Česko mezi „nikoliv přátelskými zeměmi“. Putin omezil vydávání víz občanům z řady zemí
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, jenž zavádí „odvetná vízová opatření“ vůči občanům zemí, které Moskva označuje jako státy, jež nejsou vůči Rusku přátelské. Informovala o tom agentura TASS. Výnos podle ní a agentury Reuters pozastavuje vydávání víz ve zjednodušeném režimu pro občany těchto zemí. Týká se Evropské unie, Norska, Islandu, Švýcarska a Lichtenštejnska, dodal TASS. Moskva tak reaguje na sankce uvalené na Rusko kvůli jeho vojenské agresi na Ukrajině, píše Reuters.
Podle agentury RIA Novosti se tato ustanovení týkají zejména členů oficiálních delegací států evropské sedmadvacítky nebo novinářů. Ruší se také mimo jiné zjednodušený vízový režim pro udělování vícevstupových víz členům vlád, parlamentů a soudů, poznamenal TASS.
Šéf Kremlu zároveň nařídil ministerstvu zahraničí, aby zavedlo osobní omezení vstupu do země pro cizince, kteří se „dopustí nikoliv přátelských činů“ vůči Rusku nebo jeho občanům, píše TASS, podle něhož byl dnes výnos zveřejněn na oficiálním portálu. Podle Reuters začíná platit dnešním dnem.
Vztahy Moskvy a Západu se vyostřily po ruské invazi na Ukrajinu, na což Evropská unie, Spojené státy a další západní země zareagovaly rozsáhlými sankcemi vůči Rusku. Moskva odpověděla mimo jiné tím, že na seznam takzvaně „nikoliv přátelských“ zemí, na němž do té doby figurovaly Spojené státy a Česko, zařadila všechny země Evropské unie a další státy. Na seznamu je nyní 48 zemí, podotkla RIA Novosti.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme vám dobrou noc.
Dánsko-český celovečerní dokumentární film Pan Nikdo proti Putinovi se bude ucházet o americkou filmovou cenu Oscar. Do soutěže snímek vyslalo Dánsko. Film popisuje propagandu na ruských školách za použití záznamů, které natočil ruský učitel Pavel Talankin. Záznamy propašoval z Ruska a nalezl azyl v Česku. V tiskové zprávě to dnes za autory filmu oznámila Adéla Klingohrová.
Rusko napadlo u Mezinárodního soudního dvora OSN závěry Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO), podle které nese odpovědnost za sestřelení malajsijského letadla na lince MH17 nad okupovanou částí Ukrajiny v červenci 2014. Uvedla to dnes agentura TASS s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. V troskách civilního boeingu tehdy zahynulo 298 lidí.
„Spoléháme na to, že Mezinárodní soudní dvůr projeví výlučně nepředpojatý přístup v této věci s velkým ohlasem,“ uvedla ruská diplomacie, která rozhodnutí rady ICAO o odpovědnosti Ruska za sestřelení malajsijského letadla opět označila za neopodstatněné. Moskva odpovědnost za sestřelení letu MH17 vždy popírala.
Česká vláda den po ruské invazi rozhodla o zastavení vydávání víz ruským občanům s výjimkou humanitárních případů.
