Ne všichni Čečenci jsou na Ukrajině dobrovolně: Unášejí je a nutí bojovat! Kadyrov mlží
Zapojení čečenských bojovníků do války na Ukrajině nemusí být vždy dobrovolné. Objevily se zprávy o tom, že jsou Čečenci pod pohrůžkou nuceni se „dobrovolně“ hlásit do boje. Často nejde o příslušníky bezpečnostních složek, a tak posléze umírají mezi prvními.
Stovky čečenských občanů jsou unášeni a „jako dobrovolníci“ nuceni bojovat v ruské armádě. Informovala o tom lidsko-právní skupina 1Adat, která vystupuje proti korupci a ruské propagandě v Čečensku.
„Unesení musí podepsat papír, že se hlásí jako dobrovolníci na Ukrajinu, jinak jim hrozí vykonstruování trestních případů,“ uvedla organizace v prohlášení. A dodala: „Každého, kdo takhle odjede na Ukrajinu, použijí na frontové linii jako potravu pro děla.“
O problematice informovala podle The Daily Beast i další skupina hájící lidská práva - Vayfond. Ta prý dostala desítky zpráv od Čečenců, kteří byli donuceni připravovat se na odjezd do války. A to i přesto, že nepatří mezi armádu či jiné bezpečnostní složky. Putinův věrný stoupenec Ramzan Kadyrov také navrhoval 300 000 rublů pro ty, kteří se „dobrovolně“ připojí k jednotkám.
Nucený nábor lidí z Čečenska může naznačovat slábnoucí ruské síly, kvůli kterým Moskva hledá alternativní bojovníky. Podle ukrajinské armády už Rusko ztratilo desítky tisíc lidí a muselo přehodnotit své cíle. Kreml tak hledá posily například ve Wagnerově skupině a další zdroje například žoldnéřů.
I Kadyrov během vystoupení v Moskvě přiznal, že je teď pro Rusko těžké válčit. Přestože to Kreml popírá, čečenští bojovníci na Ukrajině zasahovali například v Mariupolu. „Houževnatý ukrajinský odpor zpozdil schopnost Ruska získat plnou kontrolu nad městem,“ uvedlo britské ministerstvo obrany.
Kvůli ukrajinskému odporu tak Rusko hledalo posily, které přišly právě z Čečenska. Několik tisíc čečenských bojovníků má působit především na východní Ukrajině, hlavně v Luhanské oblasti.
Mezi nimi se údajně vyskytují vojáci i dobrovolníci, kteří spadají pod kontrolu Kadyrova a jeho bratrance Adama Delimchanova. Nesourodost nasazených žoldáků však vede spíš k nejednotnému velení a dalším problémům.
Hlavní zpravodajské ředitelství ministerstva obrany Ukrajiny sdílelo na začátku tohoto měsíce seznam se jmény 2425 čečenských bojovníků, kteří se zapojili do bojů. První z nich měli překročit ukrajinské hranice hned po začátku ruské invaze.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se jeho silám ukrajinské drony podařilo zničit nad územím šesti oblastí a poloostrova Krymu, který Moskva v roce 2014 nelegálně anektovala. V Belgorodu, který leží nedaleko od hranic s Ukrajinou, utrpěla podle zdejších úřadů v důsledku výbuchu dronu otřes mozku a četná střepinová poranění dvacetiletá žena.
Ruské úřady uvedly, že nejvíce ukrajinských dronů za poslední den směřovalo proti příhraniční Belgorodské oblasti, kde jich bylo 272. V důsledku útoků podle nich zemřel jeden člověk a dalších sedm bylo zraněno.
Ukrajinská protivzdušná obrana od pátečního večera do dnešního rána zničila 137 ze 164 vyslaných ruských dronů, píše agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinské letectvo. Agentura TASS zase uvedla, že ruská armáda v noci na dnešek zneškodnila 42 ukrajinských dronů.
Armáda země, která se už více než tři a půl roku brání ruské agresi, také informovala o 27 zásazích bezpilotních letounů a jedné balistické rakety na celkem devíti místech. O škodách či zraněných se ukrajinské letectvo nezmínilo.
Litva je připravena okamžitě uzavřít hranice s Běloruskem, pokud dojde k provokaci, prohlásil ministr. „Pokud se něco stane – objeví se dron, dojde k provokaci nebo podezřelému pohybu vojsk – můžeme to udělat,“ řekl litevský ministr vnitra Vladislav Kondratovic.
