Nový problém Moskvy: Rozkol mezi separatisty na východě, některé jednotky odmítají bojovat
Mezi představiteli dvou proruských separatistických útvarů na východě Ukrajiny se objevují další známky rozkolu. Některé jednotky samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) údajně odmítly pokračovat ve vyčerpávajících bojích s ukrajinskou armádou v Doněcké oblasti, uvedl ve svém pravidelném hodnocení války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW).
Lidé v LNR mají dost vyčerpávajících ofenzív za hranicemi, které si tamní separatisté nárokují. ISW to uvedl s odkazem na video zveřejněné v pondělí v ukrajinských médiích, podle něhož příslušníci jednoho z praporů odmítají bojovat za Doněckou lidovou republiku (DNR). Vojáci na něm tvrdí, že s 3. červencem, kdy Moskva oznámila dobytí celé ukrajinské Luhanské oblasti, jejich práce skončila.
„Vyznění videa odráží širší trend poklesu úsilí LNR při podpoře ruské války na Ukrajině a její morálky,“ uvádí ISW. „Tento trend je obzvláště nebezpečný pro ruské síly, které se snaží naverbovat co nejvíce nových vojáků z Luhanské oblasti, aby nahradily nedávné ztráty. Další rozkol uvnitř Ruskem vedených sil také hrozí dále snížit efektivitu ruského válečného úsilí,“ dodává institut s tím, že pravost snímku nebylo zatím možné ověřit.
Separatisté nepodporují Kreml?
Podobné výzvy nicméně ISW zdokumentoval také při dřívějších operacích doněckých separatistů v Luhanské, Charkovské a Chersonské oblasti. Může to znamenat, že separatisté možná ne zcela podporují vojenské plány Kremlu na další územní expanzi na Ukrajině, míní americký think-tank.
Rusko bude spokojeno jedině až poté, co dosáhne vítězství a podpisu mírové dohody podle svých podmínek, odvětil hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij podle ruských agentur na otázku, zda je ruská strana spokojena s výsledky jednání v Abú Zabí. Vyloučil jakoukoliv možnost výměny území s Ukrajinou v rámci mírové dohody a předpověděl, že se bude dále rozšiřovat „nárazníková zóna“ u hranic s Ukrajinou. Medinskij rovněž uvedl, že pokud by se podařilo vytvořit „spravedlivý bezpečnostní systém“ pro Evropu, pomohlo by to zajistit mír na kontinentu na celá desetiletí, či dokonce staletí.
Mír a svoboda nejsou podle prezidenta Petra Pavla nárokem, se kterým se lidé mohou obrátit na vládu, a požadovat, aby jim je zajistila. Jsou věcí všech. Řekl to dnes u příležitosti Dne válečných veteránů na pražském Vítkově, kde si válečné hrdiny slavnostním nástupem tradičně připomněli zástupci armády a veteránských organizací, politici i veřejnost. Veterány uctili položením věnců.
„Vidíme i v dnešní době, že stále umírají lidé, stále lidé přicházejí o to nejcennější, co mají, a není to jenom v místě, které by bylo izolované a jehož dopady by se nás netýkaly. Týkají se nás a můžou se nás týkat ještě více, pokud konflikt na Ukrajině neskončí alespoň zčásti spravedlivým mírem pro Ukrajinu jako napadenou zemi. Je proto důležité, abychom vnímali svobodu a mír jako něco, za co musíme něco obětovat a k čemu musíme přispět každý z nás,“ uvedl prezident.
Rusko musí vrátit unesené ukrajinské děti, shodli se na plenárním zasedání Evropského parlamentu v Bruselu europoslanci napříč politickými frakcemi. Mnozí europoslanci v debatě s šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou zdůraznili, že v zemi napadené Ruskem nemůže nastat mír, dokud nebudou všechny děti navráceny svým rodičům. Podle ukrajinských údajů bylo od začátku ruské invaze potvrzeno více než 20 tisíc případů deportace či nuceného přemístění ukrajinských dětí do Ruska a na okupovaná území. Na Ukrajinu se jich dosud podařilo vrátit přibližně 2800.
„Vždy jsme podporovali spravedlivé a trvalé mírové řešení. Problém je v tom, že Rusko nedává najevo, že by chtělo skutečně jednat. Způsob, jakým Rusko za poslední čtyři roky zachází s ukrajinskými dětmi, ukazuje jeho naprostou lhostejnost k lidskému životu,“ uvedla před europoslanci Kallasová. „Deportace ukrajinských dětí do Ruska jsou součástí politiky ruského státu, kterou schválil Vladimir Putin,“ dodala.
Zobrazit celý online