Obnova ukrajinské přírody zabere desetiletí, tvrdí ministr. Jak může pomoct Česko?
Pomoci s ochranou životního prostředí na Ukrajině má memorandum, které dnes v Praze podepsali ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) a její ukrajinský protějšek Ruslan Strilec. Memorandum podle Hubáčkové může po válce usnadnit spolupráci při likvidaci válečných škod, ale i starých zátěží. Unijní ministři na pražském neformálním zasedání dnes také jednali o tom, jak pomoci Ukrajině s válečnými dopady na životní prostředí z pozice EU. Strilec byl jeden z ministrů zemí mimo EU, kteří se jednání zúčastnili - na pozvání Česka. Řekl, že obnova ukrajinské přírody zabere desetiletí.
Podle Hubáčkové bylo memorandum mezi českou a ukrajinskou stranou ještě před počátkem války připraveno i odsouhlaseno. Podpis byl naplánován na únor, což znemožnila právě ruská agrese na Ukrajině.
Hubáčková dnes sdělila, že přestože se na textu nic nezměnilo, odpovídá jeho obsah i na válečnou dobu, neboť umožňuje spolupráci na široké úrovni. Ministryně už ráno uvedla, že obsah memoranda je o výměně informací v oblasti životního prostředí i pomoci odborných institucí. Česko by po válce podle Hubáčkové mohlo na Ukrajinu vyslat například zástupce Výzkumného ústavu hospodářského nebo České geologické služby.
Před podvečerním podpisem memoranda pak Hubáčková sdělila, že Česko by mohlo v budoucnu nabídnout Ukrajině třeba i pomoc s mapováním starých ekologických zátěží a nabídnout jí služby firem při dekontaminaci půdy.
Část neformálního zasedání unijních ministrů pro ekologii dnes také byla věnována debatám o pomoci s mapováním válečných škod na životním prostředí či o tom, jaké finanční nástroje evropské instituce budou moci připravit a využít pro tento typ pomoci Ukrajině. Podle Hubáčkové je už během konfliktu možné zpracovávat materiály poskytnuté ukrajinskou stranou.
Strilec dnes ráno novinářům řekl, že bude trvat desítky let, než se ukrajinská příroda po ruské invazi vrátí do své původní podoby. Ukrajina už podle něj analyzuje škody a připravuje plán obnovy, který začne realizovat po válce. Strilec mimo jiné uvedl, že více než 20 procent tamních národních parků je okupováno a útoky na ropná skladiště vedou k obrovskému znečištění ovzduší. Ministr hovořil také o problémech s pitnou vodou, které jsou i na západě země, kam dočasně přesídlila část Ukrajinců z východu.
Americký vyslanec Steve Witkoff v říjnu radil poradci ruského prezidenta, jak má Vladimir Putin vést hovor s prezidentem USA Donaldem Trumpem o mírovém plánu pro Ukrajinu. Vyplývá to z přepisu hovoru s Putinovým poradcem pro zahraniční politiku Jurijem Ušakovem, o němž informuje agentura AP a který zveřejnila agentura Bloomberg. Bílý dům pravost přepisu nezpochybnil.
V hovoru ze 14. října Witkoff Ušakovovi mimo jiné radil, aby Putin pogratuloval Trumpovi za dojednání příměří v Pásmu Gazy. Dále měl Putin zdůraznit, že Rusko Trumpův plán pro Gazu podporuje a že americký prezident je mužem míru. „V tu chvíli to bude opravdu dobrý hovor,“ řekl podle přepisu americký vyslanec.
Trump označil Witkoffův postup za standardní vyjednávání. „Musí to prodat Ukrajině a musí to prodat Rusku,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. Dodal, že tak to dělají všichni, kteří chtějí docílit nějaké dohody.
Podle Kremlu je únik telefonních hovorů mezi představiteli USA a Ruska pokusem o zmaření mírových jednání o válce na Ukrajině. Podobně se vyjádřil i Ušakov, který na otázku ruského novináře, proč byl hovor zveřejněn, řekl, že se jedná o pokus překazit jednání s USA. „Je nepravděpodobné že se tak stalo za účelem zlepšení vztahů,“ uvedl ruský poradce pro zahraniční politiku.
Rusko v noci útočilo na Ukrajinu dvěma střelami a 90 drony, obrana 72 dronů zlikvidovala, uvedl Kyjev. Moskva hlásí sestřel 33 ukrajinských dronů.
Ukrajina dostane do konce roku přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) zbraně v hodnotě zhruba pěti miliard dolarů (asi 104 miliardy korun). Řekl to generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník El País. Podle něj Ukrajina dostává zbraně financované zeměmi NATO průběžně.
Prostřednictvím programu PURL země NATO nakupují od Spojených států zbraně, které pak předávají na Ukrajinu. Program začal fungovat ve druhé polovině letošního roku. Účast v programu je dobrovolná a na vůli států záleží také jednotlivé finanční příspěvky. „Ukrajina dostává každý měsíc zhruba jednu miliard dolarů ve zbraních,“ řekl Rutte ohledně programu. Podle něj tak Ukrajina dostane přes PURL do konce roku zbraně v celkové hodnotě zhruba pěti miliard dolarů.
Rutte v rozhovoru pro španělský deník připomněl, že PURL není jedinou iniciativou zemí Severoatlantické aliance na vojenskou podporu Ukrajiny. „Je tu také česká muniční iniciativa či snahy Litvy a Dánska nakupovat výrobky obranného průmyslu z Ukrajiny,“ podotkl Rutte. Vedle toho státy poskytují Ukrajině zbraně ze svých skladů. „Po třech, čtyřech letech války se stavy skladů snižují, ale dodávky jsou stále možné,“ dodal Rutte.
