Česko nahradí „vykopnuté“ Rusko v Radě OSN pro lidská práva! Lipavský zmínil příležitost
Valné shromáždění OSN dnes zvolilo Českou republiku do Rady OSN pro lidská práva. V ní nahradí Rusko, jemuž bylo členství pozastaveno kvůli jeho invazi na Ukrajinu. Moskva následně 47člennou Radu opustila. O zvolení Česka na uvolněné místo informovalo VS OSN na twitteru. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) uvedl, že pro Česko hlasovaly i státy, u kterých se to neočekávalo. Sám ministr pak za zvolení Česka aktivně loboval.
Zprávu vzápětí uvítal český ministr zahraničí Jan Lipavský, který v příspěvku na svém twitterovém účtu poděkoval členským státům OSN za projevenou důvěru. „Hned ve čtvrtek nás čeká zasedání k porušování lidských práv v důsledku ruské agrese vůči Ukrajině,“ doplnil šéf české diplomacie.
Lipavský i krátce vystoupil na tiskové konferenci ve Sněmovně. „Považuji to za silný a kvalitní výsledek,“ uvedl. „Jsem rád, že se tato práce vyplatila, je to velká příležitost. Vnímám tu symboliku, že jsme nahradili ruskou federaci, která se dopouští velkých zločinů, a je to velká příležitost, abychom pokračovali v dlouhodobé politice lidských práv,“ dodal šéf české diplomacie.
Podle Lipavského Česko kandidovalo včas a nemělo protikandidáta. Pomohlo také široké zastoupení úřadů Česka v cizích státech. „Také nám pomohli naši partneři,“ konstatoval.
Rusko bylo v době svého odstoupení ve druhém roce tříletého působení v UNHRC a Česká republika za něj dokončí tento termín do 31. prosince 2023. Pro Českou republiku hlasovalo 157 členů VS OSN, 23 se hlasování zdrželo; její mandát začíná ihned.
„Nahradíme Rusko, které tam samozřejmě po agresi a zvěrstvech, které páchá na Ukrajině, nemá co dělat. Pro nás je to šance světa ukázat naši jasnou humanistickou orientaci v duchu nejlepších tradic Masaryka a Havla,“ reagoval na poctu i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) rovněž na twitteru.
Rada OSN pro lidská práva sdružuje 47 států a jejím cílem je prosazování a ochrana lidských práv po celém světě. Případy možného porušování těchto práv ze strany Ruska na Ukrajině se znovu bude zabývat ve čtvrtek na speciálním zasedání. To inicioval Kyjev, který požádal o posouzení situace na Ukrajině včetně zpráv o hromadných obětech v Mariupolu.
Tiskový mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov popřel otázku, zda se v blízké budoucnosti plánuje telefonický rozhovor mezi ruským a americkým prezidentem, píše ruskojazyčná služba BBC.
„Ne, zatím ne. Ale pokud to bude nutné, pokud to obě strany budou považovat za vhodné, mohlo by to být zorganizováno velmi rychle,“ cituje Peskova agentura TASS.
Ve středu na otevřeném zasedání Rady bezpečnosti, kterému předsedal Putin, vystoupilo několik vysokých představitelů a vyjádřilo své zmatení ohledně záměrů USA ohledně obnovení jaderných zkoušek, jak nedávno oznámil Donald Trump. Zdůraznili však, že se jedná o vážný problém ovlivňující bezpečnost Ruska. Putin si nařídil doplňující informace o plánech USA.
Americká herečka, modelka, filmová režisérka a velvyslankyně dobré vůle UNICEF Angelina Jolie navštívila město Cherson. O návštěvě informoval zdroj agentury Ukrinform. Bývalý člen chersonské městské rady Vitalij Bohdanov také zveřejnil fotografii s herečkou na webu Facebooku.
Polsko pracuje na dohodě o dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) ze Spojených států na Slovensko a Ukrajinu. Dnes o tom informovala agentura Reuters s odvoláním na své zdroje. Reuters poznamenal, že ujednání dále prohloubí vazby Evropské unie na americké energetické zdroje.
Podle Reuters se očekává, že společné prohlášení o dovozu LNG zúčastněné strany oznámí později tento týden po jednání na transatlantické energetické konferenci. „Poté by následovaly diskuze o podmínkách dodávek na Slovensko,“ citovala agentura svůj zdroj.
Možný roční objem plynu, který by přes Polsko mohl proudit, činí čtyři až pět miliard kubických metrů. Zhruba tolik činí roční spotřeba Slovenska.
Orgán světové organizace sídlící v Ženevě nemůže přijímat právně závazná rozhodnutí. Může však schvalovat zřízení vyšetřovacích komisí a jeho rozhodnutí představují významný politický vzkaz. Už začátkem března Rada OSN pro lidská práva ustavila komisi, která má možné ruské zločiny vyšetřovat.
Snahu o vyloučení Ruska z UNHRC vedly Spojené státy poté, co Moskva 24. února zahájila invazi na Ukrajinu. Valné shromáždění OSN 7. dubna schválilo přerušení členství Ruska v UNHRC kvůli zprávám, že ruští vojáci na Ukrajině vraždí civilisty. Rusko se následně mandátu vzdalo.
V roce 2011 byla z UNHRC vyloučena Libye kvůli násilí proti protestujícím, kterého se dopustily síly tehdejšího vůdce země Muammara Kaddáfího.
