V bavorském alpském zámku Elmau se summitu velkých světových ekonomik G7 sešli představitelé Německa, USA, Velké Británie, Francie, Itálie, Japonska a Kanady. Společně se zástupci EU a na dálku i s prezidentem Zelenským jednají o situaci na Ukrajině. Nechybí tak Joe Biden, Emmanuel Macron, Boris Johnson, ani unijní špičky Ursula von der Leyenová a Charles Michel. Co všechno aktuálně řeší a jak probíhalo jednání se Zelenským?
Summit nejmocnějších: Chechtali se Putinovi a „pečou“ nové sankce! Zelenskyj žádal zbraně
1.Smáli se Putinovi
Představitelé Německa, Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady a USA spolu se zástupci institucí Evropské unie jednají v bavorském alpském zámku Elmau nedaleko města Garmisch-Partenkirchen.
Lídři G7 se v Německu sešli v navenek poměrně dobré náladě i přes pokračující konflikt na Ukrajině. Ačkoliv pokračující válka přináší řadu potíží a ruské útoky probíhaly i během začátku setkání mocných, došlo podle Daily Mailu i na utahování si z ruského prezidenta Vladimira Putina.
Musíme jim ukázat naše hrudi a svaly, žertovali prý mocní s narážkou na Putinovy fotky, kdy se nechává zachytit v přírodě nebo při jízdě na koni s odhalenou hrudí. Konkrétně britský premiér Boris Johnson prý vtipkoval, že je Rusům zapotřebí „ukázat naše prsní svaly“, aby viděli, že je i Západ připraven zaujmout tvrdý postoj. „Musíme ukázat, že jsme tvrdší než Putin,“ vyzval Johnson během společného focení.
21:3525. 6. 2025
Chvála, královské pocty a opakování jeho vlastních sloganů – Severoatlantická aliance udělala vše pro to, aby byl americký prezident Donald Trump spokojen a alianci se na dnes skončeném summitu v Haagu podařilo udržet pohromadě, píše ve své analýze agentura Reuters.
Povedlo se to, ale summit se z velké části vyhnul složitým, avšak zásadním tématům, jako jsou válka na Ukrajině, strategie vůči Rusku či pravděpodobné stahování amerických jednotek z Evropy. Dříve či později se jimi NATO tak či tak bude muset zabývat, míní agentura.
Zobrazit celý online20:5025. 6. 2025
Donald Trump prohlásil, že jeho první setkání se Zelenským od konce dubna „nemohlo být lepší“. Ukrajina se od února 2022 brání ruské agresi a Trump se od svého lednového nástupu do funkce snaží docílit ukončení války. Zatímco Zelenskyj již dříve souhlasil s vyhlášením bezpodmínečného příměří, Putin si klade řadu podmínek a podle mnoha analytiků o rychlý konec války neusiluje.
„Podle mě je skvělá chvíle to ukončit. Budu mluvit s Vladimirem Putinem, abych viděl, jestli to můžeme ukončit,“ řekl Trump po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem. Uvedl také, že Spojené státy uvidí, zda budou moci poskytnout Ukrajině další systémy protivzdušné obrany Patriot, které je však podle Trumpa „velmi těžké získat“. Právě o ně Kyjev usiluje, aby se mohl efektivněji bránit sílícím ruským raketovým útokům.
Lídři G7 se přitom při začátku jednání nechali zachytit nejen v sacích či kravatách, ale také méně formálně v bílých košilích u kulatého stolu.
Putinovi se podle Daily Mailu vysmívali i kanadský premiér Justin Trudeau a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. „A co takhle ukázka jízdy na koních s odhalenou hrudí?“ usmíval se Trudeau. „Ano, jízda na koni je nejlepší,“ poznamenala Němka.
2.Na dálku i Zelenskyj
K summitu G7 se digitálně připojil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země přes čtyři měsíce vzdoruje ozbrojené ruské invazi.
Zelenskyj požádal skupinu velkých světových ekonomik G7 o další protiruské sankce, protiletecké systémy a pomoc s vývozem obilí a poválečnou rekonstrukcí země.
O potřebě dalších sankcí, dalších dodávek zbraní a další finanční podpoře hovořil Zelenskyj také v neděli ve svém každodenním videoposelství. „Ruskou agresi zastavíme jen tehdy, pokud dostaneme vše, o co žádáme, a v době, kdy to potřebujeme,“ řekl Zelenskyj. „Zbraně, finanční podporu a protiruské sankce,“ dodal k tomu, co Ukrajina k boji proti ruským invazním silám potřebuje.
Jasná podpora Ukrajině
„My jako G7 stojíme jednotně na straně Ukrajiny a budeme ji dále podporovat. Musíme kvůli tomu učinit tvrdá, ale nezbytná rozhodnutí,“ uvedl po jednání s ukrajinským prezidentem Scholz. „Tlak na Putina budeme dále zvyšovat. Tahle válka musí skončit,“ dodal.
G7 bude stát po boku Ukrajiny tak dlouho, jak bude potřeba a podpoří i obnovu země, uvedli státníci ve společném prohlášení po jednání v Elmau.
Nové sankce
Summit začal v neděli a skončí v úterý. Tématu ruské agrese státníci vyhradili celé pondělní dopoledne.
Nové sankce patrně postihnou mimo jiné ruský zbrojní průmysl či osoby odpovědné za válečné zločiny na Ukrajině. Možností je i zavedení cenového stropu na vývoz ruské ropy, toto opatření ale zatím nemá jednoznačnou podporu Evropské unie.
Zastropování cen, kterými chtějí USA zabránit Rusku vydělávat na nynějších vysokých cenách energií, bylo tématem i nedělní bilaterální schůzky Scholze a Bidena. Podle Bílého domu ale tato část debaty nebyla příliš podrobná.
3.Demonstrace i přísná opatření
Demonstrace doprovázející summit skupiny velkých světových ekonomik G7 v Bavorsku nejsou sice oproti očekáváním příliš početné, přesto v dějišti vrcholné schůzky zkomplikovaly dopravu novinářů.
Kvůli demonstraci nebyly ulice v Garmisch-Partenkirchenu průjezdné, proto část novinářů nakonec do Elmau letěla vojenským vrtulníkem Sikorsky CH-53.
Hotelový komplex na zámku Elmau je z bezpečnostního důvodů pro veřejnost uzavřený. Volný přístup nemají ani akreditovaní novináři, jejichž dopravu z novinářského střediska do Elmau zajišťuje policie s dalšími bezpečnostními složkami.
4.Varování před Putinovou pastí
Německý hostitel Scholz během summitu varoval rovněž před pádem do pasti ruského prezidenta Vladimira Putina.
Scholz míní, že Putin se snaží vyvolat zdání, že svět je rozdělen na Západ a všechny ostatní. „Do této pasti se nesmíme chytit,“ řekl. Doplnil, že je proto obzvláště důležité, že na nynější summit G7 pozval i zástupce Indonésie, Indie, Jihoafrické republiky, Argentiny a Senegalu.
„Žádná z těchto zemí Rusko výslovně nepodpořila,“ řekl Scholz o hlasování v OSN po ruském útoku na Ukrajinu. „Některé z těchto zemí útok odsoudily, ale žádná ho nepodpořila,“ uvedl. Scholz chce nynějším summitem G7 vyslat signál jednoty a odhodlanosti demokratického světa.
5.Zákaz dovozu ruského zlata i do Evropy?
O zákazu dovozu zlata z Ruska, který v neděli oznámil na okraj summitu velkých světových ekonomik G7 americký prezident Joe Biden, bude Evropská unie jednat. Pro ZDF to uvedl kancléř Scholz.
USA, Británie, Japonsko a Kanada v neděli oznámily, že zakážou dovoz zlata z Ruska. Biden uvedl, že tuto sankci oznámí společně skupina G7, ke které patří ještě Německo, Itálie a Francie. Jednání G7 se tradičně účastní i Evropská unie.
Předpokládalo se, že se embargo bude ohlášeno v úterý na závěr summitu G7. Podle Scholze ale takové rozhodnutí v Elmau nepadne. „Jednáme o tom a musíme o tom jednat také v Evropské unii,“ řekl.
6.Bude i summit G20. Bez Putina?
Členové G7 jsou vedle toho členy i G20, kam společně s nimi patří ještě Argentina, Austrálie, Brazílie, Čína, Indie, Indonésie, Jižní Korea, Mexiko, Saúdská Arábie, Jihoafrická republika a Turecko s EU. A také Rusko. Summit G20 se uskuteční v druhé polovině letošního roku. Budoucí jednání ale vyvolává kontroverze právě kvůli Rusku.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová v neděli večer v ZDF řekla, že nelze odstavit celou G20 kvůli možné účasti ruského prezidenta Vladimira Putina. „Podle mého názoru je G20 příliš důležitá, a to i pro rozvojové a rozvíjející se země, než abychom si nechali Putinem tento orgán zničit,“ míní.
Také Scholz zdůraznil význam G20. „Není pochyb o tom, že G20 musí dál hrát svou důležitou roli,“ řekl. Na dotaz moderátorky, zda by usedl za jeden stůl s Putinem, odpověděl, že rozhodnutí padne krátce před summitem.
Video Putinovy válečné zločiny. Bude za ně skutečně odsouzen?Video se připravuje ...7.Klimatické závazky
Zástupci zemí G7 jestli také o klimatické změně.„Dohodli jsme se společně pracovat na urychlení čistého a spravedlivého přechodu ke klimatické neutralitě a zároveň si zajistit energetickou bezpečnost,“ napsali státníci v prohlášení. V něm označili investice do udržitelné infrastruktury jako obrovské příležitosti pro sociální a ekonomický rozvoj.
Signatáři zopakovali své závazky z dřívějších klimatických dohod z Paříže a Glasgow udržet globální oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia ve srovnání s úrovní z předindustriální éry, ideálně pak pod 1,5 stupněm.
Lídři zemí souhlasili, že budou hledat další možnosti, jak při stávající výrobě energie snížit produkci uhlíku a jak urychlit přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům energie.
- Související
Témata:
