska bojující proti Ukrajině utrpěla v neděli rekordní ztráty za celou dobu války, kterou Moskva rozpoutala před téměř pěti lety. Během jediného dne ruská armáda přišla o 2980 vojáků, uvedl dnes ukrajinský generální štáb, který do výčtu zahrnul zabité a těžce raněné. Ruské ministerstvo obrany naopak odhadlo ukrajinské ztráty za uplynulý den na 1170 vojáků, jak uvedla státní agentura TASS.

Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.

Příměří na Ukrajině je nezbytným předpokladem pro zahájení rozhovorů o bezpečnosti Evropy, uvedla dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň podpořila nadcházející jednání v Abú Zabí, informovaly agentury.

„Jakákoliv seriózní diskuse o bezpečnostní architektuře Evropy se bude moci uskutečnit teprve poté, co bude na Ukrajině dosaženo příměří, a bude se muset odehrávat v odpovídajícím rámci, zejména se spojenci z NATO a členskými státy EU,“ uvedla podle agentury AFP von der Leyenová při návštěvě Bukurešti.

Po nočních ruských útocích hlásí Ukrajina tři mrtvé a zhruba 30 zraněných včetně dětí. Tři lidé zahynuli v Oděse, kde Rusové zasáhli sklad potravin pro mateřské a základní školy. Podle šéfa tamní oblastní správy Oleha Kipera zemřely dvě ženy a jeden muž, další žena utrpěla vážná zranění. V Sumské oblasti zasáhl dron auto se třemi energetiky. Všichni byli zraněni, jeden z nich vážně, uvedla agentura Ukrinform. Zraněné hlásí také Poltavská, Charkovská a Záporožská oblast.

Země střední Evropy by měly více spolupracovat při výrobě zbraní, vojenském plánování i budování infrastruktury. Na konferenci CEVRO Univerzity v Praze se na tom shodovali bývalí představitelé české a polské obrany. Podle polského generála ve výslužbě Jaroslawa Gromadzinského válka na Ukrajině ukázala, jak důležitý je silný obranný průmysl a spolehlivá logistika. Navrhl proto vytvoření společného středoevropského obranného holdingu.

Při útoku dronu zahynul zaměstnanec Záporožské jaderné elektrárny na Ukrajině. Další dron zabil pracovníka nedaleké tepelné elektrárny, uvedla na síti X Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Její šéf Rafael Grossi útoky odsoudil a varoval, že ohrožují jadernou bezpečnost. Záporožskou jadernou elektrárnu od roku 2022 okupuje Rusko, které se k incidentu zatím nevyjádřilo.

Evropská unie by měla více nakupovat vojenské vybavení společně, aby snížila náklady a posílila svůj obranný průmysl. Po jednání ministrů financí v Bruselu to uvedl předseda euroskupiny Kyriakos Pierrakakis. Mezi hlavní priority zařadil také pokračující podporu Ukrajiny a užší spolupráci evropských a ukrajinských zbrojařů.

Ruská delegace odletěla do Abú Zabí, kde má v úterý a ve středu jednat s Ukrajinci a Američany o ukončení války. Informovala o tom ruská agentura TASS. Na cestě je také ukrajinská delegace vedená Rustemem Umerovem. Evropští zástupci se přímo k jednání nepřipojí, s Ukrajinci se ale sejdou zvlášť. Do Abú Zabí dorazí zástupci Británie, Francie, Německa, Itálie, NATO a Evropské komise, uvedl Umerov.

Mezinárodní měnový fond (MMF) zahájil jednání s Ukrajinou o uvolnění další finanční pomoci ve výši 1,67 miliardy dolarů (zhruba 35 miliard korun). Podle serveru Kyiv Independent mají zástupci fondu posoudit, jak Ukrajina plní podmínky úvěrového programu. Kyjevu přitom na financování státního rozpočtu na příští rok chybí přibližně 32,6 miliardy dolarů. O další splátce by MMF mohl rozhodnout v prosinci.

Starší bratr poradce ukrajinského prezidenta Mychajla Podoljaka údajně padl v bojích na straně Ruska. Volodymyr Podoljak měl zemřít 19. května 2024 v okupované části Záporožské oblasti. Informoval o tom projekt Killed in Ukraine s odvoláním na uniklá data ruského statistického úřadu Rosstat. Podoljakův bratr měl hodnost ruského plukovníka a vazby na ruské tajné služby. Poradce prezidenta Zelenského se k jeho smrti zatím nevyjádřil.

Kanada rozšířila sankce proti Rusku o dalších 38 subjektů a 24 lidí. Nová opatření míří především na ty, kteří se podílejí na vývoji ruských balistických raket, kybernetických aktivitách nebo pomáhají obcházet dosavadní sankce. Týkají se také kryptoměnových burz. „Kanada přijímá opatření k narušení Putinovy schopnosti podnikat raketové údery na ukrajinská města,“ uvedla kanadská ministryně zahraničí Anita Anandová.

Od začátku války na Ukrajině mohlo zemřít přes 450 tisíc Rusů. Vyplývá to z údajů, které podle svých tvrzení získaly hackerské skupiny z ruského statistického úřadu Rosstat, píše The Moscow Times. Počet zahrnuje nejen padlé vojáky, ale také civilisty a některá úmrtí mimo boje.

Ruská ropná společnost Rosněfť začala v několika regionech omezovat prodej benzinu kvůli pokračujícím ukrajinským útokům na rafinerie. Podle serveru Kyiv Independent, který se odvolává na ruská média, si například v Krasnojarském kraji mohou řidiči natankovat nejvýše 30 až 50 litrů benzinu podle jeho druhu. Omezení platí také v Karélii, Burjatsku nebo Novosibirské oblasti. Na některých čerpacích stanicích je navíc zakázáno tankování do kanystrů.

Ruský nezávislý deník Novaja gazeta ukončil činnost a jeho novináři dnes vyklidili kanceláře v Moskvě. Šéfredaktor Sergej Sokolov tam vedl poslední redakční poradu, které se zúčastnil také bývalý šéfredaktor a nositel Nobelovy ceny za mír Dmitrij Muratov. Přítomni byli i novináři z dalších médií, včetně CNN a Reuters.

Podle agentury AFP Sokolov uvedl, že redakci k ukončení činnosti donutily ruské úřady a tajné služby. Deník patřil k posledním ruským médiím, která otevřeně kritizovala Kreml a válku na Ukrajině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov však odmítl, že by šlo o konec nezávislých médií v Rusku, a označil uzavření redakce za běžnou změnu.

Po nočních ruských útocích hlásí Ukrajina tři mrtvé a zhruba 30 zraněných včetně dětí. Tři lidé zahynuli při zásahu infrastruktury v Oděse, uvedl na Telegramu šéf tamní správy Serhij Lysak. V Sumské oblasti zasáhl dron auto se třemi energetiky. Všichni byli zraněni, jeden z nich vážně, informovala agentura Ukrinform. Zraněné hlásí také Poltavská, Charkovská a Záporožská oblast.

Po ruských útocích zůstaly bez elektřiny části 12 ukrajinských oblastí. Nejhorší je podle náměstka ministra energetiky Artema Nekrasova situace v Kyjevské a Dněpropetrovské oblasti, kde je energetická infrastruktura vážně poškozená. Jak uvedla agentura Reuters, Rusko za poslední týden zaútočilo na ukrajinskou energetiku celkem 128krát.

Jednání Ruska se Spojenými státy a Ukrajinou v Abú Zabí budou třístranná a evropští zástupci se jich přímo účastnit nebudou. Dnes to podle agentury TASS prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot přitom v neděli stanici RTL řekl, že evropské země se do mírových rozhovorů zapojí. Tématem jednání v metropoli Spojených arabských emirátů bude možnost ukončení války, kterou Rusko proti Ukrajině od února 2022 vede.

Při ruském dronovém útoku na ukrajinský Kremenčuk bylo zničeno rehabilitační centrum Kolibri, které už devět let pomáhalo dětem se zdravotním postižením. Podle účtu NOELreports na síti X útok zničil učebny i vybavení potřebné k rehabilitaci. Ve městě bylo zraněno sedm lidí, včetně teenagera, který utrpěl vážná zranění.

Ruský útok na černomořské přístavní město Oděsu na jihu Ukrajiny si vyžádal tři mrtvé, uvedl na síti Telegram šéf místní oblastní správy Serhij Lysak.

Norský premiér Jonas Gahr Støre zatím nevidí žádné známky toho, že by Vladimir Putin skutečně chtěl uzavřít dohodu o ukončení války na Ukrajině. V rozhovoru pro Politico proto vyzval k opatrnosti. Na jednáních v Abú Zabí by se podle něj mohlo mluvit o příměří v Černém moři kvůli bezpečné přepravě obilí, zastavení útoků na energetiku nebo zmrazení frontové linie. Tématem mohou být také výměny zajatců a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.

Česko má podle ministra pro sport Borise Šťastného (Motoristé) dost právních možností, jak zabránit účasti ruských hokejistek na mistrovství světa do 18 let v Ostravě. Pokud by do Česka přicestovaly přes jinou schengenskou zemi, situaci by řešilo ministerstvo vnitra. Šťastný připomněl, že české hokejistky by proti Ruskám odmítly nastoupit.

Při nočních ruských útocích na Ukrajinu utrpělo zranění nejméně 22 lidí včetně dětí. Podle serveru Ukrajinska pravda bylo sedm lidí zraněno v Poltavské oblasti, šest v Záporožské a devět v Charkovské. V Izjumu drony zničily dva bytové domy, mezi zraněnými je i žena se dvěma dětmi. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo během noci 317 dronů, z nichž se podařilo 276 zneškodnit.

EK hledá způsob, jak zajistit dalších 45 miliard eur pro Ukrajinu. Jednou z hlavních zvažovaných možností je společná půjčka EU, uvedl Dombrovskis.

Velká Británie a dalších devět severoevropských zemí chystají společné námořní operace proti ruským ponorkám. Podle Financial Times chtějí posílit jejich sledování v severním Atlantiku, Arktidě a Baltském moři a lépe chránit podmořské kabely. Spolupráce se má rozšířit v rámci již existujících Společných expedičních sil (JEF), píše server UNITED24 Media. Zapojí se také Nizozemsko, Norsko, Finsko, Švédsko, Island, Dánsko, Lotyšsko, Litva a Estonsko.

Evropská unie aktivuje mimořádný mechanismus, který má Ukrajině zajistit rychlou finanční pomoc kvůli následkům ruských útoků na energetiku. Po telefonátu s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou to na síti X oznámil prezident Volodymyr Zelenskyj.

Nejhorší situace s dodávkami elektřiny, vody a tepla je podle něj v Kyjevě, Dněpropetrovské, Sumské a Doněcké oblasti a v Chersonu. Jednali také o další pomoci před zimou a nadcházejících mírových rozhovorech v Abú Zabí.

Ukrajinské drony zasáhly jednu z největších ruských rafinerií Kinef ve městě Kiriši v Leningradské oblasti. V areálu vypukl požár, který se podle gubernátora Alexandra Drozděnka podařilo dostat pod kontrolu. Ve Vsevoložsku nedaleko Petrohradu zemřela žena, na jejíž byt dopadly trosky sestřeleného dronu. Gubernátor uvedl, že protivzdušná obrana sestřelila 113 dronů.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes vyráží do Rumunska a Bulharska, kde bude jednat o zhoršující se bezpečnostní situaci v Černém moři. Před odjezdem mluvila s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Na síti X uvedla, že je nutné obnovit svobodnou plavbu v Černém moři, a podpořila jeho výzvu k příměří, které by se týkalo energetické a potravinové infrastruktury. Hovořili také o mírových jednáních v Abú Zabí, kterých se tento týden zúčastní i zástupci EU.

Rusové začali v některých částech okupované Ukrajiny podél silnic ve velkém rozmísťovat makety mobilních palebných skupin. Podle novináře Euana MacDonalda mají pravděpodobně sloužit jako návnady pro ukrajinské drony využívající umělou inteligenci, které dokážou samostatně rozpoznávat a napadat cíle. 

Ruská armáda podle ukrajinského generálního štábu za posledních 24 hodin přišla o rekordních 2 980 vojáků. Jde o nejvyšší denní počet od začátku ruské invaze, uvedl štáb na síti X.

Celkové ruské ztráty na živé síle tak podle ukrajinských odhadů dosáhly přibližně 1 609 380 vojáků. Ukrajina dále hlásí zničení čtyř tanků, 15 obrněných vozidel a 68 dělostřeleckých systémů za poslední den.

Americký prezident Donald Trump věří, že se příští týden na summitu APEC v Číně setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Podle agentury Reuters chce s oběma státníky jednat mimo jiné o jaderném odzbrojení.

Trump zároveň v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že dohoda o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou je podle něj velmi blízko. Naznačil však, že Ukrajina by po uzavření dohody mohla mít jiné hranice než dnes. Podrobnosti neuvedl.

Ruská armáda v noci na dnešek udeřila na energetickou infrastrukturu v Kyjevské, Dněpropetrovské, Čerkaské a Vinnycké oblasti. Na síti Telegram to dnes ráno oznámilo ruské ministerstvo obrany. Zároveň informovalo o zasažení nákladní lodi v Černém moři jihozápadně od Oděsy; plavidlo podle Moskvy mělo na palubě zbraně a vojenskou techniku pro ukrajinské ozbrojené síly. 

Drony zasáhly průmyslovou oblast v Kiriši v Leningradské oblasti na severozápadě Ruska. Uvedl to dnes brzy ráno na platformě Telegram gubernátor Alexandr Drozděnko. Podle něj bylo sestřeleno 81 dronů, přičemž útok nadále pokračoval.

Americký prezident Donald Trump se domnívá, že se příští týden na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně sejde s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a ruským protějškem Vladimirem Putinem.

Dobré ráno, vážení čtenáři. Online přenos pokračuje, vítejte zpět. 

Moldavsko už nenakupuje žádný plyn z Ruska, oznámila dnes prezidentka Maia Sanduová. Dnes bylo zprovozněno elektrické vedení spojující zemi s Rumunskem a evropskou energetickou sítí, připomínají média.

„Moskva po desetiletí využívala energie k tomu, aby nás vydírala. S tím je konec: Moldavsko nenakupuje žádný ruský plyn a připravují se další dvě elektrická vedení do Rumunska. Poděkování náleží všem, díky nimž se to podařilo,“ napsala Sanduová na sociální síti X.

Loni Ukrajina přerušila tranzit ruského plynu přes své území, a to způsobilo pokles výroby elektřiny v plynové elektrárně v separatistickém Podněstří, která zajišťovala čtyři pětiny potřeb Moldavska. To následně přešlo k nákupu elektřiny od evropských dodavatelů, ale elektrické vedení pravidelně nezvládalo zátěž. Od srpna plyn pro obyvatele Moldavska zdražil v průměru o 80 procent, poznamenal ruský list Kommersant na svém webu.

Policisté podle očitých svědků v Moskvě zatýkali mladé, které se snažili zverbovat do války, bez velkého rozmýšlení a stovky zadržených pak drželi hodiny bez pití a bez možnosti použít toalety, některé zmlátili, píše Meduza.

K zadrženým nepouštěli rodiče, kteří se shromáždili před strážnicí. „Živíme vás, darmožrouti,“ vykřikoval dav na adresu policistů.

Za teenagery podle serveru orodovala i „známá udavačka“ Jekatěrina Mizulinová, když na sociální síti napsala, že nechápe, proč policisté nepustí za nezletilými rodiče, a to tím spíše, že policie nemá právo je zadržovat déle než tři hodiny.

Ruská policie v noci ze soboty na neděli zadržela v centru Moskvy stovky mladých lidí při zátahu, který označila za preventivní akci. Zadržené mladé muže, kteří dosáhli plnoletosti, se policisté snažili přimět, aby podepsali kontrakt do války proti Ukrajině, informovaly dnes zpravodajské servery Meduza a The Moscow Times s odvoláním na informace ze sociálních sítí.

Policisté podnikli „šťáru“ na dvorcích domů, v barech, kavárnách a v parcích. Do operace nasadili desítku vozů na přepravu vězňů.

Podle různých odhadů zadrželi až 300 „neformálně“ oblečených mladých lidí. Ti, kteří byli starší 18 let, dostali předvolání, aby se dostavili na vojenskou správu. Jedna ze zadržených si stěžovala na hrubost policistů. Jiní tvrdili, že od policistů slyšeli, že podobné zátahy souvisejí s celkovou situací v zemi.

Zelenskyj dnes přislíbil další personální změny v tajné službě SBU. Stalo se tak po odhalení, že vysoce postavení důstojníci SBU a dalších bezpečnostních složek chránili podvodná call-centra a další podnikání zločinecké organizace, drogového kartelu zvaného Chimprom (chemický průmysl).

„Tento týden bohužel přinesl ohledně SBU zprávy, které jsou upřímně řečeno nepříjemné, ba přímo ostudné, a týkají se naprosto nepřijatelného jednání. V důsledku toho již v SBU došlo k odvoláním z funkcí a následovat budou další personální kroky. Je nezbytné, aby vyšetřování odhalilo celou pravdu o této situaci a zajistilo, že se za tyto zločiny budou zodpovídat všichni, kdo je nařídili,“ napsal Zelenskyj na telegramu.

Oznámil současně, že schválil návrh zákona, který obnoví povinnost všech příslušníků SBU podávat majetková přiznání. „Tím se zajistí, že jejich životní styl a majetek budou podléhat kontrole a odpovědnosti, stejně jako je tomu v jiných státních orgánech, a to nejen v rámci bezpečnostních složek,“ dodal Zelenskyj a vyzval poslance, aby zákon neprodleně přijali.

Evropské země včetně Francie se zúčastní mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem, která se za zprostředkování Spojených států uskuteční 10. a 11. listopadu v hlavním městě Spojených arabských emirátů Abú Zabí.

Podle agentury AFP to dnes v rozhovoru se stanicí RTL uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot. Neupřesnil však, která z evropských zemí se dialogu zúčastní. „Dosavadní jednání se někdy konala bez účasti Evropanů, jindy za jejich přítomnosti. Tentokrát se jich zúčastní. Francie tam bude a nechá zaznít evropský hlas,“ prohlásil Barrot. 

„V posledních týdnech se Evropané ozvali a americkým zprostředkovatelům dali najevo, že žádná diskuse o budoucnosti tohoto kontinentu nemůže opomenout naše očekávání a požadavky,“ pokračoval Barrot.

Evropa by pro jednání s Ruskem o konfliktu na Ukrajině měla podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) vybrat jednu osobnost a vybavit ji volným mandátem, protože názory zemí na ukončení ruské agrese se liší. Ohledně možného zapojení prezidenta Petra Pavla, s nímž mají Motoristé napjaté vztahy, Macinka v pořadu Partie Terezie Tománkové televize CNN Prima News uvedl, že by to bylo pro Česko prestižní, na druhou stranu podle něj jméno českého prezidenta nikde oficiálně nezaznělo.

Že by se Pavel mohl stát vyjednavačem, psal před 14 dny britský zpravodajský web The Telegraph.„Myslím, že nebude možné se shodnout na tom, co konkrétně tam ten člověk má zastávat. Spíše doufám, že bude Evropa schopná říct, pojďme vybrat nějakou osobnost, dejme jí volnější mandát a nechme ji ukázat, co dokáže, aniž bychom ji svazovali názory té či oné země, protože názory se liší,“ uvedl Macinka. 

Šéf české diplomacie zmínil telefonát finského prezidenta a norského premiéra s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a snahy italské premiérky Giorgie Meloniové. The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje napsal, že Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s Putinem o ukončení války na Ukrajině. Pavel ve čtvrtek podotkl, že o jménech se nejednalo.

Více než 600 000 domácností zůstalo bez proudu po nočních ruských útocích na energetickou síť v Dněpropetrovské oblasti, oznámil dnes ráno šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Hanža na platformě Telegram. 

„Nemocnice a zařízení kritické infrastruktury přecházejí na napájení z generátorů. Energetici již pracují na obnovení dodávek elektřiny, jejich práci však komplikuje neustálé ostřelování,“ napsal ráno na telegramu Hanža.

Ruské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že ruská armáda pokračuje v útocích na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, napsal ruskojazyčný server BBC. Ukrajinská armáda dnes ráno oznámila, že její jednotky v noci na dnešek zneškodnily 137 ze 164 ruských útočných bezpilotních letounů. Podle ní ruská armáda na Ukrajinu útočila i třemi řízenými střelami Ch-59/69.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přislíbil další personální změny v tajné službě SBU. Stalo se tak po odhalení, že vysoce postavení důstojníci SBU a dalších bezpečnostních složek chránili podvodná call-centra a další podnikání zločinecké organizace, drogového kartelu zvaného Chimprom (chemický průmysl).

„Tento týden bohužel přinesl ohledně SBU zprávy, které jsou upřímně řečeno nepříjemné, ba přímo ostudné, a týkají se naprosto nepřijatelného jednání. V důsledku toho již v SBU došlo k odvoláním z funkcí a následovat budou další personální kroky. Je nezbytné, aby vyšetřování odhalilo celou pravdu o této situaci a zajistilo, že se za tyto zločiny budou zodpovídat všichni, kdo je nařídili,“ napsal Zelenskyj na telegramu.

Orientační odhady ruských bojových ztrát k dnešnímu dni, 7. listopadu 2026.

USA podle Zelenského hrají klíčovou roli v přiblížení se míru ve válce, kterou začalo Rusko v únoru 2022 invazí na území sousední země.

„Rusko se připravuje na třístranná jednání tím, že na kritickou infrastrukturu Ukrajiny vypouští balistické střely,“ napsal dnes také na telegramu Zelenskyj.

Rozhovorů o Ukrajině, které jsou naplánovány na 10. a 11. listopadu, se zúčastní poradce ruského prezidenta Vladimir Medinskij, náměstci ministra zahraničí Sergej Rjabkov a Michail Galuzin a zástupci generálního štábu Igor Kosťukov a Jurij Žigarlovskij, informovala agentura Interfax s odvoláním na tiskového mluvčího prezidenta Dmitrije Peskova.

Peskov také uvedl, že jednání bude dohlížet prezidentův asistent Jurij Ušakov.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes obvinil Moskvu, že zesílila útoky proti Ukrajině, aby zvýšila tlak na Kyjev před americko-rusko-ukrajinskými rozhovory. Ty se mají konat příští týden v Abú Zabí.

„Rusko vnímá diplomacii svérázným způsobem: jako formu agrese. Tím, že právě nyní zesiluje údery proti Ukrajině - konkrétně na naši infrastrukturu - se Rusko snaží vytvořit si lepší výchozí pozici pro vyvíjení tlaku jak na Ukrajinu, tak na naše partnery,“ napsal Zelenskyj na sociální síti po poradě o následcích nejnovějšího ruského útoku a o nápravě způsobených škod.

Rusko zesílilo útoky proti Ukrajině, aby dostalo Kyjev a jeho partnery pod tlak před chystanými třístrannými jednáními, usoudil Zelenskyj.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko informoval, že z důvodu ruských útoků na Kyjev je uzavřen klíčový most na severu Kyjeva.

Ruští komunisté si dnes v petrohradském přístavu připomínají začátek Bolševické revoluce.

„Kyjevská oblast byla v noci vystavena masivnímu útoku s použitím balistických raket a útočných dronů,“ uvedl šéf regionální správy Timur Tkačenko.