Tajemství ukrajinských úspěchů: „Nikdy jsem neviděl tak odhodlané lidi,“ říká šéf britských výcvikářů
Britští vojenští instruktoři učí rekruty z Ukrajiny zásadní bojové dovednosti. Až dokončí výcvik, vrátí se na Ukrajinu a odejdou na frontu. „Nikdy jsem neviděl tak odhodlané lidi,“ komentuje morálku ukrajinských branců jeden z britských velitelů. Bývalí ukrajinští civilisté, kteří se nyní proměňují ve vojáky, popsali, jak na ně výcvik působí a co stojí za jejich motivací, píše deník The New York Times.
Ukrajinští branci v zahájili vojenské cvičení, které vedli britští velitelé. Ve vesnici, která je speciálně navržena tak, aby ilustrovala bitevní pole, se odehrávaly cvičné boje. Britský velitel dával rozkazy, které překládal ukrajinský tlumočník. Ukrajinští rekruti procházeli ulicemi plnými kouře, hořících trosek a převrácených automobilů. Jeden účastník výcviku předstíral zranění, zatímco ho ostatní branci vynášeli na nosítkách. Vojenské cvičení se odehrávalo ve vesnici v Kentu, a přestože byly boje pouze hrané, rekruty za pár týdnů čekají skutečné bitvy.
„Přesně takový trénink jsme potřebovali,“ chválí si 25letý rekrut Nick, které si nepřál uvádět své pravé jméno ze strachu z ruské odvety. Je jedním z 10 000 členů ukrajinské armády, kteří se zapojili do britského výcviku. 2 000 z nich už poslali britští velitelé na frontu.
Členské země NATO přitom poskytují vojenské výcviky ukrajinským silám už od 90. let. Od roku 2015 bylo ve Lvově ve vojenském cvičném centru trénováno více než 22 000 Ukrajinců. K zastavení činnosti centra došlo těsně před začátkem ruské invaze. Podle expertů tyto výcviky pomohli ukrajinské armádě během letošní invaze. „Vojenský výcvik ze zemí NATO byl pro tuto válku stěžejní,“ řekl bývalý člen NATO Jamie Shea. „Ukrajinská armáda je o hodně menší než ta ruská, takže kvalita výcviku musela vykompenzovat nedostatek vojáků.“ Mnoho ukrajinských vojáků však umírá. Podle vlády země přichází denně o 200 mužů, proto je třeba verbovat civilisty a posílat je na nové vojenské výcviky, například právě do britského Kentu.
Jamie Shea dále uvedl, že hlavním bodem výcviku je osvojit si základní předpoklady pro přežití na bitevním poli. „Tihle rekruti jsou noví, a proto potřebují znát základy přežití, aby se nenechali zabít hned během prvního dne,“ konstatoval bývalý člen NATO. Zatímco se nový výcvik zaměřuje na civilisty, Velká Británie také trénuje stovky ukrajinských vojáků v komplexnějším používání zbraní, jako jsou například raketomety M270 MLRS.
Na tréninku v Kentu si bývalí učitelé, stavební inženýři a businessmani vzali zbraně AK-47, které budou používat v boji. Další za sebou vláčeli protitankové zbraně NLAW. „Nikdy jsem neviděl tak odhodlané lidi,“ řekl skotský velitel Craig Hutton, který dohlíží na cvičení. Vojáci si přitom nacvičují situace, ke kterým na Ukrajině reálně došlo. „Všechno v našich scénářích bylo navrženo jako repliky scén, které jsme viděli na bitevním poli na Ukrajině,“ dodal velitel Hutton.
„Jsme v té fázi války, kdy potřebujeme naše města získat zpátky od okupantů,“ řekla další 34letá rekrutka, přezdívaná Snizhana. „Britští velitelé mají podobné zkušenosti z Iráku a Afghánistánu, což je pro nás velmi užitečné.“ A dodala, že má v plánu předat vše, co se naučila, i dalším rekrutům.
Další branec Zakhar, bývalý stavební inženýr, se rozhodl pomstít smrt svého nejlepšího přítele, který zahynul v boji. Na frontě se připojí ke svému bratrovi. „Chci, aby mé děti a vnoučata žily ve svobodné a vzkvétající nezávislé zemi.“
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc.
Za aktuálními dronovými incidenty nad letišti a vojenskými základnami v Belgii stálo pravděpodobně Rusko. Dnes o tom informovala agentura Belga s odvoláním na své zdroje v tajných službách. Letiště v Bruselu a Lutychu v úterý večer krátce pozastavila provoz kvůli zpozorovaným dronům, předtím belgická armáda po tři noci po sobě zaznamenala přelety bezpilotních strojů nad svými základnami. Incidenty s drony v posledních měsících hlásí i další evropské země.
Belgické tajné služby předpokládají, že za incidenty stál stát, pravděpodobně Rusko. Zdůvodňují to mimo jiné tím, že stroje letěly ve formaci, pod záštitou tmy a v blízkosti belgické kritické infrastruktury, což neodpovídá schopnostem lidí, které s drony létají pro vlastní zábavu. Ministr obrany Theo Francken řekl, že události očividně vypovídají o něčem mnohem větším. O situaci bude ve čtvrtek jednat bezpečnostní rada státu pod vedením premiéra Barta De Wevera.
Prezident Volodymyr Zelenskyj ve videozprávě poděkoval speciálním jednotkám Centra speciálních operací Alfa Bezpečnostní služby Ukrajiny za jejich úspěchy v Pokrovsku v Doněcké oblasti, kde pokračují těžké boje, a v okolí.
„Pokračujeme v ničení okupanta. Chtěl bych obzvláště pochválit speciální jednotky Centra speciálních operací 'A' SBU, které systematicky a velmi efektivně ničí ruské okupanty a jejich techniku v oblasti Pokrovska i v samotném městě,“ uvedl ukrajinský prezident .
Dvě ruské armády – 2. a 51. – pokračují v pokusech o uzavření kordonu kolem satelitních měst Pokrovsk a Mirnohrad v Doněcké oblasti protiútoky z jihozápadu a severovýchodu. Ukrajinské úřady tvrdí, že na tomto úseku fronty dosáhly úspěšných protiopatření, zatímco jednotliví vojáci, členové parlamentu a analytici požadují stažení ukrajinských ozbrojených sil z města.
Prezidenti Ukrajiny a Srbska podali zprávu o telefonickém rozhovoru, uvedl server BBC.
V komuniké na webových stránkách ukrajinského prezidenta se uvádí: „Existují oblasti, ve kterých si země mohou vzájemně pomoci. Diskutovány byly také možnosti spolupráce v oblasti bezpečnosti v regionu. Obě země mají o to stejný zájem a budou na tom pracovat.“
Srbský prezident Aleksandar Vučić ve svém příspěvku na Facebooku označil rozhovor s Volodymyrem Zelenským za otevřený a smysluplný. „Shodli jsme se, že existuje prostor pro vzájemnou podporu, na které budeme společně i nadále pracovat,“ napsal Vučić.
Po ruské agresi proti Ukrajině se Srbsko k evropským sankcím nepřipojilo. Mezitím je známo, že munice vyrobená v Srbsku je na Ukrajinu dodávána prostřednictvím třetích zemí; sám Vučić to v několika rozhovorech uznal a uvedl, že kupující srbské munice s ní mohou volně nakládat, jak uznají za vhodné.
Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se k tomu den předtím vyjádřil. Řekl, že „poslední věc, kterou chceme, je vidět, jak jsou zbraně a střelivo vyrobené v našem bratrském Srbsku používány proti našim vojákům“, ale dodal, že Kreml chápe, že Srbsko je „pod bezprecedentním tlakem“.
Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel otázku, zda se v blízké budoucnosti plánuje telefonický rozhovor mezi ruským a americkým prezidentem, píše ruskojazyčná služba BBC.
„Ne, zatím ne. Ale pokud to bude nutné, pokud to obě strany budou považovat za vhodné, mohlo by to být zorganizováno velmi rychle,“ cituje Peskova agentura TASS.
Ve středu na otevřeném zasedání Rady bezpečnosti, kterému předsedal Putin, vystoupilo několik vysokých představitelů a vyjádřilo své zmatení ohledně záměrů USA ohledně obnovení jaderných zkoušek, jak nedávno oznámil Donald Trump. Zdůraznili však, že se jedná o vážný problém ovlivňující bezpečnost Ruska. Putin si nařídil doplňující informace o plánech USA.
Americká herečka, modelka, filmová režisérka a velvyslankyně dobré vůle UNICEF Angelina Jolie navštívila město Cherson. O návštěvě informoval zdroj agentury Ukrinform. Bývalý člen chersonské městské rady Vitalij Bohdanov také zveřejnil fotografii s herečkou na webu Facebooku.
Polsko pracuje na dohodě o dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států na Slovensko a Ukrajinu. Dnes o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Reuters poznamenal, že ujednání dále prohloubí vazby Evropské unie na americké energetické zdroje.
Podle Reuters se očekává, že společné prohlášení o dovozu LNG zúčastněné strany oznámí později tento týden po jednání na transatlantické energetické konferenci. „Poté by následovaly diskuze o podmínkách dodávek na Slovensko,“ citovala agentura svůj zdroj.
Možný roční objem plynu, který by přes Polsko mohl proudit, činí čtyři až pět miliard kubických metrů. Zhruba tolik činí roční spotřeba Slovenska.
