Zelenskyj: S každým dnem války narůstají globální hrozby. Rusko může zaútočit i jinde!
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požaduje ještě větší tlak mezinárodního společenství na Rusko. Jednání s Moskvou o osvobození obránců továrny Azovstal v Mariupolu jsou podle něj velmi složitá a Kyjev v nich využívá prostředníky. Zelenskyj to podle agentur Reuters a DPA uvedl ve svém každodenním videoproslovu v pátek večer. V Kyjevě se dnes s ukrajinským prezidentem setkala delegace amerických senátorů v čele s lídrem republikánské senátní menšiny Mitchem McConnellem, informovala agentura Unian.
„S každým dnem války globální hrozby narůstají, je tu nová příležitost pro Rusko vyvolat nestabilitu v jiných částech světa, nejen tady v Evropě,“ řekl Zelenskyj. Mezitím však na Ukrajině umírají muži a ženy, „kteří dělají vše pro to, aby každý mohl žít svobodně“, pokračoval. „Je potřeba mnohem větší tlak na Rusko,“ dodal.
Ruské síly neustále ostřelují ocelárny v přístavu Mariupol, které jsou po více než dvou měsících obléhání poslední baštou stovek ukrajinských obránců ve městě téměř zcela ovládaném Rusy. Ukrajina tvrdí, že patová situace nemá žádné vojenské řešení, navrhla evakuaci 38 nejvážněji zraněných obránců. Pokud ji Moskva povolí, Kyjev slibuje, že propustí řadu ruských válečných zajatců. Rusko, které původně naléhalo, aby se obránci vzdali, rozhovory veřejně komentuje jen málo.
„V tuto chvíli probíhají velmi složitá jednání o další fázi evakuační mise – odsun těžce raněných, zdravotníků. Mluvíme o velkém počtu lidí,“ řekl Zelenskyj. „Samozřejmě děláme vše pro to, abychom evakuovali všechny ostatní, každého z našich obránců. Už jsme zapojili všechny po celém světě, kteří by mohli být nejvlivnějšími prostředníky,“ dodal, aniž by uvedl podrobnosti.
Zelenskyj dnes v Kyjevě poděkoval delegaci amerických senátorů za pomoc, kterou dosud USA Ukrajině poskytly. Vyjádřil také naději, že Senát urychleně schválí dosud největší balík peněz na vojenskou a humanitární pomoc Ukrajině, který již schválila Sněmovna reprezentantů. Sněmovna ještě o téměř sedm miliard dolarů zvýšila původní návrh prezidenta Joea Bidena z konce dubna, a nově tak na pomoc Ukrajině vyčlenila bezmála 40 miliard dolarů (948 miliard Kč).
Společně s McConnellem, který reprezentuje stát Kentucky, do ukrajinské metropole dorazili další republikánští členové horní komory amerického Kongresu včetně Susan Collinsové, senátorky za Maine, Johna Barrasso, senátora za Wyoming, a texaského senátora Johna Cornyna. McConnell dříve amerického prezidenta Joea Bidena vyzval, aby poskytl Ukrajině veškeré zbraně, které východoevropská země potřebuje, aby se mohla bránit proti Rusku, připomněla agentura Unian.
Dobrou noc, vážení čtenáři. Děkujeme za sledování online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat bude zase od rána.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu považuje za myslitelné, že uspořádá slyšení v případech týkajících se ruského prezidenta Vladimira Putina a izraelského premiéra Benjamina Netanjahua i bez jejich osobní účasti. Agentuře AFP to řekl zástupce prokurátora Mame Mandiaye Niang. Zatykač na Putina zůstane v platnosti nehledě na případnou amnestii zakotvenou v možné mírové smlouvě mezi Ruskem a Ukrajinou.
„Vyzkoušeli jsme si to v případě (uprchlého ugandského válečníka Josepha) Konyho. Je to těžkopádný proces. Ale zkusili jsme to a zjistili, že je to možné a užitečné,“ řekl Mame Mandiaye Niang.
Na Putina, z jehož rozkazu ruská armáda v únoru 2022 zahájila invazi na Ukrajinu, vydal ICC zatykač kvůli deportacím ukrajinských dětí do Ruska. Netanjahuovo zatčení ICC žádá kvůli podezření ze spolupachatelství na válečných zločinech a zločinech proti lidskosti, včetně používání vyhladovění jako válečného nástroje v Pásmu Gazy. Rusko i Izrael jurisdikci ICC neuznávají.
Ukrajinský dron podle zpráv na ruských sociálních sítích zasáhl mrakodrap v Grozném, správním středisku Čečenska na severním Kavkaze, napsal s odvoláním na snímky poškozené budovy server BBC News. Jejich pravost ale nedokázal ověřit. Ve výškové budově sídlí i čečenská bezpečnostní rada, ombudsman a další orgány, uvedl kanál Astra.
Ukrajinské drony zasáhly v centru Grozného 145 metrů vysokou budovu, vzdálenou asi jeden kilometr od rezidence čečenského vládce Ramzana Kadyrova, uvedla na svém webu ruská státní televize RT s odvoláním na místní zdroje. Dodala, že nejsou žádné informace o případných obětech ani zraněných. Deník Kommersant upozornil, že o útoku dronů v Čečensku se ruské ministerstvo obrany nezmínilo.
„Takové činy nejsou ničím jiným než pokusy o zastrašení civilního obyvatelstva a vytvoření iluze tlaku,“ prohlásil později Kadyrov podle ruské služby BBC. Pohrozil zároveň odvetnými kroky a slíbil obnovu poničené budovy.
