18°C
Důkazy řádění v Buče: Rusové po sobě nechali průkazy i dopisy. Vraždil i tým Putinova bodyguarda
Když se ruští vojáci na konci března stáhli z Buči, zelenajícího se města nedaleko ukrajinského hlavního města, zanechali za sebou, na očích celému světu, připomínky své vražedné okupace. Ulice byly poseté těly mrtvých. Z malebných domů zůstaly jen trosky. Pole nedaleko místního kostela se proměnilo v masový hrob, píše agentura Reuters.
V situaci, kdy se ukrajinská i mezinárodní prokuratura snaží identifikovat lidi zodpovědné za údajná zvěrstva, Reuters vyšetřuje následky rychlého ruského ústupu – a nachází důležitá vodítka pro zjištění identity jednotlivých ruských vojáků a vojenských jednotek, které v Buče během krvavé okupace byli.
Patří k nim elitní polovojenské síly, které se zodpovídají bývalému bodyguardovi ruského prezidenta Vladimira Putina. Výsadková divize vyznamenaná za svou roli v dlouhé utajené válce Moskvy na východě Ukrajiny. Čečenští vojáci spojovaní s vůdcem tohoto ruského regionu. A parašutista, kterého se podařilo dohledat díky milostnému dopisu nalezenému v sutinách.
Novináři strávili v Buče tři týdny, během kterých vedly rozhovory s více než 90 obyvateli, zkoumali fotografie a videozáznamy, které jim místní lidé poskytli, a dokumenty, které po sobě Rusové zanechali. Velká část důkazů a svědectví se soustředila kolem Jablunské ulice, 4,5 kilometru dlouhé třídy. Právě na tomto jižním okraji Buči byla volně ponechána těla civilistů.
Moskva trvá na tom, že vraždění civilistů v Buči bylo zinscenované. Ruské ministerstvo obrany ani armáda na doplňující otázky neodpovědělo.
Obávané síly Viťaz: Koršunova prozradil průkaz
Mezi okupanty byli příslušníci ruských bezpečnostních sil Viťaz, jak ukázaly osobní doklady nalezené na místě. Viťaz spadá pod ruskou Národní gardu, jejíž velitel Viktor Zolotov je bývalým šéfem Putinovy ochranky a zodpovídá se přímo prezidentovi. Nyní je pod sankcemi USA za potlačování protestujících proti válce. Jde o první doložený důkaz, že příslušníci těchto jednotek byli v Buče.
Nalezli ho, když novináři Reuters navštívili budovu, která sloužila ruskému velení. Uvnitř našli krvavou stopu, vedle ležela nábojnice. Ukrajinci tam našli průkaz totožnosti. Jeho držitel absolvoval kurz používání telekomuniakčních zařízení. Byl vydán 7. prosince 2021 desátníku Konstantinu Vladimiroviči Koršunovovi (23) z Penzy, kterého identifikoval jako příslušníka vojenské jednotky č. 3179, která patří ke zmíněným ruským bezpečnostním silám Viťaz
Dva lidé z Penzy, kteří Koršunova znají, potvrdili, že je v aktivní službě v Rosgvardii. Jeden z nich uvedl, že slouží v jednotce č. 3179, která je součástí Viťazu. Uvedli, že byl na služební cestě. Agentura Reuters Koršunova kontaktovala, ten neodpověděl. Přítomnost služby Rosgvardia v Buči potvrdila i místní prokuratura.
U ruského velitelství obyvatelé spatřili také vysokého muže, který si před nimi zakrýval tvář. Vyhrožoval smrtí každému, kdo by ho viděl. Během jeho přítomnosti docházelo k většímu násilí a zákazu pohřbívání.
Další dokumenty, včetně milostného dopisu nalezeného v domě okupovaném ruskými vojáky, pomohly do Buči umístit i 76. gardovou údernou výsadkovou divizi z Pskova na severozápadě Ruska. Jde rovněž o první nezávislé propojení této divize s násilím spáchaným na neozbrojených civilistech. Putin tuto divizi vyznamenal v roce 2014 za boje na východě Ukrajiny. Při návštěvě na její základně v roce 2020 prezident uvedl, že je na ně jejich země pyšná.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.
Začaly se objevovat zprávy o tom, že Rusko naverbovalo chudé Kubánce, aby bojovali ve válce na Ukrajině. Mělo tak být učiněno podvodem, kdy byla rekrutům přislíbena práce v Rusku nebo vysoký finanční obnos za účast v boji. Ani k jednomu však nedošlo. „Už jsem ve válce nějakou chvíli a neplatí se nám. Mnoho z mých přátel bylo už zabito,“ vypověděl jeden z obelhaných. Celý článek čtěte ZDE
Ukrajinská společnost Naftohaz v ranním prohlášení uvedla, že při dnešním útoku na její plynárenská zařízení nebyl nikdo zraněn a že útok „nebude mít vliv na poskytování služeb ukrajinským spotřebitelům ani zákazníkům skupiny“.
Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozsáhlé škody utrpěly zejména tepelné elektrárny a přenosová soustava.
Cílem útoků byly v minulosti také podzemní zásobníky plynu, které jsou v hloubce i několika stovek metrů umístěny na západní Ukrajině. Ukrajina má větší skladovací kapacity než kterákoliv jiná země na západ od Ruska a aktivně se snaží přimět evropské obchodníky, aby tam uskladňovali své zásoby.
Irynin muž se musel svléknout a pokleknout. Pak ho střelili do spánku
Na základě rozhovorů se svědky, analýz příspěvků na sociálních sítích a práce s veřejně přístupnými nástroji pro určení místa pořízení videí se podařilo zjistit, že nejméně tři čečenské jednotky spřízněné s čečenským lídrem Ramzanem Kadyrovem, dalším horlivým Putinovým podporovatelem, v březnu operovaly v okolí Buči. Svědci uvedli, že čečenské vojáky viděli i přímo ve městě, měli lepší uniformy, někdy s vyšitým obličejem Kadyrova.
Podle videí na Telegramu a Youtube se podařilo identifikovat některé čečenské velitele v okolí Buči, například Husajna Mežidova nebo Anzora Bisajeva.
Přímo v Buči se s Čečenci setkala Iryna, její otec Abramov a manžel Oleh. Rusové se jich zeptali, jestli jsou nacisté, a zapálili jejich dům. Pak nařídili Olehovi svléknout si košili, kleknout si a střelili ho do spánku. Iryna křičela, aby ji zabili také, ale přežila. Oleh byl jedním z mrtvých v Jablunské ulici.
Než na Ukrajině začala válka, Buča byla klidné, mladými, zajištěnými rodinami vyhledávané předměstí. Jen několik dní po začátku invaze se však spolu s okolními městy stala epicentrem bojů, jak ruské jednotky postupovaly na Kyjev.
Ukrajinské střely 27. února zničily v Buče kolonu ruských tanků. Od 3. března do města podle jeho obyvatel přijížděli další ruští vojáci, kteří se po Jablunské ulici valili v tancích označených bíle vyvedeným písmenem Z, symbolem ofenzivy. Utábořili se v rozlehlém průmyslovém komplexu se závodem na opravu zemědělských strojů na jednom konci a sklárnou na druhém. Nejhezčí domy v ulici vojáci obsadili a obyvatelům nařídili, aby nevycházeli.
Žyvotovskij viděl klečícího muže. Pak uslyšel výstřely
V obzvlášť překrásné boční uličce u Jablunské ulice 3. března desítky vojáků v obrněných vozidlech zbouraly plot Vitalije Žyvotovského a obsadily jeho dům. Padesátiletý technik uvedl, že následujících sedm dní musel žít s téměř třiceti ruskými vojáky, kteří si z jeho a sousedova domu udělali své ubikace. Žyvotovskyj, jeho 20letá dcera a soused se přesunuli do sklepa.
Nedlouho po jejich příjezdu začali vojáci do jiné místnosti ve sklepě vodit muže s bílými pytli přes hlavu, řekl Žyvotovskyj. Minimálně u jednoho muže slyšel, jak ho ruští vojáci muže bijí a chlubí se, že zajali bojovníka, který sloužil na východní Ukrajině, kde proruští separatisté od roku 2014 bojují proti vládním silám.
„Slyšel jsem zvuky lámání kostí. Zvuky bití,“ řekl Žyvotoskyj. „Byl slyšet křik, spousta křiku.“
Později uslyšel několik výstřelů, a to v blízkosti místa, kde viděl klečícího muže. „Pak nastalo ticho," uvedl Žyvotoskyj. Nevěděl, co se pak s mužem stalo. Reportér agentury Reuters viděl nábojnice a několik děr po kulkách v plotě v místě, kde podle Žyvotovského klečel.
Za týden viděl zajatých mužů nejméně sedm, vybavuje si je i soused. Žyvotovskému, jeho dceři i sousedovi se povedlo 10. března z domu vyklouznout.
Když se po ústupu ruských vojsk na konci března Žyvotovskyj vrátil do Buči, jeho dům byl z velké části vypálen. Ve zničeném obývacím pokoji nechali ruští vojáci hromádku osobních dokumentů patřících Ukrajincům, které zajali nebo vyslýchali.
Krjučkov dostal milostný dopis a fotil se s vojáky v baru
Pod těmito dokumenty našel Žyvotovskyj dopis adresovaný vojáku Alexandru Logviněnkovi, kterého Reuters později určil jako příslušníka výsadkové divize z Pskova. Oxana Rybakovová, která dopis napsala, Logviněnka nazvala svým „vojákem“.
„Je dobře, že jsi blízko, blízko mého srdce, ale jsi daleko, sloužíš naší vlasti, chráníš nás. Jsem na tebe pyšná,“ píše Rybakovová v dopise, na jehož konci se skví obtisk jejích rtů namalovaných rtěnkou. Reuters se ženu podařilo dohledat a dvakrát s ní telefonicky hovořit. Nejdřív ona i její dva známí potvrdili, že je Logviněnko její partner, v jiné konverzaci pak ale tvrdila, že ve vztahu nejsou.
V ložnici přilehlého domu, který podle Žyvotovského okupovala stejná skupina ruských vojáků, někdo na zeď nasprejoval nápis „Wolf_68“. Reuters se podařilo identifikovat Rusa jménem Kirill Krjučkov, který variace tohoto názvu používá jako svou přezdívku na sociálních sítích. Muž původem ze středoruského Tambova nyní žije v Pskově. Dva lidé, kteří ho znají, uvedli, že slouží v 234. gardovém výsadkovém pluku, který je součástí dříve zmíněné 76. divize. Jeden z oslovených uvedl, že byl Krjučkov na Ukrajině.
Krjučkov také 19. dubna zveřejnil na svém instagramvém účtu tři videa, na nichž jsou zachyceni uniformovaní vojáci. Nachází se v baru na místě, které agentura Reuters nedokázala identifikovat, pijí tam pivo a kouří vodní dýmku. Jeden z vojáků měl na ruce nášivku výsadkáře. Druhý měl nášivku s písmenem Z, které je symbolem ruské války.
Agentura Reuters kontaktovala Krjučkovova přítele Vitalije Ščerbakova. Ten na svém účtu na sociální síti VKontakte zveřejnil fotografie s Krjučkovem ve výsadkářských uniformách. Ščerbakov odmítl o Krjučkovi mluvit, ale řekl: „Můžete psát: „F**k the Ukies“, šlo o hanlivý výraz pro Ukrajince. Krjučkov neodpověděl na zprávu agentury Reuters, která ho žádala o komentář.
Olena poznala mrtvého přítele na videu
Začátkem března, přibližně ve stejnou dobu, kdy vojáci zabrali Žyvotovského dům, obsadili také cihlovou kancelářskou budovu v Jablunské ulici 144. Tam dřív sídlily malé podniky v okolí. Od vypuknutí bojů se ve velkém suterénu budovy ukrývalo téměř 90 obyvatel. Nad sebou slyšeli zvuk kroků a kladiv, když ruští vojáci budovu opevňovali.
Další vojáci chodili po Jablunské ulici od dveří ke dveřím a shromažďovali muže ve vojenském věku, vzpomínali jiní obyvatelé.
Jeden muž, který si říká Slavik, uvedl, že ho 4. března přivedli na dvůr před cihlovou budovu, svlékli ho a přinutili klečet se svázanýma rukama za zády. Když se Slavik krčil na zemi vedle dalších čtyř zajatců, řekl, že viděl tělo mladého muže, který byl právě zabit.
Slavik a další očitý svědek později identifikovali mrtvého muže jako Vitalije Karpenka, stavebního dělníka, který se nedávno dobrovolně přihlásil do teritoriální obrany, místní domobrany složené z ukrajinských civilistů, která vznikla krátce před ruskou invazí.
Olena Šyhanová (31) pracuje na kyjevském trhu s potravinami v Kyjevě a s Karpenkem chodila. Na začátku války s ním ztratila kontakt, na videu ho pak poznala mezi mrtvými. „Nikomu neublížil,“ řekla. Plánovali, že se k sobě v létě nastěhují a budou se snažit o dítě.
Ukrajinští prokurátoři tvrdí, že vyšetřují více než 9000 možných válečných zločinů ruských sil v konfliktu a stíhají stovky podezřelých. Možným porušováním lidských práv ve válce se zabývá také Mezinárodní trestní soud. Ukrajinská generální prokurátorka v dubnu oznámila, že identifikovala 10 ruských vojáků podezřelých ze zneužívání civilistů v Buče.
V odpovědi na žádost o komentář úřad ukrajinské generální prokuratury odkázal agenturu Reuters na okresního prokurátora pro město Buča, který uvedl, že více než 120 strážců zákona již ve městě provedlo výslechy více než 1400 svědků a obětí. Prokurátor uvedl, že v současné době probíhá vyšetřování 323 trestních řízení.
