Rusko posílá děti do války. Teenagery z vlasteneckých klubů prozradily známky na bojišti
Humanitární organizace obvinily Kreml z posílání dětí do války, nezletilé rekruty údajně nabírají mimo jiné v klubech pro mládež, které v roce 2015 založila Ruská federace v ukrajinském Doněcku a Luhansku. Podle obvinění chce ruská armáda nahradit 30 tisíc vojáků, o které dosud ve válce přišla, šestnáctiletými chlapci. Vojenské identifikační známky nalezené na bojišti naznačují, že při invazi zemřelo již několik ozbrojených dětí.
Rusko podle odhadů přišlo už o 30 tisíc vojáků, někteří z nich byli zabiti, jiní těžce zraněni a jiní zajati ukrajinskou armádou. Federaci dochází rekruti a podle humanitárních organizací proto nabírá děti z prorusky orientovaných klubů pro mládež v lidových republikách Luhansku a Doněcku, upozornil server DailyMail.
Děti údajně prochází vojenským výcvikem a následně přejíždí do předních linií, podle organizací tam je navíc většina z nich proti vlastní vůli. Ovšem i kdyby se děti chtěly připojit dobrovolně, armáda by jejich přijetím automaticky porušila Ženevské úmluvy i mezinárodní zákony, upozornila ukrajinská ombudsmanka Ljudmila Denisovová.
„Autority Luhansku a Doněcku mobilizují děti, které byly členy takzvaných vlasteneckých klubů,“ řekla ombudsmanka. „Vedou vojenské výcviky a někteří z teenagerů už na Ukrajině zemřeli. Teď na dočasně okupovaných územích propagují vstup do armády civilistů včetně dětí. Tímto Ruská federace porušila zákony války o ochraně civilistů uvedené v Ženevských úmluvách z roku 1949 a práva dětí. Nábor dětí je porušením mezinárodního práva.“
„Vnucovací centra“ a mrtvé děti
S náborem teenagerů podle organizací začalo Rusko už dřív. To podle některých obvinění potvrzují vojenské identifikační známky nalezené na bojišti, přesně kolik dětí takto ve válce zemřelo, se neví. Ukrajina mezitím učí své dospělé civilisty zacházet se zbraněmi i poskytovat první pomoc.
Ruské vlastenecké kluby byly už v minulosti označovány za indoktrinační centra, která měla za úkol mladým vnucovat proruské smýšlení. Federace odstartovala program v roce 2015, tedy rok po vtrhnutí na území Luhansku a Doněcku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s předsedou Evropské rady Antoniem Costou v Užhorodu prohlásil, že na Ukrajině by mohly být nasazeny tisíce vojáků v souladu s bezpečnostními zárukami, které vypracovali spojenci Kyjeva, píše rouskojazyčný server BBC.
Den předtím, po setkání „koalice ochotných“, francouzský prezident Emmanuel Macron prohlásil, že 26 zemí je připraveno poskytnout Ukrajině bezpečnostní záruky, včetně mezinárodních sil na souši, na moři i ve vzduchu. Vladimir Putin v pátek prohlásil, že jakékoli západní jednotky umístěné na Ukrajině by byly pro Moskvu legitimním cílem. Zelenskyj navíc v Užhorodu uvedl, že s Costou „koordinoval kroky“ v jednáních o vstupu Ukrajiny do Evropské unie.
„Vypadá to, že jsme ztratili Indii a Rusko ve prospěch nejhlubší a nejtemnější Číny. Ať mají dlouhou a prosperující společnou budoucnost!“ napsal Donald Trump na svou síť Truth Social.
Příspěvek doprovázela fotografie ruského prezidenta Vladimira Putina, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a indického premiéra Nárendry Módího na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci (SCO) v Tchien-ťinu.
Během summitu Si Ťin-pching vyzval k novému multipolárnímu světovému řádu, který by zpochybnil demokracii řízenou USA jakožto hnací sílu globálních záležitostí a vedl k návratu ke světu, kde supervelmoci ovládají své vlastní sféry vlivu.
Pokud Moskva a Kyjev uzavřou mír, Washington by mohl převzít vedoucí roli v monitorování nárazníkové zóny Ukrajiny. Informovala o tom americká televizní stanice NBC s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené s plánem, o kterém diskutují vojenští zástupci spojenců Ukrajiny, včetně Spojených států.
Nárazníková zóna by mohla být rozsáhlou demilitarizovanou oblastí – jejíž hranice dosud nebyly stanoveny – na území dnešní Ukrajiny, informuje televize. USA by oblast monitorovaly pomocí dronů, satelitů a dalších zpravodajských prostředků a koordinovaly své akce s dalšími zeměmi.
Pozemní kontrola nad územím by mohla být předána zemím mimo NATO, jako je Saúdská Arábie nebo Bangladéš, píše NBC s odvoláním na zdroje.
Podle nich se tak děje mimo jiné proto, že plán bezpečnostních záruk bude nutné dohodnout s Putinem, který opakovaně prohlásil, že s přítomností sil NATO na Ukrajině nesouhlasí.
