Zelenskyj mluvil před OSN: Útoky a smrt jsou náš každodenní život
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupil prostřednictvím videohovoru na jednání Rady bezpečnosti OSN. Úvodem informoval o nejnovějším raketovém útoku Ruska na železniční stanici v Dněpropetrovské oblasti. Následně vyzval Rusko, aby přestalo s jaderným vydíráním a stáhlo se ze Záporožské jaderné elektrárny.
„Tohle je náš každodenní život,“ poznamenal Zelenskyj o raketovém útoku, který si podle něj vyžádal dva mrtvé a pět zraněných. „Takto se Rusko připravilo na zasedání OSN,“ dodal s tím, že bilance útoku může stoupat.
Ukrajinský prezident se vyjádřil také k situaci v Záporožské jaderné elektrárně, kterou okupují ruské jednotky. „Rusko musí bezpodmínečně přestat s jaderným vydíráním a jednoduše se z elektrárny stáhnout,“ řekl Zelenskyj na setkání, které bylo svoláno u příležitosti šesti měsíců od ruské invaze do jeho země.
Generální tajemník OSN António Guterres v RB OSN odsoudil „absurdní“ válku na Ukrajině, která přesně šest měsíců po začátku ruské invaze do země představuje „smutný a tragický milník“.
„Dnešek je smutným a tragickým milníkem, šest měsíců od 24. února, kdy Rusko napadlo Ukrajinu,“ řekl António Guterres a odsoudil „důsledky této absurdní války, které dalece přesahují hranice Ukrajiny“. Zopakoval hluboké znepokojení nad vojenskými aktivitami v okolí Záporožské jaderné elektrárny a dodal, že „další vyhrocení situace by mohlo vést k sebezničení“.
K odsouzení války na Ukrajině se připojila také americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. „Dnes uplynulo šest měsíců promyšlené, neospravedlnitelné, brutální a rozsáhlé války Ruska proti Ukrajině, šest měsíců zjevných lží a porušování mezinárodního práva, šest měsíců strašlivých zvěrstev,“ prohlásila.
„Za všechno toto násilí a krveprolití, za humanitární a potravinovou krizi, za porušování lidských práv a hrozby vůči zranitelným skupinám nese odpovědnost výhradně Rusko,“ dodala americká velvyslankyně.
Rada bezpečnosti OSN na úvod setkání hlasovala o tom, zda na něm bude moci Volodymyr Zelenskyj vůbec vystoupit. Rusko se proti jeho účasti prezidenta země, kterou částečně vojensky okupuje, ohradilo, ale při hlasování bylo proti jako jediné; třináct členů RB OSN se vyslovilo pro a Čína se zdržela, informovala ruská tisková agentura TASS.
Maďarsko stáhlo svou námitku proti dalšímu postupu Ukrajiny a Moldavska v jednáních o vstupu do Evropské unie. Budapešť už neblokuje otevření posledních dvou ze šesti vyjednávacích okruhů, informoval server Kyiv Independent.
Okruhy se týkají mimo jiné zemědělství, energetiky a životního prostředí. Jejich formální otevření se očekává v prosinci, předtím jsou ale ještě nutné další schvalovací kroky.
Ruský útok na Kyjev poškodil také rakouské velvyslanectví, potvrdil ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X. Poškození nizozemské ambasády oznámil už dříve.
„Putin se v Šen-čenu vydával za světového lídra. Ve skutečnosti je to mezinárodní zločinec a terorista,“ napsal Sybiha. Vyjádřil solidaritu s rakouskými diplomaty a vyzval mezinárodní společenství k důrazné reakci na ruské útoky.
Rusko si dnes předvolalo finskou chargé d’affaires v Moskvě kvůli nedávnému rozhodnutí Finska zakázat ruským sportovcům vstup do země, dokud neskončí válka na Ukrajině. Informovala o tom agentura TASS s tím, že ruské ministerstvo zahraničí sdělilo Finsku, že Moskva nová omezení považuje za hrubou diskriminaci na základě státní příslušnosti. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a Finsko patří k předním podporovatelům Kyjeva. Kvůli ruské vojenské agresi se Finsko se sousedním Švédskem rozhodly vstoupit do Severoatlantické aliance.
„Dne 19. listopadu si ruské ministerstvo zahraničí předvolalo finskou chargé d’affaires v Moskvě Maarit Keitanenovou. Finské straně byl sdělen důrazný protest proti nedávnému rozhodnutí Helsinek zavést nová omezení pro vstup ruských občanů do země, a to včetně sportovců,“ citoval TASS vyjádření ruské diplomacie.
Evropská unie vyloučila osoby žijící v Rusku a organizace se sídlem v Rusku z programu Erasmus+ pro rok 2027. Podle nových pravidel Evropské komise se nebudou moci účastnit studentských ani akademických výměn.
Omezení se vztahuje také na stipendia Erasmus Mundus, která umožňují absolvovat magisterské studium na evropských univerzitách. Rozhodující je místo pobytu, nikoliv občanství. Výjimka se týká ukrajinských občanů žijících na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny, uvedl server Novaya Gazeta Europe.
Výměna válečných zajatců mezi Ruskem a Ukrajinou je v závěrečné fázi příprav a mohla by se uskutečnit v nejbližší době, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury RIA Novosti.
Zpravodajské služby obou zemí nyní ověřují seznamy zajatců. Podle dřívějšího vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského by se výměna mohla týkat 1200 až 1300 zajatců na každé straně, což by znamenalo největší výměnu od začátku války. Informoval o tom server Kyiv Post.
Při rozsáhlém ruském útoku na Kyjev zahynul v Podilské čtvrti osmadvacetiletý muž, informoval server Nexta. Trosky dronů dopadly také do areálu ukrajinského ministerstva zahraničí.
Útok poškodil také katedrálu svatého Vladimíra. Škody podle Nexty utrpěly také kulturní památky v historické rezervaci Starověký Kyjev.
Při ruských útocích na Kyjev byla lehce poškozena budova nizozemského velvyslanectví. Nikdo neutrpěl zranění, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha na síti X.
„Vyzýváme mezinárodní společenství, aby co nejdůrazněji odsoudilo ruské útoky na zahraniční diplomaty,“ napsal Sybiha. Zároveň vyjádřil podporu nizozemským diplomatům a vyzval k důrazné reakci na ruské útoky.




















