„V sedmi případech jsme přešli do další fáze trestního řízení, to znamená do vyšetřování, a sdělili jsme obvinění konkrétním fyzickým osobám,“ řekl náměstek.
Policie podle něj v souvislosti s válkou na Ukrajině přijala 415 podání, úkony trestního řízení zahájila ve 112 z nich. Většinou jde podle Vondráška o majetkové trestné činy spočívající v poškozování proruských symbolů. Schvalování ruské agrese se týká prověřovaných 29 případů.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
Zobrazit celý online
Policie se podle Vondráška zajímá i o to, zda se lidé z Ukrajiny nestávají nadměrně oběťmi trestných činů. Od počátku války se podle něj stalo 35 Ukrajinců obětí trestného činu, převážně jde o krádeže, u čtyř případů však podle něj policisté prověřují „ideový“ motiv. U tří případů šlo o slovní napadení, v jednom o fyzické.
„Z těchto čísel v žádném případě nevyplývá nic alarmujícího, co by nás nutilo přemýšlet nad tím, zda uprchlíci nejsou preferovanou obětí trestných činů na území České republiky,“ uvedl Vondrášek.
Policie se podle něj zabývala i oznámením, že jsou na hlavním nádraží v Praze údajně ukrajinské ženy zneužívány k sexuálním službám. „To se neprokázalo,“ řekl náměstek. Další oznámení, tentokrát z Kraje Vysočina, se podle něj týkala toho, že uprchlíkům byly údajně odebírány peníze z dávky okamžité pomoci. Toto podezření policisté podle Vondráška dosud prověřují.