Zelenskyj: S každým dnem války narůstají globální hrozby. Rusko může zaútočit i jinde!
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požaduje ještě větší tlak mezinárodního společenství na Rusko. Jednání s Moskvou o osvobození obránců továrny Azovstal v Mariupolu jsou podle něj velmi složitá a Kyjev v nich využívá prostředníky. Zelenskyj to podle agentur Reuters a DPA uvedl ve svém každodenním videoproslovu v pátek večer. V Kyjevě se dnes s ukrajinským prezidentem setkala delegace amerických senátorů v čele s lídrem republikánské senátní menšiny Mitchem McConnellem, informovala agentura Unian.
„S každým dnem války globální hrozby narůstají, je tu nová příležitost pro Rusko vyvolat nestabilitu v jiných částech světa, nejen tady v Evropě,“ řekl Zelenskyj. Mezitím však na Ukrajině umírají muži a ženy, „kteří dělají vše pro to, aby každý mohl žít svobodně“, pokračoval. „Je potřeba mnohem větší tlak na Rusko,“ dodal.
Ruské síly neustále ostřelují ocelárny v přístavu Mariupol, které jsou po více než dvou měsících obléhání poslední baštou stovek ukrajinských obránců ve městě téměř zcela ovládaném Rusy. Ukrajina tvrdí, že patová situace nemá žádné vojenské řešení, navrhla evakuaci 38 nejvážněji zraněných obránců. Pokud ji Moskva povolí, Kyjev slibuje, že propustí řadu ruských válečných zajatců. Rusko, které původně naléhalo, aby se obránci vzdali, rozhovory veřejně komentuje jen málo.
„V tuto chvíli probíhají velmi složitá jednání o další fázi evakuační mise – odsun těžce raněných, zdravotníků. Mluvíme o velkém počtu lidí,“ řekl Zelenskyj. „Samozřejmě děláme vše pro to, abychom evakuovali všechny ostatní, každého z našich obránců. Už jsme zapojili všechny po celém světě, kteří by mohli být nejvlivnějšími prostředníky,“ dodal, aniž by uvedl podrobnosti.
Zelenskyj dnes v Kyjevě poděkoval delegaci amerických senátorů za pomoc, kterou dosud USA Ukrajině poskytly. Vyjádřil také naději, že Senát urychleně schválí dosud největší balík peněz na vojenskou a humanitární pomoc Ukrajině, který již schválila Sněmovna reprezentantů. Sněmovna ještě o téměř sedm miliard dolarů zvýšila původní návrh prezidenta Joea Bidena z konce dubna, a nově tak na pomoc Ukrajině vyčlenila bezmála 40 miliard dolarů (948 miliard Kč).
Společně s McConnellem, který reprezentuje stát Kentucky, do ukrajinské metropole dorazili další republikánští členové horní komory amerického Kongresu včetně Susan Collinsové, senátorky za Maine, Johna Barrasso, senátora za Wyoming, a texaského senátora Johna Cornyna. McConnell dříve amerického prezidenta Joea Bidena vyzval, aby poskytl Ukrajině veškeré zbraně, které východoevropská země potřebuje, aby se mohla bránit proti Rusku, připomněla agentura Unian.
Lídři Dánska, Estonska, Finska, Islandu, Lotyšska, Litvy, Norska a Švédska dnes ve společném prohlášení uvedli, že hovořili s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a zopakovali podporu Kyjevu. Dodali, že budou nadále Ukrajině dodávat zbraně a posilovat obranu Evropy, aby odstrašili Rusko od další agrese. „Rusko se dosud nezavázalo k příměří ani jakýmkoliv krokům vedoucím k míru,“ uvedli s tím, že podporují řešení, které bude respektovat svrchovanost Ukrajiny a zajistí větší bezpečí pro Ukrajinu i zbytek Evropy. Zároveň podpořili zesílení sankcí proti Rusku, dokud pokračuje ve svém válečném tažení.
Americký prezident Donald Trump dnes připustil, že jeho současný plán na ukončení války na Ukrajině není jeho poslední nabídkou, informuje agentura Reuters. Šéf Bílého domu se takto vyjádřil poté, co Ukrajina a evropští spojenci USA dali najevo, že americký plán může být základem pro další jednání, ale je na něm třeba ještě dál pracovat. „Válka musí skončit tak či tak,“ řekl dnes Trump novinářům. Na otázku, zda jeho plán je finální nabídkou, odpověděl, že nikoliv.
Rusko má v konfliktu na Ukrajině podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše jednoznačnou převahu, tedy stanovuje podmínky, za jakých konflikt skončí. Očekává ale týdny, možná až měsíce jednání. Petráš to dnes řekl ČTK v reakci na americký návrh na dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou, která by mohla vést k zastavení bojů. Rusko Ukrajinu vojensky napadlo 24. února 2022.
„Čistě z vojensko-strategického hlediska je to naprosto logický vývoj, protože na ukrajinské frontě má Rusko jednoznačně převahu. Dokázalo dobýt určitá území a vojensky je kontroluje. A na straně druhé, Ukrajina v tuto chvíli nemá vojenský potenciál, vojenskou sílu na to, aby dokázala vytlačovat ruské jednotky z okupovaných území a postupně je osvobozovat. Nemá na to ani z hlediska pomoci ze strany Evropské unie, západních zemí a Spojených států. Takže de facto tato situace je pro Ukrajinu bezvýchodná,“ uvedl Petráš.
