Obnova ukrajinské přírody zabere desetiletí, tvrdí ministr. Jak může pomoct Česko?
Pomoci s ochranou životního prostředí na Ukrajině má memorandum, které dnes v Praze podepsali ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL) a její ukrajinský protějšek Ruslan Strilec. Memorandum podle Hubáčkové může po válce usnadnit spolupráci při likvidaci válečných škod, ale i starých zátěží. Unijní ministři na pražském neformálním zasedání dnes také jednali o tom, jak pomoci Ukrajině s válečnými dopady na životní prostředí z pozice EU. Strilec byl jeden z ministrů zemí mimo EU, kteří se jednání zúčastnili - na pozvání Česka. Řekl, že obnova ukrajinské přírody zabere desetiletí.
Podle Hubáčkové bylo memorandum mezi českou a ukrajinskou stranou ještě před počátkem války připraveno i odsouhlaseno. Podpis byl naplánován na únor, což znemožnila právě ruská agrese na Ukrajině.
Hubáčková dnes sdělila, že přestože se na textu nic nezměnilo, odpovídá jeho obsah i na válečnou dobu, neboť umožňuje spolupráci na široké úrovni. Ministryně už ráno uvedla, že obsah memoranda je o výměně informací v oblasti životního prostředí i pomoci odborných institucí. Česko by po válce podle Hubáčkové mohlo na Ukrajinu vyslat například zástupce Výzkumného ústavu hospodářského nebo České geologické služby.
Před podvečerním podpisem memoranda pak Hubáčková sdělila, že Česko by mohlo v budoucnu nabídnout Ukrajině třeba i pomoc s mapováním starých ekologických zátěží a nabídnout jí služby firem při dekontaminaci půdy.
Část neformálního zasedání unijních ministrů pro ekologii dnes také byla věnována debatám o pomoci s mapováním válečných škod na životním prostředí či o tom, jaké finanční nástroje evropské instituce budou moci připravit a využít pro tento typ pomoci Ukrajině. Podle Hubáčkové je už během konfliktu možné zpracovávat materiály poskytnuté ukrajinskou stranou.
Strilec dnes ráno novinářům řekl, že bude trvat desítky let, než se ukrajinská příroda po ruské invazi vrátí do své původní podoby. Ukrajina už podle něj analyzuje škody a připravuje plán obnovy, který začne realizovat po válce. Strilec mimo jiné uvedl, že více než 20 procent tamních národních parků je okupováno a útoky na ropná skladiště vedou k obrovskému znečištění ovzduší. Ministr hovořil také o problémech s pitnou vodou, které jsou i na západě země, kam dočasně přesídlila část Ukrajinců z východu.
Vážení čtenáři, děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy z války na Ukrajině přineseme opět v pondělí ráno, dobrou noc.
Americký viceprezident J. D. Vance v neděli v televizi Fox News potvrdil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal o prodej řízených střel Tomahawk evropským zemím, aby je mohly předat Kyjevu, píše BBC. Zelenskyj sám uvedl, že se na to prezidenta Donalda Trumpa zeptal v pátečním rozhovoru pro Axios.
Bělgorod po útoku utrpěl „významné výpadky proudu“. Ukrajinská armáda zahájila v Belgorodské oblasti „úder na infrastrukturu“, potvrdil guvernér Vjačeslav Gladkov. Novináři již dříve informovali o úderu na tepelnou elektrárnu a výpadku proudu. Ukrajina se k útoku nevyjádřila.
„Dochází k výpadkům proudu, a to poměrně značným. V současné době vyhodnocujeme důsledky a vynaložíme veškeré úsilí, abychom vše, co je možné a potřebné, připojili k záložní výrobě, a kde to bude možné, ji znovu připojili, abychom uspokojili potřeby obyvatel a našich podniků,“ uvedl Gladkov v příspěvku na telegramu.
