Ilja (6) přišel o mámu a tátu při obléhání Mariupolu: Zachránil ho manželský pár
Ukrajinský pár hodlá adoptovat šestiletého chlapečka, jehož rodiče zemřeli během bombardování přístavu Mariupol. Maria a Vladymyr Bespalijovi jej přijali do dočasné péče. Ilja je již po několika týdnech oslovuje mami a tati.
Malý chlapec si prošel skutečným peklem. Po smrti svých rodičů strávil několik týdnů v atomovém krytu. Jeho matka nejspíš zemřela během bombardování mostu. Spolu s ní o život přišla spousta ukrajinských vojáků. Poté otec odvedl Ilju k sousedům a vydal se hledat matku. Nikdy se však pro syna nevrátil.
Ilja v reportáži pro rádio Svobodná Evropa popisuje své další vzpomínky na útěk z obleženého města. „Nemohli jsme utéct do lesa, jelikož byl podminovaný,“ vypráví dítě, kterému se spolu s dalšími uprchlíky nakonec podařilo dostat do Berďansku. Po cestě viděl zničené vesnice a rozstřílené tanky.
Maria s Vladymyrem museli rovněž uprchnout. Po útěku ze Slovjansku se jim podařilo najít byt v hlavním městě. Po nastěhování se ihned nabídli k adopci osiřelých dětí. Dobrovolnická organizace jim brzy přidělila Ilju.
Nicméně ukrajinská vláda dočasně zakázala adopce, pár proto zažádal pouze pro předběžné opatrovnictví. „Byl to opravdu silný okamžik. Ihned jsem si Ilju zamilovala,“ říká Maria, pro kterou bylo zprvu náročné dítěti vysvětlit, co se v zemi děje a co válka přináší. Ilja jim slíbil, že bude ten nejhodnější syn, který nikdy nebude své rodiče zlobit.
Stejnou radost cítí i její partner. Přestože na Ilju nechtěli vyvíjet žádný tlak, po několika týdnech chlapeček oba přijal za svou novou mámu a nového tátu. „Chce všem dokázat, že není sirotek. Je pyšný na to, že mě má,“ dodává Vladymyr. Přesto však bude ještě dlouho trvat, než se chlapec s traumatizující ztrátou dokáže vyrovnat.
Americký vyslanec Steve Witkoff v říjnu radil poradci ruského prezidenta, jak má Vladimir Putin vést hovor s prezidentem USA Donaldem Trumpem o mírovém plánu pro Ukrajinu. Vyplývá to z přepisu hovoru s Putinovým poradcem pro zahraniční politiku Jurijem Ušakovem, o němž informuje agentura AP a který zveřejnila agentura Bloomberg. Bílý dům pravost přepisu nezpochybnil.
V hovoru ze 14. října Witkoff Ušakovovi mimo jiné radil, aby Putin pogratuloval Trumpovi za dojednání příměří v Pásmu Gazy. Dále měl Putin zdůraznit, že Rusko Trumpův plán pro Gazu podporuje a že americký prezident je mužem míru. „V tu chvíli to bude opravdu dobrý hovor,“ řekl podle přepisu americký vyslanec.
Trump označil Witkoffův postup za standardní vyjednávání. „Musí to prodat Ukrajině a musí to prodat Rusku,“ řekl Trump novinářům na palubě Air Force One. Dodal, že tak to dělají všichni, kteří chtějí docílit nějaké dohody.
Podle Kremlu je únik telefonních hovorů mezi představiteli USA a Ruska pokusem o zmaření mírových jednání o válce na Ukrajině. Podobně se vyjádřil i Ušakov, který na otázku ruského novináře, proč byl hovor zveřejněn, řekl, že se jedná o pokus překazit jednání s USA. „Je nepravděpodobné že se tak stalo za účelem zlepšení vztahů,“ uvedl ruský poradce pro zahraniční politiku.
Rusko v noci útočilo na Ukrajinu dvěma střelami a 90 drony, obrana 72 dronů zlikvidovala, uvedl Kyjev. Moskva hlásí sestřel 33 ukrajinských dronů.
Ukrajina dostane do konce roku přes program Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL) zbraně v hodnotě zhruba pěti miliard dolarů (asi 104 miliardy korun). Řekl to generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru, který dnes zveřejnil deník El País. Podle něj Ukrajina dostává zbraně financované zeměmi NATO průběžně.
Prostřednictvím programu PURL země NATO nakupují od Spojených států zbraně, které pak předávají na Ukrajinu. Program začal fungovat ve druhé polovině letošního roku. Účast v programu je dobrovolná a na vůli států záleží také jednotlivé finanční příspěvky. „Ukrajina dostává každý měsíc zhruba jednu miliard dolarů ve zbraních,“ řekl Rutte ohledně programu. Podle něj tak Ukrajina dostane přes PURL do konce roku zbraně v celkové hodnotě zhruba pěti miliard dolarů.
Rutte v rozhovoru pro španělský deník připomněl, že PURL není jedinou iniciativou zemí Severoatlantické aliance na vojenskou podporu Ukrajiny. „Je tu také česká muniční iniciativa či snahy Litvy a Dánska nakupovat výrobky obranného průmyslu z Ukrajiny,“ podotkl Rutte. Vedle toho státy poskytují Ukrajině zbraně ze svých skladů. „Po třech, čtyřech letech války se stavy skladů snižují, ale dodávky jsou stále možné,“ dodal Rutte.
