Výstava vraků ruských tanků, která byla hitem v Praze: Berlín ji odmítl, je prý nevhodná
Úřady v Berlíně nechtějí, aby byla před velvyslanectvím Ruska vystavena ruská vojenská technika, kterou zneškodnila ukrajinská armáda. Postoj berlínských úřadů kritizuje ukrajinský velvyslanec v Německu. Tato výstava skončila před několika dny v Praze, kde byla pro velký zájem veřejnosti prodloužena.
Tanky, které Ukrajinci zneškodnili během vpádu ruských vojsk na Ukrajinu, plánovali na třídě Unter den Linden vystavit majitelé soukromého muzea věnovaného moderním německým dějinám. Chtěli, aby si lidé symboly ruské útočné války mohli prohlédnout po Varšavě a Praze i v Berlíně. Koncem července podali žádost na úřad městské části Berlin-Mitte. Úředníci ji ale zamítli s tím, že v tanku, který chtěli postavit před ruskou ambasádou, pravděpodobně zemřeli lidé, a vystavovat ho není proto vhodné. Kromě toho vystavovat techniku zničenou v pokračující válce se dotýká zahraničně politických zájmů Německa, uvedl úřad.
„Jasně, když se Putin dozví, že v Berlíně stojí v ulicích tanky, napochoduje okamžitě přes Polsko do Berlína,“ poznamenal ironicky Wieland Giebel, který je jedním z iniciátorů výstavy. V deníku Berliner Zeitung dodal, že jedině „díky fyzické přítomnosti těchto strojů je možné vidět, jaké násilnosti mohou tato obrovská monstra způsobovat“.
Ukrajinský velvyslanec v Německu Andryj Melnyk ve čtvrtek v rozhovoru s listem Tagesspiegel odůvodnění berlínských úřadů označil za „jalové“.
„Zničená ruská vojenská technika, která by byla vystavena v srdci Berlína, měla lidem v Německu zblízka zprostředkovat, jaká je brutální a zničující válka,“ řekl velvyslanec, který už v minulosti otevřeně kritizoval německé představitele kvůli jejich přístupu k ruské agresi proti Ukrajině. Melnyk ve své funkci ovšem brzy skončí, před časem ho z ní odvolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Vážení čtenáři, děkujeme za sledování online zpráv k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, teď přejeme klidnou noc. Agentura Reuters s odvoláním na informovaný zdroj uvádí, že Spojené státy plně podporují plány Evropské unie využít zmrazená aktiva ruské centrální banky k pomoci Ukrajině. Vedoucí představitelé EU měli v úmyslu dohodnout se na plánu využití ruských aktiv během nedávného summitu, ale kvůli postoji Belgie rozhodnutí odložili na konec roku. Brusel se obává, že bude muset nést potenciální rizika spojená s používáním ruských aktiv blokovaných v belgickém depozitáři Euroclear. Publikace agentury Reuters uvedla, že se problém týká použití ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur (to je většina z 210 miliard eur aktiv zmrazených v EU), ale bez jejich konfiskace. Evropa tyto prostředky potřebuje k financování nákupu zbraní pro Ukrajinu a k poskytnutí finanční pomoci Kyjevu. Pokud se nedohodne plán využití ruských aktiv, budou muset země EU tyto prostředky najít z vlastní kapsy. Washington „absolutně podporuje [EU] a kroky, které nyní podniká k využití těchto aktiv jako nástroje,“ řekl agentuře Reuters anonymní zdroj. V den, kdy se maďarský premiér Viktor Orbán setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mimo jiné projednali nákup sankcionované ruské ropy, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina nakonec zajistí, aby Evropa přestala ruskou ropu kupovat. Informuje o tom ruskojazyčná služba BBC. „Stále najdeme způsob, jak udržet ruskou ropu mimo Evropu. Je skvělé, že Spojené státy americké o to mají zájem. Ale my, jako země pod ruskou agresí, o to rozhodně máme zájem,“ uvedl Zelenskyj na sociálních sítích. „Nedovolíme Rusům, aby tam prodávali ropu. Je to otázka času. Je to otázka našich pozic. Některé věci dnes prostě udělat nemůžeme. Protože v této skládačce je mnoho různých závislostí,“ pokračoval Zelenskyj. „Ale stejně dáme dílky dohromady. Rusko musí ve válce prohrát a jeho největší ztráty nastanou, když nemůže obchodovat s energetickými zdroji.“ Maďarsko nakupuje ruskou ropu, která proudí jižní větví ropovodu Družba, a to i přes ukrajinské území. Navzdory válce Ukrajina tuto větev na svém území nezničila ani neuzavřela.
