Zelenskyj mluvil před OSN: Útoky a smrt jsou náš každodenní život
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupil prostřednictvím videohovoru na jednání Rady bezpečnosti OSN. Úvodem informoval o nejnovějším raketovém útoku Ruska na železniční stanici v Dněpropetrovské oblasti. Následně vyzval Rusko, aby přestalo s jaderným vydíráním a stáhlo se ze Záporožské jaderné elektrárny.
„Tohle je náš každodenní život,“ poznamenal Zelenskyj o raketovém útoku, který si podle něj vyžádal dva mrtvé a pět zraněných. „Takto se Rusko připravilo na zasedání OSN,“ dodal s tím, že bilance útoku může stoupat.
Ukrajinský prezident se vyjádřil také k situaci v Záporožské jaderné elektrárně, kterou okupují ruské jednotky. „Rusko musí bezpodmínečně přestat s jaderným vydíráním a jednoduše se z elektrárny stáhnout,“ řekl Zelenskyj na setkání, které bylo svoláno u příležitosti šesti měsíců od ruské invaze do jeho země.
Generální tajemník OSN António Guterres v RB OSN odsoudil „absurdní“ válku na Ukrajině, která přesně šest měsíců po začátku ruské invaze do země představuje „smutný a tragický milník“.
„Dnešek je smutným a tragickým milníkem, šest měsíců od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu,“ řekl António Guterres a odsoudil „důsledky této absurdní války, které dalece přesahují hranice Ukrajiny“. Zopakoval hluboké znepokojení nad vojenskými aktivitami v okolí Záporožské jaderné elektrárny a dodal, že „další vyhrocení situace by mohlo vést k sebezničení“.
K odsouzení války na Ukrajině se připojila také americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. „Dnes uplynulo šest měsíců promyšlené, neospravedlnitelné, brutální a rozsáhlé války Ruska proti Ukrajině, šest měsíců zjevných lží a porušování mezinárodního práva, šest měsíců strašlivých zvěrstev,“ prohlásila.
„Za všechno toto násilí a krveprolití, za humanitární a potravinovou krizi, za porušování lidských práv a hrozby vůči zranitelným skupinám nese odpovědnost výhradně Rusko,“ dodala americká velvyslankyně.
Rada bezpečnosti OSN na úvod setkání hlasovala o tom, zda na něm bude moci Volodymyr Zelenskyj vůbec vystoupit. Rusko se proti jeho účasti prezidenta země, kterou částečně vojensky okupuje, ohradilo, ale při hlasování bylo proti jako jediné; třináct členů RB OSN se vyslovilo pro a Čína se zdržela, informovala ruská tisková agentura TASS.
Na dnešní berlínské setkání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu, dorazí delegace 40 států. Doplní je představitelé Evropské unie a NATO, sdělil mluvčí německé vlády. Podle německých médií půjde o největší summit v Německu za posledních několik desítek let.
K jednání ostatní členy koalice společně pozvali německý kancléř Friedrich Merz, francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Andy Burnham. Cílem je koordinovat další postup při podpoře Ukrajiny v její obraně proti ruské invazi.
Do budovy kancléřství nejprve přijede americká delegace, v níž budou zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner. Následovat bude jednání ve formátu E3, který tvoří Německo, Francie a Británie, s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Poté dorazí další delegace a budou rokovat všichni přítomní zástupci koalice ochotných.
Německo usiluje o to, aby se do příštího dlouhodobého rozpočtu Evropské unie začlenil trvalý mechanismus financování Ukrajiny. Ten by mělo být obtížné zablokovat i případným odpůrcům další pomoci Kyjevu, jako je například Marine Le Penová, pokud by příští rok zvítězila v prezidentských volbách ve Francii. Informoval o tom server Politico s odvoláním na vysoce postavené unijní zdroje.
Plán Berlína počítá s vytvořením takzvané finanční rezervy (headroom) v dlouhodobém rozpočtu EU, což by znamenalo možnost získat pro Ukrajinu další prostředky nad rámec 100 miliard eur, které již navrhla Evropská komise. Tento mechanismus by umožnil budoucí financování, aniž by bylo nutné se zavazovat k obrovským - a politicky často těžko průchodným - výdajům předem.
„Financování Ukrajiny je předmětem sporů více než kdy dřív,“ řekl Politiku nejmenovaný unijní zdroj. Situace by se mohla přitom ještě zhoršit, pokud v dubnových francouzských prezidentských volbách zvítězí Le Penová z krajně pravicového hnutí Národní sdružení (RN).
Šéf ODS Martin Kupka je na Ukrajině, společně s Team 4 Ukraine přivezl ukrajinským hasičům pomoc za půl milionu korun, sdělila mluvčí ODS.
Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud, který uvalil zatykač na Putina kvůli invazi na Ukrajinu.
Po schůzce s Vladimirem Putinem a Si Ťin-pchingem nasedl Donald Trump do svého Air Force One. Ještě si však zapózoval fotografům...
Je škoda, že Evropa nemá svého zástupce na jednání mezi Sim, Trumpem a Putinem, uvedl Andrej Babiš před cestou do Berlína na setkání koalice ochotných.
Panika na okupovaném Krymu po poničení Kerčského mostu: Na poloostrově jsou dostatečné zásoby potravin, pohonných hmot a léků, ujišťují podle TASS ruské úřady. Přesvědčují tak obyvatelstvo, že není nutné horečně nakupovat. Od pátku mají osobní dopravu mezi Krymem a Ruskem zajišťovat trajekty, které budou zdarma.




















