Zelenskyj mluvil před OSN: Útoky a smrt jsou náš každodenní život
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupil prostřednictvím videohovoru na jednání Rady bezpečnosti OSN. Úvodem informoval o nejnovějším raketovém útoku Ruska na železniční stanici v Dněpropetrovské oblasti. Následně vyzval Rusko, aby přestalo s jaderným vydíráním a stáhlo se ze Záporožské jaderné elektrárny.
„Tohle je náš každodenní život,“ poznamenal Zelenskyj o raketovém útoku, který si podle něj vyžádal dva mrtvé a pět zraněných. „Takto se Rusko připravilo na zasedání OSN,“ dodal s tím, že bilance útoku může stoupat.
Ukrajinský prezident se vyjádřil také k situaci v Záporožské jaderné elektrárně, kterou okupují ruské jednotky. „Rusko musí bezpodmínečně přestat s jaderným vydíráním a jednoduše se z elektrárny stáhnout,“ řekl Zelenskyj na setkání, které bylo svoláno u příležitosti šesti měsíců od ruské invaze do jeho země.
Generální tajemník OSN António Guterres v RB OSN odsoudil „absurdní“ válku na Ukrajině, která přesně šest měsíců po začátku ruské invaze do země představuje „smutný a tragický milník“.
„Dnešek je smutným a tragickým milníkem, šest měsíců od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu,“ řekl António Guterres a odsoudil „důsledky této absurdní války, které dalece přesahují hranice Ukrajiny“. Zopakoval hluboké znepokojení nad vojenskými aktivitami v okolí Záporožské jaderné elektrárny a dodal, že „další vyhrocení situace by mohlo vést k sebezničení“.
K odsouzení války na Ukrajině se připojila také americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. „Dnes uplynulo šest měsíců promyšlené, neospravedlnitelné, brutální a rozsáhlé války Ruska proti Ukrajině, šest měsíců zjevných lží a porušování mezinárodního práva, šest měsíců strašlivých zvěrstev,“ prohlásila.
„Za všechno toto násilí a krveprolití, za humanitární a potravinovou krizi, za porušování lidských práv a hrozby vůči zranitelným skupinám nese odpovědnost výhradně Rusko,“ dodala americká velvyslankyně.
Rada bezpečnosti OSN na úvod setkání hlasovala o tom, zda na něm bude moci Volodymyr Zelenskyj vůbec vystoupit. Rusko se proti jeho účasti prezidenta země, kterou částečně vojensky okupuje, ohradilo, ale při hlasování bylo proti jako jediné; třináct členů RB OSN se vyslovilo pro a Čína se zdržela, informovala ruská tisková agentura TASS.
„Ukrajinské ozbrojené síly blahopřejí lisabonskému Mostu Vasca da Gamy k titulu nejdelšího mostu v Evropě!“, uvedl ukrajinský generální štáb na svém účtu na Telegramu. Jde o narážku na to, že se svými 19 kilometry byl dosud nejdelším evropským mostem ten přes Kerčský průliv, který Ukrajinci dnes opět zasáhli.
Na Krymském mostě byl po dalším ukrajinském útoku přerušen provoz vlaků, oznámilo dnes podle ruské služby BBC ministerstvo dopravy v Moskvě. Kyjev aktuální úder potvrdil. Ukrajina na most, který přes Kerčský průliv spojuje ruskou pevninu s Krymem, zaútočila již v úterý a vážně ho poškodila. Po úterním úderu na něm byla zastavena automobilová doprava.
O útoku na most v noci na dnešek nejdříve informoval šéf úřadů na Rusy okupovaném Krymu Sergej Aksjonov. „Všechny příslušné složky jsou na místě,“ napsal na Telegramu. Ministerstvo dopravy v Moskvě později uvedlo, že provoz vlaků po Krymském mostě je „dočasně přerušen“ a že odborníci vyhodnocují škody. Žádní zranění hlášeni nejsou.
Americký prezident Donald Trump se dnes po jednání s ruským protějškem Vladimirem Putinem sešel s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Před touto schůzkou řekl, že s ním chce řešit otázku Íránu včetně plného obnovení provozu lodí v Hormuzském průlivu či zvýšení odbytu americké zemědělské produkce v Číně, napsala agentura Reuters. Oba lídři na úvod prohlásili, že vztahy Washingtonu a Pekingu se zlepšují.
Trump uvedl, že očekává, že rozhovor s čínským prezidentem bude produktivní. Podle Trumpa on i Si „silně cítí“, že Hormuzským průlivem by měla znovu proudit ropa. Provoz touto námořní trasou je omezen od konce února, kdy Spojené státy a Izrael zaútočily na Írán. Trump také řekl, že s čínským prezidentem chtějí přispět k ukončení války na Ukrajině. Ta by měla být tématem pozdější trilaterální schůzky Trumpa, Siho a ruského prezidenta Vladimira Putina.
Americký prezident Donald Trump se dnes sešel se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně, informují tiskové agentury. Ze schůzky může vzejít spousta úžasných věcí, prohlásil Trump na úvod jejich prvního setkání od loňského srpna. Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov po skončení schůzky řekl, že prezidenti mluvili hlavně o Ukrajině. Setkání trvalo zhruba 40 minut, napsala agentura AP.
„Myslím, že z toho může vzejít spousta úžasných věcí, nebo alespoň začít, ale já myslím, že z toho vzejdou,“ řekl Trump před televizními kamerami na začátku neformálního jednání s Putinem. Řekl také, že oba „mají mnoho let skvělý vztah“. Ruský prezident mu sdělil, že je setkáním potěšen a poděkoval mu v angličtině, uvedla ruská agentura RIA.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost, kterou věnujete online zpravodajství z Ukrajiny. Pokračovat bude zase od rána, přejeme klidnou noc.
Japonská premiérka Sanae Takaičiová se dnes v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.
Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.
"Tato investice podpoří dodávky prioritní munice s prodlouženým dostřelem a klíčové prostředky protivzdušné obrany včetně střel AIM-7, R-73 a R-27 s cílem pomoci Ukrajině bránit své obydlené oblasti, vojenský personál a kritickou infrastrukturu před ruskými vzdušnými útoky," uvedlo ministerstvo.




















