Otazníky kolem křižníku Moskva: Nesl dvě jaderné hlavice? A kolik lidí nakonec přežilo?

Nejasnosti panují ohledně osudu pětisetčlenné posádky ruského raketového křižníku Moskva, vlajkové lodi Černomořské flotily, který se ve čtvrtek potopil. Ruské ministerstvo obrany podle ruskojazyčné verze zpravodajské stanice BBC původně tvrdilo, že se evakuovali všichni námořníci. Z ukrajinských zdrojů ovšem přicházejí informace, že zkáza Moskvy si vyžádala lidské oběti.

Ruské ministerstvo obrany už v noci na čtvrtek připustilo, že v důsledku požáru na křižníku explodovala munice. Uvedlo tehdy, že „celá posádka“ byla evakuována.

Ukrajinci: Zemřelo 452 lidí?!

Podle Kyjeva křižník zasáhly dvě protilodní střely Neptun. Během čtvrtka ruské úřady tvrdily, že ohnisko požáru se podařilo lokalizovat a že plavidlo bude odtaženo do přístavu v Sevastopolu. Večer ale informovaly, že v bouři se vlečená loď potopila. „Jak jsme oznámili už dříve, posádka lodi byla evakuována,“ uvedlo ministerstvo obrany.

BBC ovšem podotýká, že v prohlášení resortu už chybí slovo „celá“.

Rusové v Sevastopolu truchlí pro potopenou loď Moskva | Reuters

Novinář Roman Cymbaljuk píšící pro ukrajinskou tiskovou agenturu Unian na sociálních sítích napsal, že ve čtvrtek dopoledne bylo do Sevastopolu na člunu dopraveno 14 členů posádky křižníku Moskva, mezi nimi šéf zdravotníků. V přístavu na ně čekaly sanitky. „Osud dalších 496 členů posádky je neznámý,“ uvedl Cymbaljuk.

Bývalý ruský poslanec a opoziční aktivista Ilja Ponomarjov podle běloruské exilové televize Nexta tvrdí, že se zachránilo jen 58 lidí z 510.

„Sledovali jsme, jak se ostatní lodě snažily jí poskytnout pomoc, ale bouře neumožnila ani provést klidnou záchrannou operaci, ani evakuovat posádku,“ uvedla Natalia Gumenjuková, mluvčí ukrajinské pohraniční stráže, podle které rovněž zahynula takřka celá posádka.

Rusové: Admirál se sešel s posádkou

V Sevastopolu na Krymu se přitom v pátek konala neoficiální vzpomínková akce. Příbuzní posádky Moskvy se vzepřeli ruským cenzorům a uspořádali neoficiální pietu, píše Daily Mail.

Podle ruského námořnictva je však posádka naživu. Agentura TASS v sobotu podvečer napsala, že s posádkou se setkal vrchní velitel námořnictva admirál Nikolaj Jevmenov a že zachránění hodlají i dál pracovat v řadách námořnictva.

S kolika, to však není jasné - ukrajinští novináři dříve zmiňovali, že do Sevastopolu bylo ve čtvrtek dopraveno pouhých 14 členů posádky. Podle jiných oficiálně nepotvrzených informací přibližně pět desítek členů posádky Moskvy zachránilo turecké plavidlo.

Co jsou střely Neptun, kterými zničili Ukrajinci křižník Rusů: Horká novinka na podvozku Tatry

Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Heraščenko uvedl, že kapitán Moskvy Anton Kuprin přišel o život při výbuchu a požáru na palubě, informovala Nexta na twitteru.

Kuprin první den současné ruské invaze na Ukrajinu vydal rozkaz bombardovat ukrajinský Hadí ostrov.

Podle BBC není známý přesný počet členů posádky Moskvy. V médiích se objevily údaje od 500 až do 700 lidí. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč tvrdí, že na lodi bylo 510 námořníků.

Kapitán potopeného křižníku Moskva Anton Kuprin | INT, Twitter

Kolem válečné lodi panuje i další nejasnost. Rusové ve čtvrtek večer však potvrdili, že šel křižník ke dnu. Odborníci a analytici nyní varují, že válečná loď mohla nést dvě jaderné hlavice, a volají po naléhavém vyšetřování incidentu, uvedl Daily Mail.

„Na palubě Moskvy by mohly být jaderné hlavice – dvě jednotky,“ uvedl Mychajlo Samus, ředitel vojenského think-tanku se sídlem v ukrajinském Lvově.

Pokud se zprávy ukrajinských bezpečnostních analytiků  potvrdí a Moskva nesla mimo jiné také dvě jaderné hlavice, mohly s ní skončit na dně moře. V tomto případě by šlo o druh situace, která nese kód Zlomený šíp – tedy incident, ve kterém figurují nukleární zbraně, ale nevede k jaderné válce.

Rusové v Sevastopolu truchlí pro potopenou loď Moskva | Reuters

Ukrajinci nadále tvrdí, že využili lsti a zmátli obranné systémy lodi pomocí dronů Bayraktar TB2. Zatímco kurzory cílily na poletující návnady, Ukrajinci údajně na loď vystřelili střely Neptun. Zajímavost: podvozek pro raketový systém dodává česká Tatra.

Britský odborník na válečné lodě Jonathan Bentham tvrdí, že pokud je ukrajinský popis útoku pravdivý, je to zajímavá zpráva o stavu celého ruského námořnictva, které možná není tak skvěle vybaveno, jak Kreml tvrdí.

„Teoreticky by protivzdušná obrana lodi měla poskytovat dostatečné krytí, aby se zabránilo zasažení podzvukovou střelou, jako je Neptun,“ řekl totiž deníku Daily Mail.

Křižník Moskva ruského námořnictva | Mil.ru, CC BY 4.0

Moskva se přitom údajně chystá na odvetný útok za potopenou vlajkovou loď. „Počet a rozsah raketových útoků na objekty v Kyjevě se zvýší v reakci na to, že kyjevský nacionalistických režim spáchal teroristické útoky nebo diverze na ruském území,“ řekl podle Skynews mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. 

• Loď, která se původně jmenovala Sláva, byla sestavena roku 1976 na Ukrajině. Dle oficiálních údajů měla 12 500 tun a byla dlouhá skoro 190 metrů.
• Roku 1989 na ní během Maltského summitu, kdy jednal s prezidentem USA Georgem H. W. Bushem, přespával tehdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov.
• Po modernizaci v 90. letech byl křižník přejmenován na Moskvu.
• Byla přízrakem na horizontu během ruské invaze na Gruzii, válce v Sýrii či okupace Krymu.
• Roku 2020 prošla 2,5měsíční údržbou a modernizací, aby mohla sloužit do roku 2040. Podle ruskojazyčného nezávislého webu Meduza ale nedostala nové radary, které by jí umožnily se ubránit raketám, jako jsou Ukrajinci údajně použité »neptuny«…
• Mohla nést 16 raket dlouhého doletu a byla tak nejsilněji vyzbrojenou lodí ruské flotily v Černém moři.
• Potvrdí-li se, že ji opravdu sestřelili Ukrajinci, půjde o největší bojovou ztrátu ruského námořnictva od druhé světové války, kdy Němci roku 1941 potopili křižník Marat.
• Podle ukrajinského vydání magazínu Forbes jde o nejnákladnější ztrátu Rusů od začátku konfliktu – ohodnotili ji v přepočtu na 17 miliard korun.

Ukrajinci hlásí údajný úspěch z fronty: Po potopení křižníku zatkli admirála! Zbili Osipova?

• 9. prosince 1971 – U břehů západoindického státu Gudžarát během indicko-pákistánské války potopila pákistánská ponorka indickou fregatu INS Khukri, která byla dlouhá přes 90 metrů. Při tragédii, která byla první svého druhu po druhé světové válce, zemřelo všech 194 členů posádky.
• 2. května 1982 – Britská jaderná ponorka Conqueror během války o Falklandy mezi Argentinou a Británií potopila argentinský křižník General Belgrano; stalo se tak mimo válečnou zónu, kterou vyznačila sama Británie. Zahynulo 323 argentinských námořníků, což byla polovina celkových argentinských ztrát ve válce. Potopení lodi dlouhé 185 metrů je považováno za klíčový moment desetitýdenního konfliktu.
• 4. března 2022 – Ukrajinské námořnictvo potopilo v Mykolajivu na jihu Ukrajiny svou vlajkovou loď, fregatu Hetman Sahajdačnyj dlouhou 123 metrů, aby nepadla do rukou nepřítele. Jejím domovským přístavem býval Sevastopol, ale po ruské anexi Krymu kotvila na Krétě.
• 24. března 2022 – Ukrajinská armáda oznámila, že v přístavu Berďansk v Azovském moři zničila ruskou výsadkovou loď (původně se hovořilo o Orsku, pozdější upřesněné informace uvádějí, že se jednalo o loď Saratov stejné třídy). Délka lodi činila 113 metrů.
• 14. dubna – Ruský křižník Moskva, vlajková loď Černomořské flotily, utrpěl po zásahu ukrajinskými protilodními střelami Neptun, následném požáru a explozích munice vážné škody. Loď se poté potopila v rozbouřeném moři, když byla vlečena do přístavu. Křižník Moskva se stal s délkou přes 186 metrů největší zničenou válečnou lodí při bojové akci od konce druhé světové války a největší ruskou válečnou lodí zničenou nepřítelem od roku 1941, kdy Němci potopili bombami bitevní loď Marat, která tehdy kotvila v Kronštadtu.

Válka Rusko vs. Ukrajina zobrazit celý online

21:30

Dnes

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká ruské agrese na Ukrajině, budeme sledovat zase od nedělního rána.

21:25

Dnes

Začaly se objevovat zprávy o tom, že Rusko naverbovalo chudé Kubánce, aby bojovali ve válce na Ukrajině. Mělo tak být učiněno podvodem, kdy byla rekrutům přislíbena práce v Rusku nebo vysoký finanční obnos za účast v boji. Ani k jednomu však nedošlo. „Už jsem ve válce nějakou chvíli a neplatí se nám. Mnoho z mých přátel bylo už zabito,“ vypověděl jeden z obelhaných. Celý článek čtěte ZDE

20:30

Dnes

Ukrajinská společnost Naftohaz v ranním prohlášení uvedla, že při dnešním útoku na její plynárenská zařízení nebyl nikdo zraněn a že útok „nebude mít vliv na poskytování služeb ukrajinským spotřebitelům ani zákazníkům skupiny“.

Rusko v posledních týdnech zintenzivnilo vzdušné útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Rozsáhlé škody utrpěly zejména tepelné elektrárny a přenosová soustava.

Cílem útoků byly v minulosti také podzemní zásobníky plynu, které jsou v hloubce i několika stovek metrů umístěny na západní Ukrajině. Ukrajina má větší skladovací kapacity než kterákoliv jiná země na západ od Ruska a aktivně se snaží přimět evropské obchodníky, aby tam uskladňovali své zásoby.

Zobrazit celý online