První podezřelý z vražd v Buči? Prokuratura se možná spletla, inženýr Sergej na Ukrajině nebyl
Ukrajinská prokuratura a policie identifikovaly prvního přímo podezřelého z brutálních vražd civilistů ve městě Buča, ležícím nedaleko Kyjeva. Podle ukrajinských úřadů se jedná o velitele oddílu ruské Národní gardy Sergeje Koloceje. Na facebooku o tom dnes informovala vicepremiérka Iryna Venediktová. Zprávy místních úřadů o stovkách civilistů povražděných za okupace ruskými jednotkami v Buči vyvolaly ve světě silnou vlnu rozhořčení. Prokuratra se ale možná spletla, nasal nezávislý běloruský server Zerkalo. "Po zveřejnění (zprávy prokuratury) na našem webu se s námi spojili četní Sergejovi známí. Zdá se, že s událostmi v Buči nemá nic společného," napsal server.
„Bučští prokurátoři a policisté zjistili, že právě tento voják 18. března zabil v Buči čtyři bezbranné muže,“ napsala Venediktová na sociální síti. K jejímu sdělení jsou přiložené i fotografie podezřelého a záběr zachycující tři zavražděné osoby.
Kromě toho Kolocej podle vyšetřovatelů 29. března mučil dalšího civilistu a donutil ho, aby se přiznal k podvratným aktivitám proti ruské armádě. Fyzicky ho týral ve sklepě a nechal ho také převézt na „místo popravy“, kde mu v předstírání likvidace střílel u ucha.
Německá poslankyně Desiree Beckerová (31) ze strany Die Linke musela během víkendového pobytu na západní Ukrajině strávit noc v protileteckém krytu ve Lvově. Do země přicestovala jako členka delegace organizované nadací Rosy Luxemburgové spolu s levicovými politiky z dalších evropských států. Podle deníku Welt ji ruský útok zastihl kolem třetí hodiny ráno, sirény zněly až do devíti hodin. Beckerová popsala, že bylo slyšet drony i palbu protivzdušné obrany a po skončení útoku viděla zničené domy poblíž průmyslové zóny, kam podle ní mířily ruské rakety. Navzdory osobní zkušenosti s útokem Beckerová odmítla změnit svůj postoj k válce. Stále je proti dodávkám zbraní Ukrajině a místo toho prosazuje finanční pomoc a diplomatický tlak na Kreml. „Tento zážitek mě nepřivedl k závěru, že potřebujeme více bomb a raket, ale co nejrychleji příměří,“ uvedla po návratu. Během masivního ruského útoku na Ukrajinu v noci na 5. října byly nad Lvovskou oblastí zaznamenány nejméně tři čínské průzkumné satelity typu Yaogan 33 a jeden optický satelit Yaogan 34, které podle serveru Militarnyi proletěly nad regionem devětkrát mezi půlnocí a dopolednem. Satelity Yaogan se pohybují na nízké oběžné dráze ve výšce kolem 700 kilometrů a umožňují pravidelné snímkování území. Oficiálně Čína tvrdí, že tyto satelity slouží pro výzkum a prevenci přírodních katastrof, a odmítá obvinění, že by byla zapojena do vojenských aktivit. Experti však upozorňují, že tyto systémy mohou mít radarovou i radioelektronickou špionážní funkci. Ukrajinská rozvědka už dříve uvedla, že Rusko od Číny získává satelitní data, jež využívá k cílení útoků na strategické cíle v Ukrajině. Vyšetřovací výbor Ruské federace oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil více než tisíc zahraničních žoldnéřů, kteří bojovali na straně ukrajinských ozbrojených sil. Podle prvního zástupce předsedy výboru Eduarda Kaburnějeva bylo od roku 2014 zahájeno 8167 trestních řízení souvisejících s činností ukrajinských úřadů. Při agresi podle něj utrpělo zranění přes 27 000 civilistů a 7240 lidí zahynulo, včetně 225 dětí. Celkem bylo dosud odsouzeno 674 osob. Zvláštní pozornost se podle Kaburnějeva věnuje stíhání zahraničních bojovníků. V současnosti čelí obvinění v nepřítomnosti 1004 cizinců, jenž působili na straně Ukrajiny. Vyšetřování v posledních dvou týdnech skončilo u žoldnéřů z Finska, Švédska, Brazílie, Velké Británie či Španělska. Z celkem 185 uzavřených případů padlo 145 rozsudků. Informaci zveřejnil kanál News of Donbass.
Pětatřicetiletý Bělorus podle ukrajinských vyšetřovatelů sloužil u ruské národní gardy jako velitel jedné z jednotek. Podle médií jej svědci z Buče identifikovali na videozáznamu z odbočky kurýrní služby SDEK v Mazyru, odkud ruští vojáci odesílali do vlasti věci ukradené na Ukrajině. V inkriminovaný den odtud i Kolocej odesílal víko automobilového zavazadelníku do Uljanovska, kam dříve prodal své auto.
Kolocej má skutečně 35 let, ale podle svých přátel, známých, kolegů a sousedů žije celou dobu v Mazyru, kde ho i během války na Ukrajině vídali na procházkách se šestiletým synem. Nikdy nesloužil v armádě ani v národní gardě. Již asi pět let pracuje jako inženýr v místní rafinérii, napsal server.
„Nesloužím u národní gardy. Co to má být, zbláznili se?“ okomentoval podezření sám Kolocej. Ruské občanství nemá a na Ukrajině již dlouho nebyl. Upozornil, že kurýrní služba sídlí v Mazyru na místní poště, odkud kdokoliv může odesílat cokoliv a kamkoliv. Ukrajinské úřady si podle něj měly ověřit všechny podrobnosti, než vznesly obvinění, jinak se mohou dopustit vyhrožování a pomlouvání.
Ukrajinská prokuratura se nicméně chystala po podezřelém vyhlásit mezinárodní pátrání, dodal server, o jehož poznatcích informovala také ruská redakce BBC.
