Hrozí Ukrajině jaderný útok? Putinův atomový bombardér létal u hranic
Vladimiru Putinovi se válka na Ukrajině nedaří podle plánu, svět se proto obává rostoucí agresivity ruských vojáků a dokonce i možného jaderného útoku! V pondělí tyto obavy ještě zesílily po průletu ruských bombardérů jen kousek od ukrajinských hranic. Jedním z letounů byl i TU-160 schopný nést jaderné zbraně!
Když se video zachycující průlet ruských strojů dostalo na sociální sítě, vyvolalo vlnu zděšení. „Snad jde jen o nějaký přesun,“ doufali lidé na internetu, když koukali na video několika děsivě burácejících strojů jen blízko od hranic napadené Ukrajiny.
Odborníci rychle identifikovali, že jedním ze strojů je i nadzvukový jaderný strategický bombardér TU-160. Jedná se o nejtěžší a největší bombardovací letoun, který je schopný letět dvakrát rychleji, než se šíří rychlost zvuku. Rusové dosud účel přeletu neobjasnili, informoval deník The Sun.
O možnosti použití jaderných zbraní Ruskou federací razantně varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Nejen já, ale celý svět, všechny země by se toho měly obávat, protože se to může stát skutečností,“ řekl Zelenskyj moderátorovi CNN Jakeovi Tapperovi. „Neměli bychom se bát, ale měli bychom být připraveni,“ uvedl.
Emoce naopak klidnil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. „Jakýkoli výsledek operace (na Ukrajině) samozřejmě není důvodem pro použití jaderné zbraně,“ uvedl.
„Máme bezpečnostní koncepci, která zcela jasně říká, že pouze v případě ohrožení existence státu, v naší zemi, můžeme použít a skutečně použijeme jaderné zbraně, abychom odstranili ohrožení existence naší země,“ dodal Peskov.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
