Proč chce Zelenskyj sesadit šéfa tajné služby a hlavní prokurátorku? Promluvil o kolaborantech s Rusy
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odvolal šéfa tajné služby SBU Ivana Bakanova a generální prokurátorku Irynu Venediktovovou, uvádí se na stránkách prezidentské kanceláře. Kancelář později upřesnila, že jsou jen dočasně odvolání z funkce, než bude ukončeno vyšetřování. Jako důvod Zelenskyj uvedl, že na Ruskem okupovaném území Ukrajiny pracuje proti zájmům státu přes 60 pracovníků SBU a prokuratury. Informovala o tom agentura Unian.
„Více než 60 zaměstnanců prokuratury a SBU zůstalo na okupovaném území a pracuje proti našemu státu,“ uvedl Zelenskyj ve večerním projevu.
„Takové množství zločinů proti základům národní bezpečnosti státu a vazby, které byly zaznamenány mezi pracovníky ukrajinských bezpečnostních složek a ruských speciálních služeb, vyvolávají velmi vážné otázky směrem k příslušným představitelům,“ dodal s tím, že se proto rozhodl Bakanova a Venediktovovou odvolat.
„Zatím nejde o odvolání těchto dvou funkcionářů, ale o to, že generální prokurátorka byla postavena mimo službu a šéf SBU dočasně zbaven plnění svých povinnosti,“ vysvětlil později podle listu Ukrajinska pravda zástupce šéfa prezidentské kanceláře Andrij Smyrnov.
Podle Smyrnova prezident až po konci nyní zahájené prověrky přijme rozhodnutí, zda požádá parlament o souhlas s odvoláním generální prokurátorky a šéfa SBU. Venediktovová a Baklanov jsou mimo službu, aby vyšetřování potenciálně nemohli ovlivnit.
Zákon o vlastizradě a kolaboraci
Zelenskyj také sdělil, že k dočasnému uvolnění obou činitelů z funkce dochází poté, co Ukrajina zahájila proti pracovníkům prokuratury, vyšetřovatelům a představitelům dalších orgánů činných v trestním řízení 651 trestních stíhání na základě zákonů o vlastizradě a kolaborační činnosti.
Úřadujícím generálním prokurátorem prezident jmenoval Oleksije Symonenka, stojí v nařízení zveřejněném prezidentskou kanceláří. Kdo nahradí Bakanova ve funkci šéfa SBU, zatím jasné není.
Server Politico s odvoláním na své zdroje minulý měsíc uvedl, že se Zelenskyj chystá odvolat Bakanova z funkce šéfa Služby bezpečnosti Ukrajiny (SBU). Stát se tak mělo kvůli sérii neúspěšných operací kontrarozvědky a rovněž kvůli ztrátě města Cherson na začátku ruské invaze.
Přátelé od dětství
Bakanov je podle agentury Reuters přítelem Zelenského od dětství, do funkce byl jmenován v roce 2019 s cílem provést reformy v SBU a očistit ji od ruského vlivu. V době předvolební kampaně Bakanov řídil Zelenského štáb. Dříve stál také v čele prezidentovy strany Sluha národa.
Venediktovová byla mimo jiné zodpovědná za stíhání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Byla první ženou, která na Ukrajině zastávala post generální prokurátorky. Ve funkci působila od roku 2020.
Azylová a migrační pravidla zřejmě čeká zpřísnění. Sněmovna dnes schválila koaliční novelu, jejímž cílem je podle předkladatelů zlepšení přehledu o pohybu a pobytu žadatelů o azyl a migrantů. Změny mají také zrychlit řízení týkající se mezinárodní ochrany s omezením jeho zneužívání. Předloha, jež vychází z migračního paktu Evropské unie, teď zamíří k posouzení do Senátu.
Dolní komora novelu doplnila na návrh opozičního hnutí ANO o možnost rušení nebo neprodlužování pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Změní se také zákon reagující na příliv ukrajinských uprchlíků po ruské vojenské invazi. Stát bude moci podle schválené úpravy Petra Letochy (STAN) nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch běženců z Ukrajiny, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Pro předlohu hlasovalo 75 ze 134 přítomných poslanců. Podpořili ji zákonodárci čtveřice koaličních stran. Zástupci opozičních ANO a SPD hlasovali proti zejména kvůli tomu, že odmítají unijní migrační pakt. Obsahuje podle nich přerozdělování migrantů mezi členskými státy. Piráti se hlasování zdrželi.
Rusko si předvolalo německého velvyslance v Moskvě Alexandera Grafa Lambsdorffa, aby ho informovalo o odvetných opatřeních za pronásledování ruských novinářů v Německu. Událost označila agentura DPA za spor o přístup ke zpravodajům ruských státních médií v Německu. Berlín od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stojí za Kyjevem a podniká kroky proti šíření ruské propagandy a dezinformací nejen ve sdělovacích prostředcích.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek obvinila Německo ze svévolného zacházení s ruskými novináři a vyzvala Berlín k plnění závazků týkajících se ochrany svobodné práce médií a zajištění plurality názorů. Prohlásila také, že německé jednání není namířeno jen proti ruským novinářům, ale také proti jejich rodinám. Cílem postupu Berlína je podle ní donutit ruské novináře opustit zemi.
Ruská média v této souvislosti informovala o případu pracovníka ruského státního mediálního domu, který by měl opustit Německo, neboť mu imigrační úřady neprodloužily povolení k pobytu. Jeho ženě a dětem pak úřady prozatím odebraly pasy, uvedla ruská média.
Při ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar zahynuli tři lidé a dalších 14 utrpělo zranění, řekl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti.
