Zelenskyj mluvil před OSN: Útoky a smrt jsou náš každodenní život
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupil prostřednictvím videohovoru na jednání Rady bezpečnosti OSN. Úvodem informoval o nejnovějším raketovém útoku Ruska na železniční stanici v Dněpropetrovské oblasti. Následně vyzval Rusko, aby přestalo s jaderným vydíráním a stáhlo se ze Záporožské jaderné elektrárny.
„Tohle je náš každodenní život,“ poznamenal Zelenskyj o raketovém útoku, který si podle něj vyžádal dva mrtvé a pět zraněných. „Takto se Rusko připravilo na zasedání OSN,“ dodal s tím, že bilance útoku může stoupat.
Ukrajinský prezident se vyjádřil také k situaci v Záporožské jaderné elektrárně, kterou okupují ruské jednotky. „Rusko musí bezpodmínečně přestat s jaderným vydíráním a jednoduše se z elektrárny stáhnout,“ řekl Zelenskyj na setkání, které bylo svoláno u příležitosti šesti měsíců od ruské invaze do jeho země.
Generální tajemník OSN António Guterres v RB OSN odsoudil „absurdní“ válku na Ukrajině, která přesně šest měsíců po začátku ruské invaze do země představuje „smutný a tragický milník“.
„Dnešek je smutným a tragickým milníkem, šest měsíců od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu,“ řekl António Guterres a odsoudil „důsledky této absurdní války, které dalece přesahují hranice Ukrajiny“. Zopakoval hluboké znepokojení nad vojenskými aktivitami v okolí Záporožské jaderné elektrárny a dodal, že „další vyhrocení situace by mohlo vést k sebezničení“.
K odsouzení války na Ukrajině se připojila také americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. „Dnes uplynulo šest měsíců promyšlené, neospravedlnitelné, brutální a rozsáhlé války Ruska proti Ukrajině, šest měsíců zjevných lží a porušování mezinárodního práva, šest měsíců strašlivých zvěrstev,“ prohlásila.
„Za všechno toto násilí a krveprolití, za humanitární a potravinovou krizi, za porušování lidských práv a hrozby vůči zranitelným skupinám nese odpovědnost výhradně Rusko,“ dodala americká velvyslankyně.
Rada bezpečnosti OSN na úvod setkání hlasovala o tom, zda na něm bude moci Volodymyr Zelenskyj vůbec vystoupit. Rusko se proti jeho účasti prezidenta země, kterou částečně vojensky okupuje, ohradilo, ale při hlasování bylo proti jako jediné; třináct členů RB OSN se vyslovilo pro a Čína se zdržela, informovala ruská tisková agentura TASS.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy opět přineseme v sobotu, dobrou noc.
Při ruském dronovém útoku v Doněcké oblasti dnes zemřel francouzský fotožurnalista Antoni Lallican. S odvoláním na novinářské organizace a ukrajinské úřady o tom informovala agentura AFP. Jeho úmrtí potvrdil i francouzský prezident Emmanuel Macron. Při stejném incidentu utrpěl zranění také ukrajinský novinář Heorhij Ivančenko.
„Čeká Ukrajinu nová hrozba, dokáží odpůrci Ukrajiny zvítězit ve volbách v Česku?“, ptá se v titulku k textu o českých parlamentních volbách server RBK-Ukrajina. Výsledek hlasování může ovlivnit zahraniční politiku členské země Evropské unie a NATO, která dosud důsledně podporovala Ukrajinu, zdůrazňuje zpravodajský server.
Kvůli anonymní výhrůžce o blížících se dronech zasahuje policie na pražském Letišti Václava Havla. Jeho provoz není omezen, sdělila mluvčí letiště Denisa Hejtmánková. Do rozsáhlého bezpečnostního opatření se zapojilo velké množství policistů, spolupracují také s armádou. Policie to uvedla na síti X. Zdůraznila, že výhrůžka není ověřená a opatření je preventivní.
Incidenty s drony řešily v posledních dnech i další země. Například v noci na dnešek přeletěly drony nad vojenskou základnou v belgickém Elsenbornu nedaleko hranic s Německem. Ve čtvrtek večer byly spatřeny také na mezinárodním letišti v Mnichově, které kvůli nim přerušilo provoz a zrušilo nebo odklonilo desítky letů.
V Chabarovském kraji zavedli limit 10 litrů denně na prodej benzínu. „Limit na prodej paliva na území Verchnebureinského okresu začal platit od 2. října,“ píše redakce Sibir.Realii na Facebooku s odkazem na okresní správu.
Na českém velvyslanectví v Kyjevě se volí v klidu, volby zatím nenarušil letecký poplach, řekl ČTK český konzul. Místní média se obávají výhry odpůrců Ukrajiny.
Tanker Boracay, na který se vztahují západní sankce kvůli podezření, že je součástí ruské stínové flotily a který francouzské úřady vyšetřovaly kvůli podezření z účasti na nelegálních přeletech dronů nad dánskými letišti, odplul z kotviště na západě Francie a míří Biskajským zálivem na jihozápad; cíl má v Indii. Není zřejmé, proč plavidlo, na které o víkendu vpadlo komando francouzského námořnictva, smělo opět odplout, napsala agentura Reuters.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek uvedl, že loď byla zadržena v rámci evropské strategie boje proti toku příjmů z ropy, který pomáhá financovat ruskou válku na Ukrajině. Macron také uvedl, že není jasné, zda se plavidlo minulý týden podílelo na přeletech dronů v Dánsku, které uzavřely dánská letiště poblíž trasy, kterou loď plula z Baltského do Severního moře.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek označil zásah Francie proti tankeru Boracay za pirátství.
