Zelenskyj mluvil před OSN: Útoky a smrt jsou náš každodenní život
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupil prostřednictvím videohovoru na jednání Rady bezpečnosti OSN. Úvodem informoval o nejnovějším raketovém útoku Ruska na železniční stanici v Dněpropetrovské oblasti. Následně vyzval Rusko, aby přestalo s jaderným vydíráním a stáhlo se ze Záporožské jaderné elektrárny.
„Tohle je náš každodenní život,“ poznamenal Zelenskyj o raketovém útoku, který si podle něj vyžádal dva mrtvé a pět zraněných. „Takto se Rusko připravilo na zasedání OSN,“ dodal s tím, že bilance útoku může stoupat.
Ukrajinský prezident se vyjádřil také k situaci v Záporožské jaderné elektrárně, kterou okupují ruské jednotky. „Rusko musí bezpodmínečně přestat s jaderným vydíráním a jednoduše se z elektrárny stáhnout,“ řekl Zelenskyj na setkání, které bylo svoláno u příležitosti šesti měsíců od ruské invaze do jeho země.
Generální tajemník OSN António Guterres v RB OSN odsoudil „absurdní“ válku na Ukrajině, která přesně šest měsíců po začátku ruské invaze do země představuje „smutný a tragický milník“.
„Dnešek je smutným a tragickým milníkem, šest měsíců od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu,“ řekl António Guterres a odsoudil „důsledky této absurdní války, které dalece přesahují hranice Ukrajiny“. Zopakoval hluboké znepokojení nad vojenskými aktivitami v okolí Záporožské jaderné elektrárny a dodal, že „další vyhrocení situace by mohlo vést k sebezničení“.
K odsouzení války na Ukrajině se připojila také americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. „Dnes uplynulo šest měsíců promyšlené, neospravedlnitelné, brutální a rozsáhlé války Ruska proti Ukrajině, šest měsíců zjevných lží a porušování mezinárodního práva, šest měsíců strašlivých zvěrstev,“ prohlásila.
„Za všechno toto násilí a krveprolití, za humanitární a potravinovou krizi, za porušování lidských práv a hrozby vůči zranitelným skupinám nese odpovědnost výhradně Rusko,“ dodala americká velvyslankyně.
Rada bezpečnosti OSN na úvod setkání hlasovala o tom, zda na něm bude moci Volodymyr Zelenskyj vůbec vystoupit. Rusko se proti jeho účasti prezidenta země, kterou částečně vojensky okupuje, ohradilo, ale při hlasování bylo proti jako jediné; třináct členů RB OSN se vyslovilo pro a Čína se zdržela, informovala ruská tisková agentura TASS.
Americký prezident Donald Trump a ruský prezident Vladimir Putin si na summitu APEC v čínském Šen-čenu potřásli rukou. Jejich prvnímu setkání na summitu přihlížel čínský prezident Si Ťin-pching.
Všichni tři státníci mají ve čtvrtek jednat mimo jiné o válce na Ukrajině. Podle agentury Reuters se dnes setkali před společným fotografováním a slavnostní večeří.
Ruské tajné služby údajně připravovaly na hranici s Polskem provokaci s velkým počtem obětí, z níž chtěly obvinit Ukrajinu. Plánované akci podle polského deníku Rzeczpospolita zabránily preventivní kroky polských zpravodajských služeb a armády.
Podle zdrojů deníku měli Rusové na přelomu října a listopadu připravovat útok v oblasti Kaliningradské oblasti tak, aby vina padla na Kyjev. Cílem mělo být zastavení západní vojenské pomoci, která na Ukrajinu proudí přes Polsko.
„Rusové počítali s velkým počtem obětí,“ uvedl jeden ze zdrojů. Polský ministr pověřený koordinací tajných služeb Tomasz Siemoniak potvrdil, že bezpečnostní složky přijaly preventivní opatření kvůli reálně vyhodnocené hrozbě. Podrobnosti ale odmítl sdělit.
Západní sankce nedokázaly zničit ruskou ekonomiku, prohlásil prezident Vladimir Putin na summitu APEC v Číně. Podle něj naopak přiměly Rusko zvýšit domácí výrobu a posílit technologickou nezávislost.
Putin zároveň kritizoval Evropskou unii, která podle něj ztrácí průmyslové kapacity a zaostává za konkurencí. Problémy evropského hospodářství přičítá mimo jiné odmítání levných ruských energetických surovin. Jeho vyjádření přinesla stanice CNBC.
Ukrajina při útoku na Krymský most nepotřebovala americké satelitní systémy Starlink ani Starshield. Listu The Times to řekl nejmenovaný ukrajinský důstojník, který se na operaci podílel. Ukrajinci podle něj využili vlastní technologii k přenosu signálu z dronů a navádění střel na konkrétní části mostu.
„Plánovali jsme to jako symbolické gesto před schůzkou Trumpa, Putina a Si Ťin-pchinga, abychom ukázali, že Putin je slabý,“ uvedl důstojník. Podle The Times se při útoku zřítila část silničního mostu do moře a trosky zablokovaly plavební kanál mezi Azovským a Černým mořem.
Ukrajina má do konce roku získat deset belgických stíhaček F-16 a dva francouzské letouny Mirage 2000-5F. Další vojenskou pomoc oznámili spojenci na úterním jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny ve formátu Ramstein v Bruselu.
Německo přislíbilo 300 milionů dolarů na nákup amerických zbraní, Norsko oznámilo pomoc v celkové výši zhruba 800 milionů dolarů. Británie poskytne 240 milionů liber na protivzdušnou obranu, Dánsko potvrdilo nový balík za 645 milionů eur a Nizozemsko zimní pomoc za 500 milionů eur.
„Naší největší prioritou pro tuto zimu je ochrana vzdušného prostoru. Rusko pokračuje ve vzdušném teroru,“ uvedl ukrajinský ministr obrany Jevhen Chmara. Podrobnosti o pomoci zveřejnilo ukrajinské ministerstvo obrany.
Moldavsko si předvolalo ruského velvyslance Ozerova a podalo oficiální protest kvůli narušení svého vzdušného prostoru sedmi ruskými drony. Ty měly 17. listopadu přeletět i nad hlavním městem Kišiněvem, šest z nich se podle moldavských úřadů zřítilo na území země.
Kišiněv incident označil za porušení své suverenity a vyzval Moskvu, aby podobné akce zastavila. O protestu informoval na síti X Anton Geraščenko.
Slovenské plynárny SPP hledají alternativy k ruskému plynu, jehož dovoz má Evropská unie do konce roku 2027 ukončit. S polskou společností Orlen podepsaly memorandum o možných dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) přes Polsko.
Slovensko přitom nadále odebírá ruský plyn a proti unijnímu zákazu jeho dovozu podalo žalobu. Po zastavení tranzitu přes Ukrajinu na konci roku 2024 začalo Rusko dodávat plyn na Slovensko přes Turecko a další země. Kapacita této trasy ale podle SPP nestačí.




















