14°C
Zelenskyj mluvil před OSN: Útoky a smrt jsou náš každodenní život
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupil prostřednictvím videohovoru na jednání Rady bezpečnosti OSN. Úvodem informoval o nejnovějším raketovém útoku Ruska na železniční stanici v Dněpropetrovské oblasti. Následně vyzval Rusko, aby přestalo s jaderným vydíráním a stáhlo se ze Záporožské jaderné elektrárny.
„Tohle je náš každodenní život,“ poznamenal Zelenskyj o raketovém útoku, který si podle něj vyžádal dva mrtvé a pět zraněných. „Takto se Rusko připravilo na zasedání OSN,“ dodal s tím, že bilance útoku může stoupat.
Ukrajinský prezident se vyjádřil také k situaci v Záporožské jaderné elektrárně, kterou okupují ruské jednotky. „Rusko musí bezpodmínečně přestat s jaderným vydíráním a jednoduše se z elektrárny stáhnout,“ řekl Zelenskyj na setkání, které bylo svoláno u příležitosti šesti měsíců od ruské invaze do jeho země.
Generální tajemník OSN António Guterres v RB OSN odsoudil „absurdní“ válku na Ukrajině, která přesně šest měsíců po začátku ruské invaze do země představuje „smutný a tragický milník“.
„Dnešek je smutným a tragickým milníkem, šest měsíců od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu,“ řekl António Guterres a odsoudil „důsledky této absurdní války, které dalece přesahují hranice Ukrajiny“. Zopakoval hluboké znepokojení nad vojenskými aktivitami v okolí Záporožské jaderné elektrárny a dodal, že „další vyhrocení situace by mohlo vést k sebezničení“.
K odsouzení války na Ukrajině se připojila také americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. „Dnes uplynulo šest měsíců promyšlené, neospravedlnitelné, brutální a rozsáhlé války Ruska proti Ukrajině, šest měsíců zjevných lží a porušování mezinárodního práva, šest měsíců strašlivých zvěrstev,“ prohlásila.
„Za všechno toto násilí a krveprolití, za humanitární a potravinovou krizi, za porušování lidských práv a hrozby vůči zranitelným skupinám nese odpovědnost výhradně Rusko,“ dodala americká velvyslankyně.
Rada bezpečnosti OSN na úvod setkání hlasovala o tom, zda na něm bude moci Volodymyr Zelenskyj vůbec vystoupit. Rusko se proti jeho účasti prezidenta země, kterou částečně vojensky okupuje, ohradilo, ale při hlasování bylo proti jako jediné; třináct členů RB OSN se vyslovilo pro a Čína se zdržela, informovala ruská tisková agentura TASS.
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se online zpravodajství k Ukrajině odmlčí, pokračuje zase ráno. Dobrou noc.
Pravděpodobnost zhroucení ukrajinských obranných pozic klesá, sdělil podle estonské stanice ERR šéf estonské vojenské rozvědky Ants Kiviselg. Rusko se podle něj snaží využít zbývajícího času a podnikat intenzivní útoky, než na Ukrajinu dorazí další západní vojenská technika a munice.
„Rusko se snaží využít poslední příležitosti, než na Ukrajinu plně dorazí západní vojenská pomoc a bude nasazena,“ uvedl Kiviselg. Přestože ruské síly nezpomalily tempo svých útoků, jejich úspěchy jsou podle jeho názoru malé.
Ruské síly podle něj stejně jako v poslední době nadále vyvíjejí tlak především na město Časiv Jar, na oblasti západně od Doněcku, a také na obce, jimiž prochází železnice mezi Avdijivkou a Pokrovskem. Lokálního úspěchu podle něj ruská vojska dosáhla v Očeretyne u Avdijivky.
Šéf Brovarského rajonu v Kyjevské oblasti Volodymyr Majboženko na předchodu pro chodce čtyři přejel. Nadýchal 2,3 promile, ukazuje kanál Nexta. Ve funkci ihned končí.
Britské úřady vznesly obvinění proti dvěma mužům z centrální Anglie podezřelých z vazeb na ruské rozvědky, policie je spolu se třemi dalšími podezřelými zadržela v souvislosti s březnovým požárem skladu na východě Londýna. Dvacetiletý Dylan Earl čelí obvinění z „napomáhání zahraniční zpravodajské službě“ a dvaadvacetiletý Jake Reeves z „přijímání hmotného daru od zahraniční zpravodajské služby“, muži podle obžaloby plánovali útoky na podniky napojené na Ukrajinu, píší britská média.
Podezřelý Earl stanul před soudem už před několika dny, prokurátoři však o případu informovali až dnes. Soud jej poslal do vyšetřovací vazby společně s dalšími čtyřmi podezřelými, kteří podle agentury AFP čelí méně závažným obviněním. Všichni kromě jednoho podle stanice BBC čelí obvinění ze žhářství.
Britská diplomacie si podle agentury Reuters dnes kvůli případu předvolala ruského velvyslance Andreje Kelina.
Belgie se bude snažit dodat stíhačky F-16 na Ukrajinu už letos, řekla podle VRT belgická ministryně obrany. Původně to Brusel plánoval až příští rok.
Spojené státy nakoupí pro Ukrajinu rakety do protivzdušných baterií a další vojenské vybavení v hodnotě šesti miliard dolarů (přes 140 miliard Kč), oznámil dnes americký ministr obrany Lloyd Austin. Některá americká média mluví o dosud největším balíku vojenské pomoci pro Ukrajinu, která se už přes dva roky brání ruské ozbrojené agresi. Na dodání materiálu si ale budou muset Ukrajinci počkat, neboť proces jeho pořizování je teprve na počátku.
Ohlášená investice se týká raket do systémů protivzdušné obrany Patriot a NASAMS, dalších druhů munice, dronů i systémů na jejich zneškodňování. Austin plán potvrdil po virtuálním jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu, která sdružuje země dodávající Kyjevu vojenskou podporu.
Pentagon v tiskové zprávě dodává, že vláda nakoupí také vybavení pro integraci západních systémů protivzdušné obrany do ukrajinské výbavy. Jako další položky „historického balíku“ jmenuje dělostřeleckou munici, „taktická vozidla“, lehké zbraně i součástky pro výrobu dronů na Ukrajině.
Díky hořkým zkušenostem, které mají země ze středu a východu Evropy se Sovětským svazem, se Evropská unie naučila hodně o vzorcích chování Kremlu i ruského prezidenta Vladimira Putina, a stala se tak ostražitější. V rozhovoru ke 20. výročí dosud největšího rozšíření Evropské unie to dnes uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Evropská unie podle ní není dokonalá, ani taková nemůže být, protože je spolkem 27 členských států a 450 milionů obyvatel, připomněla šéfka unijní exekutivy. Výhody, které členství v EU přináší, jsou ovšem podle ní obrovské.
„Pro mě je Evropská unie více než jen spolek zemí, je to náš společný domov,“ zdůraznila von der Leyenová v rozhovoru se skupinou novinářů ze států, které do EU před 20 lety vstoupily. V roce 2004 se unie rozšířila o Česko, Polsko, Maďarsko, Slovensko, Slovinsko, Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Kypr a Maltu.
Vzhledem k dění v některých nových členských státech, například pokud jde o problémy s dodržováním pravidel právního státu v Maďarsku či svobody médií na Slovensku, se někdy objevuje tvrzení, že tyto země ještě nebyly na vstup do EU zralé a připravené. S tím dnes ale Ursula von der Leyenová nechtěla souhlasit.
